Výpočet čisté mzdy 2012
Ještě doporučujeme:
Začínáme podnikat IV: Typy společností
V minulém dílu jsme srovnávali výhody a nevýhody živnosti a obchodní firmy a většinou jsme jako protiváhu OSVČ brali v úvahu dvě z nejčastějších forem právnických osob: společnost s ručením omezeným a akciovou společnost. Tím ale výčet nekončí.
Kapitálové společnosti
Akciová společnost a společnost s ručením omezeným jsou dva zástupci skupiny firem spadajících do škatulky se vzletným a tak trochu hogo fogo znějícím nápisem Kapitálové společnosti. Jejich podstatnou a společnou vlastností je, že jedinou povinností zakladatelů ve vztahu k firmě je složení základního kapitálu. Všechny ostatní záležitosti už mohou svěřit cizím osobám.
Společnost s ručením omezeným
Že to tak ale v praxi často nefunguje, dokládají zejména společnosti s ručením omezeným, které jsou jednodušším typem kapitálových společností. Vlastníci se totiž ve velké míře na podnikání firmy osobně podílejí, ať už jako statutární orgán (jednatelé), nebo zaměstnanci. Zejména díky relativně snadnému způsobu založení, nízkým rizikům a velmi výhodnému poměru cena/výkon jsou eseróčka nejoblíbenější formou podnikání pod hlavičkou společnosti.
Minimální základní kapitál společnosti s ručením omezeným musí být 200 000 Kč a složit se na něj může až 50 společníků, každý v násobcích tisíce. Minimální výše vkladu každého společníka je 20 000 Kč a před podáním návrhu na zápis firmy do obchodního rejstříku musí být splaceno alespoň 30 procent peněžitých vkladů a všechny nepeněžité vklady (majetek, který společnost využije pro účely podnikání, jehož cena je odhadnuta znalcem). Společník ale může být jen jeden, i když pak jsou nároky na některé úkony větší – celý vklad je například třeba zaplatit před založením společnosti.
Už čtyři týdny začínáme podnikat
Předchozí díly seriálu pro začínající i mírně pokročilé podnikatele:
Orgány s. r. o. jsou valná hromada a jednatel(é), případně také dozorčí rada. Ve stanovách lze vymezit i existenci dalších orgánů.
Společnosti s ručením omezeným projdou zásadní změnou v roce 2013, kdy začne platit nový zákon o obchodních korporacích. K založení bude stačit základní kapitál ve výši jediné koruny, což má podnikání touto formou zpřístupnit daleko většímu množství podnikatelů.
Akciová společnost
Akciovou společnost, která je komplikovanější formou kapitálové společnosti, může založit minimálně jedna právnická, nebo alespoň dvě fyzické osoby, maximální počet akcionářů není omezen. Nejnižší základní kapitál je dva miliony korun, pokud ale a. s. vzniká veřejným úpisem akcií, musí dosáhnout alespoň desetinásobku. Při vzniku musí být splaceno alespoň 30 procent nominální hodnoty všech akcií a celé emisní ážio. To není nadávka, jedná se o rozdíl mezi cenou, za kterou se akcie kupují při emisi a jejich jmenovitou hodnotou. Jde vlastně o zisk, který realizují zakladatelé akciovky hned při vzniku firmy. Čím větší prosperitu firmy akcionáři očekávají, tím vyšší může emisní ážio být.
Čtenáři doporučují
Rozhovory s úspěchem na Peníze.cz
Naši selfmademani, kteří se se čtenáři Peníze.cz podělili o příběh své cesty k úspěchu:
Rozhovor s Tomiem Okamurou: v Japonsku začínal jako popelář, v Česku se stal milionářem...
Rozhovor s Tomášem Čuprem: po návratu z Anglie byl za vodou, aby ho však rodiče přestali posílat do práce, musel něco dokázat i doma – tak postavil Slevomat...
Také akciová společnost má jako svůj nejvyšší orgán valnou hromadu, která se musí sejít minimálně jednou ročně. Ta jmenuje statutární orgán – představenstvo – a také dozorčí radu, která dohlíží na hospodaření. Ostatní orgány je možné vymezit ve stanovách. Akcionáři za závazky společnosti neručí.
Osobní společnosti
Má-li škatulka, v níž se tísní kapitálové společnosti, velikost krabice od bot, do krabičky od sirek by se vešly společnosti osobní, představované dvěma typy právnických osob: komanditními společnostmi a veřejnými obchodními společnostmi. Ty předpokládají osobní účast společníků na činnosti firmy. Jejich podíl na celkovém počtu obchodních společností je ale opravdu minimální, podle statistik Svazu průmyslu a dopravy dohromady činí jen něco přes dvě procenta. Oproti kapitálovým společnostem mají několik výhod, ale také několik nevýhod.
Veřejná obchodní společnost
Veřejné obchodní společnosti nejsou pro své zakladatele-majitele příliš zajímavou alternativou řešení podnikání, a to zejména kvůli tomu, že všichni nerozdílně ručí za její závazky celým svým majetkem. Takovou společnost by mohl v dnešním rozbouřeném Česku založit leda blázen nebo možná ten, kdo by chtěl dát svým obchodním partnerům najevo, že to se svým podnikáním myslí skutečně vážně a jde se svou kůží na trh naprosto zodpovědně. Odměnou za takové riziko ovšem je, že v. o. s. nemusí vytvářet základní kapitál, podnikání se dá tedy zahájit jen s několika tisícovkami v kapse, které vám hned v počátku spolykají administrativní náklady založení firmy.
Veřejnou obchodní společnost musí založit alespoň dvě osoby, buď fyzické, právnické, nebo jejich kombinace. Pokud společenská smlouva neurčí jinak, má každý společník jeden hlas. Všichni jsou zároveň statutárním orgánem, ale na zastupování společnosti navenek se mohou dohodnout.
Komanditní společnost
Obchodní společnosti v kostce
Zdroj: Czech Trade
Tabulku otevřete kliknutím v novém okně
Také u založení komanditní společnosti, která je v některých prvcích podobná veřejné obchodní společnosti a v jiných pro změnu společnosti s ručením omezeným, musí být přítomni alespoň dva společníci – a je jedno, zda se jedná o fyzické, nebo o právnické osoby. Každý z nich ručí za závazky společnosti jinak: komplementář celým svým majetkem, komanditista do výše nesplaceného vkladu. Druhý jmenovaný má povinnost složit základní kapitál, jenž musí dosáhnout alespoň pěti tisíc korun. Ani v tomto případě se tedy nejedná o nijak závratnou částku, kterou je nutné mít na začátku k dispozici. Komanditní společnost je ale představitelem takové formy podnikání, kdy se sejde fyzická osoba s nápadem a bez prostředků (komplementář) a investor, který je schopen na realizaci nápadu poskytnout počáteční prostředky (komanditista), takže lze vhodně zvolit povinnosti každého z nich. Zatímco komanditista se na podnikání nepodílí, obchodní vedení společnosti je svěřeno komplementáři (případně komplementářům, je-li jich víc).
Konkrétní práva a povinnosti, zejména rozdělení podílů na zisku a hlasovacích práv, je možné vymezit ve společenské smlouvě, kterou při založení komanditní společnosti komanditista (komanditisté) a komplementář(i) sepisují. Zákon je sice pro případ, že si je sami nedefinují, popisuje, ale zároveň společníkům poskytuje dostatek volnosti.
Družstva
Relativně jednoduchou možnost účasti na podnikání nabízejí družstva, v minulosti možná trochu zprofanovaná forma obchodních společností. Ta mohou zakládat jak fyzické (minimálně pět), tak právnické osoby (minimálně dvě). Minimální výše základního kapitálu je určena na 50 tisíc korun a každý člen může na tyto základní prostředky přispět libovolně vysokou částkou, tzv. členským vkladem. Stanovy pak určují, jakými hlasy disponují. Nejvyšší počet členů družstva není omezen, členové za závazky družstva neručí a k přistoupení člena stačí přihláška; rovněž vystoupení je jednoduché a není k němu potřeba měnit zakladatelskou smlouvu ani stanovy.
Sdružení podnikatelů
Vývoj počtu vybraných právnických osob v ČR
Zdroj: ČSÚ
Tabulku otevřete kliknutím v novém okně
Zatímco předchozí formy jsou definovány obchodním zákoníkem, ti, kdo v průběhu své podnikatelské dráhy objeví kouzlo spolupráce s jinou osobou, mají ještě jednu poměrně využívanou možnost, aniž by se jejich vztahy musely nutně začít řídit obchodním kodexem. Tou je založení sdružení podnikatelů, kterému se věnuje zákoník občanský. Při zakládání je přitom možné spojit síly jen na konkrétní projekt nebo na přesně vymezenou dobu. Administrativní náročnost takového kroku je v podstatě nevýznamná, stačí uzavřít smlouvu o sdružení a v ní si definovat vzájemná práva a povinnosti.
Sdružení podnikatelů není samostatnou právnickou osobou, každý z jeho členů vystupuje svým jménem nebo jménem některého ze spolupodnikatelů. Za závazky sdružení ručí každý z nich nerozdílně celým svým majetkem. Základní kapitál není nutné skládat a sdružení může vést jednoduché účetnictví, což je jistě přínosem. Na druhou stranu ale platí, že je-li některý z podnikatelů-členů sdružení plátcem DPH, musí se k této dani registrovat i ostatní.
Nepřeberné možnosti
Přestože teď už můžeme škálu možností pro podnikání považovat za takřka vyčerpávající, v nejrůznějších statistikách a přehledech se můžeme setkat ještě s jinými typy podnikatelských subjektů. Jednak to mohou být osoby samostatně podnikající na základě jiných než živnostenských oprávnění (např. advokáti, soudní znalci, tlumočníci, lékaři) a fyzické osoby provozující zemědělskou výrobu, jednak státní podniky (těch je u nás stále asi 200), zemědělská, spotřební a výrobní družstva, společné podniky, organizační složky firem sídlících v zahraničí, sdružení fyzických a právnických osob, evropské společnosti a evropská hospodářská zájmová sdružení. Ale aby toho nebylo málo, tu a tam vám cestu mohou zkřížit i nejrůznější neziskové organizace – občanská sdružení či veřejně prospěšné společnosti –, účelové subjekty jako společenství vlastníků jednotek a mnohé další. Vítejte v komplikovaném světě plném rozličných variant!
Jednoznačný favorit
Jednoznačným favoritem mezi právnickými osobami jsou v České republice, jak už bylo řečeno, společnosti s ručením omezeným. Až se v příštím díle našeho seriálu vrátíme do praxe, budeme se tedy vedle podnikání coby osoba samostatně výdělečně činná zabývat výhradně jimi. A aby byl náš praktický přístup doveden k dokonalosti, zkusíme si dokonce jednu takovou cvičně založit.
Michal Chleboun, imprimis
Autor je podnikatel, který se nijak nevymyká průměru a před lety založil společnost s ručením omezeným.
