Manželé se podělí o důchod. Jak má novinka vypadat a komu se vyplatí

Společný vyměřovací základ manželů můžeme s nadsázkou přirovnat k písničce „měla babka čtyři jabka a dědoušek jen dvě“. Akorát s tím, že v současnosti podle důchodových statistik má čtyři jablka spíš dědoušek. Muži totiž pobírají v průměru o 12 procent vyšší důchody než ženy.  

Nově by se o svůj v budoucnu vyšší důchod mohli podělit s manželkami nebo registrovanými partnery. Dali by jim pomyslně jedno jablko. Počítá s tím důchodová reforma navrhovaná ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou. Během roku 2024 by ji měla schvalovat vláda a parlament, společný základ pak má fungovat od roku 2027.

„Jeden z rodičů – zpravidla žena – se často v důsledku péče o děti méně zaměřuje na rozvoj pracovní dráhy, celoživotně méně vydělává a má tak i nižší důchod. Proto nabídneme nové opatření, které umožňuje sdílení důchodových nároků manželů,“ vysvětluje Jurečka. 

Manželé a registrované páry by se mohli dohodnout, že jejich odvody sociálního pojištění budou za dobu trvání manželství započítané společně. Tím se sníží rozdíl ve výši jejich pozdějších důchodů. 

Společný vyměřovací základ se stanoví jako polovina součtu vyměřovacích základů obou partnerů za dny, kdy byli v daném roce oba výdělečně činní v Česku. „Pomocí tohoto parametru se následně stanoví částka, která se více vydělávajícímu partnerovi odečte z úhrnu dosažených vyměřovacích základů a méně vydělávajícímu partnerovi se k tomuto úhrnu přičte. Oběma partnerům se tak za toto sdílené období započte stejně vysoký vyměřovací základ,“ vysvětluje ve svém návrhu ministerstvo práce a sociálních věcí.

Ve více než 20 procentech případů je výdělek muže vyšší než výdělek ženy o 8 až 16 tisíc korun, upřesňuje ministerstvo. Přestože je částka, o kterou se vyměřovací základ jednoho z manželů sníží, stejná jako částka, o kterou se druhému z manželů zvýší, nemusí být dopad do průměrného starobního důchodu u obou stejný. Záleží totiž jak na době sdílení, tak i na celkové době výdělečné činnosti každého z nich.  

U průměrného důchodu se sdílení projeví nejčastěji tak, že muž ho bude mít o 100 až 200 korun měsíčně nižší, ženám stoupne přibližně o 100 korun. „Ovšem u zhruba osmi procent žen by po sdílení mohlo dojít ke zvýšení důchodu o více než 2000 korun. Nerovnoměrně vypočítané částky ovlivňuje redukční hranice a také získaná doba pojištění,“ uvádí ministerstvo. 

Společný vyměřovací základ bude dobrovolný a musí s nám souhlasit oba partneři. Případná dohoda musí být uzavřena:  

• manželi nebo registrovanými partnery, 
• kdykoliv v době trvání manželství a v této době musí být také doručena úřadu („orgánu sociálního zabezpečení“), neboť až tímto dnem se považuje za uzavřenou, 
• nejpozději v den sepsání žádosti o starobní důchod tím z manželů, který si o tuto dávku žádá dříve, 
• na předepsaném tiskopisu, který obsahuje poučení o právních důsledcích této dohody, 
• s úředně ověřenými podpisy (ty může ověřit i sociální správa, případně lze využít třeba CzechPoint).

V připomínkách k návrhu se objevilo několik názorů, že společný vyměřovací základ by měl být dostupný i nesezdaným a neregistrovaným párům. Ministerstvo to ale odmítá. „U takových párů nevzniká společné jmění. Zavedení podmínky (manželství nebo registrovaného partnerství) umožní správně a nezpochybnitelně stanovit datum počátku společného základu. Zároveň je díky ní spolehlivě zajištěno, že v jednom a tomtéž období není možné sdílet s více než jednou osobou,“ píše v návrhu.

Společný základ bude možné zrušit nejen kvůli rozvodu

Dohodu o společném vyměřovacím základu bude možné zrušit, a to buď dohodou obou manželů, nebo výpovědí jednoho z nich. 

