Kdy je možné dostat padáka

a jeste ktomu prispevku me sef rekl po tel. ze to neni vypoved zato ze marodim ale zato ze me nema cim platit a kdyby si me nechal tak nemuze ze by ho ostatni sezrali nevim co si mam o tom myslet muzete poradit

chtela bych se poradit jeste marodim a uz mam vypoved s prace jsem ve skusebni dobe nemarodim ani 14 dni muzou me vyhodit

Důsledně kontrolovat a vytýkat každou chybičku, pochopitelně písemně. Důsledné kontrolování je i pro šéfa náročné a nepříjemné. Postaví do opozice proti lemplovi i ostaní zaměstnance, v zájmu objektivity kontroly dolehnou na všechny. Tlak žádný zaměstnanec nevydrží déle než půl roku. Vyplacení odstupného je pro živnostníka nemilé, vlastně vyhodí peníz z vlastní kapsy Za těch cca 60 000 Kč mi zvýšený dozor stojí, na zakázkách je vydělám obtížněji. V současné situaci si každý rozumný šéf dobré zaměstnance opečovává, poskytuje benefity doslova rozmazluje, bez nich by totiž zkrachoval. Se Zákoníkem práce jre to jako s rovnou daní. Vlk se nažral, koza je celá. Bohužel hromady zbytečné práce a papírů. Zlatí komunisté s jednou důchodovou daní ze mzdy. Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě. Uživí se více darmožroutů různých pojištoven.

Bohužel, právník má pravdu. Nastupuje pouze únavná a pracná (pro vás) buzerace. Každou blbinu písemně vytknout, dát termín na nápravu a hned písemně, pokud nebylo opraveno, doděláno...Ráno stát s hodinkami u vchodu, hned psát upozornění, když se opozdí. Každou návštěvu lékaře nechat dokladovat razítkem lékaře a trvat na uvedení doby odchodu k lékaři (z práce) a od lékaře. Jakoukoliv chybu písemně vytknout, NEDAT ANI HALER ODMENY , aby nebyl argument, ze pracuje dobre....Je to unavne, uprimnou soustrast....ale jedine legalni.

Výpověď je možno dostat i jinak: kolega se znelíbil šéfovi. Ten ho obvinil z krádeže a kolega, ač nic nespáchal, měl na vybranou: buď okamžité propuštění pro hrubé porušení pracovní kázně nebo odchod dohodou. Hádejte, co si vybral?

Výpověď je možno dostat i jinak: kolega se znelíbil šéfovi. Ten ho obvinil z krádeže a kolega, až nic nespáchal, měl na vybranou: buď okamžité propuštění pro hrubé porušení pracovní kázně nebo odchod dohodou. Hádejte, co si vybral?

Loni v listopadu se nam do firmy vratila po MD kolegine. Byla na MD skoro 6 let. Nastoupila na zkraceny uvazek 6 h na pozici asistentky. Hned na zacatku nastaly problemy, protoze si uminila, ze prestavku na obed si bude vybirat az na konci pracovni doby (tj. po 6 hodinach). Ve skutecnosti ale prestavku na obed normalne mela, takze vlastně pracovala jen 5 1/2 hodiny ale dostavala plat za 6 hodin. Navic ani nedodrzovala 6h pracovni dobu, kterou mela mit od 8:00 do 14:00. Vetsinou prisla 8:15 a odesla 13:45. Ostatni zamestanance to poradne stvalo, ale nedalo se s tim nic nelat. Sef pripominky zamestnacu neslysel. Jeji pracovni moralka byla udesna. Same soukrome telefony, surfuvani na internetu, atd. Porad musela mit nekoho za zadama. Jinak nepracovala. Nekolikrat dostala upozorneni od kolegu, aby se zlepsila, ale bez vysledku. Pak prisla s tim, ze si bude pres tyden napracovavat par hodin, aby mohla v patek odejit ve 12:00, protoze "v patek prece jezdime na chatu a ja tu nebudu sedet do 14:00". Zjistilo se ale, ze falsuje napracovane hodiny a to ji zlomila vaz. Sef se konecne rozhoupal, vzal si ji na koberecek. Nastesti se dohodli na ukonceni pracovniho pomeru dohodou. Dostala asi 3 platy odstupneho. Lituju firmu, kde ji zamestnaji.

Buď podstoupit dlouhoměsíční martyrium typu: práce není hotová včas, jsou v ní chyby, má to negativní vliv na chod firmy a další zaměstnance. Písemné upozornění, 3 měsíce k nápravě. Po určené lhůtě opět hodnocení práce (písemně) a pokud nedošlo k nápravě je možnost ukončit pracovní poměr. Nejlépe dohodou s přiměřeným odstupným. Nebo se dohodnout na ukončení typu: 6 platů a odchod zítra... A nebo "reorganizace", event. zkrácení úvazku a úprava pracovní doby, případně přeřazení na jinou práci. Každopádně je to spousta nervů nebo peněz nebo obojího. Že je paní samoživitelka, je její soukromá věc. Může to být ale použito jako "morální" nátlak. Vůbec vám to nezávidím. Je to oboustrané trápení. Při současném zákoníku práce je to prostě tak. Stačí jedna podobná zkušenost a nesmyslná ochrana zaměstnanců tak paradoxně to poškozuje všechny matky samoživitelky. Upřímně. Zaměstnáte ještě někdy matku samoživitelku? Nejspíš neprojde ani prvním kolem.

Ale vy sa na to divate inou optikou. To su casto ludia ktorych praca nezaujima, nebavi, je to len prostriedok, ako dojst k peniazom. A to je potom tazke pochopit ich pohnutky....

Zbavit, vyhodit a nějak zákoník práce "ošulit" neříkám, jsem spíše zaměstnanec. Jednu dobu jsem v podniku kromě jiného i normoval a musel jsem v tom smyslu řešit rozpory s dělníkem, jak moc mu vlastně za tu práci platit. Vždycky jsem to řešil vyjednáváním, praktickými zkouškami, argumenty a ukecáváním. Můžu říct, že vždycky nakonec ten zaměstnanec (třeba po hodině jednání) souhlasil, ano, tolik peněz za tolik práce je asi v těch předpisech akorát. Takhle bych navrhoval jednat s tou pracovnicí, pokud ona dokáže pod argumenty uznat, že ty zadané úkoly nestíhá, případně trochu ustoupit ze svých argumentů, buď to uzná a zlepší se, nebo to uzná a uzná, že se zlepšit nemůže, potom bude muset být přeřazena někde na jiné místo, na které bude stačit. Třeba na pár let, než to dítě vyroste. Pokud je uznalá a nelze ji zaměstnat ve firmě, klidně bych se obtěžoval zeptat se v nějakých spřátelených firmách, jestli by ji nepřijali. Ovšem jsou lidi, kteří se těší z toho, že se s nimi dohodnout nedá, v takovém případě ovšem to zbavení i mírně nelegální je na místě.

V práci nemám čas brouzdat po internetu, ale váš článek mě velice zaujal. Mám podřízenou, které se nemohu zbavit. Sice nemá kázeňské problémy, ale na svou práci nestačí, dělá pomalu a špatně. Má potřebnou kvalifikaci i praxi, ale neustále marodí. Buď ona nebo děcko. Za poslední rok nebyl měsíc, který by odpracovala celý, dokončit práci po pracovní době vždy odmítne. Jaké páky na ni mám použít, když je samoživitelka? Právník ve firmě řekl, že se jí "legálně" nezbavím. Co s takovým pracantem?

Ano, rozdily jsou. Ja pracuji u globalni poradenske firmy, ktera je hodne ovlivnena anglo-americkou casti skupiny. Naprosto zadne rozlisovani mezi muzi a zenami v kariernim postupu, jede se jen na schopnosti a vysledky. Konkretne v nasem oddeleni je vice partnerek nez partneru. Kdyz jsem ale u klientu (delam hodne pro nemecke), vidim, jak to je u nich. Zen je ve vedoucich pozicich jako safranu.

Jano, měla jsem možnost pracovat jako PR manažer u německé firmy a šéf opravdu dával přednost v kariérním postupu mužům. V současnosti pracuji u podobné firmy, tentokrát americké a nemohu si stěžovat. I když jsme tu ženy v menšině, s diskriminací jsem se nesetkala. Když firma fúzovala a šéf se potřeboval zbavit manažera, vyhodil mého kolegu, chlapa. Byl totiž spravedlivý, nechal si předložit moje i jeho výsledky práce, a bylo mu jasné, kdo je tam nadbytečný.

To nebude tim. Proste jste mela jednu spatnou zkusenost s jednou konkretni sefovou. U me v praci jsou mymi nadrizenymi jak muzi, tak zeny, a neni v tom prilis velky rozdil. Drzim vam palce, aby vam nadrizeni muzi nebrzdili karierni postup. Prece jen jiste predsudky stale jeste pretrvavaji, obzvlast v nemeckych a asijskych firmach.

Náhodou jsem si otevřela vaši diskusi a měla jsem dojem, že popisujete můj příběh. Pracovala jsem v podobné instituci a dopadla stejně jako slečna Andrea. Nadřízená nejdříve vyhodila mou asistentku, já jsem byla s její prací spokojena, ale paní šéfová ji nesnášela. Důvod byl prostý: dívka byla velmi atraktivní a naše nadřízená, jemně řečeno velmi ošklivá. Na uvolněné místo odmítla přijmout novou pracovnici, takže vedle vedení oddělení jsem dělala i sekretářku. Ale všechno zlé, pro něco dobré. Po vyhazovu jsem se okamžitě přihlásila k výběrovému řízení u renomované zahraniční firmy. Konkurz jsem vyhrála, nyní tam pracuji druhým rokem s dvojnásobným pracovním nasazením, ale výborným platem. Není to proto, že mými nadřízenými jsou muži?

Nevím co koho čert bere lpět na práci kde vás zaměstnavatel nechce a explicitně o vás nestojí. Opravdu toužíte pracovat v takovém prostředí a za takových podmínek? Opravdu si myslíte že se stigmatem nechtěného nevyhoditelného parazita budete mít šanci na zaměstnanecké benefity, zvyšování platu a pracovní postup; neřkuli na vlídné zacházení a nepeněžní výhody? Tak proč? Mně když zaměstnavatel naznačil, že se mnou už nepočítá - v obou případech jsme se dohodli na výpovědi dohodou během 48 hodin. Bez odstupného.

Praci na dobu urcitou sice davat muzete, ale pouze v celkovem trvani tusim ze 24 mesicu. pak uz nelze, jedine neprodlouzit nabo na dobu neurcitou....naprikla d 6+6+6+6 mesicu a pak konec. Ale ja o toho cloveka mam trvaly zaujem pokud se mi bude darit a pokud on bude rozumne pracovat.

Prave ze to nejde. Bud 12 mesicu reklamovat zlou praci a az potom vypoved a odstupne. Nebo navlict reorganizaci. Jen jsem tomu nemoh uverit.

Zato od Vas jsme se toho dozvedeli....Tajuplny muzi ci zeno....

Problém je, že zákoník nedává rovné podmínky, ale jasně preferuje práva zaměstnanců před zaměstnavateli. Takže je úplně jedno, jestli jste makačenko nebo nemakačenko. Když na to máte žaludek, tak můžete vysoudit pěkné odstupné, protože zaměstnavatel se nemůže jen tak zbavit nevhodného zaměstnance a bohužel, i žlutá karta se dá zpochybnit. Stačí, abyste popřel, že jste něco takového dostal. V tom okamžiku je právo na vaší straně. Kromě toho, společenská atmosféra u nás má kořeny v hlubokém socialismu a negativně nejsou vnímáni jenom zaměstnavatelé, ale např. i pro majitelé nemovitostí. Prostě, ten kdo zaměstnává nebo mu něco patří, je v nevýhodě. Jenom proto, že může rozhodovat a stát pak chrání ty "slabší". Tomu se dříve říkalo antagonismus proletariátu a buržoazie, neboli třídní rozpor, což je vymyšlená hovadina, která možná platila, když vznikal volný trh v 19. století a pak ve 20. století to byl skvělý nástroj, jak ovládat masy. Nový zákoník práce je toho učebnicovým příkladem. Ti, o koho je povinností nás všdech se postarat, jsou ve skutečnosti lidé, kteří jsou jakýmkoli způsobem handykepováni v dnešní tvrdé společnosti a nemohou pracovat ač by chtěli. Jak myslíte, že je postaráno o fyzicky postižené občany? Prakticky nijak. Je jich totiž málo, aby byli silnou voličskou skupinou. A ti, kteří mohou pracovat, ale nepracují, jsou zvýhodňováni, protože jich je hodně. Kromě toho je tato vděčná většina výhodným politickým artiklem soc dem a odborářských předáků. Úcta k těm, co přináší a dávají práci druhým neexistuje. Bohatého Čecha z gustem pomluvíme a odsoudíme. Noviny jsou plné návodů, jak přelstít personalistu naučenými triky, abychom získali zaměstnání. Vztah změstnavatele a zaměstnance je založen na podvodu a vzájemné nedůvěře. A zaměstnavatel potom ani nemá příliš šancí korigovat své špatné rozhodnutí pokud se netrefí do zkušební lhůty 3 měsíců.