Co se týče základního principu samotného darování, ten samozřejmě zůstává v zásadě stejný. Stále se tedy jedná o bezplatné převedení vlastnictví věci z dárce na obdarovaného, kdy obdarovaný zároveň tento dar přijímá.
Rozšíření se dočkalo slíbení daru: ten, kdo dar slíbí, nemá povinnost následně v budoucnu obdarovat, avšak v případě, že tak neučiní, musí nahradit účelně vynaložené náklady, které případně vznikly tomu, kterému byl dar slíben.
Nový občanský zákoník se dotýká pochopitelně i formy darovací smlouvy. U věcí, které jsou zapsané ve veřejných seznamech (například v katastru), se vyžaduje smlouva písemná. Písemná forma se rovněž (sejně jako ve starém zákoníku) požaduje tehdy, kdy nedojde k odevzdání a převzetí věci zároveň při darování.
Nově se nový občanský zákoník zabývá darováním veškerého majetku, kdy výslovně v ustanovení § 2058 uvádí možnost dárce darovat všechen svůj majetek. Dárce může výslovně darovat i svůj budoucí majetek, tady je ale omezen: může ho darovat jen polovičku. A pokud chcete darovat něco, co ještě nemáte, musíte se ve smlouvě výslovně zavázat, že této věci nabudete.
Pro ty, co by chtěli rozdávat dary až po své smrti, má nový občanský zákoník příjemnou novinku. Dosavadní kodex totiž takové darování považoval za neplatné. Nový zákoník je přímo za neplatné přímo nepovažuje. Nově se taková ujednání budou považovat za odkaz, který NOZ upravuje v ustanovení § 1594 a následujících. A v případě, že se dárce výslovně vzdá práva dar odvolat, vydá o tom obdarovanému listinu a obdarovaný dar přijme, bude se na takové jednání pohlížet jako na darování, nově pojmenované jako darování pro případ smrti.
V novém zákoníku se také nově můžeme setkat s takzvaným darováním podpory. Jedná se o případy, kdy se dárce zaváže obdarovaného pravidelně podporovat. Tato práva a povinnosti z darování podpory mohou přecházet dokonce i na dědice a obdarovaného a dárce, avšak jen v případech, kdy tak bylo výslovně ujednáno.
Nový občanský zákoník se zaměřuje i na speciální případy, které se při darování mohou objevit. Zabývá se například schopností darovat a být obdarován u osob, které mají omezenou svéprávnost. Ty mohou přijmout dar nebo být obdarovány darem malé hodnoty, případně darem obvyklým k okolnostem. Nově se také vyskytuje neplatnost darování osobě provozující zařízení, jež poskytuje zdravotnické či sociální služby, zaměstnanci takového zařízení nebo osobě, která takové zařízení spravuje v případech, v době, kdy tato osoba byla v péči tohoto zařízení nebo přijímala jeho služby. Výjimka platí pouze v případě, kdy je taková obdarovaná osoba osobou blízkou dárci.
Seriál vzniká ve spolupráci s advokátní kanceláří GÜRLICH & Co., která na Peníze.cz zaštiťuje rovněž bezplatnou právní poradnu.
Další novinkou je také odvolání daru pro nouzi. Zde se jedná o případy, kdy dárce se po darování ocitne v takové nouzi, že nemá na nutnou výživu sebe, nebo osoby, kterou je povinen vyživovat. V těchto případech nový občanský zákoník umožňuje, aby se dožadoval od obdarovaného vydání daru zpět nebo po obdarovaném požadoval částku obvyklou ceně daru, avšak nanejvýš v rozsahu, v jakém se mu nedostává prostředků k výživě. Důležité je také zmínit nemožnost dárce odvolat dar v případě, že si stav nouze způsobil sám nebo z hrubé nedbalosti.
Úprava odvolání daru pro nevděk je v novém občanském zákoníku značně rozšířena. Lhůta, ve které má dárce možnost odvolat dar, běží ode dne, kdy obdarovaný dárci ublížil, nebo od doby, kdy se dárce dozvěděl o důvodu odvolání daru. Oproti původní úpravě v občanském zákoníku je však značně zkrácena, ze tří let na dobu jednoho roku. Nově se zavádí, že dar mohou odvolat i dědici dárce, a to v případě, kdy obdarovaný zabránil dárci v odvolání daru nebo v případě zásahu vyšší moci, která odvolání daru dárci znemožnila. Pro nevděk se podle nového zákoníku stává obdarovaný nepoctivým držitelem.
Čeká nás zlom v soukromém právu – nový občanský zákoník. K prvnímu lednu nahradí nejen dosavadní, mnohokrát záplatovaný občanský zákoník z roku 1964, ale z velké části i zákoník obchodní a řadu dalších předpisů.
Nový občanský zákoník, účinný od prvního ledna příštího roku, přináší tolik změn, že se v novém seriálu můžeme zaměřit jen na ty nejdůležitější. Zejména budeme pozornost věnovat těm, kde se nový kodex od starého zákoníku odlišuje výrazně, a institutům, které norma obsahuje zcela nově. Oblastí, kde se pravidla mění zásadně, je uzavírání smluv.
I v tomto dílu procházky po nejdůležitějších změnách, které přinese nový občanský zákoník, zůstaneme u smluv. Věnovat se budeme změně obsahu smlouvy, obchodním podmínkám a jejich změnám a v neposlední řadě také neúměrnému zkrácení jedné ze smluvních stran.
V tomto pokračování pravidelného seriálu o novém občanském zákoníku se zaměříme na obecné úpravy závazků. Blíže se budeme věnovat smlouvám uzavíraným adhezním způsobem, institutu lichvy a závdavku a v neposlední řadě též úpravě úroků.
Ještě jednou (a ještě ne naposledy) o smlouvách. Dnes převzetí majetku, postoupení pohledávky a postoupení smlouvy.
Ke spotřebitelským smlouvám přistupuje nový občanský zákoník v zásadě stejně jako občanský zákoník dosavadní. Jeho pojetí pak ale dále rozpracovává a zpřesňuje.
Nakousnuté téma závazků a jejich plnění uzavíráme výčtem možností, jakými může závazek zaniknout
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
