Jestli teď nekupujete „akcie ve slevě“ a vyčkáváte, máte na investičním účtu obchodníka s cennými papíry zřejmě o dost víc „volné hotovosti“ než dřív. A nejspíš jste se zajímali o to, jak jsou chráněné v porovnání s klasickým vkladem třeba na běžném nebo spořicím účtu v bance.
Se zajímavým výkladem přišla společnost Cyrrus. Ta od letošního února nabízí retailovým klientům atraktivní úrok na svém obchodním účtu – momentálně 5,4 % p.a., což výrazně překonává i nejlepší spořicí účty. Firma ujišťuje, že peníze zaslané na obchodní účet není nutné investovat a klient si je může kdykoliv vybrat. V praxi tak jde o alternativu ke klasickému spořicímu účtu v bance.
Cyrrus je jedním z největších a nejrespektovanějších obchodníků v Česku. Přesto: Co by se s těmito penězi stalo, kdyby zkrachoval nebo z jiného důvodu dlouhodobě nebyl schopen dostát svým závazkům vůči klientům?
Na webu Peníze.cz jsme už dříve napsali, že ani v takovém případě by klienti o peníze úplně nepřišli. Dostali by však zpátky méně než z klasického spořicího účtu v bance, který je ze zákona pojištěný na 100 % do limitu 100 tisíc eur (skoro 2,5 milionu korun). Na účet obchodníka s cennými papíry se vztahuje jen limit 90 % a maximálně ekvivalent 20 tisíc eur, tedy necelých 500 tisíc korun.
Cyrrus teď ale na svém webu zdůrazňuje, že peníze klientů má uložené na speciálním účtu v bance, odděleně pro každého klienta, takže i na ně se vztahuje vyšší limit pro bankovní pojištění – nejen pro případ krachu banky, ale i samotného obchodníka. Vyšší limit náhrady z Garančního systému finančního trhu (Fondu pojištění vkladů) se podle Cyrrusu týká obecně nezainvestovaných peněz, zatímco nižší limit náhrady z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry platí jen na zainvestované peníze.
Takový výklad by znamenal revoluci v dosavadním chápání pojištění vkladů. Zaujal také mnoho čtenářů Peněz. Zjišťovali jsme proto názor České národní banky i obou fondů. Jejich odpověď je jasná: „Bankovní pojištění“ přichází ke slovu jen při platební neschopnosti samotné banky, ne při problémech obchodníka s cennými papíry.
Zdůrazňujeme, že náš článek se zaměřuje na tuzemské obchodníky s licencí ČNB přispívající do Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, kteří zároveň nepůsobí jako banka. Neřešíme třeba „investiční aplikace“ se sídlem mimo EU, natož nabídky investic do různých tokenů, coinů a podobně.
Jak to vidí Cyrrus
Součástí nabídky nadstandardního úročení na webu společnosti Cyrrus jsou i odpovědi na časté otázky. Mimo jiné na tu, jestli jsou peníze na obchodním účtu pojištěné. Firma píše: „Vaše úročené nezainvestované vklady budou uloženy na bankovním účtu v naší partnerské bance v České republice, a to na účtu vedeném ve zvláštním režimu podle § 41f zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. Vklady tak budou pojištěny stejným způsobem jako například peníze na vašem běžném bankovním účtu, tedy ve výši 100 % částky vypočtené podle zákona o bankách, maximálně však do výše ekvivalentu 100 000 eur.“
To lze ještě chápat jako marketingové zjednodušení – na pojištění vkladů v bance se odvolávají i někteří další obchodníci a nezdůrazňují přitom, že tím zřejmě myslí jen ochranu před problémy samotné banky.
Jenže: Cyrrus ujišťuje, že zmíněný limit se týká i teoretického „krachu“ samotného obchodníka s cennými papíry. „Podstatné je, že Cyrrus s majetkem klientů není oprávněn jakkoliv hospodařit. Finance společnosti Cyrrus jsou striktně odděleny od financí klientů a vedeny na takzvaném účtu ve zvláštním režimu u partnerských bankovních institucí. Proto v případě insolvence společnosti Cyrrus by se insolvenční řízení nevztahovalo na klientské peníze, které leží na účtech partnerské banky. To jsou klientské finance, nikoliv majetek společnosti Cyrrus,“ odpověděl ředitel rozvoje Jiří Grummich na otázky webu Peníze.cz.