„Podobně jako uzavření dohody bude i její zrušení formálním právním jednáním – bude proto třeba učinit jej na předepsaném tiskopisu. I žádost o zrušení dohody bude muset mít ověřený podpis či podpisy a musí být doručeno sociální správě,“ píše ministerstvo v návrhu. 

Dohodu o společném základu, kterou už sociální správa zpracuje, nebude možné anulovat, a to ani kdyby se na tom oba manželé dohodli a učinili o tom písemné souhlasné prohlášení. Úřad tak chce zabránit jak případnému nátlaku ze strany jednoho z manželů, tak i opakovanému uzavírání a rušení dohody. V případě, že lidé postupně uzavřou více manželství, můžou si vyměřovací základ sdílet s každým dalším partnerem vždy na dobu manželství.

Kdy může společný základ nepříjemně překvapit

V mezních případech může mechanismus výpočtu společného základu vyvolávat obtížně pochopitelné efekty, připouští ministerstvo. Podle něj jde o tyto situace: 

• Pokud jednomu z manželů nevznikne nárok na starobní důchod, může nastat situace, že druhému manželovi sdílení naopak důchod sníží, takže výsledkem je ztráta.
• U manželů, mezi nimiž je výraznější věkový rozdíl: Když lépe vydělávající manžel odchází do starobního důchodu, bude dlouho pobírat snížený důchod právě kvůli jeho sdílení s manželkou. Tím bude i nižší celkový příjem domácnosti.
• U manželů s přibližně stejně vysokými příjmy nebude mít společný vyměřovací základ žádný efekt.
• Výraznější dopad může mít sdílení u manželů, kdy jeden bude mít příjmy nižší než 44 % průměrné mzdy (první redukční hranice), což může vytvářet vnímání nespravedlnosti ve smyslu „odměny“ za co nejmenší platby pojistného, i když to daná osoba může přímo ovlivnit (například jako OSVČ). 
• Přiznávání důchodu sociální správou se může protáhnout, například když úřad nebude mít k dispozici údaje potřebné pro rozhodnutí o přiznání důchodu, které se týkají druhého manžela, a ten je neposkytne obratem, protože už třeba s dotyčným nežije. Sociální situace žadatele o důchod se tak může zhoršit.

Investujte do indexu S&P 500!

Zabezpečte svou budoucnost. Investujte do akcií globálních firem jako Apple či Coca-Cola díky fondu EFEKTIKA! S předpokládaným výnosem přes 7 % ročně.

Chci vědět víc

O společný vyměřovací základ nebude možné požádat, pokud jeden z manželů pobírá invalidní důchod. „Pro stanovení výše invalidního důchodu je aplikována řada ochranných opatření, kdy výše důchodu vychází z předchozích výdělků pouze částečně nebo dokonce vůbec. Využití sdílení by tak mohlo vést k nečekaným a obtížně pochopitelným důsledkům na výši důchodu jednoho nebo obou sdílejících manželů,“ vysvětluje ministerstvo.

Novinka má fungovat až od 1. ledna 2027. Ministerstvo to vysvětluje tím, že s institutem sdílení je spojena značná administrativní náročnost a změna postupů při výpočtu důchodu. Společný vyměřovací základ navrhovala zavést už v roce 2014 tehdejší důchodová komise pod vedením Martina Potůčka. Nakonec byl ale zamítnut jako příliš technicky náročný – například kvůli širšímu sběru informací o pojištěncích a jejich existujícím či ukončeném manželství. 

K návrhu důchodové reformy se sešlo mnoho připomínek, s nimiž se teď ministerstvo musí vypořádat. Teprve pak návrh zamíří k projednání vládou.

Ještě zůstaňte

Zdroj: Shutterstock

• Výchovné k důchodu skončí. Nahradí ho tři novinky pro rodiče
• Kdy půjdete do důchodu? Nová kalkulačka ukáže změnu
• Důchodci přijdou o příspěvek k penzijku. Nechte je dospořit, varují fondy
• Nárok na vdovský důchod se prodlouží. I lidem, kterým už dávno zanikl
• Minimální důchod výrazně stoupne. Převratná věc, říká Jurečka
• Důchody už nepřijdou dopředu. Výplatu čeká změna
• Stát podpoří investice i spoření. Jaké výhody vám přinese DIP

Kateřina Hovorková

Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem