Sockarta jako vstupenka do soukromí milionu domácností. Za čtvrt miliardy ročně. Co si o tom myslíte?

Volal jsem na úřad práce, jestli si můžeme zítra zajít zažádat o rodičovskou. Poněkud mě vylekaly zprávy o počítačích s nefunkčním softwarem, o frontách a přepracovaných úřednících, žádajících psychologickou pomoc pro sebe a antikonfliktní týmy na zvládání neuspokojených žadatelů o dávky. Rozumějte – radši přijdeme o pár týdnů později a tu rodičovskou si necháme vyplatit zpětně, než abychom riskovali, že na nás po celodenním čekání zaútočí nikterak sterilní propiskou úřednice, která už ten tlak nevydrží.

Hlas na druhém konci bezdrátu mě ale uklidnil, že v našem středočeském okresním městě pracovní úřad není v obležení žadatelů o dávky, o práci ani o cokoli jiného. Fronta prý byla ve středu, kdy se vyplácely dávky v hmotné nouzi – to dřív dělávaly městské úřady. Úplně mě uklidnilo, že na pozadí hovoru nikdo neklel, že mu zase spadl počítač – jistě víte, že v takových chvílích se hlasitého projevu dokáže zdržet snad jen Angličan.

Ministerstvo šetří. A nikoho nešetří

Minulý týden jsme připomněli živou zkamenělinu: vkladní knížky. Velice nás těší vaše postřehy a taky vzpomínky. Ale žádný z podepsaných příspěvků vybavených e-mailem nebyl výjimečný natolik, aby si zasloužil knížku. Snad příště.

• Dinosauři vymřeli. Až na vkladní knížku

Naštěstí tedy všude nepanuje katastrofální stav věcí, jak ho popisují odboráři z úřadů práce v Litoměřicích a Ostravě. Ve své zprávě tvrdí, že pracovní úřady jsou již od loňského dubna v rozkladu. Od začátku roku, kdy začaly vyplácet i dávky, které dřív obstarávaly městské úřady, je prý situace neúnosná. Ministr Drábek problémy v médiích bagatelizuje (pokud tedy bagatelní nejsou), média samotná je dramatizují (pokud tedy nejsou opravdu dramatické), člověk neví, dokud sám neokusí. Za Rakovník tedy hlásím, že se situace zřejmě unést dá, pokud to na místě bude vypadat jinak, podám zprávu.

I úředníci na úřadech, které postihla kalamita, se mohou upínat ke světýlku na konci tunelu. Skončil totiž tendr na instituci, která bude občanům pobírajícím sociální dávky rozdávat takzvané sociální karty. Na účet k této kartě se budou dávky vyplácet. A první sKarty, jak se tenhle pokrok bude jmenovat, začne Česká spořitelna, vítěz řečeného tendru, vydávat už v červnu. Do konce roku jich chce rozdat na milion. Dávky se tedy budou vyplácet bezhotovostně, tahle starost úředníkům ubude. Pravděpodobně to sice znamená, že některým z nich ubude i práce, a to natolik, že budou sKartováni, dostanou padáka pro nadbytečnost a rázem se octnou na opačné straně přepážky, než byli zvyklí – ale to už je jiná věc. Ostatně ministr šel do úřadu s tím, že bude šetřit, tak šetří.

Perličky z tiskové zprávy ministerstva

„Karta umožní přesunout sociální dávky do bezhotovostního styku, takže oprávněný úředník bude moci okamžitě zjistit, které dávky pobírá jeden konkrétní člověk.“

Ha! Takže v době internetem propojitelných elektronických databází úplně všeho není oprávněný státní úředník zatím schopný na dvojí kliknutí zjistit, jaké dávky od státu pobírá jeho občan?!

„Nad rámec zadávacích podmínek uvedených v obchodní soutěži bude zřízen informační portál pro podporu platebních funkcí karty, který oprávněným osobám zdarma poskytne detailní informace o stavu účtu a umožní sledování uskutečněných obratů.“

„Sledování uskutečněných obratů.“ Pěkný obrat. Znamená to, že stát bude moci nahlížet až do nákupního košíku. Prý jen těm, „u nichž je riziko zneužívání dávek hmotné nouze“. Nechtěl bych být v kůži těch, kteří o tom budou rozhodovat. Ale hlavně se mi nelíbí, že tu vůbec existuje nástroj, u kterého se v kompjútru upraví jeden parametr a najednou někdo uvidí, co se děje na mém státem přiděleném účtu. Převedl si peníze jinam? Nenakoupil místo plínek a zásypu kořalku a piva?

Jen složenky stály při výplatě dávek 20 milionů měsíčně

Příjemné jistě je i to, že za karty samotné nezaplatí České spořitelně z rozpočtu ani halíř. A není to tak, že by se náklady přesunuly na občany: ani sociálně slabí nebudou platit za vedení účtu, ke každé dávce budou mít jeden výběr zadarmo, za další se bude platit šest korun u bankomatů České spořitelny, čtyřicet u ostatních. Platby v obchodech budou samozřejmě zadarmo. To nejsou podmínky, které by mohly být zdrojem jakéhokoli pohoršení. A zdrojem pohoršení asi nemůže být ani to, že příjemcům některých dávek nebude umožněno kartou platit v některých zařízeních, například v hernách. A jen na složenkách, jejichž prostřednictvím se mnoho dávek posílalo, se měsíčně uspoří 20 milionů korun, čtvrt miliardy ročně.

Považte, kolik by se ušetřilo, kdyby se poštou přestaly posílat důchody! To bude argument pro zavádění penzijních pKaret.

Když ale opadne radost z toho, jak krásně jsme všichni ušetřili, nabídne se otázka: Co kruci z tohohle obchodu má vítězná banka? Staví se, jako že jde o investici do budoucna – chce i později se státem spolupracovat na podobně velkých projektech, takže teď se snaží i zadarmo ukázat, že na to má. Ale připouští, že to vlastně tak zadarmo není. Někteří příjemci dávek si je sice hned vyberou, jiní si je nechají přesměrovat na svůj účet, pořád ale asi bude dost peněz, které na účtech ve spořitelně budou nějaký čas ležet. Banka prostě do konce roku rozšíří své portfolio o milion účtů, což je potenciál, se kterým se dá pracovat – i kdyby jich polovička byla jen pro zlost.

Identita za třicet stříbrných

To ale není – aspoň podle mě – ta největší motivace soukromého bankovního domu, proč se do tohoto byznysu pouští. Je tu ještě jinačí zhodnotitelný kapitál: informace. Do konce roku bude mít Česká spořitelna údaje o milionu Čechů. Bude například vědět, kdo má hluboko do kapsy. Předpokládejme, že banka nebude oslovovat lidi v nouzi s nabídkou výhodných (či „výhodných“) půjček, to by vůči ní – jak věřím – bylo nespravedlivé. Ale jsou tu třeba data studentů, kteří se po ukončení školy, byť jen na chvíli dostanou na pracák. A je tu taky početná skupina rodičů, kterým stát vyplácí mateřskou či rodičovskou: a to je pro banku snad ta nejmilejší cílová skupina. Tady ji dostane krásně předtříděnou, rozdělenou podle příjmů (protože na ně je navázaná výše těchto dávek). A to se vyplatí!