Zdroj: Shutterstock
Výpadek příjmu během pracovní neschopnosti mají zaměstnancům aspoň částečně nahradit náhrada mzdy a nemocenská. Zatímco náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti, nemocenská (od 15. dne) je dávka hrazená státem. Prakticky stejně funguje i nařízená karanténa.
Na náhradu mzdy dosáhnou pouze zaměstnanci. Kdo vydělává jako OSVČ, na náhradu mzdy nárok nemá (a nemocenskou mu stát vyplatí, jen pokud si dobrovolně hradil nemocenské pojištění). Živnostníkům a dalším podnikatelům se budeme podrobněji věnovat na konci článku.
Od července 2019 se už opět proplácejí i první tři neodpracované dny. Takzvanou karenční dobu škrtla novela zákoníku práce.
Pro nemoc covid-19 a související karanténu platí stejná pravidla jako při jakékoliv jiné nemoci. Vláda vedená Andrejem Babišem nevyslyšela doporučení, podle nichž by vyšší náhrada příjmu pomohla omezit šíření koronaviru. Lidé, kteří (zatím) nemají příznaky nebo horší průběh nemoci, se snaží karanténě nebo nemocenské vyhnout, protože nechtějí klesnout na zhruba 60 procent svého běžného výdělku.
Hledáte výhodný firemní úvěr? Klikněte ZDE.
Jestli vás zajímá hlavně kalkulačka, skočte rovnou na ni. Jinak si nejdřív můžete přečíst, jak to všechno funguje – a nebojte, ke kalkulačce se také brzo dostanete.
Zaměstnancům vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy od prvního do čtrnáctého dne pracovní neschopnosti. Dosáhnou na ni jenom lidé v klasickém pracovním poměru. Kdo vydělává na dohodu o provedení práce, může s náhradou mzdy počítat, jen když si měsíčně vydělá víc jak deset tisíc korun – v takovém případě za něj totiž zaměstnavatel odvádí sociální pojištění, jehož součástí je i pojištění nemocenské. Kdo pracuje na dohodu o pracovní činnosti, na náhradu mzdy dosáhnete, jestliže měsíční příjem dělá víc jak 3500 korun (letos se tahle hranice zvýšila z dřívějších 3000 korun).
Kolik přesně vám zaměstnavatel jako náhradu mzdy zaplatí, závisí na tom, kolik jste v posledním kalendářním čtvrtletí v průměru brali na hodinu. Údaj o průměrném hodinovém výdělku za dané období vyčtete z výplatní pásky. Případně se k němu dopočtete, když součet hrubých příjmů za poslední čtvrtletí vydělíte počtem odpracovaných hodin. Když onemocníte třeba v lednu, počítají se příjmy za říjen až prosinec minulého roku. Když v květnu, počítají se příjmy za leden až březen.
Náhrada mzdy se pak počítá jako šedesát procent z hrubého hodinového výdělku, který se ovšem ještě sníží prostřednictvím redukčních hranic. Ty pro rok 2021 vypadají takhle:
Náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel pouze za pracovní dny, které byste jinak odpracovali. Zároveň může náhradu mzdy snížit na polovinu, když si přivodíte pracovní neschopnost pod vlivem alkoholu, drog, během rvačky nebo při páchání úmyslného trestného činu.
Když pracovní neschopnost trvá víc jak čtrnáct dní, přichází na řadu nemocenská. Tu nevyplácí zaměstnavatel, ale stát, konkrétně správa sociálního zabezpečení.
Při výpočtu nemocenské vycházejí úředníci z takzvaného denního vyměřovacího základu: průměru hrubých příjmů za uplynulý rok přepočítaných na den. Nemocenská se – stejně jako náhrada mzdy – vypočte jako šedesát procent denního vyměřovacího základu sníženého prostřednictvím redukčních hranic. V roce 2021 se denní vyměřovací základ redukuje takto:
Kdo marodí dlouhodobě, tomu se nemocenská zvýší. Od 31. dne pracovní neschopnosti se počítá jako 66 procent denního vyměřovacího základu. A pokud jste na neschopence déle než 61 dní, násobí se váš redukovaný denní vyměřovací základ 72 procenty.
Maximálně lze nemocenskou pobírat 380 dní od začátku pracovní neschopnosti. Když ale marodíte dlouho a váš stav je stabilizovaný už 180. den, lékař pracovní neschopnost ukončí, i když ještě nebudete úplně fit.
Nemocenská se – narozdíl od náhrady mzdy – vyplácí za každý kalendářní den pracovní neschopnosti. S výpočtem si hravě poradí naše kalkulačka. Stačí zadat váš hrubý příjem.
Loňskou novinkou je spuštění takzvaných eNeschopenek. Pokud vás lékař uzná dočasně práce neschopným, předá informaci o vaší nemoci či zranění automaticky také zaměstnavateli a okresní správě sociálního zabezpečení. Odpadá vám tak povinnost doručit zaměstnavateli papírovou neschopenku (přesto ho musíte o vzniku pracovní neschopnosti co nejdřív informovat, ale stačí e-mailem nebo telefonicky, bez doručování tiskopisu)
Zároveň už není potřeba o náhradu mzdy ani nemocenskou žádat. Podklady pro výplatu obou dávek – takzvaný lístek na peníze – zasílá lékař elektronicky. Průkaz práce neschopného, který od lékaře dostanete, je čistě vaším dokladem. Najdete v něm termín příští návštěvy lékaře či čas povolených vycházek. Slouží také jako doklad pro případnou kontrolu ze sociálky.
Jak už jsme napsali, osoby samostatně výdělečně činné na nemocenskou dosáhnou, jen když si dostatečně dlouho – minimálně tři měsíce bezprostředně předcházející vzniku pracovní neschopnosti – dobrovolně platí nemocenské pojištění. Nemocenská jim potom – stejně jako zaměstnancům – náleží až od patnáctého dne nemoci. V prvních čtrnácti dnech nedostanou nic (protože nemají zaměstnavatele, který by jim vyplatil náhradu mzdy).
Výše platby nemocenského pojištění OSVČ je omezená zespod i shora. Minimální záloha pro rok 2021 dělá 147 korun měsíčně. Horní hranici představuje vyměřovací základ pro sociální pojištění rozpočtený na měsíce, ke kterému se OSVČ dopočetla v loňském přehledu pro správu sociálního zabezpečení. Na nemocenské pojištění lze měsíčně posílat maximálně 2,1 procenta z tohoto vyměřovacího základu. To v praxi znamená, že pokud chce podnikatel dosáhnout na vyšší nemocenskou, musí si delší dobu připlácet také na sociálním pojištění.
Samotný výpočet nemocenské pro OSVČ je poměrně složitý. Líp proto uděláte, když to necháte na naší kalkulačce. Poradíme i s tím, jaké optimální pojistné platit, abyste mohli v budoucnu pobírat zvolenou výši nemocenské.
Při karanténě platí stejná pravidla i částky jako u klasické pracovní neschopnosti.
Zaměstnanec, který musí do karantény kvůli hrozbě koronaviru nebo jiné nakažlivé nemoci, má tedy prvních 14 dnů nárok na náhradu mzdy ve výši 60 procent takzvaného vyměřovacího základu – což je hrubá mzda zkrácená takzvanými redukčními hranicemi (čím víc člověk vydělává, tím víc se mu základ krátí). Zákonem stanovenou náhradu mzdy pak zaměstavatelům může proplatit stát v rámci programu Antivirus.
Když karanténa trvá déle než dva týdny, dostává zaměstnanec od patnáctého kalendářního dne klasické nemocenské dávky od správy sociálního zabezpečení.
Projděte si, jaké novinky roku 2021 mohou ovlivnit vaše osobní finance a drobné podnikání.
Petr Kučera
Monika Veselíková
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
