Příspěvek zaměstnavatele na životní pojištění patří k oblíbeným benefitům. Oblíbeným nejen u zaměstnanců, ale i u zaměstnavatelů.
„Někteří zaměstnavatelé ve snaze ušetřit na odvodech sociálního pojištění a zdravotního pojištění snižují hrubé mzdy svým zaměstnancům a rozdíl mezi původní a sníženou mzdou převádějí na životní pojištění. ‚Benefit‘ se v rámci pojištění rozdělí na takzvané běžné a mimořádné pojistné. A právě část peněz – samozřejmě poměrově výrazně vyšší – vyvedených jako mimořádné pojistné může zaměstnanec z pojistné smlouvy každý měsíc vybrat,“ vysvětluje specialista firemních obchodů Partners Lukáš Škopek. Z částky odvedené na životní pojištění zaměstnavatel, ani zaměstnanec neplatí zdravotní a sociální pojištění. „Měsíčně se dá takto ‚odklonit‘ dva a půl tisíce, ročně tedy suma sumárum 30 tisíc korun na jednoho zaměstnance. Zaměstnavatel může na zákonných odvodech ušetřit na každém zaměstnanci až 10 200 korun ročně,“ vypočítává Lukáš Škopek.
Zaměstnanci se ovšem z dlouhodobého hlediska takové využívání „průtokového investičního životního pojištění“ vyplatit nemusí. „Výše hrubé mzdy a její případné snížení má přímý vliv na budoucí starobní důchod, nemocenské dávky včetně ošetřovného a náhrady za dovolenou či výši podpory v nezaměstnanosti,“ upozorňuje Lukáš Škopek. A dodává, že ani pro zaměstnavatele nebyl postup bez rizika: „Podle platné legislativy se to dá vyložit jako obcházení zákona. Zaměstnavatelé tak na sebe můžou „zbytečně upozorňovat“ správce daně, který jim v krajním případě může odmítnout platby uznat jako daňový náklad, a to i několik let zpětně.“
Při tom všem, co se dá s pojištěním dělat, nezapomínejte ale na jednu věc. Na tu nejdůležitější.
Pojištění má být v první řadě pojištění. Má sloužit ke krytí rizik: životní pojištění má zabezpečit rodinu pro případ, že ji její živitel kratší nebo delší dobu nebo už nikdy nebude moct život, má pokrýt možné výpadky příjmů, má umožnit splatit dluhy, když na splátky nebude možné vydělávat...
Všechno ostatní je nadstavba.
Státní kasa kvůli této (legální) kličce přichází o peníze a vláda to chce změnit. Příslušná novela už ve Sněmovně prošla třetím čtením. Účinná bude s největší pravděpodobností od ledna. Kromě příspěvků zaměstnavatele se změny dotknou i daňového zvýhodnění člověka, který si životní pojistku platí.
Platby na pojistné (svoje, nikoli příspěvky zaměstnavatele) si můžete odečítat z daňového základu – strop odpočtu dělá dvanáct tisíc ročně. Seznam podmínek, které budete muset splňovat, abyste na daňový odpočet dosáhli a abyste mohli čerpat „daňově zvýhodněný“ příspěvek zaměstnavatele, se ovšem kvůli tažení proti zneužívání průtokových pojistek rozšíří.
Stalo se už smutnou tradicí, že kdykoli dojde k nějaké zákonné či jiné změně, která by si mohla žádat třebas jen mírnou úpravu pojistných smluv, vyrojí se celá hejna zaručených expertů, kteří chtějí přispět radou (čtěte: namastit si na vás kapsu). Právě v těchto obdobích mívají jednoduchou práci: přesvědčit člověka, že kvůli změně zákona nutně potřebuje novou smlouvu – nyní tedy proto, že by s tou starou údajně přišel o daňové zvýhodnění – a včas mu přistrčit propisku. Ve výsledku to může přijít draho. Na Peníze.cz jsme před podobnými praktikami různých samozvaných kontrolorů smluv varovali už několikrát:
Nenechte se oblafnout. Nejlíp uděláte, když úpravu své pojistné smlouvy prodiskutujete se svým finančním poradcem nebo interním poradcem pojišťovny na pobočce, kam jste zvyklí chodit.
Platby na životní pojištění si dnes můžete ze základu daně z příjmů odečítat v případě, že pojistné plnění bude podle smlouvy vyplaceno nejdřív ve vašich šedesáti letech a zároveň nejdřív po pěti letech od uzavření smlouvy. Je-li životní pojistka sjednaná „na dožití“, tedy tak, že vám peníze budou vyplaceny, až dosáhnete určitého věku, musíte ještě splňovat podmínku minimální pojistné částky při dožití – u smluv s pojistnou dobou od pěti do patnácti let dosahuje čtyřiceti tisíc korun, u smluv s pojistnou dobou šestnáct a víc let sedmdesáti tisíc korun. Toto pravidlo platí u takzvaného kapitálového životního pojištění.
Od roku 2015 k tomu jedna zásadní podmínka přibude: kdo bude chtít využívat daňové úlevy, nebude moct peníze z pojistky průběžně vybírat, dostane se k nim nejdřív v šedesáti letech. U životních pojistek, kde se uplatňují průběžné výběry, pojištěný člověk nebude moct uplatnit daňový odpočet a příspěvek zaměstnavatele se bude danit stejně jako mzda.
„Změna v oblasti podpory soukromého životního pojištění je činěna v kontextu snahy navrátit tomuto daňovému benefitu původní charakter, tedy podporovat spoření na stáří,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva financí Radek Ležatka.
Kdo bude chtít požívat daňové výhody u investičního životního pojištění i nadále, bude se muset s pojišťovnou dohodnout na změně pojistné smlouvy, která znemožní jakékoli průběžné výběry bez ukončení smlouvy. Tato změna by měla proběhnout do 31. března 2015. „Pojišťovny pravděpodobně zvolí takzvanou pasivní akceptaci, tedy rozešlou dodatky, a kdo jej písemně neodmítne ve stanovené lhůtě, bude se mít za to, že dodatek uzavřel,“ odhaduje Petr Šafránek z Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců ČR.
Bez dodatku se ovšem neobejdete (nestačí tedy jen peníze nevybírat) – zákon totiž vyžaduje, aby zákaz výběru byl smluvně sjednanou podmínkou. U nových smluv bude takové ujednání patrně zakotveno přímo ve smlouvě. Případně si budete moct zvolit smlouvu, která bude průběžné vybírání peněz umožňovat – na pojištění se pak ale nebudou vztahovat žádné daňové výhody.
Kdo zmiňovaný dodatek ke smlouvě odmítne, nebude moct počínaje zdaňovacím obdobím 2015 uplatňovat daňové výhody spojené s životním pojištěním; jiných „postihů“ se ovšem bát nemusí.
Jiná situace nastane u člověka, který dodatek odmítne a zároveň pojistnou smlouvu předčasně – tedy před dosažením šedesáti let věku a dovršením šedesáti měsíců trvání smlouvy – ukončí. V takovém případě totiž budete muset „dodanit“ daňové odpočty za deset let zpětně, včetně příspěvku zaměstnavatele. „Příspěvky zaměstnavatele připsané do konce roku 2014 zdaní pojišťovna srážkovou daní ve výši patnácti procent. Klient nebude doplácet žádné pojistné na sociální a zdravotní pojištění,“ upřesňuje Petr Šafránek. Rušit stávající pojistnou smlouvu se tak rozhodně nevyplatí.
Další možnou variantou je, že dodatek přijmete, ovšem smlouvu nakonec stejně předčasně vypovíte – tedy před dosažením šedesáti let věku a pěti let trvání smlouvy. Pak budete muset taktéž „dodanit“ daňové odpočty za posledních deset let. „A současně zdanit příspěvky zaměstnavatele připsané po prvním lednu 2015 jako příjem ze závislé činnosti – tedy aktuální sazbou daně z příjmů platnou v roce, kdy k ukončení smlouvy došlo,“ upozorňuje Petr Šafránek. Co zatím není jasné, je to, jestli byste z těchto příspěvků nemuseli odvést také pojistné na sociální a zdravotní pojištění rovněž podle sazeb platných v roce, kdy k ukončení došlo. Příspěvky zaměstnavatele připsané do konce roku 2014 zdaní pojišťovna patnáctiprocentní srážkovou daní, pojistné na zdravotní a sociální pojištění z nich doplácet nebudete.
Zaměstnavatelé se naopak žádného zpětného „dodaňování“ a doplácení obávat nemusejí.
„Povinnost „vrátit to, co na daních bylo ušetřeno“ výslovně připadá tomu, kdo smlouvu porušil, tedy zaměstnanci. Zaměstnavatele se daná úprava v tomto smyslu nedotkne, a to dokonce ani v oblasti sociálního a zdravotního pojištění,“ komentuje mluvčí Ministerstva financí.
Napadá vás, zda bude možné ponechat si původní životní pojistku bez dodatku a od prvního ledna uzavřít novou pojistku se zákazem výběru, kterou budete nadále používat pro daňové výhody, zatímco z původní smlouvy bude moci nadále průběžně vybírat? „Tato varianta bude možná, pokud původní smlouva nebude předčasně ukončena, nenastanou žádné „sankce“, a to ani za průběžné výběry,“ odpovídá Petr Šafránek z Asociace finančních zprostředkovatelů ČR. Z hlediska nákladů by však patrně bylo výhodnější dodatek akceptovat a pokračovat v požívání daňových výhod na původní smlouvě. Která varianta se nejlépe vyplatí právě vám, byste měli včas probrat se svou pojišťovnou nebo se svým finančním poradcem. Jen pozor na lovce skalpů, před kterými jsme varovali výš.
Daňový odpočet pro každého, ale bez výběru peněz. Rok 2015 přinese zákaz výběrů z životního pojištění u takzvaných daňových smluv, tedy smluv, u kterých klient bude nadále chtít uplatňovat daňový odpočet. Změna zákona ale rozhodně není důvodem ke zrušení stávající smlouvy, pokud o daňový odpočet stojíte, jde každou stávající smlouvu o životním pojištění do „daňového režimu“ převést.
Dvě smlouvy pro ty, kteří chtějí i odpočet i přístup k penězům. Pokud bude klient chtít mít naspořené prostředky k dispozici průběžně, může u stávající smlouvy zvolit „nedaňovou variantu“, pro daňový odpočet si založí smlouvu novou, kam bude přispívat pouze do výše 12 tisíc ročně a na kterou případně nechá nasměrovat příspěvek zaměstnavatele do výše 30 tisíc ročně.
Spočítejte si (nebo si nechte spočítat)! Pokud se rozhodnete pro dvojí životní pojištění, dobře počítejte. Každá nová smlouva s sebou nese i nové náklady. Váš poradce by vám měl umět udělat propočet, za jak dlouho se takové náklady díky daňovému odpočtu na nové smlouvě vrátí.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
7. 11. 2014 9:17, Karel Václav
Dobrý den,
rád bych se zeptal, co když mám smlouvu uzavřenou do svých 65 let a uplatňuji daňového zvýhodnění. Budu moci vybrat peníze v 60 jak uvádíte nebo až 65?
Děkuji za odpověď
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
14. 10. 2014 7:15, purista
tak tady nemel kokotiny
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.