„Cyrrus není banka. Jinými slovy: vklady klientů nejsou realizovány do společnosti Cyrrus, ale do partnerských bank, proto se na tyto peníze vztahují podmínky těchto bank, a to včetně pojištění,“ pokračuje Grummich.
„Garanční fond obchodníků s cennými papíry zabezpečuje záruční systém, ze kterého se vyplácejí náhrady zákazníkům obchodníka s cennými papíry, který není schopen plnit své dluhy vůči svým zákazníkům. Takový dluh by mohl vzniknout hypoteticky případnou neschopností společnosti Cyrrus zlikvidnit zainvestované peníze. Jinými slovy: garanční fond se vztahuje na zainvestované peníze, nikoliv na volnou hotovost klientů,“ dodává Grummich. Podobné odpovědi dostali i potenciální klienti, kteří se zajímali o podrobnosti.
Když se ale podíváme do všeobecných obchodních podmínek Cyrrusu, vidíme, že sama firma tento výklad zpochybňuje. Píše: „Obchodník se zavazuje, že vyvine úsilí, které na něm lze oprávněně požadovat, aby zůstatky jednotlivých zákazníků na zákaznických účtech obchodníka vedených u tuzemských úvěrových institucí podléhaly pojištění dle § 41f a násl. zákona o bankách. Obchodník však vzhledem k nejasné legislativě v této oblasti nemůže zaručit, že zůstatky zákazníků budou pojištění podléhat. Za předpokladu, že zůstatky jednotlivých zákazníků budou pojištěny dle zákona o bankách, náleželo by zákazníkovi v případě úpadků tuzemské úvěrové instituce plnění z Fondu pojištění vkladů do částky nepřesahující 100 000 eur.“
Jaké partnerské banky používá, zástupce Cyrrusu neupřesnil. Podle dostupných informací je to hlavně ČSOB. I kdyby pojištění fungovalo tak, jak říká firma, mohli by se někteří klienti dostat nad limit, protože vklady stejného člověka ve stejné bance se sčítají. Kdo tedy má v ČSOB na svém osobním účtu třeba dva miliony, a zároveň by tam měl další dva miliony prostřednictvím obchodníka s cennými papíry, přesáhl by limit pojištění vkladů – ten je přibližně dva a půl milionu korun.
Co na to stát?
Stanovisko všech tří zúčastněných institucí – ČNB a fondů – je ale jednoznačné: Na peníze, které svěříte obchodníkovi s cennými papíry, se v případě jeho „neschopnosti dostát závazkům vůči klientům“ vztahuje jen náhrada z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, tedy 90 % do limitu 20 tisíc eur (zhruba 500 tisíc korun). Pojištění vkladů v bance se týká jen případného krachu samotné banky (nebo jiné její neschopnosti vyplatit klienty, jako se to stalo v případě jinak finančně zdravé Sberbank).
Podrobné odpovědi na otázky Peněz přinášíme níže. Dodejme, že případný spor o výklad zákona by mohl závazně a „definitivně“ rozhodnout až soud.
Vyjádření České národní banky:
Z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry je náhrada vyplácena v případě, kdy obchodník s cennými papíry není schopen z důvodů přímo souvisejících s jeho finanční situací vydat zákazníkům jejich majetek. Majetkem zákazníka se přitom rozumí peněžní prostředky a investiční nástroje patřící zákazníkovi, které má obchodník s cennými papíry ve své moci za účelem poskytnutí investiční služby tomuto zákazníkovi.
Naproti tomu z fondu pojištění vkladů se náhrada vyplácí v případě, kdy není schopna dostát svým závazkům banka, nikoliv obchodník s cennými papíry.
Pokud není obchodník s cennými papíry schopen vydat majetek zákazníka oprávněné osobě (tj. zákazníkovi), bude náhrada vyplácena z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry. Není přitom rozhodné, zda se jedná o peněžní prostředky, které drží za účelem poskytnutí investiční služby, nebo o investiční nástroje.
Jinými slovy: ani v případě, že se jedná o peněžní prostředky, které obchodník s cennými papíry drží za účelem poskytnutí investiční služby, nebude v případě neschopnosti dostát závazkům na straně obchodníka s cennými papíry náhrada poskytována z fondu pojištění vkladů. Za peněžní prostředky držené obchodníkem s cennými papíry v případě jeho neschopnosti proto bude poskytována náhrada do výše maximálně 90 % a do limitu 20 tisíc eur.
