Pokud omarodí zaměstnanec, může počítat s náhradou mzdy a nemocenskou. Osoby samostatně výdělečně činné mzdu nedostávají, takže i o její náhradě si můžou nechat zdát. Pokud jde o nemocenskou, záleží na tom, jestli si platily dobrovolné nemocenské pojištění nemocenské pojištění. Jaká pravidla pro obě skupiny platí a kolik za stonání dostanete? Poradíme.
Na náhradu mzdy mají nárok pouze zaměstnanci v pracovním poměru. Pokud pracujete na dohodu o provedení práce, nebo dohodu o pracovní činnosti, s náhradou mzdy můžete počítat, jen když za vás zaměstnavatel odvádí nemocenské pojištění. Což v praxi znamená, že váš měsíční výdělek z dohody o provedení práce dělá víc než deset tisíc korun měsíčně, případně víc než dva a půl tisíce korun, když pracujete na dohodu o provedení činnosti. O nárok na náhradu mzdy ale můžete také přijít – když si pracovní neschopnost způsobíte úmyslně.
Jsou nemoci, které netrvají jen devadesát dní. Poradíme, co dělat, pokud musíte kvůli péči o dítě nebo vážně nemocného partnera odejít z práce nadobro.
I přes snahy zrušit karenční lhůtu pořád platí, že zaměstnanci marodí první tři dny zadarmo. Výjimkou z pravidla je pouze karanténa, kdy zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy už od prvního pracovního dne. V ostatních případech náleží zaměstnanci náhrada mzdy až od čtvrtého do čtrnáctého dne nemoci. Zaměstnavatel má nicméně povinnost vyplácet ji pouze za pracovní dny, přesněji za dny, které byste jinak byli odpracovali.
Při výpočtu náhrady mzdy se vychází z průměrného hrubého hodinového výdělku za poslední kalendářní čtvrtletí. Jinak řečeno – když omarodíte teď v lednu, bude se počítat s příjmy za říjen až prosinec. Jde o údaj, který by měl každý zaměstnanec najít na výplatní pásce, případně se k němu sami dopočtete, když sečtete hrubé příjmy za předcházející čtvrtletí a výsledek vydělíte počtem odpracovaných hodin. Průměrný hrubý hodinový výdělek se pak ještě snižuje skrze redukční hranice.
Pro rok 2017 budou konkrétně platit následující redukční hranice:
Náhrada mzdy (i nemocenská) se může snížit na polovic, jestliže si pracovní neschopnost přivodíte pod vlivem alkoholu, drog nebo třeba při rvačce či páchání úmyslného trestného činu.
Jiná pravidla platí pro pracující starobní a invalidní (ve třetím stupni) důchodce. Nemocenskou jim správa sociálního zabezpečení vyplácí nejvýše po dobu 70 kalendářních dnů, případně 70 kalendářních dnů při víc pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce. Nejdéle ale do dne, kterým skončila doba zaměstnání.
Kolik bude vaše nemocenská dělat, závisí na takzvaném denním vyměřovacím základu. Konkrétně se nemocenská počítá jako šedesát procent denního vyměřovacího základu, který se ale– stejně jako u náhrady mzdy – nejprve sníží skrze redukční hranice. Ty jsou pro rok 2017 stanovené následovně:
S počty se ovšem nemusíte namáhat – stačí zadat měsíční hrubou mzdu a naše kalkulačka si s výpočtem poradí za vás.
Nezapomeňte, že pokud marodíte, musíte plnit léčebný režim stanovený ošetřujícím lékařem – zdržovat se na adrese vyplněné v neschopence a dodržovat vycházky. V opačném případě se vystavujete riziku snížení nebo odebrání náhrady mzdy, případně nemocenské. Dostat můžete i výpověď nebo pokutu dvacet tisíc, pokud léčebný režim porušíte zvlášť hrubým způsobem.
Jestli řádně stonáte, může kontrolovat sociálka i zaměstnavatel:
Marodi si často myslí, že zrovna na ně kontrola nepřijde. V praxi ale zkontroluje jen okresní správa sociálního zabezpečení zhruba každého desátého člověka v pracovní neschopnosti.
| Počet neschopenek | Počet kontrol | Krácených/odebraných nemocenských |
2011 | 1 338 099 | 151 951 | 3004 |
2012 | 1 213 133 | 151 410 | 2977 |
2013 | 1 326 884 | 146 000 | 2609 |
2014 | 1 285 642 | 170 000 | 3391 |
2015 | 1 526 798 | 154 610 | 3650 |
2016 (za leden až září) | 1 157 906 | 118 419 | 2594 |
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení | |||
Dobré pojištění může být k nezaplacení. Rádi vám pomůžeme vybrat.
Osoby samostatně výdělečně činné můžou pobírat pouze nemocenskou – od patnáctého dne nemoci stejně jako zaměstnanci – ale jen pokud se dobrovolně účastní nemocenského pojištění. Výše nemocenské bude záležet na částce, kterou budete každý měsíc na pojistné posílat. Zespoda jste nicméně omezení minimálním pojistným, které dělá 115 korun měsíčně – částka odpovídá minimálnímu měsíčnímu vyměřovacímu základu pět tisíc korun. Limit ale platí i shora. Měsíční platba na nemocenské pojištění může totiž dělat maximálně 2,3 procenta z měsíčního vyměřovacího základu, ke kterému jste se dopočetli v loňském přehledu příjmů a výdajů pro sociálku. Počítejte proto s tím, že pokud chcete pobírat vysokou nemocenskou, musíte si také delší dobu platit víc na sociální pojištění. Alternativou pro osoby samostatně výdělečně činné je soukromé zdravotní pojištění tuzemských komerčních pojišťoven.
Jasno v nemocenské pro OSVČ vám udělají naše kalkulačky. S jejich pomocí si jednak snadno spočítáte, na jakou nemocenskou máte nárok, pokud už si nemocenské pojištění platíte, i kolik optimálně platit, aby vaše budoucí nemocenská stála za řeč.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
9. 10. 2017 22:57, Jaroslav Jaros
Jak se počítá prvních 14 dní nemoci při dvanácti hodinový pracovní době
V diskuzi je celkem (11 komentářů) příspěvků.