Nová podpora spoření: Stát chce zvýhodnit nejen penzijko

Aktuální vývoj popisujeme v novějším článku. Jestli vás ale přesto zajímá archivní text, tady je:

Češi si na důchod spoří pořád málo, přitom se dožívají čím dál vyššího věku. Ministerstvo financí proto přemýšlí, jak je motivovat k „dostatečnému finančnímu zajištění“, protože státní důchod k důstojnému stáří nestačí – a bude hůř.

Kromě zvýšení státního příspěvku zvažuje ministerstvo rozšíření daňových úlev i pro další formy spoření či investic. „Na finančním trhu se nabízí řada produktů s dlouhodobým investičním horizontem, které jsou vhodné ke kumulaci majetku jako zaopatření na stáří, státem daňově podporované jsou ale pouze některé,“ uvádí v materiálu, který teď poslalo k veřejné konzultaci.

Zatím nejde o klasický návrh zákona, ale jenom plány. Ministerstvo je načrtlo už v Koncepci rozvoje kapitálového trhu, kterou v březnu schválila vláda. Teď vyzvalo „odbornou veřejnost“ k připomínkám a odpovědím na konkrétní otázky. Změny, které si teď popíšeme, by tak určitě nezačaly platit dřív než od roku 2021.

Vyšší státní příspěvek

Státní příspěvek pro lidi, kteří si spoří v penzijních fondech víc než tisícovku měsíčně, by měl stoupnout.

Kdo si každý měsíc pošle do fondu od 1000 do 2999 korun, dostal by k dosavadnímu příspěvku ve výši 230 korun nově ještě 15 procent z částky přesahující 1000 korun. Oproti současnému stavu by si to už ale nemohl odečíst z daní.

A kdo by si posílal nad 3000 korun měsíčně, dostane k tomu od státu pravidelně 530 korun. Současně by si mohl uplatnit dosavadní daňovou úlevu.

Horní hranice pro odpočet od základu daně by se navíc pro některé klienty penzijních společností mohla až zdvojnásobit. Doteď si můžou odečítat maximálně 24 000 korun ročně, což znamená výslednou úsporu na dani až 3600 korun. Nově by mohlo jít až o 48 000 korun, jestliže nevyužijí stejnou výhodu pro životní pojištění nebo jiný spořicí (investiční) produkt. Daň by tím klesla až o 7200 korun ročně.

Ministerstvo totiž zvažuje o sloučení dosavadních limitů pro penzijní spoření a životní pojištění. Zatímco doteď se limit 24 000 korun počítá u každého z těchto produktů zvlášť, nově by existovala společná hranice 48 000 korun a záleželo by na každém člověku, jak by ji v praxi využil.

Účet dlouhodobých investic

Ve hře je i rozšíření daňových úlev. Jejich výše sice stoupnout nemá, zvětšila by se ale možnost jejich využití.

Společný limit 48 000 korun by lidé mohli – vedle „penzijka“ a „životka“ – nově využít i na jiné formy spoření či investic. I pro ně ale má platit základní podmínka 60+60, tedy že smlouvu by nešlo vypovědět dřív než v 60 letech věku občana a zároveň ne dřív než 60 měsíců od založení. 

Daňové výhody se tak můžou rozšířit i na podílové investiční fondy, jednotlivé akcie či dluhopisy, ale třeba také na termínované vklady v bankách. A to i výhody na straně zaměstnavatele, když lidem na takové produkty přispěje. Také v tomhle případě by se rozšířila možnost pro uplatnění odpočtů (u zaměstnavatele až 50 000 korun ročně), ne jejich výše.

Ministerstvo počítá s tím, že u takových „alternativních“ produktů by se pak nedanily průběžné výnosy, zatímco samotné vklady by z daní odečítat nešly. Člověk, který nedodrží pravidlo 60+60 a vybere si úspory předčasně, by samozřejmě musel daň doplatit.

Aby měl stát kontrolu nad dodržováním pravidla 60+60 a zabránil zneužívání daňových výhod, počítá s evidencí takových finančních produktů pod jedním účtem. Navrhuje ho nazvat účet dlouhodobých investic, případně osobní účet dlouhodobých investic. Ministerstvo původně zvažovalo pojmy osobní spořicí účet, osobní penzijní účet nebo osobní investiční účet, narazilo ale na připomínky.

Připraveni?

Jak posílit takzvaný třetí pilíř a motivovat lidi, aby si víc spořili nad rámec státního důchodu? A kde najít zdroje na výplatu penzí v budoucnu? O tom se dočtete v rozhovoru s Danuší Nerudovou, předsedkyní Komise pro spravedlivé důchody.

Spoření na penzi má být pro všechny. Ve hře je státní fond i progresivní daň

---

Ani jeden ze „starých“ fondů loni neporazil inflaci. Jenom jediný se dostal aspoň nad hranici jednoho procenta. Přesto poprvé v posledních pěti letech výnosy rostly.

Kolik vydělalo vaše penzijní připojištění? Známe výsledky fondů

---

Mají nejnižší výnos, ale je o ně největší zájem. V konzervativních penzijních fondech jsou přibližně tři pětiny všech peněz uložených do takzvaných účastnických fondů. Lidé s nimi přitom tratí.

Horší než penzijní připojištění. Proč většina lidí v nových fondech nevydělává?

Lidé by se díky tomu mohli rozhodovat pružněji než doteď. Pravidlo 60+60 totiž neporuší, když si majetek v rámci svého účtu dlouhodobých investic „transformují“ – tedy třeba prodají akcie a koupí si za ně dluhopisy, případně výnos z prodeje uloží na bankovním účtu.

Účet dlouhodobých investic by pro každého občana mohla vést banka, obchodník s cennými papíry nebo investiční společnost.

Nějakou formu „osobního spořicího účtu“ (ISA – individual savings account) po vzoru západních ekonomik doporučuje Česku i Světová banka. Přesto můžou velkorysé plány ministerstva financí nakonec narazit na to, že koaliční vláda ANO a ČSSD nebude chtít připravit státní rozpočet o důležité příjmy.

„Je nutno si uvědomit, že načasování případné realizace tohoto opatření může být v kontextu rozpočtových dopadů ovlivněno jinými prioritami,“ popisují to úředníci ve zveřejněném materiálu.

Odvážnější investice v penzijku

Další zvažované vylepšení může vzniknout přímo v rámci „nového penzijního připojištění“, nazývaného doplňkové penzijní spoření či také účastnické fondy.

Ministerstvo plánuje, že by penzijní společnosti mohly nabídnout nový typ účastnických fondů, které by investovaly ještě odvážněji než dosavadní dynamické fondy. Tedy nejenom do akcií a dluhopisů, ale hlavně do private equity fondů.

Lidé by tak mohli v dlouhodobé perspektivě dosáhnout vyššího zhodnocení, samozřejmě i s vyšším rizikem. Víc peněz by museli dát i na poplatky, které by nebyly tolik regulované jako u dosavadních dynamických fondů.

Příspěvek skončí při výplatě důchodu

Ministerstvo současně navrhuje i jedno omezení. Dotklo by se klientů penzijních společností, jestliže už pobírají starobní důchod a přesto stále dostávají i státní příspěvek ke penzijnímu spoření.

Nově chce stát poskytovat příspěvek jenom do doby, než začne takzvaná výplatní fáze spoření. Výjimku by mohli dostat důchodci, kteří stále pracují.

Už nás sledujete? 

Přidejte si Peníze.cz na Twitter nebo Facebook a dozvíte se včas další aktuality a praktické rady! 

Petr Kučera

Šéfredaktor webu Peníze.cz. Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Vedl zpravodajství České... Další články autora.

KREDITNÍ KARTA SMART

Získejte nyní 5 % zpět z každého tankování

Sjednat online

Sdílejte článek, než ho smažem