Pokud by nebyla schopná dostát svým závazkům banka, u které drží obchodník peněžní prostředky zákazníků na účtu ve zvláštním režimu podle § 41f zákona o bankách, v takovém případě by byla náhrada poskytována z fondu pojištění vkladů a uplatnil by se limit 100 % do výše 100 tisíc eur. V případě, že zákazník má u stejné banky uloženy peněžní prostředky i jako fyzická osoba, limit pojištění se nenavyšuje.
Vyjádření Garančního systému finančního trhu (odpovídá výkonná ředitelka Renáta Kadlecová):
Pojištění pohledávek z vkladů podle ustanovení § 41a a násl. zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, provozované Garančním systémem finančního trhu, se vztahuje pouze na případy neschopnosti banky, družstevní záložny či stavební spořitelny (společně níže jen „banka“) dostát svým závazkům za zákonných a smluvních podmínek (ve zkratce „nesolventní“).
Pokud tedy obchodník s cennými papíry investuje svěřené peněžní prostředky svého zákazníka formou vkladu u banky, náhrada pohledávek z vkladu Garančním systémem finančního trhu (za splnění zákonných podmínek) by mohla být vyplacena pouze, pokud by za nesolventní byla Českou národní bankou či soudem prohlášena samotná banka (u níž byl vklad proveden), nikoli obchodník s cennými papíry.
Majetek zákazníka svěřený obchodníkovi s cennými papíry je pro případ nesolventnosti obchodníka s cennými papíry (prohlášené ČNB či soudem) pojištěn podle ustanovení § 128 a násl. zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, u Garančního fondu obchodníků s cennými papíry.
Z ustanovení § 130 odst. 7 cit. zákona vyplývá, že se toto pojištění u Garančního fondu obchodníků s cennými papíry vztahuje na veškeré složky majetku zákazníka, které nemohly být zákazníkovi vydány z důvodů přímo souvisejících s finanční situací obchodníka s cennými papíry – s výjimkou hodnoty peněžních prostředků svěřených obchodníkovi s cennými papíry, který je bankou nebo pobočkou zahraniční banky, a vedených jím na účtech pojištěných podle zákona upravujícího činnost bank.
Pokud tedy obchodník není zároveň bankou nebo pobočkou zahraniční banky, mělo by se uvedené pojištění dle našeho výkladu vztahovat i na peněžní prostředky zákazníka svěřené obchodníkovi s cennými papíry, který je uložil u banky. Nicméně tato otázka je mimo působnost Garančního systému finančního trhu a dotaz by tedy spíše měl směřovat na Garanční fond obchodníků s cennými papíry, který dané pojištění provozuje.
Vyjádření Garančního fondu obchodníků s cennými papíry (odpovídá jeho advokát Matěj Outrata):
Vámi citovaný názor obchodníka s cennými papíry nepovažuji za správný. „Volná“, dosud neinvestovaná hotovost (předpokládám, že ve skutečnosti nejde o hotovost, ale o peníze v nehmotné formě) je chráněna podle zákona 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu.
Na tyto peníze se vztahuje „pojištění“ (ve skutečnosti o pojištění v právním slova smyslu nejde) systémem Garančního fondu obchodníků s cennými papíry.
V případě ztráty tohoto majetku má zákazník obchodníka s cennými papíry nárok jen na plnění z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, nikoli Garančního systému pojištění vkladů. Proto pro náhrady platí limit 90 % a maximum 20 tisíc eur.
Náhrada se poskytuje za neinvestované peníze. Pokud byly peníze investovány, náhrada se vztahuje nikoli na takto použité peníze, ale na cenné papíry za tyto peníze pořízené. Jejich hodnota ke dni výpočtu náhrady se může od jejich pořizovací ceny lišit.
Garanční fond obchodníků s cennými papíry poskytuje náhradu za „majetek zákazníka“. Ten je definován v § 128 odst. 12 zákona o podnikání na kapitálovém trhu tak, že jde o peněžní prostředky a investiční nástroje, které obchodník s cennými papíry převzal za účelem poskytnutí investiční služby, a peněžní prostředky a investiční nástroje získané za tyto hodnoty pro zákazníka.
