Ke spotřebitelským smlouvám přistupuje nový občanský zákoník v zásadě stejně jako občanský zákoník dosavadní. Jeho pojetí pak ale dále rozpracovává a zpřesňuje.
Spotřebitelem je podle nového občanského zákonku každý člověk, který mimo rámec svého podnikání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Spotřebitel je v tomto vztahu považovaný za slabší stranu, a proto mu zákon poskytuje rozsáhlou ochranu, například co se možnosti odstoupení od smlouvy týče. Podnikatelé i nadále musí pamatovat na to, že není možné se od zákona odchýlit v neprospěch spotřebitele a že do smluv nelze platně zakotvit žádné takzvané zakázané ujednání – tím se rozumí třeba omezení spotřebitelova práva na náhradu škody nebo obecně ujednání, které způsobuje nerovnováhu práv a povinností mezi podnikatelem a spotřebitelem. Pokud se takové ujednání ve spotřebitelské smlouvě přesto objeví, v případném sporu se k němu nepřihlíží. Každé ujednání, které by bylo lze vyložit více způsoby, se navíc vždy vykládá ve prospěch spotřebitele.
Novinkou – a podstatným zjednodušením, které nový občanský zákoník přináší, je sjednocení pojetí smluv uzavíraných distančním způsobem, tedy na dálku, a závazků ze smluv uzavíraných mimo obchodní prostory.
Seriál vzniká ve spolupráci s advokátní kanceláří GÜRLICH & Co., která na Peníze.cz zaštiťuje rovněž bezplatnou právní poradnu.
Obecně platí, že dlužník je povinen plnit řádně a včas. Jestliže není plněno řádně, jedná se o plnění vadné. V této souvislosti nový občanský zákoník zakotvuje nově možnost nabyvatele vzdát se předem svého práva z vadného plnění, musí to ovšem učinit písemně. Vadné plnění je nabyvatel povinen vytknout druhé straně bezodkladně, nejpozději však ve lhůtě šesti měsíců, případně ve lhůtě záruční. Pokud jí své výtky v této lhůtě nesdělí, podle dosavadního občanského zákoníku právo z vadného plnění zanikne. Podle nového občanského zákoníku ale toto právo marným uplynutím lhůty nezaniká, respektive bude přiznáno, ledaže se opožděného uplatnění zcizitel dovolá. Nedochází tak k zániku práva z vadného plnění, ale pouze k jeho oslabení. Prakticky se jedná o určité posílení postavení nabyvatele, které je ovšem limitováno uplatněním námitky ze strany zcizitele.
Zcizitel – jak by asi bylo na místě povědět – není ten, kdo něco ukradne, zcizitelem se v českém právu myslí dosavadní majitel.
Zásadně je dlužník povinen plnit svůj dluh v celku; pokud to však neodporuje povaze závazku, je oprávněn plnit jej i po částech a věřitel je povinen nabídnuté plnění přijmout. Pro tyto případy má věřitel podle nového občanského zákoníku nově nárok na úhradu zvýšených nákladů s tím souvisejících.
Další poměrně významnou novinkou, kterou nový občanský zákoník přináší, je stanovení pořadí pro započtení plnění dlužníka. Pokud dlužník neprojeví odlišnou vůli, splácí nejdřív náklady už určené, následně úroky z prodlení, pak úroky a nakonec jistinu. Pokud ale dlužník určí, že chce nejprve splácet jistinu, úročí se náklady i úroky (dochází tak k úročení úroků, o kterém jsme se zmiňovali již v minulém článku).
Dlužníkovi, který svůj závazek splácí, má věřitel povinnost vystavit na jeho žádost tzv. kvitanci, tedy potvrzení o splnění dluhu; bez jejího vydání není dlužník povinen plnit. V tomto smyslu vychází nový občanský zákoník ze stávajícího předpisu, navazuje na něj a stanovuje nově například přesný obsah kvitance. Aby měla kvitance všechny náležitosti požadované zákonem, musí obsahovat: jméno dlužníka a věřitele, předmět plnění a místo a čas, kde a kdy byl dluh splněn. Zároveň nový občanský zákoník stanovuje dvě právní domněnky: pokud je kvitance vydána na jistinu, má se za to, že bylo uhrazeno též příslušenství pohledávky, a pokud je kvitance vydána u opakovaného plnění z téhož právního důvodu (například u dlužného nájemného) na plnění později splatná, má se za to, že plnění splatná dříve byla již uhrazena. Z tohoto důvodu lze věřitelům jen doporučit nesplacené pohledávky výslovně v kvitanci zmínit, respektive uvést, že se nejedná o jejich zaplacení. V případě, kdy věřitel vydá dlužníkovi kvitanci, aniž byl dluh splněn, dochází totiž k prominutí dluhu.
Jedna z významných změn, kterou přináší nový občanský zákoník proti občanskému zákoníku dosavadnímu, se týká smluv uzavíraných adhezním způsobem. Těmito smlouvami rozumíme smlouvy, jejichž základní podobu neměla druhá (slabší) strana reálně možnost ovlivnit (typicky např. bankovní smlouvy, různé smluvní formuláře). Pokud se v takových smlouvách odkazuje na doložku, která není ve smlouvě přímo obsažena, je taková doložka platná pouze tehdy, „byla-li slabší strana s doložkou a jejím významem seznámena, nebo prokáže-li se, že význam doložky musela znát“. Hrozba neplatnosti se ale týká i doložek, které jsou ve smlouvě obsaženy přímo – nový občanský zákoník totiž stanovuje určité ochranné limity. Pokud bude ve smlouvě obsažena doložka, „kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi nebo která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu“. Obrana pro „silnější stranu“? Psát smlouvy jednoznačně a srozumitelně. A případně myslet na to, aby se dalo prokázat, že taková doložka byla druhé straně před podpisem smlouvy dostatečně vysvětlena. Tato ustanovení týkající se smluv uzavíraných adhezním způsobem se vztahují na všechny právní vztahy, mezi podnikateli je však možné je vyloučit.
Aby se předšlo sporným případům, stanovuje nový občanský zákoník v ustanovení § 1959 výslovně, co se rozumí pojmy: začátek období, polovina měsíce, polovina čtvrtletí, konec období a slovem ihned. Za povšimnutí stojí zejména slovo ihned, které nový občanský zákoník chápe zpravidla jako lhůtu pěti dnů. Samozřejmě je možno se od tohoto ustanovení ve smlouvě nebo zavedou praxí mezi stranami odchýlit.
Dalším jistě zajímavým ustanovením v novém občanském zákoníku je ustanovení § 1963, které se věnuje splatnosti pohledávek v některých vztazích mezi podnikateli s cílem zabránit opožděným platbám v obchodním styku. Pokud je obsahem vzájemného závazku podnikatelů povinnost dodat zboží nebo službu za úplatu, je cena splatná do třiceti dnů ode dne doručení faktury nebo výzvy k úhradě nebo převzetí zboží či služby. V případě dodání zboží či vykonání služby nebo doručení faktury už není třeba zasílat objednateli zvláštní výzvu k placení. Toto ustanovení se uplatní také ve vztahu mezi podnikatelem a veřejnoprávní korporací (orgánem veřejné moci). Smluvní strany mají možnost si ujednat lhůtu splatnosti delší, maximálně však 60 dní; nad 60 dní je možné sjednat lhůtu splatnosti, pouze pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. V případě, že takové smluvní ujednání bude hrubě nespravedlivé, má smluvní strana možnost dovolat se jeho neúčinnosti. Pokud by neúčinnost následně potvrdil soud, použilo by se zákonem předpokládané řešení, ledaže by soud zvolil jiné spravedlivé uspořádání.
Pokud jde o úroky z prodlení, zde nový zákoník nabízí nové, jednotné řešení. Pro všechny peněžité závazky (vztahy mezi podnikateli i nepodnikateli), nyní bude stanovena vládním nařízením zákonná výše úroků z prodlení s tím, že smluvní strany se od této výše budou moci platně odchýlit (samozřejmě vždy s ohledem na korektiv dobrých mravů).
Pojednání o úpravě splnění závazků ukončíme několika poznámkami k porušení smluvních povinností prodlením. Nový občanský zákoník v tomto směru přebírá pojetí dosavadního obchodního zákoníku, ale rozšiřuje ho i na vztahy mezi nepodnikateli. V případě, že strana poruší svým prodlením smluvní povinnosti podstatným způsobem, je druhá strana oprávněna od smlouvy odstoupit, pokud to oznámí bez zbytečného odkladu. Za předpokladu, že je však smlouva porušena pouze nepodstatným způsobem, je druhá smluvní strana oprávněna od smlouvy odstoupit až v případě, kdy smlouva není splněna ani v dodatečně poskytnuté přiměřené lhůtě.
Čeká nás zlom v soukromém právu – nový občanský zákoník. K prvnímu lednu nahradí nejen dosavadní, mnohokrát záplatovaný občanský zákoník z roku 1964, ale z velké části i zákoník obchodní a řadu dalších předpisů.
Nový občanský zákoník, účinný od prvního ledna příštího roku, přináší tolik změn, že se v novém seriálu můžeme zaměřit jen na ty nejdůležitější. Zejména budeme pozornost věnovat těm, kde se nový kodex od starého zákoníku odlišuje výrazně, a institutům, které norma obsahuje zcela nově. Oblastí, kde se pravidla mění zásadně, je uzavírání smluv.
I v tomto dílu procházky po nejdůležitějších změnách, které přinese nový občanský zákoník, zůstaneme u smluv. Věnovat se budeme změně obsahu smlouvy, obchodním podmínkám a jejich změnám a v neposlední řadě také neúměrnému zkrácení jedné ze smluvních stran.
V tomto pokračování pravidelného seriálu o novém občanském zákoníku se zaměříme na obecné úpravy závazků. Blíže se budeme věnovat smlouvám uzavíraným adhezním způsobem, institutu lichvy a závdavku a v neposlední řadě též úpravě úroků.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
