Zdroj: Shutterstock
Všichni lidé, kteří už čerpají klasický starobní důchod, mohou neomezeně pracovat a vydělávat si jako zaměstnanci nebo jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Za práci, ze které odvádějí sociální pojištění, pak mají po určité době nárok na zvýšení důchodu.
„Důchod, respektive jeho procentní výměra, se zvyšuje o 0,4 procenta výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti po datu přiznání starobního důchodu,“ upřesňuje Tereza Koukolová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení.
Upozorňuje však, že do těchto 360 dnů se nezapočítává doba neplaceného volna, neomluvené absence, dočasné pracovní neschopnosti, ošetřování člena domácnosti ani doba pobírání dalších dávek nemocenského pojištění.
Pozor: důchod se nezvýší automaticky. Pracující důchodce musí sociální správu o zvýšení důchodu písemné požádat. Jde to jak osobně na pobočce, tak elektronicky.
„Odešla jsem do důchodu před více než třemi lety a zároveň dál pracuji. Hlídám si odpracovaných 360 dnů, následně požádám zaměstnavatele, aby sociální správě poslal můj evidenční list a doložil tak, že jsem je skutečně odpracovala a zároveň vyplním žádost o zvýšení důchodu. Ted už to jde celkem jednoduše, elektronicky. Přes datovou schránku pak žádost odešlu,“ vysvětluje jednotlivé kroky pracující důchodkyně Eva.
Do 30 dnů od žádosti přichází vyrozumění o zvýšení důchodu, zvýšen je přesně po 360 dnech práce. Navýšení není velké, nejčastěji se pohybuje v řádech desítek korun.
„Za těch 360 dnů se mi důchod zvyšuje o necelých 80 korun měsíčně. Takže za tři roky se mi důchod zvýšil o zhruba 300 korun měsíčně, protože díky tomu drobnému navýšení za práci se mi o něco výše zvýšil důchod i klasickou valorizací,“ doplňuje důchodkyně.
Podle stejných pravidel se zvýší důchody také lidem, kteří při pobírání starobní penze podnikají. Ovšem jejich roční příjmy musí překročit rozhodnou částku, která zakládá účast na sociálním pojištění. Ta je pro letošní rok 105 520 korun, loni to bylo 97 tisíc.
Zjednodušeně řečeno: pokud důchodce vydělá za rok víc peněz, než je tato částka, musí platit zálohy na sociální pojištění za vedlejší činnost, a tím mu vzniká i nárok na zvýšení důchodu po 360 odpracovaných dnech. Pokud si vydělá méně, nemusí platit sociální pojištění, ale zároveň nemůže žádat o zvýšení důchodu.
Posune se věk odchodu do důchodu. Zpomalí růst penzí, ale zvýší se minimální důchod. Manželé budou moci sdílet odvody na sociální pojištění. Co dalšího přináší dlouho očekávaná reforma důchodového systému?
Když někdo zapomene o přepočítání důchodu požádat, může to udělat i dodatečně. Žádost lze podat kdykoliv, nicméně doplatek zvýšeného starobního důchodu náleží nejvýše za pět let zpětně.
Větší ocenění práce v důchodovém věku nabízí stát lidem, kteří už sice nárok na starobní důchod, ale nezačnou ho čerpat – odloží si ho a dál pracují. Důchod se jim zvýší až poté, co o něj požádají.
„V takovém případě se jim navyšuje procentní výměra důchodu o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti po dosažení důchodového věku,“ říká mluvčí sociální správy. To u průměrného důchodu vychází v současnosti na zhruba 250 korun měsíčně navíc za přibližně čtvrtletí, tedy tisíc korun za odpracovaný rok.
Přestože jsou právě pracující senioři bez pobírání důchodu pro stát nejvýhodnější (protože z práce odvádějí sociální pojištění a zároveň jim ještě stát nemusí vyplácet starobní důchod), pro samotné seniory to výhodné tolik není. I proto je jich minimum – mluví se jen o pár tisících.
Zatímco k řádné starobní penzi si jde přivydělat libovolně, u předčasných důchodů jsou pravidla přísnější: jejich případný výdělek „nesmí zakládat účast na sociálním pojištění“. Proto musí zapomenout na klasický pracovní poměr.
Možnou alternativou je pro ně takzvaná práce na dohodu, tedy dohoda o provedení práce (DPP) nebo dohoda o pracovní činnosti (DPČ). Ovšem jenom za předpokladu, že výdělek nepřekročí určitou hranici. U DPP je to limit 10 000 korun měsíčně, u DPČ 4000 korun měsíčně.
Platíte hodně za elektřinu?
Změňte dodavatele
Čím dříve se do změny dodavatele pustíte, tím víc ušetříte. Neotálejte a podívejte se, jaké nabídky pro vás máme.
Další variantou je výkon vedlejší samostatně výdělečné činnosti, ovšem jen do ročního čistého zisku 105 520 korun (pro rok 2024).
Omezená možnost přivýdělku platí u předčasných důchodců jen do dosažení důchodového věku. Pak už si mohou pracovat, jak chtějí, platí pro ně stejná pravidla jako na řádného starobního důchodce. Jinak řečeno: Můžou se tedy nechat zaměstnat v pracovním poměru na dobu určitou i neurčitou, stejně jako můžete naplno podnikat.
V současné době má Česko zhruba 2,4 milionu starobních důchodců. Z toho pracuje necelá desetina. To je podle státu málo. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce pracujících důchodců víc, snaží se proto zvýšit jejich finanční motivaci. Součástí návrhu důchodové reformy je sleva na sociálním pojištění, která bude výraznější než dosavadní zvyšování důchodu. V praxi jde o odpuštění odvodů na důchodové pojištění na straně zaměstnance.
Čistý výdělek zaměstnance ve starobním důchodu se díky tomu zvýší o 6,5 procenta – například u hrubé mzdy ve výši 20 tisíc korun měsíčně to dělá 1300 korun, u průměrné mzdy ve výši necelých 44 tisíc korun je to už 2800 korun měsíčně navíc. Sleva se má týkat pouze pojistného na straně zaměstnance, zaměstnavatel za něj dál bude odvádět 24,8 procenta jako dosud.
Výměnou za to se ale důchodcům už nebude dál za práci zvyšovat jejich starobní důchod, tedy už nedostanou za každých 360 odpracovaných dní pár desítek korun navíc.
„Touto změnou by pracujícímu důchodci zůstalo každý měsíc víc peněz. Bude to mít jako okamžitý benefit a nebude se mu složitě dopočítávat zvýšení důchodů za odpracované roky, které je v průměru kolem 80 korun měsíčně,“ říká ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
„Ekonomicky aktivní člověk tak bude mít peníze okamžitě k dispozici, a to vidím jako velkou motivaci k tomu, aby nám lidé neodcházeli z pracovního trhu, ale dál na něm zůstávali, třeba na zkrácené úvazky,“ dodává.
Podle Jurečky také ubude práce úředníkům České správy sociálního zabezpečení, protože aktualizace a přepočítání důchodů jsou časově náročné. Ministerstvo si od návrhu slibuje i to, že více důchodců na trhu práce pomůže firmám v době zvýšené poptávky po zaměstnancích. Pro zaměstnavatele to bude znamenat nové povinnosti související s administrací slev na pojistném, na druhou stranu už nebudou muset vést důchodovou evidenci.
Slevu by měli dostat i důchodci, kteří dál pracují jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Také jim klesne pojistné o 6,5 procentního bodu, tedy na 22,7 procenta z vyměřovacího základu namísto současných 29,2 procenta.
Důchodovou reformu by měla 30. dubna projednat vláda, v květnu by měla být na programu jednání poslanecké sněmovny.
Kateřina Hovorková
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