Zákon tedy výslovně stanoví, že peníze, a to jak dosud neinvestované, tak i peníze nabyté prodejem cenných papírů, jsou součástí majetku zákazníka, který je kryt náhradou z Garančního fondu. Totéž vyplývá z § 132, který v rámci vydání majetku zákazníka výslovně upravuje i vydání zákazníkových peněžních prostředků.
Peníze, svěřené obchodníkovi s cennými papíry, nejsou vkladem ve smyslu zákona o bankách. Pojištění vkladů se tedy na ně nevztahuje.
Protože peníze svěřené obchodníku s cennými papíry jsou zákaznickým majetkem, vztahují se na ně zákonné limity náhrady z Garančního fondu. Tyto limity se počítají ze souhrnu zákaznického majetku, tedy z hodnoty cenných papírů i z neinvestované peněžní částky.
Cyrrus si stojí za svým
Spor o výklad bude pokračovat. Společnost Cyrrus i po zveřejnění stanovisek ČNB a garančních fondů věří, že její pohled je správný.
„Reakce ČNB a obou garančních fondů jsou sice věcně správné, nicméně žádná z těchto institucí do svých komentářů nezahrnula faktor zákonné povinnosti obchodníka s cennými papíry oddělovat vlastní a klientský majetek. A právě toto celou situaci fakticky mění,“ napsali zástupci Cyrrusu webu Peníze.cz po vydání článku.
„Regulovaný obchodník s cennými papíry je povinen striktně oddělovat majetek zákazníků od svého majetku. Toto oddělení se týká i nezainvestovaných peněžních prostředků klientů, kteří tyto prostředky před provedením případné investice zasílají na klientský peněžní účet, který je veden tuzemskou bankou. Vlastní peněžní prostředky má Cyrrus uloženy na jiném peněžním účtu tak, aby nemohlo dojít k jejich smíchání na jednom účtu. Proto v případě insolvence (krachu) společnosti se prostředky na klientských účtech nestávají majetkovou podstatou pro účely insolvenčního řízení a zůstávají v bance na klientském účtu. Případný krach společnosti nemá jakýkoli negativní dopad na prostředky klientů vedené na klientském účtu,“ zdůrazňuje Cyrrus.
Petr Kučera
Zaměřuje se na osobní finance a spotřebitelská témata. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční rubriku... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
17. 6. 2022 10:31, Richard Fuld
Tohle je pěkná bramboračka.
Podle názoru ČNB a Garančního fondu tedy platí, že pokud si u obchodníka (který není bankou) zřídíte obchodní účet a na ten vložíte např. 2 mil. Kč a obchodník následně zkrachuje, tak Vám Garanční fond vyplatí pouze cca 500 000,-Kč a zbývajících 1,5 mil. Kč půjde na úhradu závazků zkrachovalého obchodníka. To je docela tristní "pojištění".
To znamená, že v případě krachu obchodníka je úplně jedno, zda obchodník drží svěřené peníze v bankách, nebo např. v hotovosti v trezoru. Klient o ně v případě krachu obchodníka přijde (tedy o tu část nad 500 000,-Kč).
Jestli uvedené platí, pak je třeba buď mít obchodní účet zřízen u obchodníka, který je zároveň bankou (typicky Fio Banka) a tam držet maximálně částku, která nepřekračuje limit pojištění vkladů nebo peníze jednoduše nedržet u obchodníka, ale držet je vždy v bankách tak, aby v jednotlivých bankách nepřekračoval limity pojištění vkladů.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
28. 7. 2022 0:57, já
Tyhle problémy můžete obejít tak, že si jako brokera zvolíte mimoevropskou společnost, například IBKR (Inetractive Brokers). Jejich limity plnění jsou nesrovnatelné. https://ibkr.info/article/2012
Customer securities accounts at IBLLC are protected by the Securities Investor Protection Corporation (“SIPC”) for a maximum coverage of $500,000 (with a cash sublimit of $250,000) and under IBLLC's excess SIPC policy with certain underwriters at Lloyd's of London for up to an additional $30 million (with a cash sublimit of $900,000) subject to an aggregate limit of $150 million. Futures, and options on futures are not covered. As with all securities firms, this coverage provides protection against failure of a broker-dealer, not against loss of market value of securities.
V diskuzi je celkem (16 komentářů) příspěvků.