Aktualizováno pro rok 2013
Právní systém České republiky je natolik složitý, že je velmi obtížné se v něm vyznat. Ačkoli nejrůznější ministerstva, která mají danou problematiku na starost, sice často deklarují snahu podporovat rozvoj podnikatelského prostředí a soustředit se zejména na malé a střední firmy, ale ve skutečnosti se to děje velmi pomalu a ne příliš koordinovaně.
V současné době tak v České republice neexistuje žádné centrální místo, které by začínajícím podnikatelům poskytlo poradenství v oblasti legislativy. Přitom v komplikovanosti zákonů, vyhlášek a nařízení spočívají největší úskalí. Známá moudrost říká, že neznalost zákona neomlouvá, ale sehnat v praxi ucelený přehled předpisů, které je třeba dodržovat – a pro podnikatele v některých oborech jich připadají v úvahu stovky – není možné získat.
Doporučujeme tedy ve chvílích volna, kterých jako (začínající) podnikatel nebudete mít nazbyt, sledovat specializované internetové servery (například Peníze.cz), které průběžně aktualizují informace o povinnostech OSVČ i právnických osob a publikují články o novinkách. To vám ale poskytne přehled jen o tom nejdůležitějším. Důležitým zdrojem může být portál BusinessInfo.cz, který provozuje agentura CzechTrade.
V českých zákonech je skryto velké množství paragrafů, o kterých patrně nebudete mít žádné tušení do doby, než na vaše vrátka zaklepe nějaký kontrolor. Kompletní přehled (tedy alespoň v mezích možností) si tedy musíte z právního chaosu vyzobávat sami a postupně. Přitom se nemůžete spolehnout jen na samotné názvy zákonů, poslanci si rádi život ve sněmovně zpestřují tzv. přílepky, kterými se snaží prosadit změny zákonů v rámci projednávání norem, které se týkají něčeho úplně jiného. Tato kapitola proto není příliš motivující. Chceme vám dát ale několik příkladů, co všechno vás čeká.
Pro představu
Víte například, že za špatně spočítané daňové přiznání vám hrozí pokuta ve výši 20 procent z dlužné částky? Novelu zákona o správě daní a poplatků, která pokutu zavedla, přilepili poslanci k zákonu o statistické službě, která se věnuje specifikaci úkolů Českého statistického úřadu. Hodláte-li poskytovat připojení k internetu, mělo by vás tu a tam zajímat, jestli se zákonodárci v rámci projednávání například zákona o pěstování karafiátů nezabývají náhodou také novelou zákona o některých službách informační společnosti – před časem se totiž snažili senátoři propašovat povinnost poskytovatelů internetu zablokovat uživatelům přístup na pornostránky do loterijního zákona. V zákonu o surových diamantech zase před časem došlo k novele zákona o zadávání veřejných zakázek. Ale dost ironie…
Alespoň něco
Na zmíněných stránkách BusinessInfo.cz lze získat informace o tom, jaké podmínky je třeba dodržet při zahajování živnostenského podnikání v některých specifických oborech. Jiný oddíl stránek obsahuje popis životních situací, ve kterých se mohou podnikatelé ocitnout, a návod, jak postupovat, aby všechno bylo lege artis.
Životní situace týkající se jednotlivých oblastí podnikatelských povinností ale nejsou nijak strukturované, jedná se vlastně o články na jednotlivá témata, takže nezbývá než se ponořit do textu a potřebné informace vyhledávat. Jak ve své reklamě tvrdí vyhledávač Google, život je hledání – a český právní řád umí tuhle činnost náležitě zpestřit a opepřit.
Jednotná kontaktní místa
Při získávání informací vám mohou pomoci také na jednotných kontaktních místech, zřízených na 15 vybraných živnostenských úřadech. Zde by vám měli pomoci se vstupem do podnikání, ale nejen s tím. Jednotná kontaktní místa byla zřízena v souvislosti s podporou malého a středního podnikání a zprostředkovávají kontakt s příslušnými úřady, které se zabývají povolováním konkrétních činností. Dokonce jsou součástí celoevropské sítě, takže pokud chcete podnikat v jiném členském státě Evropské unie, půjde to snadněji s jejich pomocí. Na jednotném kontaktním místě se vám snad podaří získat i obecný vhled do povinností, které vás jako podnikatele v průběhu podnikání čekají.
Sázka do loterie
Bohužel to tedy znamená sledovat zákony, vytrvale hledat a napjatě čekat, zda od některého z úřadů nepřijde výzva ke splnění povinnosti nebo rovnou pokuta za nedodržení toho či onoho úkolu. Anebo se ptát na příslušných úřadech – začít na živnostenském, pokračovat přes zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení až k finančnímu úřadu a odtud to vzít přes Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a třeba Ministerstvo zdravotnictví (protože se vás mohou týkat hygienické předpisy) až k Ministerstvu financí. Uvidíte ale, že úředníci neodpovídají rádi na dotazy, které je dle jejich slov možné dohledat.
Abychom vás alespoň některých obav zbavili, připravili jsme přece jenom krátký, byť ne ucelený přehled toho, co byste měli dodržet. Živnostenský a finanční úřad, správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny už ale vynecháme, protože jsme se jim obsáhle věnovali v předchozích kapitolách.
Sbírka listin
Podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku mají povinnost vkládat do sbírky listin, která je jeho součástí, informace veřejného charakteru, tedy nejen dokumenty o založení subjektu, jako jsou společenská smlouva a stanovy, ale také rozhodnutí o jmenování statutárních orgánů a každoročně rovněž účetní závěrky a případně i výroční zprávy. Minimálně jednou ročně, po provedení účetní závěrky, je tedy třeba si na rejstříkový soud vzpomenout a potřebné dokumenty mu poslat, a to od 1. ledna 2007 v elektronické formě (ve formátu PDF). Tuto povinnost formuluje jak obchodní zákoník, tak také zákon o účetnictví, který dokonce těm, kdo ji porušují, ukládá sankci ve výši tří procent aktuální výše aktiv (oproti benevolentnější dvacetitisícové sankci dané obchodním zákoníkem). A ti, kdo jsou za plnění této povinnosti odpovědní, tedy statutární orgány společností, si dokonce zahrávají s trestní odpovědností, protože může jít o trestní čin zkreslování stavu hospodaření a jmění.
Přes všechno uvedené ale existuje velké množství firem, které dokumenty do sbírky listin nevkládají. Některé tak dělají záměrně (jelikož nechtějí poskytovat informace o svých výsledcích), jiné z neznalosti. Odhaduje se, že nepořádek v této povinnosti má až 70 procent společností.
Statistické výkaznictví
Zákon o státní statistické službě, jeden z mnoha právních předpisů, kterými se můžete ve chvílích podnikatelského volna prokousávat, ukládá podnikatelům „zpravodajskou povinnost“. Nejde přitom o žádnou činnost tajného agenta, v překladu to znamená, že pokud vás k tomu Český statistický úřad vyzve, jste povinni odpovědět mu prostřednictvím zaslaného formuláře na dotazy, které ho zajímají. Sebraná data pak statistický úřad vyhodnocuje a zveřejňuje. Naštěstí mají statistici na internetových stránkách aplikaci, která umožňuje vyhledávání ve statistických zjišťováních a která vám odpoví na otázku, jestli jste vůči ČSÚ na něco nezapomněli.
Evidenční povinnosti
V rámci plnění informačních povinností, mezi něž patří i podávání daňového přiznání, vás čeká celá řada dílčích povinností, například povinnost vést účetnictví. Shromažďování dokladů, které slouží ke správnému účtování, je pak každodenním chlebem. Pro případy, kdy budete chtít smysluplně prokázat výdaje za pohonné hmoty, musíte například vést knihu (deník) jízd. Tato povinnost má sice své poměrně nové alternativy, ale přesto se jí v určitých případech nevyhnete.
