Jedním ze způsobů, kterým může závazek zaniknout, je vzájemné započtení pohledávek stejného druhu. Nový občanský zákoník zachovává dva způsoby započtení pohledávky – započtení dohodou a započtení jednostranným prohlášením. Dohodou můžou strany započíst jakoukoli pohledávku s výjimkou započtení proti pohledávce výživného pro nezletilého, který není plně svéprávný, toho žádná dohoda stran nesmí a nemůže o výživné připravit.
Jednostranně lze pohledávku započíst prohlášením, a to tehdy, pokud má započítávající strana splatnou pohledávku vůči druhé straně a zároveň je už oprávněna poskytnout plnění ze svého dluhu (její dluh je tedy splnitelný, ale splatný být nemusí). Nový občanský zákoník umožní věřiteli, který dobrovolně a bezúplatně posunul dlužníkovi dobu splatnosti, započíst pohledávku v době, kdy měl dlužník plnit původně. Toto ustanovení bylo zařazeno zejména s ohledem na to, aby věřitelova vstřícnost nešla k jeho tíži. Do nového občanského zákoníku se dále přebírá ustanovení obchodního zákoníku, podle kterého lze započíst i promlčenou pohledávku, pokud promlčení nastalo po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení.
Nový občanský zákoník výslovně zakazuje jednostranné započtení pohledávek nejistých či neurčitých. Zákonodárce se tímto ustanovením snaží předejít případným sporům, které by způsobovalo započítávání sporných pohledávek, ale současně nechává na budoucí judikatuře výklad pojmů „nejistá“ a „neurčitá“ pohledávka.
Seriál vzniká ve spolupráci s advokátní kanceláří GÜRLICH & Co., která na Peníze.cz zaštiťuje rovněž bezplatnou právní poradnu.
Oproti současnému stavu se v novém občanském zákoníku ruší povinnost písemné dohody v případě prominutí dluhu. Zavádí se také domněnka, že dlužník s prominutím dluhu souhlasí, pokud bez zbytečného odkladu neprojeví výslovný nesouhlas nebo nezačne dluh plnit. Zároveň vydá-li věřitel dlužníku potvrzení o splnění dluhu nebo mu vrátí dlužní úpis, aniž by dlužník skutečně plnil, má kvitance účinky prominutí dluhu.
Jak u započtení pohledávky, tak i u prominutí dluhu, věnuje se nový občanský zákoník speciálně solidárním (společným) závazkům. Ustanovení § 1875 nového občanského zákoníku zavádí novou konstrukci podílů na solidárním závazku dlužníků odpovědných společně a nerozdílně. Nově se má za to, že podíly na dluhu jsou u všech spoludlužníků stejné.
Této konstrukce se využívá při započtení v případě, kdy dlužník, který dluží společně a nerozdílně s jinými, může proti věřiteli započíst pohledávku svého spoludlužníka do výše jeho podílu na společném dluhu, čímž sníží celý solidární závazek o podíl spoludlužníka a při zaplacení už nebude nucen vymáhat podíl spoludlužníka na dluhu. Jinak je to v případě dlužníka věřitelů, kteří jsou oprávněni společně a nerozdílně, ten může vůči některému ze spoluvěřitelů započíst to, co mu spoluvěřitel dluží pouze do výše jeho podílu na společné pohledávce. Totéž platí v případě prominutí dluhu, kde věřitel odpouští solidárně zavázanému dlužníku dluh pouze do výše jeho podílu na společném dluhu a prominutím tedy nezaniká celý závazek.
Nový občanský zákoník dále z obchodního zákoníku přebírá institut odstupného, který umožňuje ve smlouvě sjednat jednorázové odstupné, jehož zaplacením může smluvní strana od smlouvy odstoupit, pokud z ní ještě nebylo plněno. Tato úprava je však na rozdíl od současného stavu dispozitivní a strany se od ní mohou odchýlit.
Čeká nás zlom v soukromém právu – nový občanský zákoník. K prvnímu lednu nahradí nejen dosavadní, mnohokrát záplatovaný občanský zákoník z roku 1964, ale z velké části i zákoník obchodní a řadu dalších předpisů.
Nový občanský zákoník, účinný od prvního ledna příštího roku, přináší tolik změn, že se v novém seriálu můžeme zaměřit jen na ty nejdůležitější. Zejména budeme pozornost věnovat těm, kde se nový kodex od starého zákoníku odlišuje výrazně, a institutům, které norma obsahuje zcela nově. Oblastí, kde se pravidla mění zásadně, je uzavírání smluv.
I v tomto dílu procházky po nejdůležitějších změnách, které přinese nový občanský zákoník, zůstaneme u smluv. Věnovat se budeme změně obsahu smlouvy, obchodním podmínkám a jejich změnám a v neposlední řadě také neúměrnému zkrácení jedné ze smluvních stran.
V tomto pokračování pravidelného seriálu o novém občanském zákoníku se zaměříme na obecné úpravy závazků. Blíže se budeme věnovat smlouvám uzavíraným adhezním způsobem, institutu lichvy a závdavku a v neposlední řadě též úpravě úroků.
Ještě jednou (a ještě ne naposledy) o smlouvách. Dnes převzetí majetku, postoupení pohledávky a postoupení smlouvy.
Ke spotřebitelským smlouvám přistupuje nový občanský zákoník v zásadě stejně jako občanský zákoník dosavadní. Jeho pojetí pak ale dále rozpracovává a zpřesňuje.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
