Jak se dědí účet v bance, spoření nebo penzijko? Na tohle si dejte pozor

Většina lidí má hned několik finančních produktů. Vedle běžného účtu často i spořicí účet nebo termínovaný vklad, stavební spoření, penzijní spoření, životní pojištění a stále častěji i investiční produkty. Co se s těmi penězi stane v případě, že majitel zemře?  

Nejdříve je nutné všechny najít. Neexistuje totiž jedno centrální místo, kde by bylo možné dohledat všechny účty, investice a další produkty podle osobních údajů konkrétní osoby.  

Pokud tedy majitel nezanechal seznam všech svých „aktiv“, musí se notář v rámci pozůstalostního řízení pustit do pátrání. Prověří veřejné registry, do nichž má přístup. Zrovna u bankovních účtů je situace trochu složitá, protože notáři zatím nemají přístup do centrální evidence účtů u České národní banky.  

„Pracujeme tedy pouze s informacemi, které pozůstalí poskytnou. Tedy například s výpisy z účtů či s bankovními kartami nalezenými v rámci pozůstalosti,“ říká Radim Neubauer, prezident Notářské komory ČR.

Podobné je to také u investičních produktů. „Například prošetření v Centrálním depozitáři cenných papírů se provádí pouze na základě konkrétní informace dědiců. A pokud zůstavitel zanechá majetek v cizině, nebo se jedná o majetek digitální – data, kryptoměny, bez konkrétních údajů je dohledat nelze,“ vysvětluje Neubauer. 

U stavebního a penzijního spoření i životního pojištění databáze existuje, takže dohledat tyto účty je pro notáře relativně snadné.  

Když už notář finanční majetek zemřelého dohledá, rozdělí ho na dvě skupiny. Jednak na produkty, které míří do pozůstalostního řízení a případní dědici tak mají omezené možnosti s nimi nakládat do doby, než bude řízení – mnohdy až po několika měsících – ukončeno. A pak na ty, které mohou být vyplacené přímo, protože do pozůstalostního řízení nepatří.  

Pozor na dluhy

Do pozůstalostního řízení patří vždy peníze z běžných účtů, spořicích účtů a termínovaných vkladů. Pak také stavební spoření včetně státní podpory. A pokud se dohledají, tak i veškeré investice – akcie, dluhopisy, zůstatky na podílových fondech.  

„Pokud se peníze a cennosti nacházejí v bezpečnostní schránce v bance, dědicové jsou, stejně jako v případě ostatních součástí pozůstalosti, omezeni v nakládání s nimi. Smluvní podmínky bank v případě bezpečnostních schránek se samozřejmě liší, nicméně standardem bývá, že okamžikem, kdy se banka o úmrtí klienta dozví, schránka se jinak oprávněným osobám znepřístupní, a to až do okamžiku, kdy bude skončeno řízení o pozůstalosti. V průběhu řízení banky schránky zpřístupní typicky pouze soudu, respektive notáři, anebo správci pozůstalosti,“ popisuje Jiří Kunášek, partner advokátní kanceláře Havel & Partners.   

Upozorňuje, že součástí pozůstalosti jsou zároveň i všechny dluhy zemřelého, které se dědí rovným dílem mezi dědice. „Je třeba si uvědomit, že pokud měl zůstavitel společné jmění manželů, pak je velká pravděpodobnost, že bude v rámci pozůstalosti nejprve potřeba jej vypořádat, a teprve potom se přikročí k rozdělení dědictví,“ připomíná Kunášek. 

Naopak mimo pozůstalostní řízení stojí smlouvy životního pojištění a penzijního spoření, u kterého majitel určil osobu obmyšlenou. Ta získá nárok na vyplacení pojistné či naspořené částky k okamžiku úmrtí pojištěné osoby.  

„To je výhoda, jelikož se nemusí čekat na skončení pozůstalostního řízení a k oprávněné osobě se peníze dostanou zpravidla rychleji,“ říká advokátka Veronika Odrobinová z poradenské kanceláře Grant Thornton. 

Proč dědí i exmanžel

Obmyšlenou osobou může být kdokoliv, třeba kamarád z dětství nebo nějaká instituce, nadace. Odkázáním svého penzijního nebo životního spoření obmyšlené osobě může majitel řešit i situaci, kdy nechce, aby veškerý jeho majetek po smrti připadl neopomenutelným dědicům, tedy dětem či jejich potomkům. 

Velmi často bývá obmyšlenou osobou manžel či manželka, případně děti. Jenže penzijní spoření i životní pojištění jsou dlouhodobé produkty, které mají lidé desítky let. A stává se, že majitelé zapomenou, koho jako obmyšlenou osobu před mnoha lety ve smlouvě uvedli. A pak se příbuzní diví, kdo zůstatek ve výši i několika set tisíc korun nakonec dostane.  

„Častý problém je, že plnění ze životního pojištění nebo penzijního spoření obdrží bývalý partner či partnerka zemřelé osoby, který byl uveden jako obmyšlená osoba a kdy oprávněný zapomněl po rozvodu či rozchodu obmyšleného změnit,“ upozorňuje advokátka Odrobinová.  

Doporučuje proto, aby se každý majitel smlouvy o penzijním spoření či životním pojištění pravidelně aktualizoval.  

To samé doporučuje také mluvčí Asociace penzijních společnosti Jan Sedláček. „Změna obmyšlené osoby není nic těžkého, u některých penzijních společností to už lze udělat i přes online formulář. Majitel může zvolit i více obmyšlených osob a přiřadit jim procenta, kolik která bude v případě jeho smrti z úspor dědit,“ vysvětluje.  

V penzijních fondech spoří zhruba 4,2 milionu lidí. A podle vyjádření několika penzijních spořitelen má většina klientů stanovenou obmyšlenou osobu. „U KB Penzijní společnosti evidujeme téměř 217 tisíc smluv o doplňkovém penzijním spoření, přičemž obmyšlenou osobu má 77 procent z nich,“ říká mluvčí Komerční banky Šárka Nevoralová.  

Ještě větší podíl smluv s obmyšlenou osobou má Generali penzijní společnost. „Celkem evidujeme více než 874 tisíc smluv, jde o 87 % z celkového počtu smluv, na nichž je uvedena oprávněná nebo určená osoba,“ říká její místopředseda představenstva Petr Brousil. 

Zda obmyšlená osoba zdědí celé penzijní spoření i se státní podporou, záleží na tom, jak dlouho majitel účtu spořil. „Pokud spoření zemřelého klienta trvalo 1 až 35 měsíců, jde o takzvané odbytné – tedy o výplatu všech peněz klienta s výjimkou státních příspěvků, které se podle zákona vracejí ministerstvu financí. Výplata proběhne jednorázově,“ vysvětluje Brousil.  

V případě, že klient spořil 36 měsíců a více, získá obmyšlená osoba všechny naspořené peníze včetně státního příspěvku. Výplata může být buď jednorázová nebo formou penze. 

Úspory ze smluv životního či penzijní spoření, které nemají obmyšlenou osobu, se stanou součástí pozůstalostní řízení podobně jako jiné účty. U penzijka je ale jedna výjimka: jde o některé staré smluvy ukončeného penzijního připojištění. 

Srovnejte to s námi

Zdroj: Shutterstock

Hledáte to nejlepší? Zkuste to s námi. Rychle, objektivně a zadarmo.

• Porovnání spořicích účtů

• Porovnání termínovaných vkladů

• Porovnání stavebního spoření

• Investice do podílových fondů

„U smluv, které byly uzavřené před rokem 2013 a zůstávají v transformovaných fondech, je situace s dědictvím komplikovanější. Penzijní společnosti si mohly tehdy dělat takzvané penzijní plány, mohly jich mít i několik s různými podmínkami. Proto by si klienti měli zjistit, jak to je s případným děděním naspořených peněz. Například když si klient stanovil výplatu rentou a během čerpání zemřel a stejně tak zemřela i obmyšlená osoba, můžou peníze zůstat penzijní společnosti,“ upozorňuje Jan Sedláček z asociace. 

Hlavně si to sepište

Spoření na stáří má podpořit i letošní novinka – dlouhodobý investiční produkt, takzvaný DIP. Ten ale zatím patří do skupiny produktů, které automaticky míří do pozůstalostního řízení.

„Je otázkou, zdali v budoucnu nebude u DIPů podobná možnost jako u výše zmíněného penzijního spoření nebo životního pojištění, tedy určení obmyšlené osoby, čímž by se i tento produkt dostal v zásadě mimo dědické řízení. Vždy je třeba se ale podívat i na smluvní vztahy k daným titulům,“ říká advokát Jiří Kunášek.  

Pokud chce mít člověk jistotu, že se jeho majetek se dostane „do správných rukou“, měl by podle Kunáška mít minimálně přehled o tom, jaké jsou smluvní podmínky u jednotlivých produktů, a měl by o nich také mít ucelené informace.  

Podobnou radu nabízí i Veronika Odrobinová. „Doporučuji pořídit si o svém majetku nějaký soupis, o kterém budou blízké osoby vědět. Pokud by byl některý majetek zjištěn následně po skončení pozůstalostního řízení, lze jej vypořádat v rámci dodatečného projednání pozůstalosti notářem,“ radí advokátka.  

Dědicové musí počítat s tím, že část získaných peněz zaplatí notářům za vyřízení pozůstalosti? Pokud je hodnota dědictví do půl milionu korun, platí dvě procenta, nejméně však 2000 korun plus DPH. A u vyšších částek?

• od 500 001 až 1 000 000 Kč zaplatí dalších 0,9 %, 
• od 1 000 001 až 3 000 000 Kč dalších 0,5 %, 
• od 3 000 001 až 30 000 000 Kč dalších 0,1 %,
• od 30 000 001 až 100 000 000 Kč: 0,05 %, 
• od 100 milionů korun se už neplatí.

Chcete víc?

Zdroj: Pleska/Midjourney

• Kde všude měl účty? Novinka usnadní pátrání po dědictví
• Pohřebné 2024. Kdo má nárok, kolik dělá a jak žádat
• Nová daňová výhoda. Pomůže, až budete závislí na pomoci druhých
• Vkladní knížky přežily ve dvou bankách. Pro ty, kdo nestojí o víc
• Smrt blízkého. Jak se to má s účtem v bance a kdy zrušit odběr energií?
• Vdovský důchod. Kdo má nárok, kolik dělá a kdy se prodlouží
• Chcete převést účet na někoho jiného, aby mu zůstalo číslo. Kde to jde?

Kateřina Hovorková

Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem