Na zájezdy s cestovní kanceláří, které mají začít od 1. září, se už nevztahuje speciální zákon označovaný jako Lex voucher. Zákazníci by tak znovu měli dostat zpátky peníze, nemusí si povinně vzít poukaz na další zájezd.
„Pro zájezdy s termínem zahájení od 1. září bude přijímání voucherů namísto vrácení plateb za zrušené zájezdy opět věcí vzájemné dohody mezi zákazníkem a cestovní kanceláří,“ říká mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček. Podle něj však mohou být vouchery dál atraktivní a spolehlivou alternativou.
„Nabízené vouchery jsou ze strany cestovních kanceláří často zvýhodněné vyšší hodnotou, než jaká byla cena původního zájezdu. Cestovní kanceláře mohou zákazníky motivovat i jinými výhodami, například garancí alternativního zájezdu ve stejné kvalitě bez doplatku. Spolehlivé jsou vouchery v tom, že jsou ze zákona pojištěny pro případ úpadku cestovní kanceláře. Zákazníci se tedy nemusí obávat je přijímat,“ dodává mluvčí ministerstva.
Před dobrovolným přijetím voucheru byste se však měli podrobně seznámit s podmínkami jeho uplatnění. U jednotlivých cestovních kanceláří se totiž mohou lišit. A hlavně: už nemusí splňovat požadavky podle zmíněného zákona – ten vám hlavně dával jistotu, že za nevyužitý voucher dostanou nakonec peníze.
Nejpozději do konce příštích prázdnin
Speciální pravidlo kvůli koronaviru schválili poslanci před Velikonocemi, a to pro všechny zájezdy s plánovaným termínem zahájení od 20. února do 31. srpna 2020. Cílem bylo zabránit krachům cestovek. Místo vrácení peněz za zrušený zájezd tak mohly cestovní kanceláře dát klientům poukazy na rovnocenné služby.
Do konce srpna 2021 – během trvání takzvané ochranné doby – může klient využít voucher na náhradní zájezd (podle své volby), který bude rovnocenný tomu původnímu. Pokud voucher přesto nevyužije, dostane do 14 dnů od uplynutí ochranné doby zpět své peníze – tedy zhruba do poloviny září 2021.
Výjimku dostaly takzvané zvlášť zranitelné osoby. Ty mohou o vrácení peněz žádat bez delšího čekání, tedy ještě před skončením ochranné doby. Jde o seniory nad 65 let, zdravotně postižené, nezaměstnané, samoživitele, těhotné ženy, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené a také zaměstnance, kteří v důsledku koronaviru alespoň měsíc nemohli pracovat kvůli takzvaným překážkám.
Mimochodem: Zákon mluví obecně o zákaznících (klientech) cestovek, čímž se rozumí i účastník zájezdu – nejenom ten, kdo zájezd skutečně objednal a podepsal smlouvu. Klientem je totiž i „osoba, v jejíž prospěch byla některá ze smluv (o zájezdu nebo s ním spojených cestovních službách) uzavřena“. Některé cestovní kanceláře se přesto snažily okruh „zvlášť zranitelných osob“ omezit právě tím, že šlo jenom o spolucestující, ne přímo o smluvní stranu.
Klient pak má právo vyměnit poukaz za zájezd stejné kvality bez nutnosti doplatku. Pokud by měl zájem o zájezd vyšší kvality (například pětihvězdičkový hotel namísto čtyřhvězdičkového), bude muset rozdíl doplatit. Rovnocenný náhradní zájezd by přitom cestovka měla nabídnout ve lhůtě 30 dnů od žádosti zákazníka. Pokud to nedokáže, ochranná doba skončí a původní peněžitý dluh vůči klientovi se stává splatným – tedy i dříve než po konci srpna 2021.
Od září můžete chtít rovnou peníze
Za zájezd, který měl začít po letošním 1. září a cestovní kancelář ho zruší, máte tedy opět nárok na vrácení peněz. Nemusíte přijmout nabízený poukaz.
Složitější situace vznikne, když sama cestovka zájezd nezruší a – podobně jako při lyžařských zájezdech do Itálie na začátku března – bude tvrdit, že všechno je bezpečné a že všechny objednané služby zajistí.
Pokud se klient „jenom“ bojí viru nebo souvisejících komplikací, musí v takové situaci zaplatit stornopoplatek podle podmínek ve smlouvě. Nedostane tedy zpátky celou cenu.
Jestliže však existují objektivní omezení, můžete využít postup podle 2535 občanského zákoníku: „Zákazník má právo odstoupit od smlouvy před zahájením zájezdu bez zaplacení odstupného, jestliže v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu. V takovém případě má zákazník právo na vrácení veškerých uhrazených plateb za zájezd, nemá však právo na náhradu škody.“
O tom, jaké okolnosti mají „významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu“, by musel rozhodnout soud. Cestovní kanceláře totiž tvrdí, že ani oficiální varování ministerstva zahraničí (nebo jiných úřadů) před cestou do konkrétního regionu není podstatné. Naopak podle České obchodní inspekce v takovém případě klient zřejmě může zmíněný paragraf využít. Koneckonců obecně by měl plnit i takzvanou preventivní povinnost, tedy předcházet očekávaným škodám – jinak může přijít třeba o plnění z pojištění.
Významný dopad na poskytování zájezdu nebo přepravu má – přinejmenším z pohledu klienta – i povinnost strávit po návratu do Česka 14 dnů v karanténě, s níž při objednání zájezdu nepočítal. Nebo nutný test na nemoc Covid-19, pokud by si ho musel před cestou (nebo po ní) sám zaplatit – rodině se pak dovolená může výrazně prodražit.
Asociace cestovních kanceláří ČR i Asociace českých cestovních kanceláří a agentur zatím klientům vzkazují, že povinný test není důvodem ke zrušení zájezdu bez zaplacení stornopoplatků.
Pojištění storna v rámci cestovního pojištění přitom v podobných případech nepomůže, jak jsme podrobně popsali na začátku prázdnin.
Petr Kučera
Zaměřuje se na osobní finance a spotřebitelská témata. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční rubriku... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem