Jedna z významných změn v novém občanském zákoníku se dotýká úpravy smluv uzavíraných adhezním způsobem. Pod tímto pojmem si můžeme představit takové smlouvy, jejichž základní podobu neměla druhá (slabší) strana reálně možnost ovlivnit (typicky třeba smlouvy mezi bankami či mobilními operátory a jejich klienty). Pokud je v takovýchto smlouvách odkazováno na doložku, která není ve smlouvě přímo obsažena, je taková doložka platná pouze tehdy, „byla-li slabší strana s doložkou a jejím významem seznámena, nebo prokáže-li se, že význam doložky musela znát“.
Hrozba neplatnosti se navíc týká i doložek, které jsou ve smlouvě obsaženy přímo – nový občanský zákoník pro ně totiž stanovuje určité ochranné limity. Pokud bude ve smlouvě obsažena doložka, „kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi nebo která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu“. Banka či pojišťovna má ale možnost se zneplatnění vyvarovat, pokud prokáže, že byla taková doložka druhé (slabší) straně před podpisem smlouvy dostatečně vysvětlena. Tato úprava smluv uzavíraných adhezním způsobem se vztahuje na všechny právní vztahy, mezi podnikateli je ji však možné vyloučit.
Lichva
Dalším institutem, který současné občanské právo nezná, je institut lichvy, která je v novém občanském zákoníku upravena výslovně. Úprava lichvy v novém občanském zákoníku vychází z pojetí tohoto institutu v trestním zákoníku. Lichvou dle „nového občana“ rozumíme situaci, kdy jedna strana „zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru“. Hrubý nepoměr se posuzuje srovnáním hodnot vzájemného plnění a případně také přihlédnutím k dalším okolnostem (například době trvání závazku). Smlouva uzavřená za výše uvedených (lichevních) podmínek je neplatná. Neplatnosti se však nemůže dovolávat podnikatel, který uzavřel smlouvu při svém podnikání; předpokládá se určitý standard odbornosti a péče.
Úroky (z úroků a z prodlení)
Doposud platná právní úprava neobsahuje komplexní úpravu úroků (z půjček, z prodlení atd.) – nový občanský zákoník přináší v tomto směru „nápravu“. Za povšimnutí stojí předně dvě ustanovení – limitace úroků z prodlení a úroky z úroků. Občanský zákoník nově obsahuje ustanovení, jehož cílem je přimět věřitele, aby zbytečně neotálel s uplatněním práva na zaplacení dluhu. Doposud mohli věřitelé v podstatě bez omezení (samozřejmě s ohledem na běh promlčecí doby) vyčkávat s uplatněním práva u soudu, a tak nechat vzrůst úroky z prodlení. Nový občanský zákoník však stanovuje pravidlo pro ochranu dlužníka, a to hranici pro požadované úroky. Jestliže věřitel bez rozumného důvodu otálí s uplatněním práva, úroky mohou činit pouze tolik, co jistina. Další úroky náleží věřiteli až od okamžiku, kdy své právo uplatnil u soudu. Dále je v novém občanském zákoníku zakotveno ustanovení, které se týká úroků z úroků. Dle současné právní úpravy není možné úroky z úroků požadovat (s výjimkou ujednání, že se úrok stane součástí jistiny), nový občanský zákoník však poměrně překvapivě úroky z úroků umožňuje, pokud je tak mezi stranami výslovně ujednáno. Navíc stačí i ústní forma dojednání.
Závdavek
Závěrem se ještě zmíníme o velmi praktickém institutu závdavku, který nový občanský zákoník převzal ze zahraničních právních úprav. Závdavek je charakterizován třemi hlavními funkcemi: důkazní, zajišťovací a sankční. Pokud je závdavek ujednán, musí být odevzdán nejpozději při uzavření smlouvy. Závdavkem se potvrzuje uzavření smlouvy, což má význam zejména u smluv uzavřených ústně. Závdavek má dále zajišťovací funkci, tedy slouží jako jistota, že bude dluh splněn. Pokud není následně závazek splněn na straně toho, kdo závdavek dal, propadne závdavek ve prospěch druhé strany. Jestliže však nastane situace opačná, tedy závazek nebude splněn na straně toho, kdo závdavek přijal, má tato strana povinnost vydat dvojnásobek toho, co přijala jako závdavek, nebo závazek splnit (popř. nahradit škodu, pokud již splnění závazku není možné). Obdobné řešení se uplatní i při odstoupení od smlouvy, pokud pro tyto případy nebylo ujednáno odstupné, považuje se závdavek za odstupné.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
25. 6. 2014 9:46, Zdenek
Račte prominout, ale ten, kdo si nedokáže odříct spotřební zboží a jde si na ně půjčit k nebankovce, ačkoli MUSÍ VĚDĚT !!!, že není schopen splácet (v bance mu to přeci řekli) není žádná oběť, ale zločinec kalkulující s nevymahatelností práva v této republice. Sociálteroristi tyto zločince označují eufemisticky za slabší stranu. Podle jejich filozofie jsou všichni zločinci slabší strana a proto jim je třeba pomáhat. Sociální terorizmus mohou šířit jen levicoví zločinci kteří jsou pověstní masovými vraždami a super krádežemi zvanými znárodňování. To je oč tu běží. Ostatně, podvodník se vám bude vždy snažit namluvit, že je schopen splatit půjčku, a to bez ohledu na úroky.
Naši rodiče nás učili, že když po něčem toužíme, tak si pořídíme prasátko a do něj si na tu věc pěkně naspoříme. Tato metoda jak se vyhnout dluhům a zejména úrokům není nijak intelektuálně náročná. Může jí proto pochopit i absolvent mateřské školky.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
15. 1. 2014 23:34, Petr Koura
Lichvu ani nemorální úrok v této republice nikdo neřeší!!!V rychlosti Vás zavedu do jádra problému.Podepíšete uznání dluhu na 100 tisíc a nájemce Vám výtáhne ze smlouvy, že bude tento dluh úročen 0,5% denně( ano vidíte dobře 0,5% ) z částky až do zaplacení.Požádáte advokáta o vyřešení problému a ten celý tento problém prohraje a jste v pasti. 6 let nám běží 0,5% z částky 100 tisíc a je to dnes částka cca 1.960.000,-Kč Ptám se : Je to LICHVA nebo je to NEMORÁLNÍ ÚROK ??? Děkuji za odpověď. Doufám že to přežiju!
V diskuzi je celkem (12 komentářů) příspěvků.