S Tomášem Čuprem jsem v posledních třech letech dělal rozhovor už potřetí. Někomu by se to mohlo zdát až příliš. Není tomu tak. Jen málokdo se u nás snaží oslovit spotřebitele s tak velkým množstvím projektů jako právě zakladatel Slevomatu. Čupr se po vybudování miliardového slevového portálu rozhodl kromě jiného vrhnout na rozvoz jídel. Koupil stagnující projekt PizzaTime a přejmenoval ho na DameJidlo.cz. Během půl roku se mu podařilo desetinásobně navýšit počet objednávek. Jeho hlavním cílem je prý naučit Čechy šetřit čas a zároveň nabízet jídla ze špičkových restaurací. Na mladém podnikateli je vidět, jak moc ho budování nového projektu baví. Na otázku, co se nejvíc změnilo od jeho odchodu z exekutivy Slevomatu, odpovídá jednoduše: „Víc se teď směju.“
Portál DameJidlo.cz jste spouštěli vloni na podzim. Jak zatím hodnotíte jeho fungování?
Jsem z toho nadšený. Podařilo se nám od základu změnit pár věcí, které byly na projektu PizzaTime, z něhož DameJidlo.cz vzešlo, špatně. Když jsme firmu přebírali, měla pět tisíc objednávek měsíčně. Dnes je to skoro desetkrát tolik. Ekonomicky to skvěle funguje a navíc mě to hrozně baví, což je pro nesmírně důležité. Cítím, že mě to posunuje dál, že se zase učím něco nového. Není to totiž klasický online projekt, na jakých jsem byl zvyklý dělat. Teď musím neustále řešit logistiku a pracovat s restauratéry a to není nic triviálního. Pořád je před námi spousta výzev.
Takže entuziasmus, se kterým jste projekt rozjížděl, zůstává…
Myslím si, že ještě dokonce sílí. Když člověk vidí, jaké má jeho práce výsledky, tak ho to ještě víc motivuje. Rád bych do konce roku překonal metu sta tisíc objednávek za měsíc. To mě žene pořád dopředu.
Říkáte, že jste na začátku museli od základu změnit pár věcí. O co konkrétně šlo?
Naprosto jsme překopali web. Tím myslím spíš to, co není vidět, ta „střeva“ v pozadí. To nám dává možnost, abychom se flexibilně rozvíjeli. Nyní máme vlastní tým vývojářů. Předtím to byla outsourcovaná věc naprogramovaná v Javě, takže s tím nešlo moc hýbat. Základ pro nás je mít vlastní IT přímo v domě. Když se něco mění a upravuje, tak je potřeba, aby šlo všechno rychle. Kdyby člověk musel pořád obtelefonovávat někoho, pro koho to nebyla jasná priorita, vše se brzdilo. Máme ale taky nový design stránek. Změnili jsme přístup v komunikaci. PizzaTime vůbec neinzeroval, my za marketing naopak utrácíme dost peněz. Další důležitá věc, kterou bych rád vyzdvihl, je takřka kompletní změna pracovního týmu. Zůstal v podstatě jen jeden člověk. Já zastávám názor, že firmu tvoří lidi, a když máte kolektiv nadšených pracovníků, tak je to základ úspěchu.
Kolik lidí teď v DámeJídlo pracuje?
V kanceláři máme 15 zaměstnanců a v terénu se nám točí zhruba třicet až čtyřicet kurýrů.
Jaké největší problémy jste museli při rozjezdu projektu překonávat?
Nejtěžší byla komunikace s restauracemi. My jsme přišli s internetovým nadšením, ne všichni restauratéři se ale v online prostředí orientují. Některé restaurace nemají ani vlastní webovky. Hodně jsme řešili například systém rozesílání objednávek - u nás vše funguje přes SMS a smartphony. Dva týdny jsme si lámali hlavu s tím, proč některým restauracím nechodí SMSky, když nám normálně chodily doručenky. Když jsme se pak osobně vypravili do restaurací, kde s tím byly problémy, tak jsme zjistili, že mají tak staré telefony, že ještě neumí přijímat delší SMS. Zprávy jsme tak museli na serveru rozdělovat po 160 znacích a posílat je třeba i jako pět SMSek. Podobných problémů, které jsme neočekávali, bylo určitě víc. Rozhodně jsme ale nenarazili na nic, co by nás vyloženě zaskočilo. Jakmile jsme si s restauracemi vybudovali vztah a vytvořili fungující komunikační kanál, tak to šlo docela dobře.
Kdybyste teď začínal celý projekt od začátku, bylo by něco, co byste udělal jinak?
Pět let žil ve Velké Británii. Podílel se zde na založení marketingové agentury, brokera půjček na automobily a několika dalších firem. Pak se Tomáš Čupr vrátil zpět do České republiky. Do Česka uvedl slevové servery. Následoval boom slevového byznysu, ve kterém se začaly točit miliardy korun.
Po dvou a půl letech v pozici výkonného ředitele firmy se Tomáš Čupr rozhodl podniku věnovat jen z pozice člena dozorčí rady a soustředí se na nové projekty. Na vizitce mu nyní svítí Zakladatel Slevomat.cz, CEO Slevomat Ventures a Zakladatel DameJidlo.cz. Potěšíte ho dobrým rumem nebo lahví zelené.
Vždycky jsem se snažil držet hesla, že člověk nemá nikdy outsourcovat svoji klíčovou kompetenci. Kvůli větší rychlosti při rozjezdu DameJidlo.cz jsme ale začali outsourcovat rozvoz a to byla chyba. Nakonec to skončilo tak, že jsme koupili firmu, která rozvoz provozovala, a teď už si to děláme po svém. Kdybych se tedy rozhodoval, co udělat jinak, tak bych si rozvoz zajišťoval od začátku sám. Řešit problémy s externím partnerem, který má na věc jiný pohled, je prostě zbytečné. Naši snahu to pak jen brzdilo.
To byl ten rozvoz opravdu tak špatný?
Já si myslím, že jo. Když vezmu restaurace, které mají vlastní rozvoz, tak ta nabídka na trhu není dobrá. Na celou Prahu je pár nudlí, pak SushiTime a zbytek je pizza. My máme zákazníky, kteří si týdně objednají třeba pět jídel. Kdybychom nabízeli jenom pizzu, tak takového úspěchu rozhodně nedosáhneme. To, že jsme začali rozvážet, bylo dobré rozhodnutí. Dneska si v Praze rozvážíme polovinu všech objednávek sami.
Podle čeho si vybíráte restaurace? A kolik jich aktuálně máte v nabídce?
V červnu jsme překročili pětistovku restaurací. Hlavní parametry, podle kterých vybíráme, jsou lokalita a kvalita. Musí nám to samozřejmě dávat smysl z hlediska rozvozu. Nemá cenu otevírat šestnáctou pizzerii na Vinohradské. Stejně tak nemá smysl spolupracovat s restaurací v Úvalech, když tam náš kurýr pojede hodinu a další hodinu by jel s jídlem za zákazníkem. Co se týče kvality restaurací, tak hodně dáme na hodnocení klientů, kteří v podstatě sami rozhodují, které restaurace v nabídce necháme. Když bude mít nějaký podnik špatné hodnocení, tak ho automaticky vypínáme.
Jak často se stává, že restauraci z vaší nabídky vyškrtnete?
To je těžké říct. Nedokážu to úplně přesně kvantifikovat. Minulý týden jsme vypnuli třeba patnáct restaurací. Předtím byl ale dlouho klid. Průběžně vše sledujeme, a pak to v určitých vlnách řešíme. Když někoho vypínáme, tak kvůli špatnému hodnocení klientů, kterým nechutnalo, nebo kvůli tomu, že mají nespolehlivý rozvoz.
Pořád jste ještě ve stádiu, kdy si restaurace musíte hledat, nebo se vám už samy ozývají?
Teď je to zhruba půl napůl. Je fakt, že se podniky ozývají stále častěji. Některým restauracím jsme zvýšili obrat třeba i o víc než třetinu a to se rychle rozkřikne. Navíc to děláme s rozumnou marží, takže je to dlouhodobě udržitelný model. Ne nějaká jednorázová akce.
Jakou máte marži?
Za zprostředkování si bereme kolem deseti procent. Pokud restauraci řešíme i rozvoz, tak si samozřejmě bereme víc.
Kolik objednávek rozvážíte po Praze a kolik ve zbytku republiky?
Praha je dneska zhruba 65 procent všech našich objednávek, Brno je přibližně 15 procent a zbytek jsou ostatní regiony.
Máte v plánu větší expanzi do regionů, nebo si chcete především upevňovat pozici v Praze a v Brně?
Já bych expandoval rád. Myslím si, že v regionech teď není moc dobré pokrytí rozvozu jídel, takže toho chci využít. Všechna města, která mají nad 50 tisíc obyvatel, jsou pro mě v tomhle ohledu lákavá.
Když jsme se o vašem projektu bavili vloni v listopadu, tak jste říkal, že byste rád lidi naučil, že rozvážka jídla nemusí automaticky znamenat, že si domů nechají přivézt pizzu. Podařilo se vám myšlení zákazníků změnit? Jaká jídla si u vás lidé nejčastěji objednávají?
Pizza je pořád nejpopulárnější. Lidé ji prostě berou jako klasické rozvozové jídlo a to se jen tak nezmění. Výrazně se ale zvýšila poptávka po burgrech, sushi a těstovinách.
Kvalita potravin je pro zdraví i pro figuru prostě absolutně důležitá. A nás na Peníze.cz opravdu zajímá. Nabízíme výběr z článků a rozhovorů, věnovaných tomu, co všechno nám také v našich obchodech dokážou nabídnout. A také tomu, jak se bez takových nabídek obejít:
Mění se počet objednávek v závislosti na počasí?
Když je špatné počasí, tak počet objednávek roste rychleji. Teď během léta očekávám pozvolný růst a opravdový boom pak podle mě přijde v říjnu a v listopadu.
Neobáváte se, že by se vám v létě nemuselo tolik dařit? Dovolené, vedra, školní prázdniny…
Jsem opravdu zvědavý, jak to bude o prázdninách vypadat. Na druhou stranu vůbec nejsilnější část týdne jsou víkendy. Všichni jsou sice doma, ale jsou pohodlní. Než aby museli vařit, tak si jídlo radši objednají. Musím se přiznat, že tohle jsem na začátku nečekal. Bral jsem to tak, že si budou zákazníci objednávat jídlo hlavně do práce, případně ve všedních dnech večer, kdy nestíhají, ale ono to tak úplně není. Jestliže jsou tedy na objednávky nejsilnější víkendy, tak prázdniny jsou v podstatě velký víkend, takže by to nemuselo být zas tak špatné. V zahraničí je v tomhle byznysu trend, že rodiče dávají během prázdnin, kdy musí chodit do práce, svým dětem peníze na to, aby si mohly objednávat obědy na internetu.
Vždycky jste patřil mezi velké propagátory plateb kartou na internetu. Jak se vám v tomhle ohledu daří s DameJidlo.cz?
Já bych řekl, že extrémně dobře. Platby kartou jsou pro firmu důležité, protože jí tím vznikne volný pracovní kapitál. Ve chvíli, kdy se všechno řeší hotovostí, v podstatě nic nejde přes vás. Vždycky bychom museli čekat na konec měsíce, pak bychom vyfakturovali provize, a potom čekali další měsíc, než nám to restaurace zaplatí. V tuhle chvíli je zhruba 35 procent objednávek placeno kartou a jsem přesvědčený, že číslo bude pořád růst.
V tuto chvíli nepanuje v české ekonomice příliš optimistická nálada. Domácnosti hodně šetří a snaží se vyhýbat zbytečným útratám. To asi není pro start byznysu s rozvážením jídla moc dobrá doba?
Naši selfmademani, kteří se se čtenáři Peníze.cz podělili o příběh své cesty k úspěchu:
Rozhovor s Karlem Janečkem: matematika ho katapultovala mezi superúspěšné Čechy. Teď se rozhodl bojovat s korupční chobotnicí...
