Zatím je celý plán pouze ve stadiu „uvidíme, jestli to bude potřeba“. Jenže každému realistovi je jasné, že to potřeba je – a že avizovaných 30 miliard, tedy zhruba tři procenta státního rozpočtu, jsou pouhý začátek a že stát bude muset šetřit více a déle, než je dnes kdo ochoten přiznat.
Otázkou ovšem je, kde a jak úspory najít. Jde samozřejmě pokračovat v pohodlné cestě z minulosti, kdy se vládní výdaje škrtaly plošně. Stejně tak plošně se zvyšovaly daně bez ohledu na to, jak jejich zvýšení dopadne na různé sociální skupiny (a český daňový systém začal připomínat pohádku o pyšné princezně, kdy se daně platí skoro ze všeho a vydělává na tom jen malá skupinka vyvolených). O masivním plošném škrtání sociálních dávek, včetně těch pro nemocné a postižené, ani nemluvě.
Články Tomáše Prouzy najdete také na webu www.prouza.cz. Jeho postřehy a tipy můžete sledovat na Twitteru @prouzatomas.
Nejčerstvější tweety:
Pokud by další škrty měly přijít v sociální oblasti, může dojít k naprostému rozkladu sociální struktury české společnosti. Ještě nikdy v minulosti neexistovalo tolik případů krádeží základních potravin důchodci, kterým příjem nevystačí ani na pokrytí základních životních potřeb. Podobně problematická začíná být sociální situace řady rodin, podle průzkumů mají tři čtvrtiny práce schopných problém vystačit s výplatou do konce měsíce.
Zdá se, že je nejvyšší čas na veřejnou debatu o tom, jaké úlohy má český stát plnit, koho má podporovat a za jakých podmínek. Zatímco daňový systém je nastaven relativně rozumně (i když by zvyšování DPH určitě mělo doplnit navýšení daně z příjmu pro příjmově vyšší skupiny, které nárůst DPH nepocítí tak výrazně jako skupiny s nejnižšími příjmy), čeká nás složitá debata o sociálním systému a vzdělávání.
Pokus o reformu sociálního systému zatím přinesl pouze podivné škrty těm, kteří se nemohou bránit, místo snahy přitvrdit tam, kde se peníze zneužívají, a podpořit ty, kteří pomoc skutečně potřebují. Jenže takový systém by znamenal nutnost osobní odpovědnosti těch, kteří dávky přidělují – a většina úředníků udělá vše pro to, aby se tolik nepříjemné osobní odpovědnosti vyhnula. Jenže jiná cesta neexistuje – stát nemá peněz nazbyt, a pokud nechce vytvářet armádu hladových, kteří se o sebe nemohou postarat, i kdyby chtěli, bude muset z tupých škrtů a podivných tendrů na sociální karty přejít ke skutečné reformě postavené na možnostech a odpovědnosti každého jedince.
Podobná debata by se měla vést i o školství – jenže v tomto případě ministerstvo raději místo nepovedené reformy vysokého školství a podivných požadavků na obsah výuky na základních a středních školách řeší to, že středoškoláci budou mít k obědu povinně polévku, o kterou nestojí.
Nebo že by to byla promyšlená vládní strategie, jak pod hlavičkou školní jídelny připravit polévkovou vývařovnu pro ty, kterým se seberou poslední zbytky sociální podpory?
Psáno pro Lidové noviny
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
10. 1. 2012 8:09, MoB
Vyšší zdanění bohatších lidí a priori není spravedlivé. Je ale opodstatnitelné jako snaha o snesitelnější distribuci daňové zátěže - ovšem bez těch ideologických keců zleva, prosím. Se zvýšením daňové zátěže bych souhlasil za podmínky, že na každou korunu vybranou navíc se musí stejná koruna ušetřit, jinak souhlasit nemůžu. Nicméně se zdá, že právě s šetřením mají naši volení zástupci (plus armáda úředníků) velké potíže, viz zmínky v článku. Je škoda, že když si i vrabci na střechách štěbetají o předražených státních zakázkách, tendrech, různých menších dírách (jako třeba OpenCard, že ano), politici se zaměřují na nesmysly typu slučování ministerstev podle čísel tažených včera večer. Ech... Beznaděj a zmar na mě padá, když to vidím. Přinese změnu rok 2012? Naděje umírá poslední, ale má namále, mrška :)
V diskuzi je celkem (10 komentářů) příspěvků.