S veškerými náležitostmi vám ale poradí zkušený účetní. Není radno se mu vyhýbat, naopak – vedení účetnictví nemusí být zbytečnou zátěží. Pokud v číslech uspořádaných pořádkumilovným účetním umíte číst, mohou vás včas informovat o tom, že s ekonomikou firmy to není v pořádku a že se můžete v budoucnu dostat do problémů. O tom si povíme v kapitole věnované základům podnikatelské ekonomie.
Archivační povinnosti
Když jsme u skladování rozličných písemností, víte, že podnikatelé mají povinnost archivovat v podstatě všechny dokumenty, které při své činnosti vytvořili? Tento závazek jim ukládají mnohé právní předpisy – zákon o účetnictví, obchodní zákoník, zákon o archivnictví a jiné. A ani tady na ně nezapomíná trestní zákoník.
Veškeré doklady týkající se účetnictví je třeba nejen dobře evidovat, ale také pečlivě schovávat – tedy u OSVČ, které vedou daňovou evidenci, většinou 3 roky od doby, kdy vznikla povinnost podat příslušné daňové přiznání. Plátci DPH si ale musí připravit mnohem větší skříň, ba možná přímo sklad: doklady k dani z přidané hodnoty si totiž finanční úřad může vyžádat až 10 let po datu zdanitelného plnění. Po stejnou dobu od doby, které se týkají, musíte archivovat účetní závěrky a výroční zprávy. Dokonce trojnásobná lhůta je daná pro archivaci evidenčních listů důchodového pojištění.
Všem subjektům zapsaným v obchodním rejstříku ukládá zákon o archivnictví a spisové službě archivovat nejen dokumenty týkajícího se vzniku a změn dané firmy, ale také třeba katalogy zboží a ceníky, podnikové kroniky nebo vydané publikace, smlouvy, nabídky, soupisy majetku, vnitropodnikové předpisy apod. Než takové dokumenty budete chtít po uběhnutí zákonem stanovené lhůty skartovat, je třeba je nabídnout oblastnímu archivu k archivaci. V praxi se to děje tak, že dokumenty určené k likvidaci musí podnikatel označit písmenem A, S nebo V (A je vyhrazeno dokumentům s trvalou hodnotou, jejichž okruh je definován, S dokumentům určeným ke skartaci a V těm, kde se bude A či S teprve pracovníky archivu teprve přidělovat). Archiv pak určí, které dokumenty je třeba trvale uchovat – je tak možno učinit v jeho depozitáři.
Jde o čas, a tedy o peníze
Informační (a jiné) povinnosti máte jako podnikatelé i vůči mnoha dalším státním institucím, ať už přímo ministerstvům, nebo organizacím, které jim podléhají. V roce 2005 vyplývalo podnikatelům z 245 právních předpisů (120 zákonů a 125 prováděcích předpisů) 2168 informačních povinností. Do roku 2010 jich úřady 117 zrušily a 165 zredukovaly.
Úleva
V rámci řešení efektivity výkonu státní správy úřady v minulých letech podnikatelům trochu ulehčily. A po malých postupných krůčcích směřují i k elektronizaci komunikace, která může být v lecčems nápomocná. V příští kapitole si proto povíme o jednom významném nástroji, který má kontakt podnikateli s úřady zjednodušit, datové schránce.
Ještě jeden zdroj
Při pátrání po nejrůznějších zdrojích podnikatelských povinností a informací o novinkách nevynechejte stránky Hospodářské komory ČR. Organizace sdružující podnikatele vydala brožuru, která je poměrně hutným breviářem – má přes 300 stran. Ale bohužel ani v tomto případě nedostanete do ruky absolutní výčet, spíše upozornění na některé základní povinnosti.
Chybí tu například jeden z důležitých dokumentů, které jsou ale naštěstí k dispozici mnohde jinde – daňový kalendář. A nedočtete se zde ani o povinnostech v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, kde existuje cca 10 000 různých právních předpisů a norem, které se BOZP nějakým způsobem dotýkají a z nichž si musí podnikatel vybrat „ty své“, protože samozřejmě se ho netýkají všechny, ale jen některé z nich, podle charakteru a předmětu podnikání.
Sdílejte článek, než ho smažem