Pokud jde o změnu smlouvy, uplatní se princip dosavadního obchodního zákoníku, že i pro změnu nebo zrušení smlouvy, která byla uzavřená v písemné formě, se písemná forma vyžaduje, jen pokud se tak smluvní strany dohodly. Ovšem tento princip se na rozdíl ode dneška uplatní bez rozdílu u vztahů mezi podnikateli i nepodnikateli.
Pokud se strany rozhodnou měnit obsah smlouvy, můžou nastat v zásadě dvě situace. V prvním případě, kdy pro daný typ smlouvy zákon předepisuje písemnou formu, musí být dodržena i u případných dodatků ke smlouvě. V druhém případě, kdy zákon zvláštní formu nestanoví, je pro daný typ smluvního ujednání dostačující forma ústní a forma dodatku ke smlouvě je ponechána na vůli stran. V druhém z uvedených případů tedy platí, není-li výslovně ve smlouvě stanoveno, že je možné ji měnit pouze ve formě písemných dodatků, je možné ji změnit i pouhou ústní dohodou.
V novém občanském zákoníku platí stejně jako v občanském zákoníku dosavadním, že je možné obsah smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky – pokud jsou druhé straně známy. V případě, že obchodní podmínky obsahují ujednání, které druhá strana nemohla rozumně očekávat (například ustanovení vylučující odpovědnost, ustanovení nesrozumitelná či špatně čitelná), je toto ustanovení neúčinné, pokud jej druhá strana nepřijala výslovně. Posouzení, zda jde o takové „překvapivé“ ustanovení, ale náleží pouze soudu. V zájmu předcházení sporným situacím doporučujeme na případná nezvyklá, potenciálně sporná či „překvapivá“ ustanovení druhou stranu výslovně upozornit, popřípadě takové ustanovení vyčlenit a nechat druhou stranou podepsat zvlášť.
Pokud se smlouvy uzavírají na delší dobu – zpravidla se počítá s opětovným plněním – je pravděpodobné, že časem nastane potřeba změny obchodních podmínek. Tuto změnu může podle nového občanského zákoníku strana jednostranně provést, pokud bylo předem ujednáno, že je k tomu v přiměřeném rozsahu oprávněna. Takové ujednání je ale platné jenom tehdy, když je zároveň stanoveno, jakým způsobem se změna druhé straně oznamuje. Zároveň musí být stanoveno, že je druhá strana oprávněna změnu odmítnout a smlouvu kvůli změnám ve výpovědní době vypovědět.
Seriál vzniká ve spolupráci s advokátní kanceláří GÜRLICH & Co., která na Peníze.cz zaštiťuje rovněž bezplatnou právní poradnu.
Závěrem ještě zmíníme takzvané neúměrné zkrácení. Jde o situaci, kdy se strany zavážou k vzájemnému plnění, jenže plnění jedné ze stran je v hrubém nepoměru k plnění strany druhé. V takovém případě má zkrácená strana právo požadovat zrušení smlouvy a navrácení do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé. Toto ustanovení se ale nevztahuje na situace, kdy druhá (zvýhodněná) strana o tomto nepoměru v době uzavření smlouvy nevěděla nebo pokud se jedná o obchody uzavřené například na burze či v rámci veřejné dražby. Podstatou tohoto ustanovení je vyváženost závazkového vztahu a spravedlivé uspořádání. Abychom se v praxi vyhnuli tomuto nepříjemnému důsledku, je při uzavírání smluv nutné klást důraz na vyváženost vzájemného plnění.
Chtě nechtě bude od příštího roku podnikatel komunikovat se sociálkou elektronicky. Má to poněkud zvláštní důvod. Česká správa sociálního zabezpečení prý dostává v elektronických formulářích (které mají tu výhodu, že už s nimi prakticky úředník nemusí nic dělat) jedenáct milionů podání ročně. Od lidí, které k tomu nikdo nenutil. Ovšem pozor! Co kdyby si to rozmysleli? Na to by sociálka neměla dost lidí! A tak se to nařídí všem. Takhle to aspoň odůvodňoval navrhovatel, poslanec Husák z TOP 09.
Pro přesnost: není úplně nutné mít datovou schránku, věc se dá vyřídit i s elektronickým podpisem:
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
