Začínáme podnikat XIII: Základy ekonomie

Klasické „levně koupit a draze prodat“ platí definitivně v jakémkoli oboru podnikání. V této strategii je ostatně obsažena snaha o maximalizaci zisku, tedy dosažení co nejlepšího (kladného) hospodářského výsledku. Jenže čím déle budete podnikat, tím se bude ekonomika firmy stávat složitější. Do vašich úvah musí dřív či později vstoupit i další důležité faktory. Už na začátku byste o nich měli mít aspoň tušení. Proto si dnes řekneme něco o základních pojmech z podnikové ekonomiky. Omlouváme se těm, kdo lekcemi ekonomie prošli už na základní škole, pro ně bude dnešní díl patrně triviální a nudný.

Zakladatelský rozpočet

Pokud hodláte podnikat v nějakém nákladově přívětivém oboru, například poskytování konzultací po telefonu desítkám známých, kteří si už v minulosti ověřili vaše kvality, bude vám k tomu stačit právě jen ten telefon. Náklady v celkových milionech, které budete za kvalitní konzultace otáčet, ani nepocítíte, navíc často budou telefonovat zákazníci vám. Budete-li kromě toho podnikat z domova, ušetříte i další náklady.

Tak ideální podmínky má ale v začátcích podnikání (a dokonce i v jeho samotném průběhu) jen málokterý šťastlivec. Většina ostatních by první intelektuální energii měla věnovat vytvoření zakladatelského rozpočtu. Ten má několik cílů:

• Určení potřeby finančních zdrojů. V prvních dílech seriálu jsme mluvili o tom, že potřeba peněz může ovlivnit například formu podnikání. Je-li nutno na rozjezd shromáždit větší množství financí, je vhodným způsobem, jak je získat, přizvat společníky.
• Nalezení finančních zdrojů. Jenže společníci mají nevýhodu. Máte-li totiž nějakou představu, jak si budete pěkně vyrábět dřevěné figurky a prodávat je po poutích a jak si budete bezstarostně podnikat, může mít kdokoli další představu zcela odlišnou, ať už ji projeví na začátku, nebo v průběhu podnikání. Vemte jed na to, že někdy později se určitě nějaké konfliktní momenty objeví. Mít společníky znamená muset se dělit o strategické rozhodování i o podíly, a tedy zisk.
• Stanovení předpokládaných výsledků v příštích obdobích. To vám umožní odhadnout, jestli se vůbec do podnikání, které jste vymysleli, pouštět. Spolu s vypočtením potřeby finančních zdrojů vám totiž predikce výsledků umožní spočítat očekávanou výnosnost vložených prostředků. Zjistíte-li kupříkladu, že vaše obětavost a zsinalá kůže, se kterou půjdete na trh, budou oceněny jen jednoprocentním ročním ziskem, nemá cenu se do toho pouštět, protože lepšího zhodnocení dosáhnete dnes jinými formami, mnohem konzervativnějšími, a tedy méně rizikovými. Do výpočtů byste přitom měli zahrnout také oportunitní náklady, tedy náklady příležitosti – jako podnikatel se vzdáte příjmů z normálního zaměstnání a také úroků, kterých byste mohli dosáhnout, kdybyste prostředky obětované firmě použili jinde.

Vlastní a cizí kapitál

Rozdělení kapitálu na vlastní a cizí je zajímavější kapitola podnikatelské ekonomiky, než by se mohlo zdát z krátkého odstavce, který jsme tomuto tématu věnovali. Oba druhy kapitálu jsou pro firmu důležité, každý má ale svým způsobem jiný vliv na její kapitálovou strukturu a riziko. Vlastní kapitál je základ a jeho podíl na celkovém kapitálu vyjadřuje finanční jistotu, tedy nezávislost podniku. Tvoří ho nejen základní jmění, tedy souhrn vkladů společníků nebo akcionářů do firmy, ale také kapitálové fondy, fondy ze zisku a nerozdělený zisk, který jste si třeba rozhodli nevyplatit a nechat ve firmě, děti sice škemrají o kus chleba a sklenici vody, ale vy plánujete nějakou důležitou investici. Cizí kapitál je tím důležitější, čím složitější jsou vztahy mezi firmou a jejím okolím – žádné podnikání se bez něj prakticky neobejde, protože účetně spadají do této kategorie nejen úvěry poskytnuté bankami (těm se podíváme na zoubek v příštím dílu), ale také zálohy od odběratelů, dosud nezaplacené mzdy zaměstnanců, daně, leasingové závazky, dlužní úpisy apod.

Po cizím kapitálu v podobě financí, které použijete z přístupných zdrojů (ač ty jsou v posledních letech vyschlejší a vyschlejší), je vhodné se poohlédnout ve chvíli, kdy potřebujete uskutečnit akci, kterou byste jinak uskutečnit nemohli – cizí kapitál vám umožní například investovat do nějaké technologie, která vám z dlouhodobého hlediska uspoří, protože její práci nebudete muset kupovat, a naopak pro vás bude znamenat příležitost k dalším tržbám. Krátkodobý úvěr vám pro změnu poskytne prostředky ve chvíli, kdy budete mít smlouvu třeba na dodání velkého množství letáků, ale nejprve budete muset zaplatit tiskárně za jejich tisk. Moudré hlavy tvrdí (a odvozují to z výpočtů), že cizí kapitál je většinou levnější než kapitál vlastní (jelikož například nároky společníků, ať už tichých, nebo halasných, mohou být vyšší než úroky, které chce za poskytnutí půjčky banka). A má také ještě jednu zajímavou vlastnost – zvyšuje totiž výnosnost vlastního kapitálu (aniž byste museli navyšovat své riziko a účast na podnikání, generuje vám firma díky cizímu kapitálu vyšší zisk). Ale pozor! Přemíra cizích zdrojů vás může dostat do insolvence. A v takovém případě nebudete svými pány, neboť o tom, co s vámi bude, budou rozhodovat věřitelé…

Aktiva a pasiva

Stáhněte si: výkaz zisku a ztráty, účetní rozvaha

Podnikání není holubník

Pozor! Jakožto firma už nejste žádný civilista, stáváte se účetní jednotkou. A jako účetní jednotka potřebujete znát, že pořádek musí bejt. Pokud jste se ještě účetní jednotkou nestali, jistou představu o tom, co je to pořádek, si můžete udělat z formuláře účetní rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Pokud představu máte, jsou vám formuláře aspoň k dispozici, až je budete potřebovat.

Vlastní a cizí kapitál představují zdroje, jež slouží ke krytí majetku, který firma používá ke své činnosti. Protože se jedná o závazky, ať už k vlastníkům (společníkům, akcionářům), dodavatelům, zaměstnancům, nebo bankám, jde o pasiva. Spolu s aktivy se jedná o další veledůležitý pojem, se kterým se setkáte v ekonomické terminologii – a až budete sestavovat nebo podepisovat účetní závěrku, určitě se jim nevyhnete.

Oproti tomu aktiva jsou v účetnictví podniku všechny položky, do kterých firma investovala, majetek, který používá pro zajištění své činnosti, ať už se jedná hmotný i nehmotný investiční majetek (jako stroje nebo budovy) a finanční investice (stálá aktiva), nebo zásoby, pohledávky, investice nebo peněžní prostředky (oběžná aktiva). Kategorie aktiv zachycují strukturu majetku firmy.

Cash flow

Ta poučka o levném nákupu a drahém prodeji má ještě jednu část: pozdržet splatnost. V té je obsažen jeden z problémů, se kterými se patrně v podnikání setkáte, a to je finanční tok, tedy cash flow. Papírově, tedy účetně, i co se pohledu na výsledek hospodaření selským rozumem týká, můžete být totiž v balíku, protože budete prodávat s marží tak úžasnou, že by vám mohli závidět i dovozci koloběžek z Číny. Jenže pokud nebudete inkasovat hotovost a budete vystavovat faktury, budete určitou dobu čekat na to, než vám odběratel zaplatí. Velcí odběratelé si často umí vydupat několikaměsíční splatnost a ti menší zase na datum splatnosti na faktuře nehledí jako na něco, co by je nějakým způsobem zavazovalo. Budete-li na peníze čekat dlouho, můžete mít problém s nedostatkem peněz, protože z dodávek, za které vystavíte fakturu, ještě budete muset odvést DPH a podle předchozích výsledků třeba také zálohu na daň z příjmu. A při tom všem budete muset nakupovat, aby bylo co prodávat. Vaše cash flow bude tedy hodně závislé na tom, jak se vám v takovém případě podaří domluvit podmínky s dodavateli.

Odpisy

Zatímco pohledávky za odběrateli cash flow snižují (užírají z balíku volných peněžních prostředků), ačkoli papírově zvyšují zisk, úplně opačně se ve vztahu k účetnictví projevují odpisy, další to ekonomický pojem důležitý pro pochopení složitosti vazeb ve firemním hospodaření. Odpisy snižují zisk, ale znamenají peníze, které už jste vydali v minulosti, takže o hotovost nepřicházíte, jen si podle účetních pravidel snižujete hospodářský výsledek.

Anketa

Je to opravdu tak složité?

Ano, opravdu Ne, to se jen zdá Ne, je to mnohem složitější Nevím, to je na mě příliš složitá otázka

Odpisy se uplatňují na dlouhodobý majetek, takže při jeho pořízení se do daňových nákladů nezahrne celá částka vydaná na pořízení dané věci (hmotné nebo nehmotné), ale jen část, která je daná zákonem o účetnictví a která teoreticky odpovídá snížení hodnoty předmětu jeho opotřebením.

Fixní a variabilní náklady

Při plánování a kalkulacích je potřeba nezapomenout ani na pojmy fixní a variabilní náklady. Jejich rozdíl si vysvětlíme na jednoduchém příkladu. Vlastníte-li firmu o třech zaměstnancích, která má kancelář schopnou bez problémů pojmout pět lidí, a najmete-li dalšího pracovníka, náklady na nájemné se tím nezvýší, jelikož se jedná o náklad fixní. Ať už u vás Jéňa bude pracovat, nebo ne, s touhle nákladovou položkou prostě nehnete. V případě mzdových nákladů, zahrnujících nejen samotnou mzdu a pojištění, se ale jedná o náklady variabilní – výši celkových nákladů přítomnost Jéni na výplatní pásce firmy zkrátka ovlivní.

V ekonomické teorii se lze setkat také s pojmem utopené náklady, jehož objevitelem byl anglický hrnčíř a průmyslník 18. století Josiah Wedgwood. Ten si totiž všiml toho, že je zbytečné plakat nad rozlitým mlékem v podobě nákladů, které jsme v minulosti vynaložili a nelze je získat zpět. Vztáhneme-li Wedgwoodovo moudro na náš příklad, můžeme si představit situaci, kdy se rozhodujeme, zda se variabilních nákladů na Jéňu zbavíme tím, že mu dáme výpověď. V takovém případě se utopenými náklady stane investice do stolu a židle, kterou jsme Jéňovi v euforii přijímání nakoupili. Sice je už nevyužijeme, ale na nákladech na Jéňu přesto můžeme ušetřit.

Není zisk jako zisk

Naši krátkou exkurzi do ekonomického pojmosloví zakončíme konstatováním, že hodnota firmy a její výkonnost se měří různými veličinami, které jsou tím komplikovanější, čím složitější je struktura majetku podniku. A tak vás snad nepřekvapí, když řekneme, že není zisk jako zisk. Výsledek firmy může být značně ovlivněn tím, co do konečného zúčtování po skončení hospodářského období zahrneme.

Ukazatele ziskovosti firmy

EAT (hospodářský výsledek) = EBT (zisk před zdaněním) − daň z příjmu

EBT = EBIT (zisk před úroky a zdaněním) – úroky

EBIT = EBITDA (zisk před úroky, odpisy a zdaněním) – odpisy

Když například spočítáme příjmy a odečteme od nich výdaje, dostaneme hrubý provozní zisk, tzv. EBITDA (earnings before interests, taxes, depreciation and amortization), tedy zisk před započtením úroků, daní a odpisů. Jenomže my po dnešní lekci víme, že tento ukazatel nemusí o finanční situaci vypovídat mnoho. Lepší pohled nám poskytne ukazatel EBIT (earnings before interersts and taxes), ten zohledňuje odpisy a udává zisk před zaplacením úroků a daní. Zisk před zdaněním, tedy po odečtení odpisů, daní a úroků, se nazývá EBT (earning before taxes) a definitivní hospodářský výsledek (EAT = earnings after taxes) za daný rok získáme tím, že od tohoto čísla odečteme zaplacené daně z příjmu.

Tak, teď jste vybaveni teorií a můžete se téměř vrhnout do praxe. Příště zamíříme do banky a za investory, abychom zjistili, jaká je možnost financovat začínající podnikání cizím kapitálem.