Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) před několika dny ukončil kontrolu fungování databáze neplatičů sdružení Solus (psali jsme o tom v článku Tajná databáze neplatičů) a konstatoval, že databáze je bezpečná. Kontrola z ÚOOÚ byla zahájena v červenci 2003 a celé řízení skončilo v srpnu letošního roku. I přes udělení sankce bylo hodnocení komise ÚOOÚ vesměs pozitivní. "Inspektoři Úřadu ocenili, že pro vytváření databáze a nakládání s daty existují jednoduchá a jasná pravidla, jejichž dodržování členskými společnostmi Solus navíc kontroluje nezávislý auditor," doplňuje tajemník sdružení Solus Jan Stopka.
Kontrola, kterou provedli inspektoři ÚOOÚ, se zaměřila na dodržování povinností vyplývajících ze zákona č. 101/200 Sb. o ochraně osobních údajů, při vytváření, spravování a využívání společné databáze Solus. Pozitivně byla ohodnocena skutečnost, že je vytvářena jen tzv. negativní databáze, tedy, že jsou shromažďována pouze data o klientech, kteří už minimálně jednou nesplnili svou smluvní povinnost vůči některému ze členů sdružení Solus v předem stanoveném rozsahu.
"Konkrétním výsledkem kontroly ÚOOÚ byly dvě připomínky, související s informační kvalitou souhlasů klientů, k jejichž nápravě došlo ve stanoveném termínu," dodává předsedkyně Rady sdružení Alena Ludrovská a pokračuje: "Nedostatky byly způsobeny historickým vývojem sdružení Solus a v čase měnící se legislativou."
Jak a kdy se můžete dostat do databáze?
Co udělal ÚOOÚ po ukončení kontroly: |
-
Ocenil jednoduchost a jasnost pravidel pro vytváření, správu a využívání databáze,
-
Konstatoval, že zvolený on-line způsob sdílení databáze (dva zpracovatelé) a její zabezpečení splňuje přísná bezpečnostní kritéria,
-
Souhlasil s tím, že členy sdružení Solus jsou bankovní i nebankovní finanční instituce,
-
Uložil dvě opatření, související s informativní kvalitou historicky používaných souhlasů, a to: - v souhlasu klienta s jeho zařazením do společné databáze Solus - v souhlasu klienta s dotazem do společné databáze Solus,
-
Uložil pokutu při dolní hranici zákonné sazby, a to 70 000 Kč. |
"V současné době je v databázi bohužel něco přes 100 000 klientů," říká Jan Stopka. Klient může být zařazen do databáze na základě jednoduchých a jasných pravidel, která jsou stanovena třemi kritérii.
Kritérium A – klient nezaplatí první dvě splátky. V takovém případě se s velkou pravděpodobností jedná o člověka, který o úvěr žádal s úmyslem jej ani nezaplatit. Z celkového počtu dlužníků tvoří tuto skupinu asi 20 %.
Kritérium B – klient nezaplatí kdykoliv v průběhu splácení čtyři po sobě následující splátky. "Ještě před automatickým zařazením do databáze se společnost, tedy věřitel, snaží najít společně s klientem řešení jeho platební neschopnosti – změna splátkového kalendáře, výše splátek a podobně," upřesňuje předsedkyně Rady sdružení Alena Ludrovská a pokračuje: "Záleží na typu úvěrového produktu, jestli se tato změna promítne do jeho ceny, tj. jestli klient zaplatí více nebo se podmínky nezmění." V této skupině jsou převážně lidé, kteří s dobrou vírou, že budou schopni splácet, požádali o úvěr, ale přecenili své schopnosti.
Posledním je kritérium C, a tím je nesplacení poslední splátky. Velmi často se totiž stává, že klienti v domnění, že ušetří na úrocích nebo si prostě jen "sníží" celkový úvěr, nezaplatí poslední splátku. "Navíc se bohužel oprávněně nemusí obávat řešení problému soudní cestou, protože soudy jsou zahlceny jinými případy, a tak by se proces mohl táhnout i rok," dodává Pavel Plachký. Kromě těchto tří kritérií existuje ještě jedno, a to kritérium Z. Znamená, že klient splatil celý svůj dluh, ale kdysi měl některý z předchozích "vroubků". Takový klient je v databázi evidován ještě tři roky po zaplacení, může ale kdykoliv požádat o vyřazení z této databáze.
Jen těžko se nyní sleduje vývoj počtu klientů vedených v databázi, a to z důvodu rozšiřování sdružení Solus. Lze ale vypozorovat, že počet klientů patřících do skupiny A se drží stále na hranici 20 %. Naopak roste počet těch, kteří přecenili své schopnosti, ale stejně tak roste i počet klientů, kteří se z finančních problémů dostali. Podle místopředsedy Rady sdružení Pavla Plachkého je Solus významným spolučinitelem při řešení finančních problémů způsobených využíváním úvěrových produktů. "Ve chvíli, kdy se klient dostane do databáze, je mu znemožněno žádat o další úvěr nebo půjčku a způsobit si tak ještě větší problémy," vysvětluje Pavel Plachký. Neplacení jednoho úvěru se řeší mnohem snáz než dluhy za několik set tisíc.
Jak to celé funguje?
Na začátku celého mechanismu je klient, který žádá o poskytnutí finanční služby u některého z členů sdružení Solus. Vyplní žádost, ve které poskytne i souhlas s dotazem do společné databáze. V tuto chvíli člen sdružení vznese zašifrovaný dotaz do společné databáze, dostane zpět zašifrovanou odpověď a podle ní rozhodne o poskytnutí služby. V odpovědi není nic jiného než jen ve které skupině se klient nachází, tj. v A, B, C nebo Z. Pokud je s ním vše v pořádku, podepíše se společností smlouvu, která obsahuje druhý souhlas, a to souhlas se zařazením do databáze, pokud nebude plnit své závazky. "Jestliže se klient rozhodne tento souhlas nepodepsat, neměla by tato skutečnost být překážkou v poskytnutí služby, ale je toto chování už podezřelé," doplňuje Jan Stopka. Klient tedy získává požadovanou službu, a pokud se stane dlužníkem v prodlení z některého z výše uvedených důvodů, zařazuje společnost šifrované údaje klienta do databáze. Klient může nyní požádat o úvěr u jiného člena Solusu, ale ten opět, po podepsání souhlasu, vznáší zašifrovaný dotaz do databáze a zjišťuje skutečnost o klientovi, čímž se chrání před poskytnutím rizikové pohledávky.
Databáze má dva zpracovatele. Jeden je technický, který nemá klíč k dešifrování dat, a je jím společnost Muzo, ta prakticky zajišťuje chod databáze. Druhým je potom samotné sdružení Solus, které vlastní klíč, stejně tak i všichni členové sdružení. Databázi není možné procházet, ale vždy lze jen vznést jeden konkrétní dotaz. Do databáze se může dotazovat jen člen sdružení, na kterého se obrátil žadatel o finanční službu, a to jen na základě jeho písemného souhlasu. Dále může vznést dotaz zpracovatel, tedy Solus, při plnění zákonných povinností, tj. poskytnutí informace o zdroji údajů a výpisu osobních údajů na základě písemné žádosti klienta. Výpis je poskytován jednou ročně zdarma a při opakované žádosti za úhradu nezbytných nákladů. Nikdo jiný se nemůže do databáze dotazovat . Navíc jsou veškeré dotazy zaznamenávány pro případ kontroly, ať už ze strany auditora sdružení nebo Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Co je Solus |
Solus je zájmovým sdružením, které má v tuto chvíli 11 členů - společností zabývajících se poskytováním různých finančních služeb spotřebitelům. "Důvodem existence sdružení jsou v podstatě tři oblasti. První je oblast koordinační – konkurenční společnosti společně postupují na poli legislativy a řeší problémy spojené se vstupem do EU," objasňuje místopředseda Rady sdružení Pavel Plachký a pokračuje: "Druhou je pak oblast perspektivy – rozšiřování členské základny a rozšíření působnosti. A třetí je oblast klientů – svou databází neplatičů zabraňují klientům v neuváženém chování." |
Co si myslíte o databázi sdružení Solus vy? Je podle vás skutečně nutná a prospěšná? Dali byste souhlas k zařazení do databáze při neplnění podmínek?
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
29. 7. 2005 9:42, Štefan H.
Vážená radka š.
Nevím jak reagovat na váš názor,poněvač zřejmě nevíte v čem je vlastně problém a obava z vedení různych databází a registrú.Totišto samotná existence odstavce se souhlasem zveřejnění os.údajů ve smlově je aktem který se dá považovat za vydírání ze strany většího a mocnějšho.Přece když podepisuji smlouvu s jednou institucí,nemůže po mne chtít podepsání něčeho co mne staví do pozice klienta všech inst.v tomto státě.V takovém případě máme v ČR jen jednu banku!Máte síce pravdu že banky mají nějaký bankovní zákon,jenomže ani v něm ani nikde jinde není psáno že je postaven nad ústavu a zákony ČR.Takže kam se vytratil třeba zákon na ochranu os.údajů a mnoho jiných včetně ústavy.Elektr.databáze kterou používají státní orgány je v pořádku,ale centrálni databáze bank a jiných komerčních suběktů která je přístupna na webu již v pořádku přece není!Co se týka smluv s bankou.JEN PRO UJASNĚNÍ-(Podepisuji smlouvu s konkrétní bankou-na konkrétni produkt -na konkrétni dobu - s konkrét.sankcemi za porušení a souhlas s pos.os.údajů třetí osobě,coš pro mne znamená osoba v podobě právnika či právnická společnost která následně koná zákonní cestou a to přes soud vymožení pohledávky.)Absolutně to neznamená že souhlasím s vláčením mích os.údajů po internetu.
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.