Studovala ekonomii a mezinárodní vztahy na VŠE. V rámci studia si střihla půlroční výměnný pobyt v Hongkongu. Chtěla ale zažít tu pravou Čínu. Domluvila si tedy stáž v pobočce CzechTradu v Šanghaji. Jenže i tam jí řekli, že kosmopolitní Šanghaj ještě ta pravá Čína není. A tak se přihlásila na Če-ťianskou univerzitu ve městě Chang-čou. „Na čínské poměry je to malé okresní město, ovšem okres má obyvatel asi jako celá Česká republika,“ směje se Jana Mücková, čerstvá generální ředitelka Bondsteru, platformy na investování do půjček. „Tam jsem teprve poznala tu pravou Čínu.“
V Číně jako stážistka pro CzechTrade začínala i budovat svoji kariéru: „Tam jsem pochopila, jak málo jsou naši exportéři na Čínu připraveni. Pomáhali jsme například vinařské firmě, která v Británii servírovala dezertní víno královně Alžbětě. To je něco, co se dá v Číně skvěle prodat. Musíte ale mít fotku z té recepce, fotku s královnou – neměli ani jednu, žádné propagační materiály…“ Jinou stáž měla při škole v České exportní bance. Nabídku nastoupit do ní na plný úvazek jako manažerka mezinárodních vztahů dostala ještě před ukončením studia. Po třech letech ale státní podnik opouští a nastupuje do začínající firmy, která zprostředkovává i drobným investorům investování do půjček.
Vystudovala VŠE v Praze se specializací na finance, mezinárodní vztahy a diplomacii. V rámci studia absolvovala půlroční stáž na Chinese University of Hongkong a roční stipendijní magisterský program na Zhejiang University v Číně. Je spoluautorkou knihy Obchod s Čínou bez rizika a se ziskem. Před nástupem do Bondster působila tři roky v České exportní bance jako zástupkyně ředitele odboru Mezinárodní vztahy a komunikace.
Ve společnosti Bondster měla původně na starosti vytváření ekonomických analýz, business development a akvizici zahraničních partnerů. Od září je generální ředitelkou.
Hovoří plynně anglicky, domluví se francouzsky a čínsky.
Z teplé židle do startupu – to je ta samá dobrodružná povaha, která vás ponoukala hledat tu pravou Čínu?
Česká exportní banka je v podstatě korporát, ale ještě s přídechem státu – dřív banku vlastnila čtyři ministerstva, dnes je to ministerstvo financí a EGAP, stoprocentním vlastníkem je tedy stát. Byla jsem tam tři roky a časem jsem pochopila, že když tam chcete cokoli zlepšit nebo změnit, znamená to prorážet několik dveří – a stejně nakonec třeba neuspět, protože nějaký politik rozhodne, že to bude jinak.
Ale přece jenom není to krok úplně jinam?
Mám vystudovanou diplomacii a finance, v bance se to skvěle kloubilo. Při hledání nové práce pro mě byly hlavní dvě věci: aby v ní figurovalo zahraničí, abych uplatnila jazyky a abych zúročila praxi ve financích. V Bondsteru se mi to skvěle propojilo, mojí náplní práce původně bylo vyjednávání se zahraničními poskytovateli úvěrů a jejich akvizice.
Odkud třeba?
Nejexotičtější byl asi z Jihoafrické republiky nebo Filipín. Taková jednání zahrnovala i výzvy typu časový posun, spojení na dálku, museli jsme se vyrovnat s kulturními rozdíly. A teď například jednáme s jedním poskytovatelem z Hongkongu, jsem ráda, že se dostanu k někomu, kdo dokonce sídlí tam, kde jsem se já vyskytovala za studií. Nyní máme v plánu i Mexiko, doufám, že se dostaneme i do jiných zajímavých destinací, jako je Jižní Amerika.
Je to spíš tak, že vy hledáte poskytovatele, nebo se vám nabízejí sami?
Když jsem před rokem začínala, spíš jsme je vyhledávali my. Účastníme se ale zahraničních konferencí – byli jsme například v Istanbulu, v Rize, měli jsme tour po partnerech v Polsku – a začátkem roku se to začalo lámat. Dnes už nás často poskytovatelé oslovují sami.
Je to ale samozřejmě i otázka velikosti, když je přes vás zainvestováno stovky tisíc nebo i pár desítek milionů, těžko si získáváte důvěru investorů…
Investice do půjček je dynamické odvětví takzvaného alternativního investování. Bondster je online tržiště s investicemi do půjček. Partnerští poskytovatelé úvěrů zde investorům nabízejí možnost koupě podílu v už uzavřených půjčkách. Sami tak získávají peníze k dalšímu rozvoji a na nové úvěry, investoři získávají za svůj podíl na úvěru úrok.
Teď už přes vás lidi investovali zhruba půl miliardy…
… a máme víc než 7000 investorů. Teď už poskytovatelé začínají vnímat růst firmy, najednou jsme pro ně relevantní hráč. Předtím jsme byli jeden z mnoha. Navíc teprve na konci loňského roku jsme na platformě začali nabízet první eurové půjčky a až s těmi evropskými půjčkami a evropskými investicemi jsme se otevřeli světu. Do té doby jsme k investici nabízeli převážně české půjčky a měli české investory, a i když jsme měli pár zahraničních investorů, kteří do těch českých půjček investovali, bylo to minimum. Teď máme ze sedmi tisíc investorů už tisícovku zahraničních.
Kolik máte partnerských firem, poskytovatelů?
Patnáct. Z toho jedenáct je ze zahraničí. A ačkoli stále chceme získávat další partnery v Evropě i dál ve světě, soustředíme se teď i na ty české, protože přece jen počet českých investorů představuje ohromný potenciál. Jsem přesvědčená, že řada Čechů třeba na naší platformě neinvestuje jenom z toho důvodu, že třeba o nás neví.
Co děláte, aby věděli?
Připravujeme marketingové kampaně a budeme se účastnit konferencí zaměřených na investice. Někteří z Čechů třeba už využívají alternativní typy financování nebo investování, ale ještě nevědí o nás. Nebo si nás všimli třeba před rokem, ale už nevědí, jaký jsme za ten rok ušli kus cesty a že jsme schopni jim nabídnout něco, co tady v Česku jinak v podstatě neexistuje.
Máte nějaký přehled o tom, co jsou zač lidi, kteří u vás investují?
Ano. V rámci českého trhu například převažují lidé z Prahy a ze Středočeského kraje, většinou jsou to lidé, kteří mají poměrně slušné úspory a už jim nestačí „výnos“ na spořicím účtu, který neporazí ani inflaci, a hledají nějaké alternativní příležitosti pro investice. Máme investory, kteří investují běžně, posílají si třeba pravidelně každý měsíc tisíc až deset tisíc korun, ale máme potom investory, kteří mají u nás na platformě portfolio pět set tisíc eur a několik milionů českých korun. Takže opravdu ten rozptyl je poměrně velký.
„Autentisté nejedou na jistotu, neřeší všechno postřiky a pytli s pochybným práškem, co pak končí v nás konzumentech a v půdě,“ říká v obsáhlém rozhovoru o víně Bogdan Trojak.
Během krize nakladatelství Jan Melvil Publishing málem nepřežilo. Nakonec mu zachránila život specializace na osobní rozvoj a produktivitu. Dnes patří mezi nejzajímavější podniky na českém knižním trhu. Přečtěte si rozhovor s jeho zakladateli.
Řezník František Kšána mluví o lásce k přeštickým čuníkům, bolestivém odchodu z rodinné firmy a pohledu na zapřisáhlé vegetariány.
„Možná mluvím jako nějaký sluníčkář, ale od určitého věku a příjmu bychom se měli ptát, za jakých podmínek zboží vzniká,“ říká Jakub Lohniský, zakladatel a spolumajitel Le Premier.
Pražský startup JuiceUP radí firmám, jak to udělat, aby jejich zaměstnanci milovali svoji práci, a tím pádem i zaměstnavatele.
Jaké má u vás člověk možnosti diverzifikace?
Poměrně velké. Můžete diverzifikovat co do měny – investovat v českých korunách nebo v eurech, můžete investovat do různých zemí, podle toho, odkud jsou poskytovatelé, ale i v rámci konkrétní země do půjček od různých poskytovatelů. A pak samozřejmě a především můžete vybírat z různých typů půjček. Máme půjčky, které jsou zajištěné nemovitostí, ty nabízejí pochopitelně nižší výnos, ale větší jistotu, a pak máme půjčky, které jsou nezajištěné, třeba krátkodobé, které generují dvouciferný roční výnos.
To je u nás teď docela trend, spousta lidí si chce investování u nás nejdřív vyzkoušet, takže si nás testují na krátkých půjčkách se splatností třeba do třiceti dnů tak, aby se jim poměrně rychle ty peníze otočily a oni viděli, jestli jim opravdu potom peníze přijdou na účet. Sestaví si nějaké portfolio krátkodobých půjček a do tří, čtyř měsíců vědí přesně, jak všechno funguje a kolik jim to portfolio vydělá, pak zvyšují investice a víc diverzifikují.
Vybírají si lidi půjčky hodně sami, nebo používají častěji investičního autopilota, který jim vybírá z půjček podle předem nastavených parametrů?
Obliba autoinvestu rychle roste. V posledním čtvrtletí jsme představili jeho nové funkce a nastavení. Pro větší investory je to nutnost, začínající investoři si rádi skládají portfolio sami a autoinvest si nastavují až při větších investicích.
Kolik půjček se nesplatí a musí se pak nějakým způsobem vymáhat?
Aktuálně máme na platformě podíl nesplacených úvěrů pod jedno procento. U nás to funguje tak, že pokud by dlužník přestal splácet, poskytovatel od vás zpravidla do šedesáti dnů od data, kdy přestanou chodit splátky, musí váš podíl na půjčce koupit zpět. Říkáme tomu garance zpětného odkupu. U některých poskytovatelů je ta lhůta dokonce poloviční. A co je výhodné – po dobu téhle buyback period, tedy od začátku nesplácení do zpětného odkupu, je ta půjčka dál úročená původní úrokovou sazbou, takže jako investor neztrácíte ani svůj úrok.
Jaké mají investoři preference? Jestli dávají víc přednost eurovým nebo korunovým půjčkám? Jestli dávají přednost těm zajištěným nemovitostmi nebo nezajištěným?
To je hrozně těžké říct, ještě před rokem jsme měli primárně české půjčky zajištěné nemovitostí, takže se investovalo převážně do nich, ale jak nabíráme zahraniční investory a rozšiřujeme nabídku půjček, množí se nám i investoři s preferencí krátkodobých půjček nebo výnosnějších půjček s větší mírou rizika, ty bývají většinou v eurech.
Na druhou stranu vidíme i velký potenciál na českém trhu, kde se rychlé půjčky v korunách se splatností třeba do třiceti dnů a výnosností šest sedm procent vyprodají do čtyřiceti minut. Vidíme tedy, že i čeští investoři mají velký zájem i o ty nezajištěné půjčky v korunách.
Co teď připravujeme – a myslím, že už to můžu prozradit – jsou nové statistiky na investorských účtech. Investor si celé portfolio bude moct zobrazit v koláčových grafech, aby viděl přesně, jak má diverzifikováno, to znamená podle měny, podle země, podle poskytovatele, podle toho, jestli ta půjčka je krátkodobá, dlouhodobá, jestli zajištěná, nezajištěná atd.
Samozřejmě větší investoři nebo ti, kteří investují ve statisících eur, ti vědí o investování víc a nejdou jenom po velkých výnosech, ale chtějí mít portfolio vyvážené, mají část půjček za dvanáct třináct nebo čtrnáct procent, ale pak mají i půjčky jištěné nemovitostí, ať už v korunách nebo v eurech, takže mají možnost diverzifikovat.
Kdyby se náhodou stalo, že bych měl jednou hodně peněz a řekl si, že u vás chci investovat pro začátek sto tisíc, jak byste mně doporučila stavět portfolio?
Začátek je jednoduchý: registrujete se a převedete peníze na svůj investorský účet na naší platformě a hned můžete investovat. Doporučila bych vám projít si profily jednotlivých poskytovatelů půjček. U každého máte základní informace a prezentaci, vidíte, jaký má ta konkrétní firma byznys model, jaké má finanční výkazy, jaká má čísla, a podle toho už se můžete rozhodovat, jak moc jí budete věřit a s kým chcete investovat. Pokud chcete spíš konzervativní portfolio, doporučila bych spíš investice do půjček zajištěných nemovitostí a půjček se zpětným odkupem, těch je ostatně většina. A pokud byste chtěl třeba co nejvíc zúročit peníze za poměrně krátkou dobu, můžete investovat i do krátkodobých nezajištěných půjček. Ale určitě bych doporučila diverzifikovat a omezit podíl těch nejrizikovějších půjček, aby, aby bylo vaše portfolio vyvážené.
Poskytovatel půjček má v každé půjčce vždycky nějakou povinnou část a investorům nabízí jen určitý podíl. Jak moc musí u vás být poskytovatel v půjčce zainteresovaný?
Je to povinně pět až deset procent. V informacích o každé půjčce vidíte, jakou část ještě vlastní poskytovatel. Hlavní důvod je, aby měl vždycky motivaci se o půjčku starat, aby měl jak se říká „skin in the game“.
Už jste s někým přestali spolupracovat, protože nefungoval?
Spíš se snažíme tomu předejít. Než s někým začneme spolupracovat, máme rozhovory s managementem. Chceme slyšet, kam společnost směřuje, proč má takové a takové finanční výkazy, jakým způsobem u nich funguje scoring model na poskytování půjček a podobně. A pak samozřejmě řešíme tvrdá data, finanční výkazy, licence, osobně se setkáme s představiteli firmy a necháme si vysvětlit a odprezentovat, jak všechno v reálu funguje.
Teď začátkem roku jsme třeba jednu společnost, která s námi chtěla spolupracovat, byla to dokonce společnost z jedné velké skupiny, odmítli. Neměla úplně přesvědčivé finanční výkazy, a když jsme měli dodatečné otázky, nechtěla odpovídat, odkazovala nás na šéfa celé skupiny, že ty a ty informace nám nemůže poskytnout. A když nám partner odmítá dodat dokumenty, které jsou pro nás zásadní pro vyhodnocení, je jasné, že to asi nebude úplně ideální partner do budoucna.
A máte i nějaké způsoby, jak na firmy tlačit, kdyby se až v průběhu spolupráce ukázalo, že nefungují, jak mají?
Pokud spolupráce nebude dobrá, například nám nebudou na kvartální bázi reportovat finanční výkazy a my nebudeme mít možnost sledovat jejich finanční stabilitu a výkonnost, můžeme vždycky říct: nesplnili jste, co bylo ve smlouvě, další půjčky vám na platformu nedáme, a nebudete mít peníze na další rozvoj. Samozřejmě bychom se nejprve snažili dohodnout, ale možnost v tomto smyslu zakročit určitě máme.
Vy jste se teď v září stala šéfovou. Změnilo se pro vás hodně?
Určitě. Dřív jsem měla na starost jen zahraniční poskytovatele, pak jsem začala pracovat i na těch českých, ale teď už na tuhle práci nemám tolik času. Přišly takové ty vyloženě manažerské povinnosti typu řešit rozpočet, finance firmy, investice firmy, nábor nových lidí do týmu, stěhování… Plus samozřejmě prezentace pro velké strategické partnery, měli jsme teď i pár prezentací pro fondy. Investiční fondy totiž začaly zvažovat investice i do P2P sektoru, už nás několik zahraničních fondů oslovilo, že by měly zájem na naší platformě investovat.
To je hodně zajímavé.
To je hodně zajímavé, protože takové fondy jsou ochotné, vyloženě na zkoušku, investovat v řádech stovek tisíc eur, aby si zjistily, jak platforma funguje a aby mohly ustanovit do budoucna nějakou spolupráci…
Myslíte, že je to tím, že alternativní způsoby investování přestávají být alternativa a stávají se normou, nebo jsou investiční fondy už zoufalé a nevědí, kam jinam investovat, protože mají čím dál horší možnosti?
Asi je to kombinace. A taky tlak na poměr výnos a náklad. Investování na P2P platformách je totiž enormně levné, když je srovnáte třeba se vstupem na burzu nebo investováním v rámci fondů, tady v podstatě nejsou žádné vstupní poplatky. Když u nás chcete investovat v eurech, máte nulový poplatek. Jediné, co vás to stojí, je převod peněz, pak už si jenom investujete, to je podle mě pro fondy mimořádně zajímavé. A samozřejmě výnos. A i když ten fond bude poměrně konzervativní má možnost i na zajištěných půjčkách získat devítiprocentní zhodnocení…
Co teď plánujete?
Připravujeme konverzi měn, aby si Češi mohli jednoduše převést prostřednictvím svého investorského účtu koruny na eura. Nebudou muset převádět eura v bance, ale za rozumný kurz přímo u nás. A pak příští rok sekundární trh.
Sekundární trh, to znamená burza s půjčkami, do kterých už mám zainvestováno a budu je moct nabídnout ostatním?
Přesně. Zatím jsme udělali takový mezikrok – u delších půjček nabízíme možnost vystoupení z investice. To znamená, že máte možnost v nějakých předem stanovených periodách za předem stanovený poplatek z investice vystoupit. Máte třeba investici na pět nebo deset let, ale za rok zjistíte, že ty peníze potřebujete jinde, pak za určitý poplatek můžete ty peníze získat zpátky. Je to něco poměrně inovativního, co jiné platformy aktuálně nemají.
Všechny statistiky na jeden klik
Jak je vlastně vaše firma veliká. Co do počtu lidí?
Teď je nás zhruba patnáct, když to spočítám i s externisty, a určitě minimálně pět dalších chceme nabrat, ideálně i víc, ale pracovní trh je teď… hodně náročný. Je opravdu těžké najít kvalitního člověka, který je ochotný dát firmě to, co vyžadujeme. Chceme dynamické lidi. Často k nám míří ti, kteří jsou znechuceni z korporátu a nechtějí už tam jenom sedět a brát dobrý plat a mít skvělé benefity, ti jsou ochotní často i za nižší mzdu dělat úžasné věci – když dostanou prostor a volnost.
Takhle jsem do toho nakonec šla i já, když jsem odcházela z banky. Měla jsem to teplé místečko, měla jsem ty úžasné benefity, dobrou práci, cestovala jsem do zahraničí, do destinací, jako je Čína a podobně. Měla jsem se v podstatě dobře, ale něco mi chybělo, potřebovala jsem výzvu – a to jsem dostala až tady. Takže podobné lidi teď hledám. Co chtějí dělat něco zajímavého. Aby věděli, že když budou mít dobrý nápad, tak ho můžou uskutečnit, protože tady k tomu mají volnost a prostředky a ostatní to ocení a podpoří je. Že to nebude, jako když v bance chcete něco udělat a kolegové se nad tím pozastaví s tím, že Proč radši nesedíš a nekupuješ na internetu nějaké boty?Proč otravuješ s nápady a chceš po nás, abychom pracovali? To jsem zaslechla několikrát.
Tak já na závěr zkusím jednu otázku kacířskou. Každý start-up se časem stává standardní firmou a tak trochu korporátem. Nebojíte se toho, že vám tady pod rukama vyroste korporát a vy budete muset se svou dobrodružnou povahou hledat zase něco nového?
Zatím se toho nebojím. Do týmu vybírám lidi opravdu pečlivě, aby měli podobného ducha, abychom si udrželi tu startupovou atmosféru. Nejsme taky jako firma ani tak staří a ani do počtu lidí velcí, abychom museli hned korporátnět. A fintechové prostředí je úplně ideální pro inovace a nápady, rozvoj jde pořád neskutečně dopředu a nebýt svázaní korporátními pravidly a procesy, nám jen pomáhá. Takže doufám, že tak to udržíme.
Gabriel Pleska
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
