Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Co můžete chtít po firmě za práci přesčas

Co můžete chtít po firmě za práci přesčas
Za práci přesčas náleží zaměstnanci příplatky ke mzdě. Jejich výše se liší podle toho, v jaké dny pracovník nad stanovenou pracovní dobu pracoval. Zaměstnanci by si však měli dát pozor, aby se v pracovní smlouvě odměn za přesčasovou práci nezřekli.

Zaměstnanec, který z rozhodnutí zaměstnavatele pracuje přesčas, má kromě běžné mzdy nárok buď na příplatek, nebo na náhradní volno. Výše příplatku ke mzdě či platu závisí na tom, jestli dotyčný pracoval přesčas v pracovní den, nebo v den odpočinku. Náhradní volno může pracovník dostat jen tak dlouhé, jak dlouho přesčas pracoval.

Zákoník práce uvádí, že za práci přesčas v pracovní den dostane zaměstnanec navíc 25 procent průměrného výdělku. Pokud pracuje přesčas ve svátek, má nárok na odměnu ve výši sto procent průměrného výdělku ke své běžné mzdě.

"Existují firmy, které vedou dvojí evidenci pracovní doby. Jednu pro svou potřebu i se záznamem přesčasů a druhou bez něj pro případné kontroly z úřadu práce. Tím se vyhýbají proplácení příplatků za práci přesčas či udělení náhradního volna, které za ně pracovníkům ze zákona náleží, " upozorňuje právník Oldřich Choděra. Pokud zaměstnanec zjistí, že mu ke mzdě nebyly řádně započteny příplatky za práci přesčas, může se jich domáhat u soudu. A to až do tří let ode dne, kdy mu na ně vznikl nárok. Na problém může upozornit i kontrolní odbor úřadu práce.

"Těžko však říci, zda se k těmto krokům odhodlá člověk, který má strach, že ztratí místo, " dodává Choděra.

Co zaměstnavatel může a co nesmí
  • Nařídit práci přesčas může jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami.
  • Nařízená práce přesčas nesmí překročit 8 hodin v týdnu a 150 hodin v kalendářním roce. Nad tento rozsah může vyžadovat práci přes čas jen na základě dohody se zaměstnancem.
  • Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas se nepočítá přesčasová práce, za kterou poskytl pracovníkovi náhradní volno.
  • Za dobu práce přesčas je povinen vyplatit zaměstnanci příplatek ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku, pokud se s ním výslovně nedohodl, že mu ji bude kompenzovat náhradním volnem.
  • Pokud náhradní volno neposkytl v době tří kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, je povinen vyplatit zaměstnanci k dosažené mzdě zpětně příplatek ve shora popsaném rozsahu.
  • Nemůže nařizovat přesčasy těhotným ženám, osobám pečujícím o dítě mladší než jeden rok a mladistvým, ani zaměstnancům vykonávajícím práci na zkrácený úvazek.
Pokud se zaměstnavatel dohodne s pracovníkem, může mu místo příplatku udělit náhradní volno. Počet hodin náhradního volna poskytnutého za práci přesčas však nesmí přesáhnout počet hodin přesčasové práce. Jestliže pracovník například odpracoval za týden osm přesčasových hodin (maximum povolené zákoníkem práce), má nárok na jeden den náhradního volna.

Zákon rovněž umožňuje poskytnout náhradní volno jen za část odpracovaných přesčasů. Za zbývající hodiny může firma poskytnout zaměstnanci poměrnou část platu. V tomto případě však záleží na vzájemné dohodě mezi oběma stranami.

Aby nedocházelo k poškození zaměstnance, který si za práci přesčas vybere náhradní volno, nekrátí se mu za dobu čerpání tohoto volna měsíční plat. Zákon stanoví zaměstnavateli povinnost poskytnout zaměstnanci náhradní volno za práci přesčas nejpozději do konce třetího měsíce, který následuje po měsíci, v němž konal práci přesčas. Tuto dobu lze prodloužit jen po dohodě se zaměstnancem. Pokud se pracovník s firmou nedohodne, je zaměstnavatel povinen poskytnout po uvedené době zaměstnanci plat za práci přesčas včetně příplatku.

