Začínáme podnikat VII: Jdeme pro živnosťák

Tak jako ke každému rybáři patří výbava minimálně v podobě prutu a odolného pršipláště, je charakteristikou každého podnikatele živnostenský list. Potřebujete ho vždy, když nevykonáváte některou z činností patřících do okruhu tzv. svobodných povolání, tedy nevyužíváte výsledků své perné duševní práce třeba jako spisovatelé nebo vynálezci, nebo nejste například lékař, právník, tlumočník, architekt či zemědělec. V takovém případě, vykonáváte-li činnost soustavně, nepodnikáte na základě živnostenského zákona a povinnost vlastnit živnostenský list, resp. výpis z živnostenského rejstříku, který před několika lety živnostenské listy nahradil, se na vás nevztahuje.

Podnikat se dá i našedo či načerno

Bez živnostenských oprávnění podnikají i někteří lidé, kteří o nich v životě neslyšeli, a když, tak jenom z rádia, které si pouštějí během víkendových nebo odpoledních melouchů. Ti většinou dělají drobné řemeslnické práce v obci, kde bydlí, nebo jejím nejbližším okolí a pobírají odměny pěkně z ruky do ruky. Utržené peníze pak celé použijí na vlastní potřeby, aniž z nich odvedou nějaké daně a sociální a zdravotní pojištění. O legalizaci své činnosti nikdy neuvažovali.

Ztracené miliardy

I když se nám počínání podnikatelů pracujících načerno může jevit jako navýsost sympatické, zejména při pohledu na dění na pražské Malé Straně a v jejím okolí, kde sídlí poslanci, senátoři a vláda, a při vědomí známé velkorysosti českých politiků, pokud se jedná o nakládání se státními penězi, a jejich kamarádů, kteří přicházejí k zakázkám v podezřele podobnou dobu, kdy jejich přátelé usedají do pohodlných ministerských nebo manažerských křesel, v žádném případě vás k podobným činům nenabádáme, nemůžeme nabádat a nabádat nechceme.

Podle studie Visa Europe a A. T. Kearney činí objem šedé ekonomiky, jejíž jsou načerno podnikající významnou součástí, v České republice přibližně 565 miliard korun ročně, tedy téměř pětinu celého hospodářství Česka. Tato částka musí zákonitě někde chybět. Jen si představte, kolik předražených veřejných zakázek by mohly firmy spřízněné s těmi správnými osobami provést, kdyby z ní byly řádně odvedeny daně!

Částečně mimo účetnictví občas vykonávají činnost i subjekty (někdy i poměrně velké), které o živnostenských listech slyšely, a dokonce i nejeden vlastní. Neodvádět daně a další platby je pro ně lákavé. V případech, kdy poskytují služby fyzickým osobám, které nepotřebují daňové doklady, inkasují peníze, jež v účetních knihách nefigurují. Výhodné to bývá pro obě strany.

Zpět k poctivým

My se ale vraťme k těm, kteří svou činnost nestaví na daňových únicích a přes mnohé překážky, které musejí překonávat, podnikají legálně. Ti musí zamířit na živnostenský úřad a ohlásit živnost nebo požádat o koncesi. Volba, zda učinit jedno, či druhé, nezáleží na vaší libovůli, jde totiž o to, v jakém oboru hodláte podnikat.

Koncese

Možná vám slovo koncese připomene výpalné, které je ze zákona povinen platit každý, kdo se kdy ocitl v blízkosti elektrické zásuvky, za možnost pouštět si skvělé programy ve veřejnoprávní televizi. S televizní anebo rozhlasovou koncesí má povolení podnikat skutečně leccos společného. Původ slova odkazuje na doby, kdy vlastnictví přijímače bylo opravdovou výsadou, což my, vlastníci televizorů v obýváku, ložnici, ba i v kuchyni, nemůžeme pochopit. Za první republiky se majitelům rozhlasových přijímačů udělovaly koncese, opravňující poslouchat veřejnoprávní vysílání a ukládající povinnost platit poplatky, které byly hlavním zdrojem příjmů rozhlasových stanic. Každý z koncesionářů dostával tištěný list vystavovaný na konkrétní dobu, po kterou mohl poslouchat své oblíbené vysílání. A podobně se to má i s koncesí podnikatelskou – i zde jde o určitou výsadu, a to v oborech, které státní byrokracie považuje za svým způsobem unikátní, náročné nebo zodpovědné.

Dnes už ale podnikatelští koncesionáři papírový dokument onoho honosného titulu na žádném z 227 živnostenských úřadů neobdrží. Jak živnostenské listy, tak koncese nahradily výpisy z živnostenského rejstříku, které mají stejnou funkci: dokládají, že osoba, která je v rejstříku zapsaná, může v příslušných oborech podnikat.

O koncesi musí žádat například provozovatelé taxislužeb, výrobci zbraní nebo lihovin, soukromí detektivové, provozovatelé střelnic, majitelé pohřebních služeb nebo směnárníci. Přesné vymezení jednotlivých oborů, které podléhají složitějšímu procesu schvalování podnikatelského oprávnění v podobě koncese, definuje živnostenský zákon v příloze číslo 3. Pro každý obor, který podléhá řízení o koncesi, stanoví zákon také kritéria odbornosti, kterých je třeba dosáhnout, a pro některé obory ještě zvláštní podmínky, aby mohla být koncese udělena.

Nevýhodou koncesovaných živností je, že se zahájením podnikání je třeba vyčkat, až rozhodnutí o udělení koncese nabyde právní moci.

Živnosti ohlašovací

Velkou skupinu živností tvoří ty, kvůli kterým se nemusí žádat o koncesi, ale živnostenskému úřadu se ohlašují. Proto se jmenují ohlašovací. V praxi vydání živnostenského oprávnění probíhá tak, že osoba toužící po podnikatelské činnosti oznámí živnostenskému úřadu záměr podnikat. Pokud splňuje stanovené podmínky, úřad ji zapíše do živnostenského rejstříku a vydá jí výpis.

Ohlašovací živnosti se dělí na tři podskupiny – řemeslné, vázané a volné. Pro první dvě platí přísnější kritéria, podobně jako pro živnosti koncesované. U živností vázaných, mezi něž patří například výroba strojů a přístrojů, jejich odborná montáž, chemická výroba, výroba paliv apod. (a jejich kompletní seznam najdete v příloze 2 živnostenského zákona), je třeba prokázat odbornou způsobilost. Podobné nároky kladou živnostenské úřady také na živnosti řemeslné, kam patří klasické obory působnosti zlatých českých ručiček, které mají zlaté dno. Jde například o hodinářství, malířství, truhlářství a tesařství. Zákon u nich vyžaduje nejen prokázání odborné způsobilosti, ale v některých případech také praxi v oboru. Praktické zkušenosti mohou nahradit výuční listy nebo školní vysvědčení, v takovém případě musí být ovšem doba práce v oboru delší, než když se příslušnému řemeslu vyučíte. Kompletní přehled řemeslných živností uvádí příloha číslo 1 živnostenského zákona.

Start podnikání s Peníze.cz

• Proč vlastně?
• Podnikatelský záměr
• Fyzická, nebo právnická osoba?
• Eseróčko, akciovka a ty další. Typy společností
• Nechcete se vysilovat byrokrcií? Kupte si hotovou společnost
• Zakládáme s. r. o.
  

Drtivá většina živnostenských oprávnění, aktuálně přibližně 60 %, je podle statistik ministerstva průmyslu a obchodu vystavována na živnosti volné. Abychom byli přesnější, volná živnost je jen jedna a byly pod ni zahrnuty všechny obory, které nepatří do ostatních skupin živností. V rámci ohlášení pak podnikatel oznamuje obor činnosti, který bude vykonávat. Může jich být libovolné množství.

Popularita volné živnosti spočívá v tom, že se do této oblasti vejde celá řada oborů podnikání, u kterých není ani nutné prokazovat odbornou způsobilost, ani se chlubit diplomem, vysvědčením nebo výučním listem. Výpis z živnostenského rejstříku, který opravňuje k podnikání, obdržíte pouze na základě ohlášení.

Co je vlastně živnost?

Aby nikoho nenechali na pochybách, definovali zákonodárci několik základních parametrů, které živnost charakterizují. Musí se jednat o činnost soustavnou (což ovšem neznamená, že by někdo hlídal, jestli vystavujete faktury pravidelně), kterou fyzická či právnická osoba vykonává samostatně pod vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost. Cílem této činnosti je dosažení zisku – ale také v tomto případě naštěstí nemusíte mít strach, že budete-li ve ztrátě, budou vás úřady popotahovat. Důležitý je z tohoto pohledu úmysl zisku dosáhnout. Ne příliš staří pamětníci si nicméně možná vzpomenou na experiment, s nímž přišla před několika lety vláda sociální demokracie: od roku 2004 do roku 2007 musely osoby samostatně výdělečně činné platit minimální daň, jejíž základ se každoročně zvyšoval, bez ohledu na výsledek podnikání.

Obecné podmínky

Zatímco zákon pro některé vázané a řemeslné živnosti a také pro živnosti koncesované vyžaduje dosažení určité, jasně definované úrovně odbornosti, způsobilost není potřeba prokazovat v případě, že si jako svou podnikatelskou doménu zvolíte živnost volnou. Pro její provozování je potřeba splnit jen všeobecné podmínky, které platí pro všechny živnosti:

Anketa

Jaké jsou vaše zkušenosti s úřady, nejen podnikatelské?

Nemůžu si stěžovat Je to jak kdy, úřad od úřadu Je to jak kdy, úředník od úředníka Musím si stěžovat, je to chaos a běs Kvalita by třeba i šla, ale kvantita je smrtelná

• věk 18 let,
• způsobilost k právním úkonům,
• bezúhonnost (ta se prokazuje výpisem z trestního rejstříku).

Kromě toho živnostenský úřad před vydáním živnostenského oprávnění zjišťuje, zda neexistují překážky provozování živnosti. Pokud byl na váš majetek prohlášen konkurz, byl vám uložen trest nebo sankce spočívající v zákazu výkonu činnosti týkající se provozování živnosti v daném oboru, bylo vám zrušeno předchozí živnostenské oprávnění kvůli porušování podmínek živnosti nebo při neprovozování živnosti po dobu delší než čtyři roky nebo soud zamítl insolvenční návrh na vaši osobu kvůli nedostatečné výši majetku.

Odpovědný zástupce

Pokud zákon stanovuje zvláštní podmínky provozování živnosti, například dosažení minimální kvalifikace nebo praxe v oboru, a vy nejste schopni je splnit, můžete si určit odpovědného zástupce, který zvláštní podmínky splňuje a zároveň splňuje i podmínky všeobecné. S ním musíte mít podepsanou smlouvu. Funkci odpovědného zástupce nesmí daná osoba vykonávat pro více než čtyři podnikatele.

Hurá do toho, skoro vše je hotovo

Na libovolném živnostenském úřadu (nezáleží na místě podnikání) můžete dnes vyřídit kromě samotného živnostenského podnikání také další oznamovací či registrační povinnosti, protože úřady fungují jako centrální registrační místa. Lze tady proto podat příslušnému finančnímu úřadu přihlášku k daňové registraci (pro všechny daně, které se vás týkají), oznámit začátek podnikání konkrétní okresní správě sociálního zabezpečení a podat přihlášku k důchodovému a nemocenskému pojištění a oznámit zahájení činnosti také zdravotní pojišťovně či zdravotním pojišťovnám (obojí se týká osob samostatně výdělečně činných). Můžete s tím ale počkat, protože povinnost oznámit zahájení podnikání sociálce a zdravotce máte až poté, co začnete reálně pracovat (po podpisu první smlouvy či přijetí objednávky, po vystavení faktury apod.).