Nadsázka, příkrasy, přehánění – s tím se v reklamě počítá. Lhát a klamat ale nesmí. Kde je hranice?
Klamavá reklama: Co říká zákon
Klamavá reklama by se zjednodušeně dala definovat takto: o zboží nebo službě se uvádějí nepravdivé údaje proto, aby spotřebitele přiměly k nákupu, obvykle na úkor konkurence, přičemž bez klamných údajů by produkt nekoupil.
Při posuzování toho, jestli je reklama klamavá, se podle občanského zákoníku zohledňují především (ale nejen) údaje, které reklama sděluje o:
- dostupnosti, povaze nebo provedení prodávaných produktů, jejich složení, výrobním postupu, datu výroby nebo poskytnutí, způsobilosti k určenému účelu, použitelnosti, množství, zeměpisném či obchodním původu, vlastnostech zboží včetně přepokládaných výsledků jeho použití, nebo výsledků provedených zkoušek a testů,
- ceně nebo způsobu jejího určení,
- podmínek, za kterých se zboží prodává nebo služba poskytuje,
- povahy, vlastností a práv zadavatele reklamy – jako je jeho totožnost, majetek, odborná způsobilost, jeho práva duševního vlastnictví nebo jeho vyznamenání a pocty.
Příklady: Co už je přes čáru
O klamavou reklamu nejde v případě obvyklého reklamního přehánění. To je povoleno za předpokladu, že je z hlediska průměrného spotřebitele rozpoznatelné. Je tedy nutné posuzovat každý případ zvlášť.
Na hraně jsou případy výrobků, které mají vzhledem k obsahu nepřiměřeně velký obal – po otevření se ukáže, že kelímek jogurtu je poloprázdný nebo že sáček brambůrků vyplňuje hlavně vzduch. „Zkoumá se ovšem nepřiměřenost. Někdy bude větší obal v pořádku, jindy se bude jednat o klamavou reklamu,“ říká Eva Jurčíková z Vaše nároky.cz.
Typickým příkladem klamavé reklamy je situace, kdy se účtovaná cena liší od ceny avizované v letáku. Nebo když reklama hlásá, že jde o časově omezenou akci či likvidaci prodejny, přestože se obchod neruší. „Častou klamavou reklamou je tvrzení obchodníka, že koupí přispějete na dobročinné účely, ačkoliv tomu tak není. Případně obchodník na zboží neuvede výši příspěvku,“ pokračuje Eva Jurčíková z Vaše nároky.cz.
Další příklad: Výrobce nebo prodejce v reklamě tvrdí, že budete díky jeho zboží štíhlejší, krásnější nebo chytřejší, ale produkt nemá vlastnosti, které by to dokázaly jakkoli ovlivnit. Třeba tvrdí, že když budete každé ráno snídat jeho křupavé müsli, určitě zhubnete, ale müsli bude ve skutečnosti obsahovat jen složky, které k hubnutí nepřispívají. Nebo když bude prodejce běžeckých bot tvrdit, že v jeho obutí zhubnete daleko rychleji než v jiném. V minulosti dostala firma za takovou reklamu tučnou pokutu a musela ji stáhnout – nezávislé testy totiž prokázaly, že její boty mají na hubnutí stejný vliv jako každé jiné.
Důležité je vždy posoudit, jestli jde o „běžné“ reklamní přehánění nebo snahu uvést spotřebitele v omyl. Pokud například v televizní reklamě vidíte, že jakmile se člověk zakousne do kokosové tyčinky, objeví se na pláži v Karibiku, nejspíš pochopíte nadsázku; do tropického ráje vás tyčinka neteleportuje. „Tady se jasně jedná o reklamní přehánění, protože nikdo z kupících nepředpokládá, že se tak ve skutečnosti stane. O klamavou reklamu by šlo, kdyby tvrdila, že se tyčinka skládá výhradně z kokosu, mandlí a čokolády, ale nebyla by to pravda,“ dodává Eva Jurčíková.
Kde si stěžovat
Na klamavou reklamu si můžete stěžovat u České obchodní inspekce, která záležitost prověří. Pokud zjistí pochybení, udělí hříšníkovi pokutu. Odškodnění vám ale nezajistí. „Pokuta od ČOI může být udělena i v případě, že nedojde k poškození konkrétního zákazníka, stačí, když klamavá reklama existuje,“ říká Eva Jurčíková.
Jak se domůžete náhrady
Jestli máte pocit, že jste se stali obětí klamavé reklamy, měli byste koupenou věc klasicky reklamovat. Reklamační řízení má stejná pravidla jako, když reklamujete věc s vadou. Obchodník teoreticky nemá hned při první reklamaci povinnost vrátit peníze, může věc opravit nebo nabídnout stejnou věc bez vady. U klamavé reklamy se ale většinou jedná o neopravitelnou vadu – jednoduše jste koupili jiný produkt, než jste čekali. Pokud obchodník zboží, které deklaruje, vůbec nemá, nezbývá mu než peníze vrátit.
Příklad: Koupíte legíny, které se v záruční době kvůli špatnému švu roztrhají. Reklamujete je. Protože se jedná o opravitelnou vadu, prodejce je může nechat zašít. Když se na stejném místě roztrhnou podruhé, má pořad právo nechat zboží opravit. Když se stejná vada vyskytne potřetí, můžete už trvat na odstoupení od smlouvy a vrácení peněz. Jiná situace bude, když koupíte legíny, o kterých výrobce v reklamě tvrdí, že zmírňují celulitidu, ale nestane se tak, protože legíny vlastnosti pro zmírňování celulitidy nemají. Prodejce nemůže vadu při reklamaci „opravit“ ani legíny vyměnit za jiné (pokud legíny zmírňující celulitidu nemá). Musí vrátit peníze.
„Když prodejce reklamaci neuzná, je potřeba se, stejně jako u jiné reklamace, obrátit na znalce, který potvrdí, že se skutečně o klamavou reklamu jedná, následně případně na soud. Nebo se může spotřebitel obrátit přímo na ČOI, která reklamu prošetří, a pokud dojde k závěru, že jde o klamavou reklamu, udělí prodejci pokutu. Výsledek šetření ČOI pak může mít při prokazování nároku stejnou váhu jako znalecký posudek,“ říká Eva Jurčíková.
Když prodejce v reklamě klame o ceně, například v letáku uvádí jinou cenu než v prodejně, zákazník většinou zboží nekoupí, protože zvýšenou cenu zjistí na místě. „Pokud by ve větším nákupu jednu položku, která neodpovídá letáku, přehlédnul, může v prodejně později zboží reklamovat. Jako důkaz poslouží účtenka s datem nákupu a leták s datem platnosti akce,“ uvádí Eva Jurčíková.
Když bude banka v reklamě propagovat trvale bezplatné vedení účtu, ale po čase ho zpoplatní a začne si peníze sama strhávat, můžete je chtít zpátky. „Důležité ale bude prokázat, že taková reklama existovala, například printscreenem webové stránky, letákem a podobně,“ doplňuje Eva Jurčíková.
Když vám v důsledku klamavé reklamy vznikne ještě dodatečná škoda, můžete žádat náhradu i za ni. Například: koupíte fixy na oblečení, jejichž barva se nemá smývat. Pokreslíte triko, strčíte do pračky, barva se smyje a na oblečení zůstanou fleky. Pak můžete kromě vrácení peněz žádat i náhradu škody za zničené oblečení. Opět ale bude nutné prokázat, že reklama, která slibovala, že se barva nesmyje, skutečně existovala.
Sdílejte článek, než ho smažem