Den nepřetržitého odpočinku v týdnu, ve kterém zaměstnanci náleží zvýšená, stoprocentní, sazba příplatku za práci přesčas, nelze zaměňovat se dnem pracovního klidu. Na zvýšenou sazbu příplatku má nárok nejen pracovník, který pracuje v sobotu a v neděli, protože jsou tyto dny dnem jeho nepřetržitého odpočinku v týdnu, ale i ten, kdo má podle pracovní smlouvy stanovenu odlišnou pracovní dobu. Tedy jeho dny odpočinku nepřipadají na sobotu a neděli. Jedná se například o lékaře, zdravotnický personál nebo pracovníky v dopravě.

Pozor by si podle Choděry měli dát všichni zaměstnanci již při podpisu pracovní smlouvy. Pokud v ní najdou ustanovení, že k přesčasům je již přihlédnuto ve výši mzdy, nemohou později příplatky za práci přesčas nárokovat. Zříkají se tím totiž nejen případných příplatků, ale i náhradního volna do výše přesčasů, které jim může zaměstnavatel nařídit.

Celkem může firma zaměstnancům nařídit maximálně osm přesčasových hodin týdně. Za celý kalendářní rok to může být v součtu maximálně 150 hodin. Do tohoto počtu se však nezapočítávají přesčasy, za které si pracovník vybral náhradní volno.

Dodržuje váš zaměstnavatel pravidla pro přesčasovou práci?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+50
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

20. 11. 2007 17:25, icek

On ti radil, co jediného můžeš udělat, má recht, když nechceš sám odejít, jak ti má zákon pomoc?

Reagovat

 

+54
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (nevolník 20. 11. 2007 13:41)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

20. 11. 2007 21:37, Soba

Problém je v tom, že mícháte dvě věci dohromady. Za práci ve svátek je příplatek 100%. U přesčasové práce ale nezáleží na tom, zda jde o svátek, sobotu či pracovní den, ale na tom, zda jde o obvyklý pracovní den toho konkrétního zaměstance. Např. úředník, který pracoval ve svátek, který připadl na středu (tedy na jeho obvyklý pracovní den) dostane buď náhradní volno, nebo 100% příplatek za práci ve svátek. Nejde však o práci přesčas. Pokud by ovšem pracoval ve svátek, který by byl v sobotu, dostal by za svátek, za sobotu a ještě za přesčas. Je to komplikované, ale je to tak...

Reagovat

 

-9
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Líba 19. 11. 2007 08:24)

Další příspěvky v diskuzi (35 komentářů)

29. 11. 2012 | 15:42 | m.m.m.m.

Jak rešit hodiny přes čas když je zamestnanec nechce pro placet více

20. 5. 2012 | 10:45

Může, ale jestli ji budete platit, jste blbá. Řekněte mu, že se zbláznil a že soud s poplatakama a vším by ho vyšel o dost dráž než na pětikilo. více

8. 12. 2011 | 12:35 | Lucie

může zaměstnavatel dávat pokutu ve výši 500Kč,že marodí? více

27. 9. 2011 | 13:18 | david

muže zaměstnanec odmítnout náhradní volno a požadovat fnanční odměnu ? více

23. 11. 2007 | 19:14 | rádce

ZP není kus hloupého papíru ,ale právní norma jako všechny ostatní zákony, které byse měli dodržovat jinak tu vznikne džungle právo to můzeme zrusit policie soudy a všechny státní orgány od parlamentu a po městská zastupitelstva...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Manko, Býčí trh, Kompromis, daň z příjmů, petr dvořák, psd2, andrej babiš, fintech, COMEX, členský příspěvek, Radim Juchelka, DDT, Andorra, Ministerstvo zahraničních věcí, a karta, délka praxe, 183/2006 Sb., Výzkumný ústav práce

1AL0293, MINKA001, 5AC3307, 2M42777, 4M00544

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK