Přijde další rouškovné? Volební dárky očima expertů

Důchodci by i letos mohli dostat mimořádný jednorázový příspěvek. Loni to bylo takzvané rouškovné ve výši 5000 korun k Vánocům, letos to může být podobné. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová o dalším příspěvku uvažuje. Rozhodne se podle ní zřejmě v létě, kdy vláda bude řešit valorizaci na příští rok.

Právě v pravidelném každoročním navýšení penzí přitom důchodci dostávají peníze i podle růstu inflace. Rychlý růst cen byl loni jedním z hlavních argumentů pro rouškovné, přestože valorizace poprvé počítala s vyšším růstem cen ve speciálním důchodcovském spotřebním koši.

Jenže na chladnou logiku spoléhat nemůžeme. Podzimní parlamentní volby se blíží a dá se čekat, že vláda před nimi bude štědrá. Experti oslovení redakcí tak spíše předpokládají, že přijde další mimořádný příspěvek.

Vládě ale připomínají, že státní dluh ošklivě rychle roste a stálo by za to neutrácet, když to není nezbytně nutné. A když už utrácet, dá se to udělat smysluplněji. A to i ve prospěch důchodců.

Přijde další rouškovné? Bude vláda rozdávat ve velkém a nezůstane jen u rouškovného? A dají se případně tyto předvolební dary udělat nějak chytře? Komu byste peníze poslali vy?

David Klimeš

komentátor Aktuálně.cz a Českého rozhlasu Plus

Druhé rouškovné nepochybně bude. Senioři jsou klíčovou voličskou skupinou pro obě dvě vládní strany, z hlediska politického cyklu nedává smysl třem milionům penzistů schválit navíc pět tisíc korun rok přes sněmovními volbami a v samotném volebním roce nic. Z marketingových důvodů bude částka asi i vyšší, tipuji kolem šesti tisíc korun.

Ekonomicky to smysl nedává vůbec. Krize ohrožuje seniory zdravotně, ne finančně. Zatímco penzisté mají garantovaný příjem, který je pravidelně valorizován, jiné skupiny obyvatel se často ocitají zcela bez prostředků. Takto selektivně pojatá pomoc tak ošklivě a zbytečně rozděluje společnost.

Pokud už vláda bude chtít pro skupinu penzistů vyčlenit dodatečných zhruba dvacet miliard, nabízí se mnoho způsobů, jak je lépe v krizi využít. Během lockdownu senioři ještě více než kdy jindy potřebují dostupné, bezpečné a levné terénní služby. Ve zdravotních a sociálních zařízeních by měli mít přednostní péči, dostatek respirátorů, dále mobilní testovací a i očkovací službu, aby se mohli relativně bezpečně zase vídat s blízkými.

Pokud by se částka měla investovat systémově a s dlouhodobějším dopadem, pak se nabízí po letech plošného růstu důchodů například výrazná bonifikace za odklad odchodu z pracovního trhu po dosažení důchodového věku. To by jednak rychle zafungovalo jako protikrizové opatření při očekávaném vzestupu míry nezaměstnanosti, a také by to byla alespoň malá náplast na opět neprosazenou penzijní reformu.

Helena Horská

hlavní ekonomka Raiffeisenbank

Stav veřejných financí už teď, stále uprostřed boje s covid-19, vyžaduje očistnou a odtučňovací kůru. Každý výdaj musí projít přísnou revizí účelnosti a smysluplnosti. Stávající důchodový systém je k mnohým skupinám velmi nespravedlivý – na ně by se případná opatření měla vztahovat především. Mám na mysli penzisty (většinou ženy) s nejnižšími důchody. 121 tisíc penzistů nemá důchod ani 10 tisíc! Ostatním penzistům s vyššími důchody, ať se valorizuje důchod dle zákonného pravidla zohledňující růst spotřebitelských cen a z poloviny růst reálných mezd.

A předvolební dary? Raději žádné, nežli vadné... Naopak, jakmile dostaneme šíření pandemie covid-19 pod kontrolu, měl bý se stát z ekonomiky obratem stáhnout. Dotace do ekonomiky (tj. neinvestiční transfery podnikatelským subjektům) se loni zdvojnásobily! Pro stát bude ale obzvlášť před volbami lákavé v dotacích pokračovat.

Michal Skořepa

analytik České spořitelny

Už první rouškovné jsem pokládal za velmi chabě zdůvodněný krok: důchodci podle průzkumů netrpěli loni psychicky víc než jiné skupiny obyvatel a jejich zvýšené náklady jsou standardně odraženy v následné zákonné valorizaci důchodů. Naprosto bych respektoval, že vláda cítí ve společnosti chuť zvýšit příjmy důchodců v poměru k příjmům ekonomicky aktivní části populace - ale v tom případě bych to řešil trvalou zákonnou změnou metody výpočtu důchodců, ovšem současně s protiopatřeními, která aspoň zachovají dosavadní stupeň udržitelnosti nastavení českých veřejných financí.

V současnosti jsou veřejné finance nastaveny neudržitelně a zároveň platí, že během letoška by se koronakrizí postižené části české ekonomiky měly do značné míry postavit zpátky na nohy. Za této situace pokládám vyplácení jakýchkoli dodatečných peněz jakékoli široké skupině obyvatel nad rámec racionálně nastaveného kurzarbeitu a podpůrných plateb do sektorů postižených vládními uzávěrami za nezodpovědné rozhazování.

Eva Zamrazilová

ekonomka, předsedkyně Národní rozpočtové rady

Jestli letos další rouškovné bude, nebo ne, neví v tuto chvíli nikdo. Očekávat však od jakékoli vlády v předvolebním období výraznější škrty či úspory, by bylo podle mého názoru bláhové. Vzhledem k tomu, v jaké situaci se české veřejné finance nacházejí, a jak výrazně roste zadlužení, bych ale ráda viděla alespoň nenavyšování výdajů o další zbytné položky, jež si v tuto chvíli bez prohloubení deficitu zkrátka nemůžeme dovolit. Když už by chtěla vláda občanům za každou cenu nabídnout něco navíc, mělo by jít o položky striktně navázané na lepší než očekávanou výkonnost ekonomiky. Pokud by se například podařilo dosáhnout výrazně vyšších daňových příjmů, než bylo původně naplánováno, umím si představit, že malou část z tohoto neočekávaného příjmu vláda poskytne určitou formou občanům. Naprostou většinu takto získaných prostředků bych ale poslala do kapitoly Státní dluh.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank a člen NERV

Ještě v roce 2003 byl dluh Řecka kolem 100 procent HDP. A tamní vláda si tehdy na deset let půjčovala za zhruba čtyřprocentní úrok. Dnes je dluh země přibližně 180 procent HDP a Atény si na deset let půjčují za 0,6 procenta. Dluh je tedy skoro dvojnásobný, zatímco úrok takřka sedmkrát nižší. Co se změnilo? Evropská centrální banka začala v obřím objemu tisknout nová eura a jejich prostřednictvím stlačovat úrok právě i na řeckém dluhu. Od loňského jara má stejnou možnost i Česká národní banka.

Jak dlouho asi tak bude politikům, jako je ministryně Maláčová, trvat, než si to uvědomí? Než si uvědomí, že se mohou prakticky bezuzdně zadlužovat, kupovat si voliče, a zvyšovat tak své šance na setrvání v politice, v nějaké dobře placené funkci. Než jim dojde, že i když by už veřejný dluh začínal být problémem, začne jej ve velkém skupovat jistý pan Rusnok, jelikož Na Příkopech si přece díky monopolu od státu peníze tisknou, takže mají kapsu bezednou.

Když tedy bude český veřejný dluh i kvůli druhému, třetímu, desátému, třicátému rouškovnému pro investory typu českých i zahraničních bank a fondů při nějakém ještě přijatelném úroku už neatraktivní a budou ochotni půjčit jen za úrok vyšší, Česká národní banka za nově vytvořené koruny přebývající dluhopisy skoupí, ty zbývající na trhu tím zlevní natolik, že se úrok na vládním dluhu zvyšovat nebude. Případně i klesne. Jako v Řecku.

Teprve letos a v příštích letech pravděpodobně uvidíme ty opravdové orgie v utrácení a v uplácení voličů. Uplácet se budou zejména ty voličské skupiny, u kterých je největší šance, že si na to u volební urny vzpomenou a že k té volební urně vůbec dorazí. Což jsou právě důchodci. Účet za orgie bude jednou hodně mastný, ale současní důchodci jej rozhodně splácet nebudou. A lidé jako Maláčová také ne; už tou dobou v politice dávno nebudou.

Sdílejte článek, než ho smažem