Vyplatí se nové spořicí dluhopisy? Víme, kdo dá víc

Ministryně financí Alena Schillerová přichází s další várkou spořicích Dluhopisů Republiky. Objednávat si je lze do 20. prosince a prý může jít o vhodný vánoční dárek (za dárkový certifikát a samotný převod si zájemce připlatí 250 korun).

Minimální výše jedné objednávky se nemění – tedy aspoň 1000 kusů, každý přijde na jednu korunu. Stejný jako předtím je i maximální počet: pět milionů od každého typu dluhopisu v rámci jedné emise. 

V nabídce zůstává protiinflační dluhopis na šest let, o který byl zatím letos podle očekávání jednoznačně největší zájem (i když v létě oproti jaru výrazně klesl). Na jeho úročení se nic nemění, garantuje každoročně 0,5 % nad inflaci (před zdaněním). Jak si ukážeme za chvíli, protiinflační dluhopis může být opravdu výhodnější než nejbližší srovnatelné produkty, kterými jsou termínované vklady v bankách.

Stát znova prodává i šestiletý reinvestiční dluhopis, jeho celkový výnos ale dál klesne kvůli vývoji na dluhopisových trzích. Ministerstvo láká na průměrný roční úrok 1,42 %. Na něj dosáhne jenom ten, kdo se dluhopisu nezbaví předčasně, sazba totiž postupně roste. 

Pokračuje také novinka z minulého upisovacího období – dluhopis s fixně stanoveným úrokem. Ten klesl na 1,25 % ročně. Také on má splatnost šest let, nabízí ale pevně stanovený výnos v každém roce. Majitelé ho můžou předčasně prodat – stejně jako další typy spořicích dluhopisů.

Lidé, kteří si už někdy v minulosti nakoupili aspoň jeden typ státních spořicích dluhopisů a současně už mají elektronický přístup ke svému majetkovému účtu, si můžou ty nové koupit jednoduše online. Kdo si ale ještě nikdy žádný nekoupil, a teď má zájem o ten protiinflační, měl by se připravit na poplatek 250 až 500 korun za zřízení online účtu. Podrobněji jsme o téhle komplikaci psali v červnu.

Protiinflační dluhopis

Začneme tím, co zůstává atraktivní: protiinflačními dluhopisy. Garantují nejenom pokrytí růstu spotřebitelských cen v dalších šesti letech, ale ještě půl procentního bodu navrch. Výnos je v každém roce stejný – neroste tedy v čase kvůli tomu, aby vás motivoval držet dluhopis celých šest let.

Díky tomu se lze protiinflačních dluhopisů bezbolestně zbavit i dřív. Úrok 0,5 % nad inflaci se připisuje každý rok a už o něj nepřijdete. Předčasné splacení nabízí stát vždycky jednou ročně: například u aktuální emise, kterou vydá 2. ledna 2020, o něj můžete v dalších letech žádat přibližně od 9. října do 8. listopadu s tím, že předčasné splacení proběhne vždycky k 2. lednu následujícího roku.

Kdyby se meziroční inflace – čistě teoreticky – v následujících šesti letech udržela na průměru předchozích dvanácti měsíců, tedy 2,6 procenta, dostanou držitelé dluhopisů 3,1 procenta před zdaněním. Kdyby se inflace udržela na úrovni z letošního srpna (2,9 procenta), stát by vyplácel dokonce 3,4 procenta. To by z dnešního pohledu o dost překonalo i nejlepší termínované vklady bank.

Česká národní banka se dlouhodobě snaží, aby inflace nebyla nižší (ale ani výrazně vyšší) než dvě procenta. Podle své poslední předpovědi počítá, že v roce 2020 klesne na 2,2 procenta. Kdyby všechno vycházelo podle plánu, přinesly by tedy protiinflační dluhopisy za daný rok výnos 2,7 procenta před zdaněním.

Protiinflační dluhopis ale doopravdy porazí inflaci jenom v případě, že nebude příliš vysoká. Od výnosu 0,5 procenta nad růstem cen je totiž potřeba odečíst 15% daň z příjmů, kterou si stát strhne automaticky. Když by inflace zůstala na třech procentech, čistý výnos ji už nedokáže překonat.

Zatímco při dvouprocentní inflaci přinese dluhopis po zdanění zpátky přes 2,1 % a při dvouapůlprocentní inflaci zpátky 2,55 %, při tříprocentní inflaci už byste dostali o trochu méně než tři procenta. A kdyby inflace pro dalších šest let nečekaně vyskočila na čtyři procenta, přinesou dluhopisy čistý zisk jenom něco přes 3,8 %. 

Třeba budou lákat i vás...

Vysoký výnos a nízké riziko. O tom možná sníte, když uvažujete o investici do firemních dluhopisů. Poradíme, co dělat, aby se ze snu nestala noční můra.

Jedinečná šance, nebo past? Jak poznat rizikový dluhopis

Počítejme nicméně s inflací kolem dvou procent, tedy s hrubým výnosem 2,5 % (přes 2,1 % po zdanění). Z tohoto pohledu vypadá protiinflační dluhopis líp než nejbližší srovnatelná alternativa – uložit si peníze na termínovaný vklad v bance. Když se podíváme na ty pětileté (protože šestileté obvykle banky nenabízejí), překoná státní nabídku momentálně jediný: J&T Banka dá 2,6 % ročně, po odečtení 15% daně tedy kolem 2,2 %. Podmínkou je ale uložit si aspoň 500 000 korun. Kdo má méně, pro toho vychází jako nejlepší termínovaný vklad v Bance Creditas s 2,4 %.

Termínované vklady obecně mají oproti dluhopisu i nevýhody. Většinou si je nemůžete jednoduše vybrat předčasně – jinak přijdete nejenom o úroky (dosud připsané zhodnocení), ale ještě si za to banka může strhnout nějakou sankci podle smlouvy. Konkrétně Creditas umožňuje v průběhu spoření vybrat maximálně pětinu vkladu bez sankce, u zbytku by ale účtovala poplatek za předčasné ukončení ve výši dvou procent z vybírané částky (minimálně 1000 korun).

Oproti tomu peníze ze státního dluhopisu si můžete jednou ročně nechat „vrátit“ všechny (nejde-li o víc než 500 tisíc kusů), aniž byste přišli o bonus 0,5 % nad inflaci. Když máte víc jak 500 tisíc kusů, lze v jednom roce předčasně splatit jenom polovinu nad tuto hranici. 

Vysoké úroky na termínovaných vkladech obecně nabízejí i družstevní záložny Ney (2,8 % u pětiletého) a Artesa (2,5 %). U takzvaných kampeliček však musíte počítat s pravidlem 1:10 – desetinu z uložených peněz je potřeba dát zároveň do členského vkladu. Ten se pak zhodnocuje, nebo naopak znehodnocuje podle hospodářských výsledků záložny a není – na rozdíl od zbylých devíti desetin – zahrnut do státního systému pojištění vkladů. Kdo hledá nekomplikovaný a zcela bezpečný produkt, měl by tedy zůstat u bank.

Pro vyšší částky – nad půl milionu korun – můžete využít i termínovaný vklad Clear Deal od J&T Banky, také on teď nabízí 2,6 % na pět let.

Nicméně: Kdo už si je předem jistý, že během následujících šest let může nějaké peníze dočasně postrádat, může využít výnosnější a přitom stejně bezpečnou možnost: stavební spoření. 

Zhodnocení výrazně přes tři procenta nabízí většina nových tarifů stavebního spoření, i když jenom díky státnímu příspěvku. Splnit podmínky pro maximální zisk je ale komplikovanější: Hlavně spořit po dobu šesti let a měsíčně ukládat 1700 korun, tedy kolem 20 tisíc ročně – ani o moc víc, ani míň. Limity si můžete znásobit, když založíte spoření i pro další členy rodiny – každý člověk včetně dětí může čerpat vždycky jenom jeden státní příspěvek.

Stavební spoření tedy může přinést lepší zhodnocení peněz než protiinflační dluhopis. Nad čistý výnos 3,5 procenta se dostane aspoň jeden tarif od každé z pěti stavebních spořitelen. Srovnatelná sazba spořicích účtů nebo termínovaných vkladů před zdaněním by dosahovala 4,1 až 4,4 procenta. Podrobnější porovnání stavebního spoření jsme naposledy přinesli v srpnu, v následující tabulce najdete aktuální podobu nejlepších nabídek podle webu Stavebky.

Zbývající možnosti, jak porazit inflaci, sice můžou přinést vyšší zisk, ale také ztrátu. Jde o podílové fondy a další investice. Jsou rizikovější, na rozdíl od vkladů v bankách nebo stavebních spořitelnách je nechrání státní systém pojištění vkladů.

Reinvestiční dluhopis

Další dva typy spořicích Dluhopisů Republiky jsou jenom pro opravdové fanoušky ministryně financí nebo pro lidi, co nemají ani základní přehled o srovnatelné nabídce na trhu. Těžko u nich budeme hledat důvod, proč se dobrovolně připravit o peníze zrovna takhle – je tu několik stejně bezpečných alternativ, které garantují přinejmenším menší ztrátu, když už ne výnos nad inflaci.

Stát dál nabízí šestiletý reinvestiční dluhopis. Jeho celkový výnos bude ale ještě o dost nižší než minule. Na průměrných 1,42 % ročně navíc dosáhne jenom ten, kdo vydrží čekat celých šest let. Sazba totiž postupně roste. Kdo by se chtěl reinvestičního dluhopisu zbavit hned po roce, dostane úrok jenom 0,75 %. Za druhý rok se připíše 1 %, za třetí rok 1,25 %, za čtvrtý 1,5 %, za pátý 1,75 % a za šestý 2,25 %, což v průměru dá těch 1,42 % za každý rok.  

Královské nabídky?

Státní příspěvek na penzijní spoření může stoupnout. Daňové výhody by se rozšířily i na podobné spořicí a investiční produkty. A vznikne nový penzijní fond, odvážnější než dynamický. Ministerstvo financí zveřejnilo plány, jak podpořit úspory na důchod

Nová podpora spoření: Stát chce zvýhodnit nejen penzijko

---

Proč není spoření výhodnější? Banky mají dost peněz a úroky zvedají, jen když chtějí nalákat nové klienty. Navíc můžou snadno a bez rizika vydělat u ČNB.

