Proto jsem si Petra Stuchlíka vybral jako hosta, se kterým se pobavíme otevřeně a bez očividného střetu zájmů o firemních dluhopisech. Řešil dřív jejich vydávání, prodej a byl taky velice blízko taky úpadku firmy, která je vydávala. Kromě toho se často ozýval proti těm na první pohled podvodným nebo takovým, kde sice na první pohled všechno vypadalo radostně, ale realita byla jiná.
Určitě ale není dobré všechny korporátní dluhopisy naházet do jednoho pytle. „Naprostá většina emisí dluhopisů vzniká s dobrým záměrem,“ upozorňuje bývalý ředitel Fincentra. „Podnikatelské záměry za nimi mohou být naivní, ale opravdu si myslím, že za nimi v drtivě většině nestojí podvodníci,“ dodává.
Jako investoři ale samozřejmě nemáte vyhráno, ani když se vyhnete podvodné menšině. Oči pro pláč vám můžou zbýt, i když vsadíte na správného koně, který si ale na první překážce zlomí obě nohy. Proto musíte tomu, kam peníze posíláte, věnovat velkou péči. A možná mít i trochu štěstí. „Spousta úspěšných firem na svém startu působila podivně, protože přišla s revoluční myšlenkou, a dnes vydělávají miliony. Jenže pak jsou tu zástupy těch, kteří působili stejně divně a o kterých už nikdy neuslyšíte,“ varuje Stuchlík.
Posoudit, jestli je koupě firemního dluhopisu dobrá, nebo špatná investice, je jen na vás. Jedno ale platí vždycky: pokud si nejste jistí, nerozumíte podnikatelskému záměru nebo máte prostě pocit, že vás prospekt dluhopisu nebo ten, kdo vám ho prodává, vodí za nos, otočte se na podpatku a peníze pošlete jinam.
„Zakázat prodej firemních dluhopisů nejde. Ani pro retailové investory. Okamžitě by je nahradily zápůjčky, směnky… Trh si vždycky cestu najde. Navíc byste tím znevýhodnili české firmy, protože byste jim odřízli jednu nohu financování. Někteří lidé se bohužel musí spálit, aby se oni i ostatní poučili. I tady se ale trh postupně kultivuje, podobně jako třeba v životním pojištění. Samozřejmě by to mohlo být rychlejší, ale buďme na sebe pyšní, jakou cestu jsme od devadesátek ušli,“ říká Stuchlík.
V komplikované pozici je vůči korporátním dluhopisům i Česká národní banka. Ta se aktivně snaží na rizika s nimi spojená upozorňovat a vzdělávat širokou veřejnost, její logo se ale zároveň objevuje téměř na každé stránce, kde se firemní dluhopisy nabízejí, a poskytuje jim (a distributorům) punc důvěryhodnosti. Proč? Regulátor totiž jen potvrzuje, že prospekt dluhopisu splňuje všechny formální náležitosti, to ale neznamená, že by cokoliv garantoval. Banka na to nemá kapacity, není to ani to, čím by se měla ze své podstaty zabývat. Přesto si každá firma ráda ozdobí dluhopis „razítkem“ schváleno ČNB.
I to mějte na paměti, až se vám zase ozve vykuk se supervýhodnou nabídkou firemního dluhopisu právě založené firmičky, které banka odmítla půjčit padesát milionů na stavbu saun v Antarktidě, a tak si „koupila“ pár dealerů, schopných se za deset procent z vámi investované částky bez mrknutí oka upsat ďáblovi.
Martin Vlnas
Vystudoval politologii, sociologii a mediální studia na FSS MU v Brně. Rok studoval v Jižní Koreji. Během studia publikoval reportáže v Reflexu, Respektu nebo Týdnu, kariéru ale začal jako portýr. Od roku 2009 byl editorem... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem