Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Život na dluh: lákavý, ale nebezpečný

Život na dluh: lákavý, ale nebezpečný
Půjčovat si na nákup zboží je dnes zcela standardním jevem. Stále více spotřebitelů si sjednává spotřební úvěry, kupuje zboží na splátky, koupi bytů hradí hypotékou a auta kupuje na leasing. Svět dluhů ale umí být i nebezpečný.

Během minulého roku klesly úrokové sazby úvěrů i hypoték na historická minima. Poskytování úvěrů se začaly důkladně věnovat i banky a urputný boj o klienta přinesl měkčí podmínky a širší nabídku úvěrů. Získat úvěr, kreditní nebo úvěrovou kartu je jednodušší a většina Čechů, podléhajících spotřebitelské horečce, na nabídky slyší. "Zatímco v roce 2002 jsme poskytli ´jen´ asi o 70 % více úvěrů, loni už nárůst činil 210 %," říká Dana Tomášková, ředitelka odboru marketingu a komunikace úvěrové a leasingové společnosti CCB Finance (profil, názory). Je proto přirozené, že Češi utrácejí více než v minulosti: loni spotřeba domácností vzrostla oproti roku 2002 o 7,3 %.

Ještě rychleji než spotřeba ale roste zadlužování domácností. Na konci roku 2003 měl každý z deseti milionů Čechů dluh zhruba 20 000 Kč - a pokud vynecháme děti a důchodce, vyskočí dlužná částka na plných 42 000 Kč na osobu. Při porovnání zadluženosti s jinými evropskými zeměmi je ale zadlužení domácností v ČR stále nízké. Zatímco u nás činí poměr poskytnutých úvěrů k výdělku domácností asi 20 %, v Evropské unii často dosahuje i 70 až 80 %.
Podle ekonomů není problém v množství nákupů na úvěr, ale spíše v rychlosti, s jakou zadlužování roste. Nebezpečí tkví i v tom, že Češi nemají se zadlužováním zkušenosti. Příliš nepočítají s tím, že by se mohli dostat do situace, kdy nebudou schopni splácet nebo že by došlo k masivnímu nárůstu úrokových sazeb.

Banka zaručí nižší úroky

Jednou z nejlevnějších možností jak si půjčit je sjednání kontokorentu, spotřebitelského úvěru nebo kreditní karty v bance. Takzvané přečerpání běžného účtu, neboli kontokorent, je především pro ty klienty, kteří si chtějí půjčit pouze malou částku, obvykle do dvaceti až padesáti tisíc korun. S 12% úrokovou sazbou kontokorent patří k levnějším půjčkám, má ale dvě nevýhody. První z nich je povinnost vedení běžného účtu v bance po určitou dobu, druhou pak jeho omezená výše, která záleží na pravidelných příjmech zákazníka.

Pro spotřebitele, kteří si chtějí půjčit větší obnos, banky nabízí spotřebitelský úvěr. Lze si vybrat mezi variantou účelovou, kdy banky peníze poskytují přímo na nákup konkrétního zboží, nebo možností neúčelovou, tedy půjčky na nákup čehokoliv. "Přes 80 % našich klientů dává přednost úvěrům neúčelovým," říká Jaroslav Veselý, produktový manažer ČSOB (profil, názory). "Nemusí totiž sdělovat a dokládat účel, půjčku jim poskytneme pouze na základě doložení příjmů. Často také chtějí půjčku použít na více věcí. U úvěrů účelových bývají sice výhodnější úrokové sazby, zájemce však odrazuje povinnost doklad o tom, že peníze použili na smluvený účel," vysvětluje. U klientů Živnostenské banky (profil, názory) je oblíbenost účelových a neúčelových úvěrů zhruba vyrovnaná. Podle manažera vývoje a řízení produktů Petra Víška záleží na tom, na co klient peníze zrovna potřebuje. V případě koupě auta klienti většinou volí kvůli nižším úrokovým sazbám právě úvěry účelové, při nákupu různých menších věcí se raději vyhnou administrativě a volí půjčku neúčelovou.

Banky versus splátkové společnosti

Spotřebitelské úvěry nenabízejí pouze bankovní ústavy. Půjčit si zájemci mohou i u splátkových společností, které nabízí sjednání půjčky přímo v obchodech. Je-li zákazník důvěryhodný, získá úvěr obvykle do půl hodiny a zboží si může rovnou odnést domů. Výhodou je i to, že klient neplatí poplatky za vyřízení úvěru a vedení úvěrového účtu jako u bank, musí se ovšem připravit na vyšší úroky.
Splátkové společnosti nabízejí i obdobu kreditních karet, takzvané karty úvěrové. Stejně jako u splátkového prodeje se však majitelé musí smířit s vysokým úrokem z úvěru, s absencí bezúročného období a platností karet pouze na území ČR.
Ředitel odboru bankovnictví pro soukromé osoby Raiffeisenbank (profil, názory) Jan Vraný vidí výhodu spotřebitelských úvěrů u bank v neúčelovosti půjček. Když si chce klient koupit například domácí kino, v případě splátkového prodeje si musí sestavu vybrat pouze u daného prodejce. "Platí také, že když si spotřebitel půjčí peníze od banky, nikdo kromě peněžní instituce neví, že nakupuje na úvěr. U splátkového prodeje to o něm ví splátková firma i obchodník," vysvětluje Vraný. "Výhodou splátkového prodeje je zase jeho rychlost, i když to nemusí být pravidlem. Může se totiž stát, že klient musí na souhlas s úvěrem počkat do druhého dne," dodává.
Právě rychlost je obvykle hlavním argumentem, pro který klienti volí půjčku v obchodě i přes vyšší úročení. "Splátkové společnosti za sebou nemají takové finanční zázemí jako banka. Peníze získávají pomocí úvěrů na finančním trhu, tedy dráž než banky a tomu obvykle odpovídají vyšší úrokové sazby," vysvětluje rozdíl v úrocích Petr Víšek z Živnostenské banky.

Oblíbenost spotřebitelských úvěrů dokládají banky čísly. V případě ČSOB, která loni vedla masivní reklamní kampaň právě na spotřebitelské úvěry, došlo k téměř 90% nárůstu objemu poskytnutých půjček. V roce 2001, kdy ČSOB se spotřebitelským úvěrem začala, poskytla 14 200 úvěrů, v roce následujícím 25 500 a loni to už bylo téměř 50 000 úvěrů. "Zájem o spotřebitelské úvěry v posledních letech stabilně roste," potvrzuje trend ředitel odboru úvěrové obchody České spořitelny Tomáš Halla. "Za posledních 5 let jsme 2,5krát zvýšili objemy poskytnutých nových spotřebních úvěru a loni jsme občanům poskytli 258 500 nových úvěrů."

O půjčku může žádat každý občan ve věku od 18 do 60 let. Na nabídku bankovních úvěrů ale slyší především ti mladí. Například v Komerční bance (profil, názory) tvoří polovinu klientů rodiny, polovinu jednotlivci. U rodin je hlavní žadatel ve věku 26 až 30 let, jednotlivec je výrazně mladší - 21 až 25 let. "U mladších zájemců však často bývá problém s výší jejich příjmů," připomíná Veselý. "Velmi často proto půjčujeme mladým rodinám, kde se započítávají platy obou členů rodiny," dodává.

A kolik byste měli vydělávat, abyste pro banku byli zajímaví? "Obecně platí, že dříve banky půjčovaly zájemcům s příjmem od 15 až 20 000 Kč hrubého. Nyní se tato hranice u některých bank posunula i na 10 000 Kč," říká Víšek.

Čarovný plastik

Kdo by měl zájem o půjčku, která je vždy po ruce, může si zařídit kreditní kartu. První kreditní karty pro masy začala pod názvem Maxim vydávat v květnu 2000 HVB Bank (profil, názory) a díky její úspěšnosti netrvalo dlouho a přidaly se další banky. Dnes kreditku nabízí většina bank a ty, které ji ve svém produktovém portfoliu ještě nemají, ji plánují nabídnout letos. Úvěr na kreditní kartě se obvykle pohybuje od několika desítek tisíc do sta tisíc korun. Vlastník s ní zachází jako s běžnou platební kartou: platí v obchodech a může vybírat i z bankomatů.
Kouzlem kreditní karty je takzvané bezúročné období, obvykle 40 až 45 dní. S kartou celý měsíc platíte a v následujícím měsíci obdržíte vyúčtování. Poté máte obvykle další dva týdny, po které můžete dlužnou částku zaplatit bez úroků. Banka vám tak půjčuje na několik týdnů peníze zadarmo. Na druhou stranu si za vedení karty účtuje poplatky, které často nejsou nijak nízké.

I přes vyšší cenu a poplatky se kreditní karty začínají prosazovat. "Kreditní kartu máme krátce, teprve od roku 2003. Přesto patří mezi nejžádanější produkty. Loni jsme vydali 7 100 karet a měsíční nárůst se pohybuje v desítkách procent," vyčísluje úspěšnost nedávno zavedeného produktu Olga Pazderová, produktová manažerka ČSOB. Vývoj počtu kreditních karet považují za úspěšný i v České spořitelně (profil, názory). Podle ředitelky obchodní politiky kartového programu Marie Hešnaurové vydala banka v roce 2001 celkem 5 000 kreditních karet, v roce 2002 už 27 000 a loni už plných 100 000 karet. "Typickým majitelem jsou převážně mladší lidé, kteří jsou přístupnější nákupům na úvěr. Sedmdesát procent kreditních karet je elektronických, peníze klienti využívají hlavně jako finanční rezervu na větší nákupy," říká Hešnaurová.
Pro náročnější klienty banky nabízejí nadstandardní kreditní karty, obvykle s přídomkem zlaté. Tito klienti také mohou získat exkluzivní kreditní kartu American Express nebo Diners Club. "Jejich výhodou je velmi kvalitní cestovní pojištění a různé doplňkové služby, například vstup do VIP salónků na letištích," vysvětluje Eva Kárníková, ředitelka Diners Club v ČR.

Úvěry na bydlení rostou jak houby po dešti

Stranou zájmu lidí nezůstávají ani hypoteční úvěry, v posledních několika letech roste hypoteční trh průměrně o 70 - 90 % ročně. Zatímco na konci roku 2000 měli Češi 29 560 hypoték, ke konci loňského roku jich bylo již 71 130 v objemu přesahujícím 73 miliard korun.

Auto? Samozřejmě na leasing!

Téměř každý, kdo si v ČR kupuje auto, zvažuje nákup na leasing. Ročně se tak na leasing prodá okolo 150 000 automobilů, z toho zhruba jedna třetina připadá na leasing aut ojetých a celková hodnota leasingových úvěrů na automobily činí okolo 50 miliard korun ročně. Podle Davida Prostého z odboru marketingu a obchodní politiky Leasingu České spořitelny (profil, názory) byl na začátku 90. let leasing určen výhradně podnikatelům, teprve později se začal nabízet i soukromým osobám. "Dnes mohou na leasing díky speciálním nabídkám jako je prodloužená doba splácení až na 60 měsíců, nulové navýšení či leasing se zvýšenou zůstatkovou hodnotou dosáhnout i klienti s nižšími příjmy a mladí lidé," dodává.
Proč počet hypoték tak rychle roste? Rostoucí kupní síla obyvatelstva, uměle vyvolaná hysterie obav z růstu cen nemovitostí po vstupu ČR do Evropské unie a zejména rekordně nízké úrokové sazby. V roce 1997 poskytoval vedoucí hráč na trhu, ČMHB (profil, názory), minimální sazbu 14,9 %, zatímco dnes jsou sazby o 10 % nižší. Důležitá je také změna životního stylu. "Nejvíce hypoték poskytneme na pořízení jednogeneračních rodinných domů," říká generální ředitel ČMHB Jan Sadil. "I do budoucna očekáváme, že největší zájem bude o hypotéky na rodinné domy, s odstupem budou následovat byty," dodává. 
Rozšíření oblíbenosti hypoték potvrzuje i Jiří Doubravský, ředitel divize financování nemovitostí Majordomus HVB Bank (profil, názory). Právě hypotéka Majordomus v minulosti lákala klienty především z těch nejvyšších příjmových skupin, často i ze zahraničí. "Hypotéky se ale stávají stále masovějším produktem a naším cílem je, aby byly přístupné co největší části našeho obyvatelstva," vysvětluje Doubravský. Podíl hypoték na HDP v ČR v roce 2002 dosahoval zhruba 3 %, zatímco průměr Evropské unie přesahoval 30 %. "Předpokládáme, že se za 10 let dostaneme na úroveň 15 % HDP," odhaduje Sadil.

Zvyšuje se i počet úvěrů ze stavebního spoření. V roce 1996 poskytly stavební spořitelny celkem 18 720 běžných a překlenovacích úvěrů, o čtyři roky později 102 385 úvěrů a již v říjnu 2003 byl překonán rekordní počet 131 000 úvěrů z roku 2002. Ke konci roku 2002 přesáhl objem peněz, které si lidé prostřednictvím běžných a překlenovacích úvěrů ze stavebního spoření vypůjčili, 45 miliard Kč. Stavebně spořit již od letošního roku není tak výhodné jako doposud, poroste tedy počet úvěrů, protože pro stavební spořitelny je to jediná možnost, jak nalákat nové klienty.

Nízké úrokové sazby, nepřeberná nabídka různých možností a módnost života na úvěr znamenají, že i letos zadlužení českých domácností rychle poroste. Je ale potřeba dát si velký pozor, abychom se v různých úvěrech neutopili.

Psáno pro časopis The Prague Tribune.

Na článku spolupracoval Martin Zika.

Co si myslíte o životě na dluh? Který typ finanční instituce preferujete? Myslíte si, že brzy v zadlužování doženeme i zbytek Evropy?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-3
Ano
Ne

Diskuze

25. 3. 2004 | 20:31 | Marian Kechlibar

Doporučil bych všem lidem, kterým zamotala hlavu představa, že si pořídí to či ono blyštivé zboží, aby si v klidu sedli a uvážili, komu nejvíc prospěje jejich zadlužení.
Samozřejmě příslušnému peněžnímu ústavu, který...
více

24. 3. 2004 | 11:49 | Eric

Na světě není věc, na kterou bych si musel půjčit, ale jsou situace, na které jsem ochoten se zadlužit i ďáblu. více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Oprávky, Šek na řad, Budoucí kupní smlouva, podnikání, itálie, jan raška, banky, vladimír vaňo, Miloš Zeman, visa credit classic, rok, pád, administrativní komplexy, hotovostní platby, dividendový, Spořící konto, Intershop, příměstský tábor

7B77777, 2B70026, PETRA275, 66666666, 4AI0297

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK