Zdroj: Martin Vlnas
Zásadně se zlepší situace dlužníků. Malé dluhy do 1500 korun se odpustí automaticky. Dluhy u státu, obcí, zdravotních pojišťoven, dopravních podniků a dalších veřejnoprávních institucí by šlo smazat splacením jistiny, původní výše dluhu. Dluhy, které na úrocích, penále a nákladech vymáhání nabobtnaly z tisíců na statisíce, by se najednou scvrkly zpět do splatitelné výše. Ulevila by jim i nová pravidla mobiliárních exekucí.
Ta by sice exekutorům ztížila práci, ale velký důvod k oslavě by jim zůstal. Zavedení povinných záloh na náklady placených věřiteli by jim garantovalo miliardy korun bez ohledu na výsledek jejich práce.
A kdo slavit nemůže? Věřitelé. Protože všechny změny, jakkoli užitečné, jdou na jejich úkor, protože sníží procento pohledávek, které se vymohou. I když jeden důvod mají i oni. Sněmovna zamítla řadu návrhů, které by pro ně byly daleko horší. V první řadě takzvanou teritorialitu – tedy nahrazení volby exekutora věřitelem jeho automatickým přidělováním podle místní příslušnosti.
A co občané, kteří nikomu nedluží a nikdo nedluží jim? Ti si mohou oddechnout. Rozumný kompromis zachrání systém vymáhání pohledávek před rozvratem, který by zdražil služby i úvěry. Pokud by totiž prošla teritorialita a některé další nápady, tak by nesplácené dluhy zaplatili poctiví zákazníci, na které by firmy přenesly své ztráty.
Autor je behaviorální ekonom a advokát, působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a v Liberálním institutu. Autor není exekutorem ani se na činnosti exekutorů jakkoliv nepodílí.
FINMARKET je rubrika zasvěcená obsahu, který připravujeme ve spolupráci s obchodními partnery na míru společnostem, které chtějí seznámit čtenáře se svými produkty nebo službami.
Sdílejte článek, než ho smažem