Rozhovor s Tomášem Karpíškem: učí Čechy dobře jíst. Zakladatel sítě restaurací Ambiente, majitel podniku La Degustation Bohême Bourgeoise, autor konceptů Lokál a Čestr...
Rozhovor s Radimem Jančurou: Ten, kdo je bohatý a nekrade, si peníze zaslouží. Buďto je chytřejší, nebo pracovitější… Pokud nekrade! Což je bohužel v tomhle státě docela běžné.
Rozhovor s Martinem Pomothym: Příběh impéria filmových fanoušků. Návštěvnost Česko-slovenské filmové databáze vystoupala až k 1,7 milionu přístupů měsíčně...
Rozhovor s Tomiem Okamurou: v Japonsku začínal jako popelář, v Česku se stal milionářem...
Předchozí rozhovor s Tomášem Čuprem: po návratu z Anglie byl za vodou, aby ho však rodiče přestali posílat do práce, musel něco dokázat i doma – tak postavil Slevomat...
Mezi stovkami slevových serverů se našly desítky takových, co stály za řeč. A pak přišly agregátory, weby, které jejich nabídku dokázaly soustředit na jedno místo. O největším z nich jsme si povídali s Petrem Kováčikem: Skrz.cz: Jak se z víkendového koníčku stal milionový byznys.
Doba není úplně ideální. Na druhou stranu jsme za půl roku vyrostli skoro desetkrát, takže si nemyslím, že by to bylo až tak špatné. Podobně mě někteří lidé strašili i v době, kdy jsme zakládali Slevomat. A nemůžu říct, že by to byl špatný byznys. Samozřejmě, že pro některé zákazníky nejsme. To ale není nic neobvyklého. Nedávno jsem četl diskuzi pod jedním článkem o DameJidlo.cz a dost příspěvků tam bylo ve stylu „šmarjá pano, řízek za 150 korun, za to já přece nakrmím celou rodinu“. My jsme prostě služba pro lidi, kteří znají hodnotu svého času. Pokud vaření někoho tak baví, že mu nevadí stát dvě hodiny u plotny, a dobře se u toho zregeneruje, tak to samozřejmě není člověk pro nás. To samé platí i pro ty, kterým přijdou naše služby drahé. V nabídce máme kvalitní restaurace, takže to nemůže stát jako někde ve čtvrté cenové.
Jaký je váš vztah ke gastronomii? Vaříte rád, nebo spíš chodíte jen do restaurací?
Můj vztah ke gastronomii je pozitivní. Vyrostl jsem na Kitchen Nightmares Gordona Ramseyho. Tenhle pořad jsem hltal mnohem dřív, než ho tady začal napodobovat pan Pohlreich. Jídlo mě vždycky zajímalo i jinak, než že bych jen zjišťoval, co je zrovna na talíři. Zajímám se o restauratérství, o to, co je potřeba k fungování restaurace. Baví mě sledovat nové trendy. V podstatě taky rád vařím, i když toho času nemám zas tolik. Rozhodně si nestihnu uvařit každý den. Někdy to vyjde tak, že si nestihnu uvařit ani za celý týden. Ale vždycky, když vařím, tak si to užívám.
Nelákalo by vás mít vlastní restauraci?
Mít restauraci není žádná legrace. Je to náročné na operativu. Všechno musíte dělat precizně a mít věci naprosto pod kontrolou. Samozřejmě to vyžaduje i tým spolehlivých lidí, což nějakou dobu trvá. Byznysově to ale nemusí být zas tak složité, pokud to máte v hlavě dobře srovnané a máte správný tah na branku. Nedávno jsem četl rozhovor s Romanem Vaňkem, který říká, že se u nás peníze v gastronomii válí na zemi, jen je málokdo umí sebrat. S tím naprosto souhlasím. Problém je v tom, že je u nás spousta restaurací jako přes kopírák. Měl by to být přitom právě nějaký zajímavý koncept, který vás od ostatních odlišuje, díky kterému si vás budou lidé pamatovat a vracet se k vám.
Pořád jste mi ale neřekl, jestli by vás něco takového lákalo.
Je to věc, které se člověk musí věnovat naplno. Já si pořád myslím, že na internetu je spousta příležitostí, které vám při stejném časovém vytížení vydělají mnohem víc peněz. Každý by se asi měl držet svého kopyta. Spíš než vlastní restaurace by mě možná víc lákal bar.
Když jste odcházel z exekutivy Slevomatu, tak jste říkal, že vám víc vyhovuje práce v menším týmu lidí. Utvrdily vás v tomhle názoru i poslední měsíce, kdy se věnujete DameJidlo.cz?
Úplně to tak není. Pochopil jsem, že nejde ani tak o velikost týmu, jako o jeho skladbu. Ve Slevomatu jsem udělal pár personálních chyb, které způsobily, že mě ta práce přestala bavit. Už jsem se poučil a stejné chyby nebudu opakovat. Jsem už mnohem pečlivější při vybírání středního a vyššího managementu. A to nejenom po odborné stránce, ale i po stránce lidské.
Kolik času teď věnujete Slevomatu?
Relativně málo. Samozřejmě ale pečlivě sleduji, jak se Slevomat vyvíjí. Mám trochu jinou vizi o fungování firmy než je směr, kterým se teď ubírá. Bylo by ale kontraproduktivní, kdybych do jejího chodu svou vizí nějak moc zasahoval. To by pletlo zaměstnance i veřejnost. Odpovědnost je na současném vedeni a je fér, aby dostalo patřičný prostor ukázat, co umí.
Když se člověk podívá na to, co všechno dnes nabízejí slevové servery, tak může nabýt dojmu, že se čím dál víc začínají podobat klasickým eshopům. Je to cesta správným směrem?
Ve Slevomatu jsme vždycky věděli, že se trh začne časem mnohem víc orientovat na zboží. Že si u nás lidé začnou kupovat například oblečení a módní doplňky. Otázka teď je, jak se vůči eshopům diferencovat. Myslím si, že by byla chyba, kdyby se ze slevových serverů staly eshopy. Na trhu je totiž dost kvalitních eshopů a nemá cenu slevový trh za každou cenu stáčet tímhle směrem. Pokud bychom začali nabízet stejné zboží jako Alza, Mall a Kasa, tak by to byla bitva, kterou nemůžeme vyhrát. Oni mají mnohem víc zkušenosti a dohánět je by bylo hodně těžké.
Nedávno se spouštěl další projekt, ve kterém se angažujete. S Kouzelnou almarou zákazníkům nabízíte schránky, kam si můžou nechávat posílat zboží z eshopů či slevových serverů. Kolik objednávek přes vás už šlo?
Od startu Kouzelné almary jsme rozdistribuovali zhruba deset tisíc objednávek.
Nečekal jste, že se projekt rozjede rychleji?
Celý projekt je ještě v plenkách. Samozřejmě by to mohlo být lepší. Na druhou stranu ten rozjezd není špatný. Až s námi začne spolupracovat větší počet eshopů, tak se situace hodně zlepší. Se spoustou z nich už řešíme technickou implementaci. Bohužel často nejsou tak flexibilní, jak by bylo potřeba. Nemají vlastní IT tým, nebo ho mají, ale je hodně pomalý, takže všechno trvá hodně dlouho.
Spekuluje se o tom, že do České republiky přijde Amazon. Jak moc by příchod tak velkého hráče zahýbal s trhem? A byla by to šance pro Kouzelnou almaru?
Těžko odhadnout, jak velká šance by to pro nás mohla být. Je jasné, že jsou hodně progresivní, že rádi využívají nejnovější technologie a že mají obrovské zkušenosti. Nemuseli bychom jim tedy nic vysvětlovat, vše by se točilo spíš kolem podmínek spolupráce. Co se týče trhu eshopů, tak s tím by příchod Amazonu určitě zahýbal. Vše by záleželo na tom, jaké by nabídli ceny. Pokud by sem zboží dokázali dovézt za americké ceny, tak by si k nim zákazníci určitě našli cestu. Přesto si ale nemyslím, že by to znamenalo konec Mallu nebo Alzy. To už jsou na naše poměry gigantické značky, které mají navíc zákazníci jasně v povědomí. Byla by škoda, kdyby se na tom něco změnilo.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
