Pojištění vkladů: Kde se berou peníze, které jistí vaše úspory

Jiří Hovorka | rubrika: Jak na to | 5. 10. 2020 | 3 komentáře
Ve Fondu pojištění vkladů je teď přes 35 miliard korun. Odkud jsou a a co by se dělo, kdyby někdy padla větší banka, na kterou ve fondu není dost peněz?
Pojištění vkladů: Kde se berou peníze, které jistí vaše úspory

Zdroj: Shutterstock

Kdyby banka, kde máte účty, zkrachovala, dostanete své peníze z Fondu pojištění vkladů. Ten spravuje zákonem zřízený Garanční systém finančního trhu (GSFT).

Naposledy byly náhrady z fondu vypláceny, když v roce 2016 padla ERB Bank, která kromě jiného lákala na vysoké úroky na termínovaných vkladech. V následujících třech letech fond vyplatil klientům banky 3,5 miliardy korun.

Ve Fondu pojištění vkladů je momentálně 35,5 miliardy korun. Tyto peníze do fondu formou pravidelných příspěvků platí instituce, v nichž jsou vklady pojištěné – banky, stavební spořitelny a družstevní záložny. Co kdyby ale padla třeba středně velká banka, kde je na krytých vkladech 50 miliard korun?

„Nejprve Česká národní banka rozhoduje, zda banka plní nějaké kritické funkce, zda by její případný krach neohrozil ekonomiku České republiky nebo finanční trh, tj. zda existuje veřejný zájem na zachování její existence,“ vysvětluje Renáta Kadlecová, výkonná ředitelka GSFT.

Pokud veřejný zájem existuje, použije ČNB takzvané nástroje restrukturalizace, které zajistí další existenci banky, a to buď celé, či jen její zdravé části. „Vkladatelé v takovém případě mají nadále volný přístup ke svým vkladům, a to minimálně do zákonné výše pojištění v ekvivalentu 100 tisíc eur. Pokud veřejný zájem chybí, vstupovala by banka do likvidace a my bychom museli vyplácet náhrady vkladů,“ říká Kadlecová.

Fond by pak peníze na výplatu náhrad poskládal z více zdrojů. Začalo by se samotnými prostředky ve fondu, tedy už zmíněnými 35,5 miliardami. Další v pořadí je vypsání mimořádných příspěvků od bank, stavebních spořitelen a záložen. „Je to stanoveno zákonem a vypisuje je ČNB,“ říká Kadlecová. Výše mimořádných příspěvků je zákonem omezena na 0,5% z objemu krytých vkladů ročně, tedy nyní zhruba na 14 miliard korun, přičemž do tohoto limitu se započítávají i pravidelné příspěvky, pokud již byly zaplaceny.

Zdroj: Shutterstock

Anketa

Je dobře, že jsou vklady pojištěné?

„Jako další zdroj v pořadí máme k dispozici dluhopisový program. Oslovili bychom banky s nabídkou úpisu našich dluhopisů,“ pokračuje Kadlecová. Vše je zároveň nastaveno tak, aby výplata vkladů začala do sedmi pracovních dnů ode dne, kdy ČNB prohlásí, že banka není schopná dostát svým závazkům. Úpis dluhopisů je proto v první části určen jen větším bankám, které jsou obchodníky dluhopisového programu GSFT a mají s ním uzavřenou smlouvu. V současné době se jedná o pět bank, které patří k největším domácím finančním ústavům. Banky mohou tyto dluhopisy distribuovat dalším zájemcům, zejména z řad institucionálních investorů.

V pořadí dalšími možnými zdroji financování fondu jsou úvěry od partnerských garančních systémů Evropské unie a nakonec případná finanční výpomoc ze státního rozpočtu. Všechny tyto možnosti jsou upraveny evropskou a naší domácí legislativou. „Je však nutné poznamenat, že praktická nutnost využití všech těchto zdrojů k výplatě vkladů je spíše málo pravděpodobná,“ říká Kadlecová.

Pět miliard ročně

Fond má následně šest let na to, aby vše splatil. A ke splacení dojde opět z peněz bank, stavebních spořitelen a družstevních záložen, tedy institucí, kde jsou vklady pojištěné. Do šesti let také následně musí být ve Fondu pojištění vkladu předepsaných alespoň 0,8 procenta krytých vkladů. To nyní odpovídá zhruba 22 miliardám korun.

„Než pošle banku do bankrotu a informuje GSFT, aby začal s výplatou náhrad, posuzuje ČNB při testu veřejného zájmu celou řadu faktorů. Jedním z nich může být i to, zda by byl bankovní sektor schopný krach takto velké banky zafinancovat, či zda by tento krach ostatní banky a ekonomiku jako takovou výrazně nepoškodil, zda není levnější a bezpečnější využít dalších možností restrukturalizace banky, které centrální banka má,“ říká Kadlecová.

Ty jsou pro centrální banku legislativně upraveny od roku 2016, a to prostřednictvím opatření, které může přijmout k řešení krize a využitím prostředků Fondu pro řešení krize. Tento fond také spravuje GSFT a momentálně v něm je téměř 17 miliard korun.

„ČNB například může banku rozdělit na zdravou část spravující pojištěné vklady a na část, která by se likvidovala. Zdravá část by byla v kombinaci s ostatními opatřeními ČNB a případným použitím z peněz ve fondu rekapitalizována a následně prodána jinému vlastníkovi,“ vysvětluje Kadlecová.

Jak by na tom v takovém případě byli klienti? Čekali by bez přístupu k penězům, až se vše vyřeší? „V tomto případě by nemělo dojít k zastavení základních činností banky a klienti by měli mít dále přístup ke svým penězům. I v tomto procesu platí, že vklady jsou do 100 tisíc eur pojištěné,“ odpovídá Kadlecová.

Jak už jsme si řekli, peníze do fondů posílají banky, stavební spořitelny a záložny, tedy instituce, ve kterých jsou vklady pojištěny. Do Fondu pojištění vkladů letos poslaly 1,1 miliardy korun, do Fondu pro řešení krize 3,8 miliardy.

Do prvního fondu banky nyní posílají snížené příspěvky, protože v něm již je více peněz než požadovaná minimální rezerva ve výši 0,8 procenta krytých vkladů. Ve Fondu pro řešení krize pravidla Evropské komise požadují celé jedno procento, což by v roce 2024 mělo představovat zhruba 33 miliard korun a tyto prostředky zatím ve fondu nejsou, takže banky platí nezkrácené příspěvky.

O tom, kolik do fondů platí jednotlivá banka či záložna, rozhoduje výše jejích krytých vkladů a rizikové faktory spojené s konkrétní bankou. Konkrétní způsob výpočtu výše příspěvků stanovuje regulace Evropské unie a ČNB, ta je také vypočítává. „Zjednodušeně řečeno: banka, která má více rizikových úvěrů, bude platit poměrně vyšší příspěvek než banka hospodařící konzervativně,“ vysvětluje Kadlecová.

Třetina peněz se vrátí

GSFT se také účastní insolvenčních řízení zkrachovalých institucí, jejichž klientům vyplácel náhrady vkladů. Za dobu své existence od roku 1995 Fond pojištění vkladů vyplatil náhrady v celkové výši 45,7 miliardy korun. V likvidacích z toho získal zpět skoro celou třetinu - celkově 13,5 miliardy korun. Další peníze by ještě měly dorazit, když například za v roce 2016 padlou ERB Bank dostal zatím zpět zhruba pětinu vyplacených náhrad.

Kadlecová kvituje, že se poslední dobou zvýšila rychlost, s jakou se prostředky do Fondu pojištění vkladů vrací. Jsou za tím lepší legislativní pravidla. „Od roku 2016 je postavení GSFT v insolvenčním systému lepší než dříve, protože Fond pojištění vkladů získal s určitými výjimkami prioritu nad ostatními pohledávkami, které jdou za bankou. Teprve v případě, že by byl fond stoprocentně uspokojen, byly by plněny ostatní pohledávky,“ říká Kadlecová.

Na závěr zopakujme, že zákonné pojištění vkladů se vztahuje na běžné i spořicí účty, na termínované vklady, na vkladní knížky i na stavební spoření. Pojištění se vztahuje i na úroky. Vklady jsou stoprocentně pojištěné do výše odpovídající 100 tisíc eur. V zákonem stanovených mimořádných životních situacích se limit zvyšuje na dvojnásobek. Podrobně jsme tato pravidla popsali už v předchozím článku.

Binokulár. Zlobil. Zdroj: Shutterstock.com
Zdroj: Shutterstock

Už nás sledujete? 

Přidejte si Peníze.cz na Twitter nebo Facebook a dozvíte se včas další aktuality a praktické rady! 

Jiří Hovorka

Autor článku Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+18
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 3 komentářů

A tohle už jste četli?

Na úřad přes internet. Akreditaci získala první banka

22. 10. 2020 | Petr Kučera

Na úřad přes internet. Akreditaci získala první banka

Československá obchodní banka (ČSOB) získala od ministerstva vnitra akreditaci pro správu kvalifikovaného systému elektronické identifikace. Je vůbec první bankou, která tuto akreditaci... celý článek

Nejbezpečnější banky: V žebříčku bodovaly i dvě české

21. 10. 2020 | Petr Kučera | 13 komentářů

Nejbezpečnější banky: V žebříčku bodovaly i dvě české

Nejbezpečnější bankou ve střední a východní Evropě je česká Komerční banka, jejímž většinovým vlastníkem je francouzská Société Générale. Alespoň podle žebříčku, který sestavil časopis... celý článek

Rok velkých inovací. Účet zdarma nestačí, říká bankéř z Raiffky

14. 10. 2020 | Petr Kučera | 10 komentářů

Rok velkých inovací. Účet zdarma nestačí, říká bankéř z Raiffky

Nízké poplatky už nejsou hlavním důvodem, proč si klienti vybírají novou banku. Je potřeba zaujmout i dalšími kritérii, říká Jan Figlovský, segmentový manažer Raiffeisenbank.

Musíte na pobočku. Banky komplikují zrušení účtu

13. 10. 2020 | Petr Kučera | 14 komentářů

Musíte na pobočku. Banky komplikují zrušení účtu

Je to záhada. Přes všechny inovace a digitalizace vám většina bank nedokáže zrušit účet online. Koronavirová omezení náhle mizí a cesta na pobočku prý vůbec není zbytečná.

Nová vlna podvodů. Banky varují před vylepšenými triky

9. 10. 2020 | Jiří Hovorka | 16 komentářů

Nová vlna podvodů. Banky varují před vylepšenými triky

Na klienty bank momentálně míří vlna podvodných útoků s cílem dostat se k jejich penězům. Přes telefony či e-maily se útočníci snaží získat přihlašovací údaje do přímého bankovnictví... celý článek

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

Partners Financial Services

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.