Spotřebitelské ceny byly v srpnu o 2,9 procenta vyšší porovnání se stejným obdobím předchozího roku. Meziroční inflace tak zůstala stejná jako v červenci. Při porovnání letošního srpna a července stouply ceny o 0,1 procenta, oznámil Český statistický úřad.
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních dvanácti měsíců proti průměru předchozích dvanácti měsíců byla v srpnu 2,6 %.
Nejvýraznější vliv na „zvyšování cenové hladiny“ měla oblast bydlení. Elektřina meziročně zdražila o 9,9 %, teplo a teplá voda o 4,9 %, nájemné z bytu o 3,9 %, zemní plyn o 3,6 %, vodné a stočné o 2,6 %.
Potraviny a nealkoholické nápoje jsou o 3,9 % dražší než před rokem. Ceny brambor jsou o vyšší skoro o dvě pětiny (38,2 %), v porovnání s červencem už ale zlevnily. Lihoviny zdražily o 6,2 %.
Ceny stravovacích služeb meziročně stouply o 4,7 %, ceny ubytovacích služeb o 2,3 %. Dovolené s komplexními službami jsou dražší o 7,8 %.
Na druhou stranu zlevnily oděvy (meziročně o tři procenta) nebo pohonné hmoty (o 1,9 %), hlavně díky nižším cenám mobilních operátorů klesají i ceny v oblasti „pošta a telekomunikace“ (o 1,4 %).
Inflace mírně překonala očekávání ekonomů, kteří počítali s úrovní 2,8 %. Česká národní banka ve své aktuální předpovědi dokonce odhadovala pokles na 2,6 %.
„Vzhledem k vyšším cenám potravin se bude inflace po zbytek roku pohybovat poblíž 3% hranice. Za celý rok čekáme její průměrnou hodnotu ve výši 2,8 %, což bude nejvyšší úroveň od roku 2012,“ říká Jakub Seidler, hlavní ekonom tuzemské ING Bank. V příštím roce by podle něj měl růst cen mírně zpomalit, kvůli daňovým změnám (zvýšení spotřebních daní) se však patrně udrží poblíž 2,5 %.
Co vlastně ta čísla znamenají a jak k nim statistici došli? Přečtete si podrobné vysvětlení.
Podrobné cenové údaje přijdou statistikům automaticky přímo od obchodníků. Prudce rostoucí ceny nemovitostí se ale dál budou počítat jenom symbolicky.
Inflace je tak nejenom nad dlouhodobým cílem České národní banky, která by ji ráda viděla na dvou procentech. Zůstává dokonce těsně pod takzvaným tolerančním pásmem. ČNB si přitom už zřejmě nedovolí dál zvýšit základní úrokovou sazbu, aby inflaci zkrotila.
„Vyšší než očekávaná inflace neposune bankovní radu ze stávajícího názoru, dle nějž by měly úrokové sazby setrvat delší dobu na své stávající úrovni. Rizika vývoje ve světové ekonomice, tedy zpomalení hospodářského růstu, hovoří pro opatrnost,“ myslí si Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.
„Zatímco Evropská centrální banka si může neustále stěžovat na to, že inflace v eurozóně zdaleka nedosahuje stanovená dvě procenta, Česká národní banka má problém přesně opačný,“ připomíná ekonom Petr Dufek z ČSOB.
„Stále platí, že za českou inflací stojí především rostoucí náklady na bydlení reflektující rekordně drahé nemovitosti, rostoucí nájmy, zdražující energie a další služby spojené s užíváním bytů. Bydlení je tak „odpovědné“ za téměř polovinu současné inflace,“ upřesňuje Dufek.
„Inflační tlaky nejspíše hned tak nepoleví. Nic nenasvědčuje, že by polevilo napětí na realitním trhu, stejně jako nepolevil tlak na růst cen energií. Inflace se proto může dál držet v blízkosti tří procent, a to až do konce letošního roku. Na začátku příštího roku navíc spotřebitelské ceny ovlivní vyšší daně u alkoholu a cigaret, takže na návrat k cílové hodnotě ČNB si budeme muset ještě poměrně dlouho počkat. Proto i dnešní inflace může centrální bance posloužit jako silný argument ponechat úrokové sazby dál beze změny,“ dodává Dufek.
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
