Nejistota, tlak, pomoc jen online. Psycholožka o pandemii

Monika Veselíková | rubrika: Rozhovor | 3. 6. 2021
Život v nejistotě a pod velkým tlakem. V takových chvílích se podle psycholožky Lenky Růžičkové stane z psychiky koncentrát – problémy zesílí a jsou daleko intenzivnější. V praxi se to projevilo nárůstem depresí na trojnásobek. Jaké bylo s tím bojovat online?
Nejistota, tlak, pomoc jen online. Psycholožka o pandemii
Lenka Růžičková
Zdroj: Lenka Růžičková

Psychologové se několik měsíců směli s klienty potkávat jen online. Asociace sdružující soukromé psychology a psychoterapeuty se opakovaně snažily vyjednat na vládě výjimku – alespoň v nejnutnějších případech poskytovat sezení za standardních podmínek. Odpovědí byl příslib posílit krizové linky a spustit informační kampaň k sebepéči. Může v tak nestandardní situaci, jakou poslední rok zažíváme, pomoci krizová linka a informační web?

Podle mě šlo o dost iluzorní představu. Těch krizových linek vznikla od loňského jara opravdu spousta a stejně nestíhaly. Pandemie byla něco nového, co navíc nemělo limit a vyvolalo daleko větší nejistotu a úzkost mezi lidmi. Potřeba psychologické péče byla a je obrovská. A mezi poptávkou a nabídkou je v Česku velký převis. Mě třeba každý týden kontaktují zhruba tři noví klienti, kteří by ke mně chtěli do terapie.

Podle otevřeného dopisu zmíněných asociací se jako největší úskalí ukázalo, že lidé doma nemají dost klidu na online sezení s psychologem. Jaká je vaše zkušenost?

Zásadní roli určitě hrály podmínky, ve kterých se lidé k terapii připojovali. Klasický příklad: člověk, který chodí na terapii kvůli problémům ve vztahu, je měl najednou probírat z domova. V momentě, kdy je partner a často i děti ve vedlejší místnosti. S řadou klientů jsme proto museli hledat jiné způsoby, jak navázat spojení. Někdy to bohužel nešlo vůbec, jindy si klienti udělali z terapie rituál při venčení psa. Postupem času jsem třeba zjistila, že skvěle funguje, když v době našich telefonátů chodím na procházky i já. Pomáhá mi to naladit se na klienta. Jsme sice daleko od sebe, ale v podobně klidném prostředí a můžeme díky tomu navázat kvalitní terapeutický kontakt.

Online terapie nesedne každému, určitě se ale najdou i lidi, kterým naopak vyhovuje. Je reálné, že se část klientů přesune do onlinu natrvalo?

Myslím, že ano. Například já sama díky tomu všemu změnila na online sezení názor. Mnoho kolegů nabízelo své služby online ještě před pandemií, já k tomu ale vždycky byla dost skeptická. Během terapie se hodně zaměřuju na práci s tělem, což je přes počítač o dost složitější. Ale když nás zavřeli, musela jsem se zkrátka přizpůsobit. Nakonec jsem byla sama překvapená, jak to v některých případech může zafungovat. I přes online jde vést efektivní terapii, která lidem pomůže cítit se dobře. Není to ale pro každého. Každopádně vím, že si část online schůzek s klienty nechám. Už teď mám třeba klientku, která studuje v Americe, další žije v Německu. Přibylo mi taky dost klientů z jiných částí Česka, než kde mám ordinaci. Terapie online jim vyhovuje a velké plus je úspora času při dojíždění.

Přijde mi, že problém psychické pomoci se během pandemie odsunul na druhou kolej. Duševní zdraví v Česku pořád není téma?

To máte určitě pravdu. Na druhou stranu – právě vzhledem k tomu, co od minulého jara zažíváme, se to může změnit. Pandemie stále trvá, je proto ještě poměrně těžké počítat ztráty a zveřejňovat statistiky. Na základě zvýšeného počtu medikací se ale třeba už teď ví, že v populaci obrovsky vzrostl počet úzkostí. Podobně je podle počtu telefonátů a témat, které lidi řeší na krizových linkách, patrná výrazně vyšší míra domácího násilí. Postupně se dostaneme k dalším a přesnějším číslům, a právě o ně se půjde v budoucnu opřít. Obecně bude strašně důležité, co se stane po pandemii. Jestli si z celé situace vezmeme ponaučení a rozšíří se podpůrná péče pro případ, že se stane něco podobného. Protože když se lidi starají o své duševní zdraví, rozumí sami sobě, svým potřebám, tak daleko lépe zvládají krizové situace.

Kdo tedy navštěvoval psychologa ještě před koronavirem, mohl zvládnout pandemii lépe?

Myslím, že ano. Nedávno jsem četla rozhovor s neurovědcem Jiřím Horáčkem, podle kterého pandemie daleko víc dopadla právě na běžnou populaci. Když to hodně zjednoduším, tak lidé s dlouhodobými psychickými obtížemi v tom zkrátka umí chodit, znají pocity úzkosti a umí s nimi pracovat. Naopak pro zbytek populace šlo o naprostou novinku. Když se mi hlásili noví klienti, musela jsem se vzhledem k přeplněné kapacitě ptát, zda je jejich problém akutní, nebo si můžou počkat na pozdější termín. Ve většině případů počkat nemohli. Ostatně i z výzkumu Národního ústavu pro duševní zdraví vyplývá, že mezi lidmi třikrát stoupla míra depresivity a sebevražednosti a dvakrát se zdvojnásobil počet úzkostných poruch. A to jde o čísla k loňskému listopadu.

Dá se nějak zobecnit, s jakými problémy přicházeli vaši klienti do terapie nejčastěji?

Daleko víc než dřív jsem s klienty řešila téma odchodu blízkého člověka. Ve většině případů šlo o smrt velice rychlou a nečekanou. Hodně patrný byl také strach z nákazy. Hlavně u lidí, kteří museli chodit do práce – to znamená stýkat se s lidmi – a zároveň pečovat o nemocné rodiče. Dostávali se do ambivalentní situace, kdy se na jednu stranu báli, že je můžou nakazit, na druhou je nechtěli nechat v nelehké době samotné a izolované. Narážela jsem ale i na řadu nových individuálních problémů. Jedna z klientek například byla těhotná a vzhledem k její křehké psychice bylo velmi důležité, aby s ní byl u porodu manžel. Najednou ale přišel covid a ona do poslední chvíle nevěděla, zda ho k porodu pustí.

Jak tlak spojený s pandemií dopadl na vás, v osobní i pracovní rovině? Přeci jen jste musela čelit náporu nových klientů a daleko větší koncentraci obtíží, než asi bývá zvykem.

Asi nejtěžší pro mě bylo zajet se nějakým způsobem doma. Zvládat najednou roli manželky, matky a psycholožky. Což v praxi znamenalo v pauze mezi klienty navařit, připojit děti k online výuce, nebo s nimi řešit úkoly. Pokud jde o rovinu psycholožky, pojmout a absorbovat víc než jiní, je zkrátka moje práce. Ne nadarmo musíme během terapeutických výcviků absolvovat obrovské penzum hodin dívání se do sebe a zvyšování vlastní odolnosti. Plus je samozřejmě strašně důležité znát vlastní kompenzační mechanismy a vědět, jak na duševní hygienu. Musíte si umět říct, že toho šestapadesátého klienta už prostě nevezmete. A taky vědět, co vám dělá dobře. Ideální je, pokud jde navíc o věci, které jsou nějakým způsobem smysluplné. V mém případě se naše domácnost rozrostla o dva psy.

Máte na závěr nějakou radu, jak o duševní zdraví co nejlépe pečovat?

Určitě bych doporučila třeba iniciativu zMůžeš víc, za kterou stojí Centrum Locika, Český institut biosyntézy a Sociální klinika. Na jejich webu najdete například Body proti bezmoci, které poradí, co může člověk dělat ve chvíli, kdy má pocit, že už dál nemůže. Takové pocity někdy mívá každý, vždycky se z toho ale dá vybruslit. Jen to člověk často není schopný vidět. Plus tam lidé sdílí a inspirují, jak dělat radost sobě i ostatním prostřednictvím nejrůznějších maličkostí.

Kdo je kdo?

Zdroj: Shutterstock

Soukromí psychologové a psychoterapeuti směli od loňského podzimu vést sezení s klienty pouze online. Vládní omezení vedlo k zavření pěti tisíc ordinací. Podle statistik ministerstva průmyslu a obchodu působí v Česku přibližně čtyři tisíce soukromých psychologů a zhruba 1200 psychoterapeutů. Tomu, kdo nemohl nebo nechtěl online terapii využít, doporučila vláda kontaktovat krizovou linku nebo navštívit některého z klinických psychologů. Těch je ale v Česku dlouhodobě nedostatek (necelá tisícovka), což s sebou nese dlouhé čekací lhůty.

Psycholog je odborník s psychologickým vzděláním, magisterským titulem z oboru psychologie. Po dokončení studií může absolvovat další terapeutický výcvik, samotné psychologické vzdělání poskytuje spíše teorii než praxi. Psycholog s tímto vzděláním a případně dalším výcvikem poté působí jako soukromý psycholog, podniká na základě vázané živnosti Psychologické poradenství a diagnostika. Ordinace soukromých psychologů vláda otevřela v polovině dubna.

Klinický psycholog je psycholog s klinickou atestací. Pro získání atestace je potřeba pracovat několik let ve zdravotnictví a následně složit atestační zkoušku. Poté psycholog většinou uzavře smlouvu se zdravotní pojišťovnou: péče, kterou poskytuje, je hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Právě pro klinické psychology platila v době pandemie výjimka, tedy možnost vést terapii i při osobních setkáních.

Další z odborníků, s jejichž pomocí lidé řeší psychické obtíže, jsou psychoterapeuti. Psychoterapie není uznaná jako samostatná profese, česká legislativa pojem psychoterapeut nezná. V praxi jsou proto psychoterapeuti většinou vystudovaní psychologové, kteří pracují jako osoby samostatně výdělečně činné. Případně má pracovník-psychoterapeut minimálně bakalářské vzdělání v humanitním oboru. Nadto musí mít psychoterapeut za sebou jeden nebo více psychoterapeutických výcviků. Psychoterapeuti ovšem mohli stejně jako ostatní živnostníci otevřít své provozovny až 10. května.

Monika Veselíková

Autor článku Monika Veselíková

Bakalářské studium odstartovala na Technické univerzitě v Liberci, magisterské v oboru Mediální studia dokončila na Fakultě sociálních věd UK. Pro Finmag a Peníze.cz píše od konce roku 2014. Ve volném čase běhá, kde se dá.... Další články autora.

Líbil se vám článek?

+9
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 0 komentářů

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

A tohle už jste četli?

Lékař o očkování: Pochybovačů přibývá

13. 5. 2021 | Radim Zelený | 17 komentářů

Lékař o očkování: Pochybovačů přibývá

„Lidé zapomínají, kolika nemocí se dnes díky očkování nemusíme bát. Všichni by se měli povinně podívat na film Už zase skáču přes kaluže,“ říká Petr Žáček, pediatr a hlavní lékař Canadian... celý článek

Covid přinesl i šanci na lepší konec života. Jak pomáhá mobilní hospic

4. 5. 2021 | Jiří Hovorka

Covid přinesl i šanci na lepší konec života. Jak pomáhá mobilní hospic

Když koronavirová omezení zavřela lidi doma, pomohlo to některým umírajícím. Jejich blízcí měli čas se o ně postarat. Zároveň však přibylo případů, kdy lidé nešli včas k lékaři – a... celý článek

Pillow spouští pojištění úrazu a nemoci. Láká na jednoduchost

27. 4. 2021 | Petr Kučera | 2 komentáře

Pillow spouští pojištění úrazu a nemoci. Láká na jednoduchost

Pojišťovna Pillow rozšířila nabídku o pojištění úrazu a nemoci. Slibuje jednoduché podmínky pojištění bez skrytých kliček a háčků nebo nejnižší cenu pro aktivní a zdravé lidi. Po pojištění... celý článek

Průkazka k holiči, do hospody, do letadla. Covidpasy očima expertů

23. 4. 2021 | Gabriel Pleska

Průkazka k holiči, do hospody, do letadla. Covidpasy očima expertů

Je čas začít žít trochu jako dřív. Otevřít nejen obchody, ale i služby, mít šanci točit peníze i jinak než na dálku a přes výdejní okýnka. Jenže riziko nákazy nevyzpytatelným virem... celý článek

Změny v preventivních prohlídkách. Na co máte nově nárok

7. 4. 2021 | redakce Peníze.CZ | 5 komentářů

Změny v preventivních prohlídkách. Na co máte nově nárok

Vyhláška č. 70/2012 Sb., která stanoví obsah a frekvenci preventivních prohlídek u lékaře, se od 24. února mírně změnila. Upozornil na to mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Milan... celý článek

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.