Úvěrový registr prý zvýší domácí produkt

Zástupci zakládajících bank (Česká spořitelna, ČSOB, GE Capital Bank, HVB a Komerční banka) nešetřili při představování registru chválou a superlativy o jeho výhodách a přínosech. Bohužel však nebyli příliš konkrétní a otázce, zda-li je možné očekávat brzký pokles úrokových sazeb z půjček se vyhnuli. Je otázkou, jestli už teď mají nějakou představu, jak budou úrokové sazby u retailových půjček ovlivněny vznikem registru. Petr Šmída, generální ředitel GE Capital Bank pouze uvedl, že podle zahraničních zkušeností je vznik registru výhodný pro 95 procent dlužníků, zbývajících pět jsou ti problémoví, kterým vznik registru ztíží přístup k půjčkám. Kdy ale budou tito neplatiči "odříznuti" je těžké odhadovat, všeobecně převažuje názor, že nyní budou banky potřebovat ještě nějakou dobu (nejméně několik měsíců), než existenci registru zahrnou do svých schvalovacích procesů. Samotný zakladatel registru, společnost CCB pokles úroků očekává, kromě toho předpokládá, že dojde ke snížení rizik spojených s půjčováním pro banky a zjednodušení procesu schvalování. Podle vlastních odhadů CCB by tato fakta měla přinést dlouhodobě růst hrubého domácího produktu o jedno až dvě procenta.

Oproti zahraničním zvyklostem má český registr trochu komplikovanou formu. Zákon totiž říká, že banky si mohou mezi sebou vyměňovat informace o klientech, ale tato výměna musí probíhat prostřednictvím společnosti jimi vlastněné. Touto firmou je Czech banking credit bureau (CBCB). Pro ni provozuje úvěrový registr společnost CCB, kterou vlastní italský CRIF, americký TransUnion a český Aspekt.

Kdo jsou ti Italové?

Českými médii proběhla řada diskuzí o tom, že data českých dlužníků budou zpracovávána v Itálii. Zakladatelé registru v tomto případě možná trochu podcenili komunikování informací veřejnosti. Zpracovatelem v Itálii bude totiž společnost CRIF, které je italskou obdobou českého registru a je vlastněna skupinou italských bank. Obavy ze zneužití osobních údajů jsou tedy spíše liché. Fabrizio Fraboni, který zastupuje CRIF v dozorčí radě CCB k obavám o bezpečnost dat českých klientů uvedl, že za desetiletou historii registru v Itálii nebyl zaznamenán ani jeden případ úniku informací. Italy podpořil také Petr Šmída, generální ředitel GE Capital Bank, který uvedl, že dobře zvažovali s kým budou spolupracovat a vysoký mezinárodní rating GE i jejich konkurentů je zavazující ve smyslu zacházení s daty klientů. Fabrizio Fraboni navíc považuje český trh za příliš malý pro vlastní zpracování dat o dlužnících, za hranici efektivity považuje registry s údaji o dvaceti a více milionech subjektů. V českém registru je nyní 1,4 milionu záznamů o 850 tisících klientů zakladatelských bank. Americký spoluvlastník společnosti CCB firma TransUnion provozuje již asi čtyřicet let registr dlužníků ve Spojených státech. Dnes spravuje přibližně dvě miliardy záznamů o 180 milionech subjektů.

Takto vypadá úvodní strana výpisu z registru:

Zatím to má své mouchy

Důležitou možností pro klienty bank je možnost zjistit si, co se o nich v registru píše. Můžete tak učinit písemně nebo osobně v jediné kanceláři CBCB v Praze-Karlíně. Jednou ročně je výpis zdarma, to však platí pouze v případě, že jste ochotni na něj počkat, chcete-li jej ihned, bude vás stát sto korun. Každý další pak stojí sto korun. Kromě těchto poplatků se ještě připravte, že u písemné žádosti musíte mít ověřený podpis (třicet korun poplatek u notáře). Formulář žádosti, stejně jako adresu kam ji poslat najdete na webových stránkách CBCB. Elektronická žádost o výpis zatím není možná.

Celou proceduru jsme vyzkoušeli. Abychom získali výpis ihned, zvolili jsme expresní variantu, což prakticky znamenalo asi dvacet minut čekání. Vše probíhalo bez jakýchkoliv problémů, překvapení však čekalo na samotném výpise. Byly tam uvedeny všechny autorovy kontokorentní účty, kreditní karta od HVB však chyběla. Navíc pouze u dvou kontokorentů byl uveden úvěrový rámec a částka čerpání (viz obrázek), ČSOB však informaci o výši úvěrového rámce do bankovního registru vůbec neposkytla. Podle Miloslava Ruta, ředitele CBCB může být chybějící karta způsobena faktem, že mám smlouvu s HVB uzavřenou na jinou adresu (já jsem si to při získávání výpisu myslel, není to ale pravda, adresa je stejná). Jeho závěr by tedy opravňoval k názoru, že častá změna adresy může vést ke "skrytí" skutečných závazků před potenciálními věřiteli.

Myslíte si, že registr přispěje k poklesu úrokových sazeb z půjček? Může vznik evidence dlužníků zvýšit HDP? Zajímá vás, co se v něm o vás píše? Podělte se o své názory s ostatními.