Senátoři vrátili poslancům velký balík exekučních změn. Dál se počítá s takzvaným milostivým létem, ukončením stovek tisíc marných exekucí vzniklých pro původní výši dluhu do 1500 korun nebo se zlidštěním takzvaných mobiliárních exekucí.
Ani v senátu neprošel návrh na zavedení místní příslušnosti exekutorů. I někteří senátoři, kteří její zavedení dlouhodobě podporují, tentokrát hlasovali proti. Obávali se totiž, že by nakonec s teritorialitou mohli shodit celý balík exekučních změn, které považují za užitečné. Teritorialita totiž nemá podporu většiny poslanců. A ti už teď nebudou hlasovat o jednotlivých návrzích, ale odsouhlasí buď celý balík změn ze senátu, nebo pak ústavní většinou původní poslaneckou verzi. Očekává se, že senátní verzi poslanci podpoří, protože ta původní má řadu legislativních nedostatků, které senátem přijaté úpravy napravují.
Senátoři kromě těchto technických úprav navrhli i některé zásadnější změny. Například u zastavování dalších marných exekucí chtějí zavést takzvanou nepravou retroaktivitu – tedy aby se šestiletá lhůta pro jejich zastavení začala počítat už v minulosti. Aby měli věřitelé a exekutoři čas na přípravu, má k prvnímu zastavování těchto exekucí dojít až rok po účinnosti celé novely, se kterou se počítá od začátku roku 2022. Podle senátního návrhu by tedy mělo jít zastavovat marné exekuce zahájené od roku 2017. Například Česká bankovní asociace se ve svém komentáři ke schváleným změnám řečnicky táže, zda je toto posunutí v čase v souladu s ústavou.
Poslanci schválili v půlce dubna návrh, který počítá se zastavením nevymahatelných exekucí až po šesti letech od účinnosti zákona. První marné exekuce s výší původního dluhu nad 1500 korun by tak bylo možné zastavovat až od roku 2028.
Exekutorská komora má s možným budoucím ukončováním marných exekucí jiný problém. Vadí jí, že senátoři prosazují, aby u takto ukončených exekucí exekutorům zanikl nárok na uhrazení nákladů za proběhnutou exekuci. Exekutoři mají mít podle senátorů nárok maximálně na dříve zaplacené zálohy v řádech několika stokorun. Pokud poslanci schválí senátem navržené změny, podá komora ústavní žalobu.
Senátoři také změnili podmínky dalšího prodlužování vymáhání těchto dluhů. Poslanecký návrh počítal s možným dalším prodloužením o dvakrát tři roky, pokud by to věřitel chtěl. Věřitel by přitom nemusel platit na vymáhání zálohy. Senátoři chtějí, aby prodlužování o další tři roky bylo vždy možné jen po složení zálohy. Její výši stanoví vyhláškou ministerstvo spravedlnosti, měla by se pohybovat v řádech několika stokorun. Výjimku budou mít například věřitelé vymáhající výživné nebo náhradu újmy z trestného činu.
Doplňme k tomu, že dnes lze exekuci zastavit jen pro nezákonnost, novela to tedy má nově umožnit i pro nevymahatelnost. Věřitelé dnes u exekutorů vymáhají i nevymahatelné exekuce proto, že je to nic nestojí a oni tím stopují promlčecí dobu. Když by dluh nevymáhali, bude za tři roky promlčen. Věřitelé se tak jistí pro případ, že by dlužníci nečekaně získali majetek, což se v praxi děje minimálně.
Senátoři také do novely doplnili třeba zavedení elektronické úřední desky, nebo možnost získat dálkový náhled do spisu od exekutora nejen přes CD, ale i přes zpřístupnění v jiné elektronické formě, například přes cloudové úložiště. Zlidštění mobiliárních exekucí se podle senátorských úprav má týkat jen fyzických, nikoli právnických osob a senátoři také do novely chtějí vrátit princip, kdy se dlužníkům budou uhrazené peníze nejprve odečítat od jistiny (původního dluhu) a až pak od příslušenství dluhu.
Výsledný balík změn v exekucích by podle jeho zastánců měl pomoci lidem, kteří spadli v minulosti do nezvladatelných dluhů – ještě v době, kdy exekuční pravidla byla nakloněna výrazně ve prospěch dluhového byznysu. V posledních letech naopak byla přijata řada prodlužnických změn, například výrazně klesly odměny za vymáhání, zjednodušilo se oddlužení, máme nový úvěrový zákon nebo opakovaně rostlo nezabavitelné minimum a naopak rostou obavy, aby se nenastavilo prostředí, ve kterém se do budoucna vyplatí dluhy nesplácet.
Na projednání ve sněmovně ještě čeká změna insolvenčního zákona, u kterého ministerstvo spravedlonosti navrhuje zkrácení základní doby oddlužení z pěti na tři roky. Podle zpráv ze sněmovny už tuto novelu současní poslanci neprojednají. Nutnost vypořádat se se společnou evropskou legislativou, která tříleté oddlužení vyžaduje u podnikatelů, tak spadne na nově složenou sněmovnu. Poslanci vzešlí z podzimních voleb pak budou rozhodovat také o tom, zda dojde i k velké systémové změně u exekucí. Zastánců teritoriality nebo zestátnění exekutorů je stále dost.
Jiří Hovorka
O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem