Začínáme podnikat X: Sociální a zdravotní takzvané pojištění

Povinnost registrovat se k platbě sociálního a zdravotního pojištění přitom mají osoby samostatně výdělečně činné a ty právnické osoby, které mají zaměstnance. Na oznámení mají osm dní ode dne, kdy zahájily podnikání – tedy pokud se jedná o fyzickou osobu, ne od chvíle, kdy převzaly výpis z živnostenského rejstříku, ale kdy skutečně začaly vykonávat podnikatelskou činnost, a v případě společností ode dne, kdy přijaly prvního zaměstnance.

Trocha terminologie

Abychom se hned na počátku nezamotali do pojmů, které s příspěvky odváděnými do sociálního a zdravotního systému souvisejí, musíme si ty nejvýznamnější z nich ujasnit. Jak už pojmenování plateb napovídá, mají charakter pojištění, jsou tedy založeny na pravidelném placení příspěvku. Znalí ale vědí, že s komerčním pojištěním v podobě například majetkového pojištění u pojišťoven má tento princip pojištění společné jen málo – částka pojistného se nevypočítává z hodnoty rizika a předpokládaného čerpání, ale jedná se svým způsobem (podobně jako v případě daní) o poplatek za úspěch. Čím více vyděláte, tím více do obou systémů zaplatíte, a není přitom úplně jisté, že o to víc z něj také obdržíte (zvlášť když si zvyknete být samostatní a nenatahovat žebravé dlaně ke státu při každé sebemenší příležitosti). Jejich největší odlišností oproti komerčnímu pojištění je totiž jejich solidárnost (pracujících s nepracujícími, bohatých s chudými, zdravých s nemocnými) a povinnost.

Výběr sociálního pojištění (v mil. Kč)

1993	106 027
1994	128 745
1995	149 491
1996	168 915
1997	185 536
1998	198 130
1999	204 553
2000	215 714
2001	234 815
2002	250 349
2003	264 208
2004	285 064
2005	302 085
2006	324 350
2007	357 210
2008	375 368
2009	337 758
2010	346 101

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Z balíku, který se vybere, financuje státní rozpočet v případě sociálního pojištění všechny myslitelné sociální dávky: důchody (starobní, invalidní, vdovské/vdovecké, sirotčí), podpory v nezaměstnanosti, dětské přídavky, příspěvky na bydlení a další. O tom, že se nejedná o žádné marginální částky, svědčí fakt, že příspěvky vybrané jen Českou správou sociálního zabezpečení tvoří podle této instituce zhruba třetinu českého státního rozpočtu. Pojistné zaplacené zdravotním pojišťovnám pak směřuje do systému veřejného zdravotního pojištění a pomáhá financovat zdravotní péči.

Sociální pojištění: tři složky

Jako sociální pojištění (pojistné na sociální zabezpečení) je souhrnně pojmenována skupina pojistného, která zahrnuje důchodové pojištění, nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Zatímco zaměstnanci se musejí nemocenského pojištění účastnit povinně, OSVČ se k němu přihlašují dobrovolně.

Vyměřovací základ

Pro výpočet plateb je důležitý termín vyměřovací základ. Ten je u OSVČ stanoven na 50 procent všech příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti po odečtení nákladů vynaložených na dosažení těchto příjmů. U zaměstnanců činí vyměřovací základ souhrn všech příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob. Může tedy jít jak o peněžité, tak nepeněžité požitky, do vyměřovacího základu je tedy třeba započítat například i poskytnutí služebního automobilu ke služebním účelům. Do vyměřovacího základu se naopak nezahrnují např. náhrady škody, odstupné a odbytné, věrnostní přídavky horníkům, odměny a jednorázové sociální výpomoci.

Zaměstnavatelé si celkový vyměřovací základ pro potřeby odvedení pojištění vypočítají součtem vyměřovacích základů všech zaměstnanců.

Zákon stanovuje minimální a maximální platby pojistného, a to tak, že určuje minimální a maximální vyměřovací základ. V případě zaměstnanců je totožný s minimální měsíční mzdou, která je momentálně (už od roku 2007) autoritativně nařízena na 8 000 Kč. OSVČ mají minimální měsíční vyměřovací základ stanovený na 50 procent průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství vyhlášené Českým statistickým úřadem (v roce 2012 to tedy je 12 568,50 Kč). Maximální roční vyměřovací základ pro obě kategorie činí 48násobek průměrné měsíční mzdy pro sociální pojištění a 72násobek pro zdravotní pojištění. Nedosáhnou-li vaši zaměstnanci nebo vy jako OSVČ alespoň takového platu či zisku, jaký je stanoven v podobě minimálního vyměřovacího základu, vypočítává se pojistné z této nejnižší hranice. A naopak – přesáhnete-li maximální vyměřovací základ, víc už platit nemusíte.

Plátci

Povinnost platit pojištění, ať už zdravotní, nebo sociální, mají zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné i zaměstnanci. Nás budou zajímat první dvě kategorie – osoby samostatně výdělečně činné, tedy v pojetí našeho seriálu fyzické osoby, jsou povinny odvádět pojistné, pokud svou činnost vykonávají jako hlavní, zaměstnavatelé v případech, kdy mají zaměstnance – to se tedy týká jak právnických osob, tak i osob fyzických, pokud někoho zaměstnávají.

Zaměstnancům se platby pojistného strhávají z výplaty každý měsíc, OSVČ platí zálohy vypočítané podle vyúčtování zaslaného pojišťovně a sociálce za předchozí rok. Pokud s podnikáním začínáte nebo pokud vyúčtování za minulý rok nedosáhlo minimálního vyměřovacího základu, je třeba posílat na účet zdravotní pojišťovny v roce 2012 každý měsíc alespoň 1 697 Kč, na účet správy sociálního zabezpečení pak 1 836 Kč a v případě, že jste pojištěni dobrovolným nemocenským pojištěním, ještě dalších 115 Kč.

Sazby

Ze mzdy každého zaměstnance musíte jako zaměstnavatel strhnout 6,5 procenta z vyměřovacího základu. Tyto peníze jdou na důchodové pojištění. Vy jako zaměstnavatel jste povinni k tomu přihodit dalších 21,5 procent na důchodové pojištění a 1,2 procenta jako příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. A pokud zaměstnáváte méně než 26 lidí, můžete se začátkem každého roku přihlásit k placení nemocenského pojištění s vyšší, 3,3procentní sazbou a od odváděného pojistného si pak budete moci odečítat polovinu nemocenských, které zaplatíte zaměstnancům za prvních 21 dní pracovní neschopnosti. Zaměstnáváte-li lidí víc nebo se ke zvýšené platbě nemocenského pojištění nepřihlásíte, budete platit 2,3 procenta, ale pak všechny nemocenské za první tři týdny zaplatíte ze svého, resp. z firemního. Suma sumárum tak jako zaměstnavatel zaplatíte za každého zaměstnance buď 25, nebo 26 procent navrch k jeho hrubé mzdě.

OSVČ platí nemocenské pojištění, pokud se do tohoto systému dobrovolně přihlásí, ve výši 2,3 procenta. Důchodové pojištění si vypočítávají jako 29,2 procent z vyměřovacího základu (z toho 28 procent na důchodové pojištění a 1,2 procent na státní politiku zaměstnanosti).

Vedlejší činnost

Pokud podnikáte jako OSVČ a zároveň jste někde zaměstnáni, máte nárok na starobní nebo invalidní důchod, nárok na rodičovský příspěvek, osobně pečujete o osobu mladší 10 let závislou na péči jiné osoby nebo o osobu blízkou, máte nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské dávky v souvislosti s porodem a těhotenstvím nebo jste současně nezaopatřeným dítětem, pohlíží na vás zákon jako na podnikatele, který svou samostatnou činnost vykonává jako vedlejší. V takovém případě máte jisté úlevy – minimální vyměřovací základ je totiž o 60 procent nižší, než když je podnikání vaší hlavní činností. A od toho se odvíjejí zálohy na pojistné. Minimální vyměřovací základ se pak neplatí vůbec za ty měsíce, kdy za vás pojistné odváděl stát.

Povinnosti

Ve vztahu ke správě sociálního zdravotního pojištění a zdravotní pojišťovně (zdravotním pojišťovnám) ale nemáte jen povinnost registrační, která obnáší nahlášení zahájení činnosti (podnikání nebo zaměstnávání) do osmi dnů poté, co jste začali podnikat nebo přijali zaměstnance, ale také další úkoly. OSVČ musí jednou za rok vypočítat pojistné a uhradit případné nedoplatky, a to do 30 dnů od podání daňového přiznání na finanční úřad.

Jako zaměstnavatel musíte měsíc co měsíc poslat jak na sociálku, tak do zdravotní pojišťovny kromě platby vybraného pojistného také přehled o platbě pojistného. Ten obsahuje součet vyměřovacích základů, úhrnnou výši pojistného a počet zaměstnanců (pro zdravotní pojišťovnu těch, kteří jsou u ní pojištěni). Jak platba, tak přehled by měly dojít do 20. dne měsíce následujícího po měsíci, za který je pojistné odváděno. Stejnou lhůtu mají i OSVČ při platbě záloh. Opožděné platby se rozhodně nesetkají s pochopením a penále, které vás v takových případech čeká, má podobu 0,05 procenta úroku za každý den prodlení.

Anketa

Co je zdravotní a sociální pojištění?

Šikovný způsob, jak udržet sociálně odpovědný stát Pojištění Převlečená daň Koule na noze každého podnikání

A jak na zaměstnavatele, tak na OSVČ se vztahuje oznamovací povinnost – jakmile dojde k nějaké změně v zaměstnávání či podnikání, je třeba do osmého dne měsíce následujícího po měsíci, v němž změna nastala, to příslušné instituci oznámit.

Zaměstnavatelé pak mají ještě jednu, evidenční povinnost – jednou ročně, nejpozději 30. dubna, poslat na správu sociálního zabezpečení evidenční list důchodového pojištění, který vede pro každého zaměstnance a který obsahuje například dobu důchodového pojištění a vyměřovací základ konkrétního pracovníka.

Další povinnosti

Počítání daní a sociálního a zdravotního pojištění a jejich placení není jedinou povinností, kterou vůči úřadům jako podnikatel máte. Jsou nicméně tím nejvýznamnějším úkolem. Na některé z dalších se podíváme v příštím díle.