Dinosauři vymřeli. Až na vkladní knížku! Co si o tom myslíte?

Tenhle systém ale politikům nepřišel úplně košer. Sice pomáhal rodinám, ale nahrával prý praní špinavých peněz. Umožnoval podvratným živlům ukládat peníze například z nechvalně známých skořápek nebo z prodeje pašovaného alkoholu, aniž byl kdokoliv schopný zpětně dohled jejich původ nebo majitele. Proto se v dubnu 2002 poslanci rozhodli anonymním vkladním knížkám přistřihnout křidélka – schválením novely zákona o bankách došlo k 1. 1. 2003 ke zrušení vkladů na doručitele. Od tohoto data nesmějí banky prostředky uložené na těchto tzv. anonymních vkladech úročit a nevztahuje se na ně ani zákonné pojištění vkladů. Změna se tehdy dotkla 6,6 milionu kusů anonymních vkladních knížek, na nichž lidé (v drtivé většině klienti České spořitelny) měli uloženo celkem 120 miliard korun.

Teď na moment odbočím a položím vám první dnešní otázku: Nepřijde vám divné, proč tehdy poslanci kromě vkladních knížek na doručitele nezrušili také akcie na doručitele (minimálně v listinné podobě)? Asi na to pánové tehdy zapomněli… Škoda, možná bych jim jejich touhu jednat v dobré vůli věřil o chlup víc. Nemáte z toho taky trochu pocit, že pokud nic nemáte, podvádět se nesmí, ale pokud náhodou máte, nějaká cestička se vždycky najde?

Babi, druhohory skončily! Nebo ne?

Minulý týden jsme se ptali na váš názor na vracení majetku církvím. Jak už to tak u tohoto tématu bývá, komentářů byla spousta, snad se nás ale tenkrát nebudete zlobit, když výherce nevybereme… 

Dnes, v roce 2012, už většina ze 120 anonymních miliard svého majitele našla. Na „tajných“ vkladních knížkách už zbývá „jen“ něco kolem dvou a půl miliardy. To ale neznamená, že by byla spořicí knížečka mrtvým finančním produktem (taky vám tohle slovní spojení nějak nejde přes ústa?). Mezi zločinci a fejsbúčkovou generací jich asi příliš nenajdete, mezi staršími lidmi, kteří mají rádi věci černé na bílém a k nějaké čipové kartičce mají přibližně stejný vztah jako k emopatkám svých vnoučat, je ale vkladní knížka velmi populární i dnes. Jak to vím? Nedávno jsem o tom přesvědčil sám…

Moje blízké setkání třetího druhu bylo s babičkou. Ne že by byla jiným živočišným druhem, ale její přání, abych se s ní vydal na výlet do banky, kde bych si společně s ní vkladní knížku zřídil, mě upřímně překvapilo. Když přeskočím první desetiminutovou část našeho rozhovoru, během níž jsem se ji marně pokoušel přesvědčit, aby úspory použila pro sebe (Ale k čemu by mi byly, Martine, na pohřeb našetříno mám), případně aby si z nich zaplatila dovolenku s kamarádkami (Martine, s kým bych kam jela, vždyť Pepička má špatný klouby, Zorku zase bolí záda a Miluška? Ta už to má za sebou…), došlo zákonitě také můj dotaz, jestli by nebylo lepší uložit peníze někam, kde by existovala alespoň teoretická naděje, že by výnosy mohly překonat inflaci…

Ale Martine, co tě nemá, já ti chci založit výherní vkladní knížku, odpověděla babička bez váhání.

Je jich víc, než byste si troufli tipnout

Anketa

Máte vkladní knížku?

Ano. A prachy na ní Ano. Jako památku na jiné doby Kdo ví, podívám se radši Myslel jsem, že nepřežila rok 2000 Ne

V tu chvíli jsem pochopil, že veškerý odpor je marný, a začal jsme se sžívat s představou, že jsem asi jediný šéfredaktor ekonomického serveru, který si „spoří“ pomocí bezúročného finančního produktu. Vklady na výherních vkladních knížkách totiž Česká spořitelna nezhodnocuje, vždy v květnu a listopadu každého roku však proběhne slosování o prémie a možné zúročení. Jednu takovou Úřední slosovací listinu najdete zde (pdf). 

Hlavní půlmilionová prémie mi nakonec přišla jako docela zajímavá motivace. Vždyť tenhle produkt musí mít maximálně pár tisíc, no dobře, tak možná desítek tisíc lidí, ať nežeru. A klasické úroky, které by se v mém případě pohybovaly v závislosti na výpovědní lhůtě mezi 0,15 a 0,80 procenta ročně, ze mě rentiéra rozhodně neudělají, říkal jsem si. Štěstíčku se přece musí jít naproti…

Pak mi to ale nedalo a zavolal jsem Spořky, abych si svůj předpoklad potvrdil. „Martine, mám pro vás ta data,“ komunikace s Janem Holinkou z tiskového centra byla bleskurychlá, „k dnešnímu dni evidujeme přibližně 1 550 000 vkladních knížek České spořitelny, na nichž mají klienti momentálně uloženo 64,5 miliardy korun.“ Huh… Cifra mě zarazila natolik, že jsem se ani nezeptal, kolik z nich je výherních. Stejně ale budu muset znovu zavolat babičce… Podobně jako ona, uvažuje sedmina české populace. A to už snad chce víc štěstí, než má nová přítelkyně Tomia Okamury.