Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Odkud kam míří český internetbanking

| rubrika: Analýza | 6. 5. 2008 | 7 komentářů
Odkud kam míří český internetbanking
Původně šlo přes internetbanking dělat jen základní bankovní operace. Dnes už je možné získat úvěr, pojistit se i koupit cenné papíry. Přímým bankovnictvím se nyní uskutečňuje řada bankovních retailových transakcí. Internetbanking ale přitom používá dle výzkumu stále méně než 10 procent Čechů, ostatní stále platí jinak.

Po vyplnění jednorázového příkazu zbývá už jen na senzor počítače otisknout palec a složenka je přes internet pohodlně zaplacená. Je to jednoduché a prý bezpečné. Zatím to ale asi nikdo z tuzemských klientů neviděl. Využití otisku prstů či snímku rohovky u internetbankingu ale přitom až zas taková fikce není. „O využití biometrických dat v internetovém bankovnictví se totiž už nějakou dobu vedou docela velké debaty. Je to ale hudba vzdálené budoucnosti, pokud vůbec nastane. Ne každý klient může být nadšený tím, že jeho otisky prstů bude mít k dispozici banka“ říká David Lorenc, ředitel internetového bankovnictví České spořitelny.

Počty uživatelů internetového bankovnictví v českých bankách

Česká spořitelna1,16 milionu *
ČSOB a PS0,5 milionu
Raiffeisenbank0,208 milionu
KB0,407 milionu (Mojebanka + Elplus)
UniCreditBankpočet klientů banka neuvádí
* jedná se o souhrnné číslo (retail + business)

Zdroj: Banky

První čeští uživatelé internetbankingu se v tuzemsku objevili před deseti lety, tedy už v první polovině roku 1998. To bylo přibližně ve stejné době, kdy se k podobnému kroku odhodlávaly i největší evropské banky. Pokud ovšem čeští klienti chtěli s bankou komunikovat právě tímto způsobem, nemohli si mezi bankovními domy příliš vybírat. Nový způsob ovládání bankovního účtu tehdy umožňovala už od dubna 1998 jen družstevní záložna FIO. Její klienti u ní mohli uskutečňovat běžné transakce na účtu i sledovat kompletní historii transakcí. Ty byly zabezpečené prostřednictvím autorizace přes elektronický podpis.

O masovější rozšíření internetbankingu se vzápětí postarala Expandia banka (tedy dnešní eBanka). „Zpočátku šlo především o to, přesvědčit Čechy, že internetové bankovnictví je opravdu bezpečné a že pro běžné služby není nutné chodit na pobočku,“ poznamenává Tomáš Kofroň, mluvčí eBanky. Podle něj zde bylo nejdříve možné provádět především základní platby, jako jednorázové a trvalé příkazy. Ke vzdělávání i zvyšování důvěry k internetbankingu mezi klienty také podle Kofroně výrazně přispěl projekt eCity. „Mezi nejvýznamnější inovace v roce 2001 pak patřilo vytvoření speciální karty určené pouze pro platby na internetu, zavedení multiměnového účtu a třeba i zamykání platební karty,“ popisuje Kofroň.

Vývoj počtu klientů internetového bankovnictví

ČSOB ČR
(jen retail)
Poštovní spořitelna
(celkem)
březen 2008374 000203 000
březen 2007321 000131 000
březen 2006262 00074 000
březen 2005198 00019 000

V době, kdy v eBance začali rozvíjet další etapu internetbankingu, se postupně začaly v Česku rozhoupávat k investicím do rozvoje internetbankingu i další finanční instituce. Většina tuzemských bank totiž před tím, než se odhodlala umožnit klientům ovládání účtu přes internet, zřizovala spíše call centra a sháněla telefonní operátory. Přímé bankovnictví nabízela koncem devadesátých let převážná část bank nejčastěji jen v podobě telefonního bankovnictví či GSMbankingu. V České spořitelně poskytovali podle Lorence například Sporotel Telebanking a Sporotel SMS už od roku 1996, GSM bankovnictví o tři roky později.

Z velkých bankovních domů se k zavedení internetového bankovnictví jako první rozhoupala Komerční banka. Symbolicky tak učinila na začátku nového tisíciletí v roce 2000. Nabídla klasický internetbanking „Moje banka“ pro retailové klienty a PC banking ve službě Profibanka pro podnikovou sféru. Další dvě velké banky, ČSOB a Česká spořitelna, internetbanking rozjely shodně v roce 2002. ČSOB spolu s Poštovní spořitelnou rok poté začala jako první masověji nabízet i autorizaci platebních operací na účtu přes takzvaný SMS klíč, který musel být zaslán prostřednictvím SMS pro každou transakci zvlášť. Ostatní banky začaly tuto formu zabezpečení nabízet podle mluvčího ČSOB Tomáše Kopeckého až o tři roky později, až v roce 2006.

V začátcích českého internetového bankovnictví byli klienti také omezováni jeho technickými možnostmi. Mohli tak pro vzdálenou komunikaci se svým účtem využívat jen některé operační systémy a vybrané internetové prohlížeče. Velké rozšíření počtu těchto systémů a prohlížečů umožnili třeba v Komerční bance až vloni. „Zbavili jsme se tím závislosti na prostředí Windows a nabídli jsme klientům možnost používat stále populárnější alternativní operační systémy a prohlížeče jako je třeba Firefox,“ říká vedoucí přímého bankovnictví Komerční banky Mojmír Prokop.

Zabezpečení internetbankingu v českých bankách

Bezpečnostní kalkulačka
Bezpečnostní SMS
Bezpečnostní certifikát (v PC)
Certifikát na čipové kartě (včetně čtečky)

V dalších etapách inovací internetového bankovnictví začaly české finanční domy poskytovat i obsluhu dalších typů účtů. „Nejprve to byly spořící a úvěrové, o dva roky později v roce 2005 jsme už zprostředkovali klientům on-line přístup i na účty stavebního spoření a do penzijního fondu,“ doplňuje Lorenc.

Ačkoli řada bankovních operací retailových klientů se uskutečňuje přes přímé bankovnictví, klienti si k internetbankingu hledají cestu jen pomalu. Za půl roku jich vloni dle reprezentativního výzkumu MML-TGI agentury Median přibylo jen jedno procento na necelých devět procent ze všech dotazovaných. „I díky stále lepším bezpečnostním prvkům se však Češi naučili na internetu nejen provádět bankovní operace, ale začali i nakupovat,“ tvrdí Kofroň. Významným krokem v tomto směru bylo podle Kofroně právě spuštění přímých platebních bran, kdy klienti mohou ze svého účtu platit přímo u obchodníka.

Poměr operací zadaných přes přímé bankovnictví versus papírové příkazy

Česká spořitelna 77:23
ČSOB a Poštovní spořitelna 81:19
eBanka 99,8:0,2
Komerční banka 75:25
Raiffeisenbank 75:25
UniCreditBank 70:30

Pozn.: tyto údaje nezahrnují ovšem platby v hotovosti ani složenkami na poště

Zdroj: Banky

Téměř každý měsíc nyní některá z tuzemských bank oznamuje i nějaká vylepšení či novou službu v rámci svého internetbankingu. Internetové bankovnictví tak také získá v budoucnosti podle Marka Rolla z Poštovní spořitelny značný přesah. Pro klienty bude nejspíš důležitá právě dostupnost a možnosti, jak se spojit s bankou. „Kromě telefonu, počítače, GSM funguje v některých zemích třeba i televizní bankovnictví,“ upozorňuje Roll a dále dodává: „Klient si tak může vybírat, co je pro něj nejpříjemnější a co má v danou chvíli po ruce – cestou do práce si zkontroluje účet v mobilu, v práci zadá trvalý příkaz přes internet, cestou domů se staví v pobočce pro kartu a večer prostřednictvím televize pošle synovi peníze na účet“.

Původní internetové bankovnictví, se kterým banky na trh kdysi vstupovaly, se tedy razantně mění v Česku i ve světě. Podle většiny oslovených zástupců bank by nyní čím dál více mělo začít sloužit i k přímému prodeji bankovních produktů. Už dnes si ovšem klienti mohou on-line nakupovat nejen cestovní pojistky či úvěry, ale třeba i cenné papíry.

Chybí vám v Česku nějaký typ služby či produktů v internetbankingu? Podělte se o názor.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+16
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

6. 5. 2008 8:41, Rafter

Mnoho let pouzivam eBanku, par mesicu i mBank a krome jednoho vetsiho vyberu hotovosti jsem v bance nebyl pres dva roky. Vcera jsem byl s manzelkou rusit ucet u CS (ma uz taky mBank) a neveril vlastnim ocim. Ve Sporce stala dlooooouha fronta lidi u okenka hotovostni operace a vsichni klienti vybirali hotovost v radu stokorun az tisicikorun. Nebyt vcerejsiho zazitku, tak bych tomu ze IB u nas pouziva mene nez 10% lidi odmital uverit.
A jeste poznamka k biometrickym udajum. Bezpecnost biometrickych udaju samozrejme zavisi na zpusobu jejich predani overujici strane. Pokud budu pouzivat biometrickou ctecku na zavirovanem PC (coz u retailovych klientu nikdy nelze vyloucit), nikdy tento zpusob bezpecny nebude. Jediny "prinos" teto technologie bude v tom, ze policie ziska mnohem obsahlejsi databazi otisku prstu. Bankovni tajemstvi je vec hezka, ale v ramci boje s terorismem se da obejit cokoliv..

Reagovat

 

+71
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

6. 5. 2008 6:59, Jaromír

Pro mě byl osobně Internetbanking KB, ČSOB, eBanky atd. zklamáním, očekával jsem, že bude vedení účtu a všechny poplatky zadarmo.


Díky teď za FIO a mBanku, když si vzpomenu, že v 99tém po mě chtěli u KB, abych složil pro vydání Visy Classic 100k na účet :).


Jen ať žije konkurence a globální trh.

Reagovat

 

-14
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (7 komentářů)

20. 12. 2008 | 10:01 | bobas

Taky se chystám přejít z CS někam jinam,např.mBanky.Co bych jim zbytečně cpal poplatky a úroky mají jinde taky vyšší. více

7. 5. 2008 | 1:52 | Jaromír


Jak vidím, tak všechno víš, všechno znáš, a při tom nerozumíš ničemu.
Víš, proč mám rád FIO a mBank? Nejen proto, že mi neberou peníze, ale i proto, že ty mínusové položky nemusím zapisovat do účetnictví, a to...
více

6. 5. 2008 | 11:51 | V.Mlich

K te historii: Davno predtim, nez se objevil internet, jsem mel ucet u Foresbank a ovladal jej z domova pres modem. Tehdy se tomu rikalo HomeBanking. více

6. 5. 2008 | 8:44 | Rafter

To je sice hezke, ze vas bankovni poplatky netrapi, ale proc bych mel ty vydriduchy krmit? Nez nacpat bance mesicne 200, to si radeji koupim lahev dobreho vina a ozeru se ;-) více

6. 5. 2008 | 8:41 | Rafter

Mnoho let pouzivam eBanku, par mesicu i mBank a krome jednoho vetsiho vyberu hotovosti jsem v bance nebyl pres dva roky. Vcera jsem byl s manzelkou rusit ucet u CS (ma uz taky mBank) a neveril vlastnim ocim. Ve Sporce stala...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

RPSN, Centrální banka, Lednový efekt, architektura, brno, operátoři, martin stára, tarify, Guy Kawasaki, spekulační, přiměřené náklady na bydlení, asseco, povinnost, Eurotrend, amcico, Zjednodušený daňový doklad, poplatek za správu fondů, lng

5E00138, 2E61991, 0011CHEB, 6U76268, 7U77788

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK