Povědomí Čechů o ochraně jejich peněz v bankách, stavebních spořitelnách a družstevních záložnách za posledních pět let výrazně vzrostlo. Zatímco v roce 2017 vědělo o existenci zákonného pojištění vkladů 60 procent lidí, nyní je to 77 procent.
Ukázal to průzkum agentury Response:now z letošního září pro Garanční systém finančního trhu (GSFT), který pojištěné vklady v případě krachu finanční instituce vyplácí.
Stejný průzkum však také ukázal, že zhruba polovina populace neví, co je a co není pojištěno, ani nemá představu, jak velká může náhrada být a jak rychle se k ní po pádu banky lze dostat.
„Češi jsou optimističtější v rozsahu pojištěných produktů, než co jim pojištění vkladů skutečně zajišťuje. Většina se domnívá, že se vztahuje například i na životní pojištění a penzijní spoření,“ komentuje Tomáš Hejduk, právník GSFT, jeden z hlavních závěrů průzkumu.
Lidé obvykle vědí, že pojištění vkladů kryje zůstatky na běžných účtech (88 %), stavebním spoření (85 %) a termínovaných a různých vkladových účtech (81 %). Významný počet lidí si však mylně myslí, že pojištěny jsou i vklady na penzijním spoření (77 %) a na životním pojištění (69 %).
Podle průzkumu například víc než jedna třetina respondentů chybně předpokládá, že pojištění vkladů se vztahuje i na podílové fondy, více než pětina dotazovaných si to myslí o akciích. Pojištění vkladů se přitom nevztahuje ani na podílové listy či akcie, ani na dluhopisy, směnky a další cenné papíry. Za určitých podmínek je chrání Garanční fond obchodníků s cennými papíry, který má však nižší limity.
Nedostatečná je i znalost maximální částky náhrady, kterou zákon klientům z pojištění vkladů zaručuje. Čtyři z deseti lidí podle průzkumu vůbec netuší, o jakou částku může jít. Osm procent si myslí, že pojištění vkladů je bez omezení. Správnou výši pojištěné částky, která je 100 tisíc eur (zhruba 2,5 milionu korun), věděla jen necelá jedna čtvrtina dotazovaných.
Více než polovina (55 %) těch, kteří si myslí, že jsou vklady pojištěny, netuší, jak rychle musí Garanční systém finančního trhu začít klientům náhrady vkladů padlé banky, družstevní záložny nebo stavební spořitelny vyplácet. Podle zákona musí výplata náhrad začít do sedmi pracovních dnů ode dne, ve kterém mu Česká národní banka oznámí, že finanční instituce není schopna dostát svým závazkům. V průzkumu to správně uvedlo jen sedm procent respondentů. Další třetina dotazovaných se v časovém fungování výplaty náhrad alespoň nějak orientuje – start předpokládá do 14 nebo do 20 dní, tedy později, než to zákon přikazuje.
Finanční instituce musí o podmínkách pojištění informovat klienta před podpisem smlouvy, což se děje prostřednictvím obchodních podmínek. Jenže jde o součást obsáhlých materiálů, s nimiž se mnozí do detailů neseznámí.
K nezájmu klientů o studování podrobných podmínek nicméně může přispívat i rostoucí důvěra Čechů k finančním institucím. Podle průzkumu bankám důvěřuje 89procent dotazovaných, což je o pět procentních bodů víc než před pěti lety. Obdobný trend je vidět u stavebních spořitelen, kterým důvěřuje 79 procent populace. Nejvyšší nárůst důvěry je vidět u penzijních společností (z 54 % před pěti lety na letošních 67 %) a u obchodníků s cennými papíry (z 20 % na 31 %). Na opačném konci žebříčku skončily družstevní záložny – důvěřuje jim jedna desetina respondentů.
Olga Skalková
O bankách a finančních institucích píše od 90. let. Byla součástí ekonomického týmu Hospodářských novin, psala i na weby iHNed.cz a Aktuálně.cz. Teď píše externě pro Peníze.cz. Ráda tráví čas s rodinou a přáteli, chodí do... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem