Zrod sociálního státu: kořeny

Zrod sociálního státu: kořeny
Důchod, nárok na podporu v nezaměstnanosti a sociální dávky, zdravotní péče garantovaná státem, bezplatné vzdělání – to vše bereme jako samozřejmost. Bylo tomu tak vždy? Jaké sociální jistoty měli lidé před sto lety? Kdy se zrodil silný sociální stát? Kde jsou jeho počátky a jaký byl život bez něj?

Z dnešního pohledu je jen stěží uvěřitelné, že existence moderních sociálních systémů v Evropě není delší než několik desetiletí. Kde dříve hledali pomoc lidé, kteří přišli o práci, a kdo se staral o staré a nemocné?

Církevní monopol na sociální služby

Jak „sociální služby“ fungovaly třeba na území habsburské monarchie, jejíž součástí byly i Země koruny české? Na koho se mohl obrátit třeba v šestnáctém století šedesátiletý těžce nemocný Prokop Budovec, který již nebyl schopen pracovat na poli a uživit se sám?

Výměnek

Ne ve všech případech byla pomoc příbuzným poskytována pouze z pocitu odpovědnosti a rodinné solidarity. Po několik století existoval zvykový právní útvar tzv. výměnek (výminek, vejminek): staří hospodáři si před předáním statku nástupci (nejčastěji synovi, někdy zeti) vymiňoval, jak o něj bude pečováno. Nový hospodář se zavazoval nejen k poskytnutí střechy nad hlavou a stravy. K jeho povinnostem patřilo i pořizování ošacení a obuvi, pravidelné poskytnutí menšího finančního obnosu „na přilepšenou“ a také zajištění slušného pohřbu.

 

Nejčastěji se o stárnoucího pána s podlomeným zdravím starala rodina. Příbuzní se k sobě obecně chovali mnohem zodpovědněji a kladli důraz na rodinnou soudržnost. Pana Budovce by se nejspíš ujaly jeho děti, případně vzdálenější příbuzenstvo, a poskytly by mu střechu nad hlavou, stravu i potřebnou péči po zbytek jeho života. Děda Prokop by se na oplátku snažil vypomáhat v domácnosti svých blízkých při výchově dětí i jiných činnostech, na které by mu ještě stačily síly.

Jaký osud by ale čekal pana Budovce, kdyby jeho jediný syn Bořivoj zemřel na – pro nás dnes banální – zánět slepého střeva a ostatní děti i další příbuzenstvo nepřežily morovou epidemii, která se k nám dostala z Balkánu v roce 1689? Budovci by nezbylo než hledat pomoc u církve či obce.

Ať se stará obec

Církev byla hlavním (a do 16. století také jediným) pomocníkem chudých. Fungování křesťanské charity ve velké míře záviselo na ochotě bližních, kteří do kostelů a klášterů přinášeli nejčastěji peníze, potraviny a ošacení. Za nashromážděné finance se církev snažila budovat útulky a špitály. Nepeněžní dary, většinou potraviny, byly rozdávány přímo v klášterech potřebným. Církev pečovala nejen o chudé, nemocné a staré lidi. Snažila se pomáhat také tělesně postiženým, hluchoněmým, nevidomým či slabomyslným, zajišťovala péči o sirotky a děti mrzáčky, jejichž výchova probíhala v sirotčincích, opatrovnách a  katolických školách.

Zrod sociálního státu: nový seriál na Peníze.cz

Seriál Zrod sociálního státu

Sociální stát. Přílišné sociální vymoženosti mají mnozí za původ či spoluviníka současných dluhových obtíží západního světa. V novém speciálu, který doplní řadu starších historických seriálů, se vydáme k jeho kořenům. Kde se vzal, jakých podob nabýval, kdy začal být podobný tomu dnešnímu.

Historické seriály na Peníze.cz

Církevní zdroje nedostačovaly na zajištění péče pro všechny a řeholních sester, opatů i farářů, kteří mohli zabezpečovat pomoc, byl nedostatek. Část „sociálních služeb“ se postupně začala přesouvat na obec. Péče o chudé a nemohoucí byla v habsburské monarchii obcím svěřena v roce 1552 říšským policejním řádem. Pan Budovec, který od narození až do svých šedesáti let žil ve vesničce Ploskovice, by se proto mohl na základě tzv. domovského práva obrátit s žádostí o pomoc na tuto vísku. Po zbytek života by pak bydlel v pastoušce, skromném obecním chudobinci pro nemocné a staré osoby.

Na stejných třech pilířích – rodině, obci a církvi – stála sociální péče i v jiných evropských zemích.

Průmyslová – a sociální – revoluce

Počátky sociálního státu souvisejí s řadou historických událostí, k nimž došlo v18. a 19. století. Šlo o dynamické, vzájemně propojené událostí, u kterých je těžké hledat, která z nich byla spíš příčinou, která důsledkem: průmyslová revoluce, počátek kapitalismu a překotný demografický vývoj, nárůst počtu obyvatel, možnost stěhovat se, přesun z venkova do měst, urbanizace...

V době industrializace se počet obyvatelstva českých zemí víc než zdvojnásobil a výrazně vzrostla hustota osídlení. Současně docházelo k „útěkům z půdy“, lid hromadně opouštěl venkov a hledal nový způsob obživy.

K čemu tyto změny vedly? K jakému obratu došlo třeba v životě mladého rolníka Vojtěcha, pravnuka pana Budovce, pro kterého bylo kvůli časté neúrodě velmi složité zaopatřit svou rodinu?

Vojtěch se přestěhoval do jednoho z nově vznikajících průmyslových center, aby zde našel lepší budoucnost. Odešel, stejně jako mnoho dalších, do Prahy, Plzně, Ostravy, Teplic, Ústí nad Labem či jiného města a stal se továrním dělníkem.

I když Vojtěch vyměnil těžkou práci na poli za zaměstnání v továrně, k zlepšení jeho životní situace nedošlo. Rychlý rozvoj kapitalismu a rozkvět průmyslové výroby sice vedl k akumulaci dosud neobvyklého množství bohatství, dělníci z této pozitivní změny ale žádný prospěch neměli a životní úroveň většiny z nich byla velmi špatná.

Dělník Budovec měl sice s továrníkem uzavřenou námezdní smlouvu, o právech, která jsou dnes zaručována zákoníkem práce, si však mohl nechat jenom zdát. Jeho mzda byla tak nízká, že nepostačovala k pokrytí základních životních potřeb a délka pracovní doby, která zpravidla přesahovala 12 hodin, mu neumožňovala po těžké dřině řádný odpočinek. Navíc se stále bál propuštění nebo snížení vyplácené mzdy.

Těžký život v továrnách a obavy ze ztráty zaměstnání brzy vyústily ve společenský neklid a následné sociální bouře. Spontánní uklidnění situace nebylo možné a problémy musel začít řešit stát. Jak? To se dozvíte v dalším díle seriálu.

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+22
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 14 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

19. 1. 2012 10:13, Slávka

Jsem ve značných rozpacích.Hovoří se v článku o minulosti,nebo jsme připravováni na budoucnost?Nebo celý honosný pokrok není nic jiného,než návrat k zásadám habsburské monarchie?Z tohoto pohledu se mi jeví socialismus jako nejvyspělejší společenský řád.Po jeho odtranění se vracíme ke středověku.

+7
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

19. 1. 2012 7:51, j. fišer, třebíč

je dobře se zabývat problematikou "sociálního státu"
tudy určitě povede cesta z dnešní světové krize
řekl bych, že to významně ovlivní vzhled nového společenského uspořádání světa

-2
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (14 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Konec společenské smlouvy?

15. 11. 2011 | Tomáš Prouza | 10 komentářů

Konec společenské smlouvy?

Poslední dvě desetiletí byla ve vyspělých zemích velmi poklidná, od podzimu je ale všechno jinak. A zdá se, že protesty na Wall Streetu jsou jen špičkou ledovce.

Kohout: Kolik stojí sociální stát

30. 3. 2010 | Pavel Kohout | 14 komentářů

Kohout: Kolik stojí sociální stát

Zaplatit štědrý sociální stát znamená vysoké daně. Třeba za koupi auta. V Dánsku činí registrační daň za nové auto 105 procent ceny vozu.

Daně: cena za sociální práva

6. 6. 2008 | Jiří Havel | 11 komentářů

Daně: cena za sociální práva

Základy sociálního státu vznikaly na konci 19. století. Každý pracující měl mít určitá sociální práva a stát jim tato práva měl zajistit. Peníze na to získával a stále získává z daní.... celý článek

Daně a sociální dávky: je pro ČR lepší anglosaský nebo skandinávský model? II.

1. 2. 2007 | Ilona Švihlíková

Daně a sociální dávky: je pro ČR lepší anglosaský nebo skandinávský model? II.

Ve Švédsku existují vysoké daně i výdaje na sociální zabezpečení. Země nicméně dosahuje nízkých úrovní nezaměstnanosti a objevuje se na prvních místech různých žebříčků konkurenceschopnosti... celý článek

Partners Financial Services