Lepší spořicí účty nečekejte. Víme, proč banky dávají málo

---

Nová kalkulačka od České asociace pojišťoven potvrdila známou pravdu: Investiční životní pojištění může být drahé. Další nová kalkulačka pak posvítila i na ty, kdo nechtěli být vidět.

Kolik zbytečně platíte navíc? Kalkulačka odkrývá investice přes pojištění

Mimochodem: Název reinvestiční je poněkud matoucí. Se stejným principem totiž počítají všechny tři typy spořicích dluhopisů. O co jde? Výnosy jsou každoročně reinvestovány a připsány na majetkové účty vlastníků ve formě nových dluhopisů (automaticky se přikoupí právě za výnos z daného roku). Počet dluhopisů se tak na konci každého výnosového období zvyšuje o výši odpovídající výnosu dluhopisu. Dál se pak úročí nejenom původní počet dluhopisů, ale i ty nově získané.

Fixně úročený dluhopis

V nabídce zůstává i fixně úročený dluhopis. Také on má splatnost šest let a také on teď nabízí méně než jeho předchůdce. Pevně stanovený hrubý výnos dosahuje 1,25 % v každém roce. Takže když se ho zbavíte už po prvním roce, dostanete úrok 1,25 % – zatímco u toho reinvestičního, který jsme popsali o pár řádek výš, by to bylo jenom 0,75 %.

„Fixní dluhopis je určen lidem, kteří by si chtěli nechat otevřená zadní vrátka pro případ, že by peníze investované do státního dluhopisu potřebovali dříve než za šest let splatnosti,“ popisuje jeho výhody ministryně Schillerová.

Předčasně prodat lze ale kterýkoliv ze tří typů Dluhopisů Republiky. Kdo si tedy není předem jistý, jestli vydrží celých šest let, může si koupit ten protiinflační. Ani u něj nezáleží na tom, jak dlouho si ho necháte (za každý rok dostanete stejný bonus 0,5 % nad inflaci). I kdyby inflace zůstala jenom na 2 %, získáte s protiinflačním dluhopisem 2,5 %. A to je rozhodně víc než 1,25 %. 

A především: Vyšší úrok než 1,25 % dostanete při vkladu na jeden rok nejenom u nejlepších termínovaných vkladů bank, ale i u nejlepších spořicích účtů. Spořicí účty přitom mají výhodu, že si z nich můžete peníze vybrat opravdu kdykoliv, tedy prakticky okamžitě a bez sankce, a to jakoukoliv část. Stejně tak si k nim můžete kdykoliv jednoduše přidat další úspory. Nevýhodou spořicích účtů je, že negarantují počáteční úrok po celou dobu vkladu. V současnosti se čeká spíš pokles sazeb.

Vyšší sazbu než fixně úročený státní dluhopis na jeden rok bez složitějších podmínek garantuje Banka Creditas (od letošního října do prosince garantuje 1,8 %), a to bez omezení výše vkladu. Pro vklady nad tři miliony korun nabízí dobrý úrok i Sberbank: 1,75 %. Wüstenrot nabízí jednotně 1,7 % s garancí na dvanáct měsíců pro jakékoliv vklady, ovšem pouze pro nové klienty. Nezávisle na velikosti vkladu lze získat 1,6 % u Expobank nebo 1,58 % u Trinity Bank. U vkladů nad půl milionu opět vstupuje do hry i J&T Banka. A kdo si už dřív založil spořicí účet s 2 % u Monety, může ji využívat i dál (do jednoho milionu). 

Méně informovaní „investoři“ můžou slyšet i na to, že státní dluhopis přece musí být bezpečnější než nějaká (pro ně navíc málo známá) banka. Ani takový argument ale většinou neobstojí. Vklady v bankách jsou pojištěny právě u státu, a to až do ekvivalentu 100 tisíc eur na jednoho člověka v každé bance. Kdo si tedy uloží na termínovaný vklad nebo spořicí účet méně než 2,6 milionu korun, dostane je při případném krachu do pár dnů zpátky. Kdo si chce uložit víc, může vklad rozdělit do dvou nebo víc bank, aby se v každé vešel do limitu. Mimochodem: Na státní dluhopisy se takové pojištění vkladů nevztahuje. Není však pravděpodobné, že by český stát v nejbližších letech zbankrotoval.

Už nás sledujete? 

Přidejte si Peníze.cz na Twitter nebo Facebook a dozvíte se včas další aktuality a praktické rady! 

Petr Kučera

Zaměřuje se na osobní finance a spotřebitelská témata. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční rubriku... Další články autora.

Kolik ušetříte s fotovoltaikou?

Zjistěte své roční úspory zdarma a do 2 minut. S Řešímto.cz porovnáte nabídky od ověřených dodavatelů ve vašem okolí.

Vyzkoušet zdarma

Sdílejte článek, než ho smažem