Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Nový občanský zákoník: převzetí majetku, postoupení pohledávky a postoupení smlouvy

| rubrika: Seriál | 10. 7. 2013
V tomto pokračování seriálu věnovaného novému občanskému zákoníku, účinnému od příštího roku, bychom se znovu zaměřili na téma obecné úpravy závazků. Blíž se budeme věnovat změnám obsahu závazků, konkrétně převzetí majetku, postoupení pohledávky a postoupení smlouvy.
Nový občanský zákoník: převzetí majetku, postoupení pohledávky a postoupení smlouvy

Nový občanský zákoník nově obsahuje ustanovení, které upravuje odpovědnost nabyvatele při převzetí majetku zcizitele jako celku nebo převzetí jeho části. Zcizitel – jak by asi bylo na místě povědět – není ten, kdo něco ukradne, zcizitelem se v českém právu myslí dosavadní majitel. V takovém případě se nabyvatel stává společně a nerozdílně se zcizitelem dlužníkem z dluhů, které s převzatým majetkem souvisí a o nichž nabyvatel při uzavření smlouvy věděl nebo vědět musel, avšak pouze do výše hodnoty tohoto převzatého majetku. Účelem tohoto ustanovení je chránit věřitele v případech, kdy se dlužník snaží „odklonit“ svůj majetek, aby se vyhnul zaplacení svého dluhu. Pokud je tímto nabyvatelem osoba zciziteli blízká (např. rodič, sourozenec či manželka), pak tato odpovídá za dluhy související s převzatým majetkem bez omezení, ledaže prokáže, že o existenci těchto dluhů nevěděla, ani vědět nemusela. Pro obdobné případy můžeme doporučit vždy prověřit finanční situaci zcizitele (alespoň nahlédnutím do insolvenčního rejstříku) a zakotvit tomu odpovídající záruky do kupní smlouvy.

Občanský zákoník 2014

Jaké změny přináší nový občanský zákoník? Sledujte náš speciál!

Občanský zákoník 2014

Postoupení pohledávky

Dále si dovolujeme učinit několik poznámek k institutu postoupení pohledávky. Institut postoupení pohledávky zůstává až na některé výjimky bez větších změn proti stávajícím zákonům. Jednou z těchto výjimek je upuštění od písemné formy, která se doposud pro smlouvu o postoupení pohledávky vyžadovala. Je ale nutné pamatovat, že postoupení pohledávky je změnou závazku. Pokud se tedy smluvní strany dohodly, že je možné měnit smlouvu pouze písemně, musí mít i smlouva o postoupení pohledávky písemnou formu. Další novinkou, kterou nový občanský zákoník přináší, je výslovné zakotvení možnosti postoupení souboru pohledávek, takzvaná globální cesse. Takto mohou být postoupeny i pohledávky, které budou vznikat teprve v budoucnu, za předpokladu, že jsou ve smlouvě o postoupení pohledávek vymezeny dostatečně určitě.

Seriál vzniká ve spolupráci s advokátní kanceláří GÜRLICH & Co., která na Peníze.cz zaštiťuje rovněž bezplatnou právní poradnu.

Postoupení smlouvy

Přehled ustanovení nového občanského zákoníku o změnách závazků uzavřeme institutem postoupení smlouvy, který kodex zavádí zcela nově po vzoru zahraniční. Dosud bylo podle platné právní úpravy možné postoupit pouze pohledávku, tedy právo na plnění; podle nového občanského zákoníku je ale možné postoupit souhrnně i všechna práva a povinnosti ze smlouvy vyplývající.

Postoupením smlouvy v podstatě dochází k záměně některé ze smluvních stran, ovšem pouze za předpokladu, že s tím druhá smluvní strana souhlasí. Postoupit smlouvu je možné pouze za předpokladu, že ještě nebyla splněna, a u opakujícího se plnění je možné ji postoupit s účinky pouze vůči plněním budoucím. Postoupení smlouvy je účinné vůči postoupené straně udělením jejího souhlasu, popřípadě pokud byl souhlas udělen předem (třeba už přímo ve smlouvě), pak k okamžiku, kdy jí bylo postoupení oznámeno. Další možností, kterou nový občanský zákoník nabízí, je také uzavření (původní) smlouvy na řad některé ze stran, což následně umožňuje její postoupení pomocí rubopisu (zde se uplatní ustanovení zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů).

Následkem postoupení postupník (strana, na kterou je smlouva převedena) nabývá práva a povinnosti z původní smlouvy a postupitel (strana, která smlouvu převádí) se v tomto rozsahu osvobozuje. Toto osvobození je však možno vyloučit prohlášením postoupené strany, která je povinna jej učinit nejpozději do patnácti dní od okamžiku, kdy se dozvěděla o postoupení smlouvy. Pokud bude toto prohlášení učiněno později, neztrácí své předpokládané účinky, avšak postoupená strana odpovídá postupiteli za případné škody, které v důsledku tohoto prodlení vzniknou. Jestliže je prohlášení o vyloučení osvobození učiněno, má postupitel povinnost plnit ze smlouvy, jestliže tak postupník neučil.

Co se týče námitek ze smlouvy, tyto zůstávají postoupené straně zachovány i vůči postupníkovi, ostatní námitky vůči postupiteli zůstávají zachovány, jen pokud si toto postoupená strana vyhradí ve smlouvě nebo v rámci souhlasu s postoupením smlouvy.

Využití institutu postoupení smlouvy může být praktické pro řadu situací, kdy plnění ze smlouvy není vázáno na osobní plnění některé ze stran, například při výstavbě developerských projektů. 

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti

Nejspíš vám neuniklo, že nás čeká opravdový zlom v českém soukromém právu. K prvnímu lednu příštího roku začne být účinný nový občanský zákoník. Nahradí nejenom dosavadní, mnohokrát novelizovaný a záplatovaný občanský zákoník z roku 1964, ale také zákoník obchodní a řadu dalších předpisů. V novém seriálu vás seznámíme s nejdůležitějšími novinkami.

Nový občanský zákoník, účinný od prvního ledna příštího roku, přináší tolik změn, že se v našem novém seriálu můžeme zaměřit jen na ty nejdůležitější. Zejména pak budeme pozornost věnovat těm, kde se nový kodex od starého občanského zákoníku odlišuje výrazně, a institutům, které tato norma obsahuje zcela nově. Oblastí, kde se pravidla mění zásadně, je také uzavírání smluv.

I v tomto dílu procházky po nejdůležitějších změnách, které od roku 2014 přinese nový občanský zákoník, zůstaneme u tématu smluv. Věnovat se budeme změně obsahu smlouvy, obchodním podmínkám a jejich změnám a v neposlední řadě také neúměrnému zkrácení jedné ze smluvních stran.

V tomto pokračování pravidelného seriálu o novém občanském zákoníku se zaměříme na obecné úpravy závazků. Blíže se budeme věnovat smlouvám uzavíraným adhezním způsobem, institutu lichvy a závdavku a v neposlední řadě též úpravě úroků.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+5
Ano
Ne

Diskuze

Žádný komentář nebyl vložen.

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Rally, Základní kapitál, Předpokládaná doba dožití, spotřebitel, elektronická evidence tržeb, mobilní operátoři, lime, vodafone, BH Securities, Burzovní komora, radka dudová, forwardové obchody, je, ceny zboží, cizinci, herman kahn, Platební karta, sms

3H01636, 4C40689, 4P75572, 1U56446, 1SY3450

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK