Trauma jako pracovní úraz? Soud řekl, kdy je nárok na odškodnění

Nejvyšší soud po mnoha letech sporu uzavřel případ zaměstnance, který byl jako řidič nákladního vozidla na pracovišti zrovna při sesuvu zeminy. Ta zavalila jeho kolegu při stavbě tunelu Blanka v Praze.  

On sám zraněn nebyl. K sesuvu došlo v okamžiku, kdy se chystal autem vjet do jámy pro zeminu. Po čase ale začal pociťovat zdravotní problémy – ztrácel vědomí, měl potíže s dýcháním, problémy s hybností. Uvědomil si, že od zranění ho dělil krátký okamžik. Nakonec lékař dospěl k tomu, že se u něj vyvinula posttraumatická stresová porucha. A byl mu přiznán invalidní důchod III. stupně.  

Muž se rozhodl podat žalobu na zaměstnavatele s tím, že žádá odškodnění za pracovní úraz. Uvedl, že kvůli invaliditě je zásadním a podstatným způsobem omezen v běžném životě – nemůže pracovat a ani se sám o sebe postarat. Odškodnění vyčíslil na zhruba 1,3 milionu korun. Zaměstnavatel ho ovšem odmítl. 

Případ řešilo několik soudů. Ty mu vesměs uznaly nárok na odškodnění, byť i v jiné výši, než muž požadoval. Podle soudů je totiž vznik posttraumatické stresové poruchy vázán na konkrétní traumatickou zkušenost, tedy v tomto případě přítomnost u zavalení kolegy. A není tak důležitá objektivní skutečnost, ale individuální subjektivní vjem poškozeného, tedy to, co v něm prožitek z události zanechal. 

Případ se nakonec dostal až k Nejvyššímu soudu, který ale dospěl k jinému závěru.

„Nejvyšší soud uvedl, že posttraumatická stresová porucha může být za určitých okolností pracovním úrazem. Klíčové ale je, zda se vyvine v důsledku mimořádně intenzivního stresujícího zážitku vyvolaného událostí, jež se odehrála na pracovišti, které byl poškozený zaměstnanec jako její přímý účastník nebo pozorovatel vystaven při plnění svých pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Tato událost musí současně extrémně vybočovat z běžných, každodenních podmínek výkonu jeho práce,“ popisuje rozsudek advokát Jan Procházka ze společnosti Deloitte Legal.  

Pokud tomu tak není (jako v řešeném případě, kdy došlo k vnímání pouhých sekundárních projevů události), o pracovní úraz se nejedná. Sekundárními projevy můžou být například hluk, zvířený prach, prchající dav lidí.

„Tím se zúžil výklad toho, kdy může být posttraumatická stresová porucha samostatně považována za poškození zdraví způsobené pracovním úrazem, za něž náleží odškodnění. Platí tedy, že poškozený musí být přímým svědkem události či ji bezprostředně vidět,“ vysvětluje advokát Procházka. 

Pracovní úrazy jsou nejčastěji fyzické

Ročně nahlásí zaměstnavatelé v České republice kolem 35 tisíc pracovních úrazů, přičemž velmi závažných je necelá tisícovka ročně. Smrtelných úrazů je každý rok několik desítek.

Nejčastěji jde podle statistik inspekce práce o poškození tělesného zdraví – typicky pádem buď přímo zaměstnance nebo určité věci na něj, dále popálením, zásahem elektrického proudu, vtažením či přimáčknutím určitého stroje, dopravní nehodou i působením vnějších vlivů, například nepřízní počasí. 

V případě psychických problémů je ale prokázání, že jde o pracovní úraz, trochu komplikovanější.

Jak uvedl soud: Příčinou poškození psychického zdraví (představující psychické trauma) v důsledku traumatizující události mohou být různé traumatizující události na pracovišti – těžká nehoda, jiné neštěstí na pracovišti, násilný trestný čin, které postiženého zaměstnance zasáhly do té míry, že u něj vyvolaly mimořádně intenzivní stresující zážitek. Může jít ale například i o nepřiměřeně (extrémně) tvrdou kritiku ze strany vedoucího zaměstnance, obdobné agresivní jednání ze strany spoluzaměstnance, popřípadě jiné osoby. 

V každém případě, jak nyní upozornil Nejvyšší soud, pracovník musí být přímým účastníkem takové traumatizující události nebo jejím přímým pozorovatelem. Nestačí tedy, že se o události jen dozví. 

Odškodnění od pár tisíc až do milionů

Zaměstnavatel je pro případ odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu ze zákona pojištěn. Přesto bývají pracovní úrazy, za které náleží odškodnění, často předmětem sporu zaměstnance a firmy.

Zaměstnavatelé občas odmítají pracovní úraz uznat s tím, že danou činnost, při které úraz vznikl, zaměstnanci přímo nenařídili. Lidé se tak ještě před soudním sporem mohou obrátit na inspektorát práce a požádat o posouzení případu.  

Pokud se pracovní úraz – ať už tělesný či psychický – potvrdí, odškodnění je většinou štědré. Zaměstnanci mají nárok na náhradu ušlé mzdy za dobu trvání úrazu, náhradu za ztrátu výdělku po skončení pracovního poměru, v případě trvalých následků dostanou i doživotní rentu. Mohou mít nárok také na bolestné, na náhradu za ztížené společenské uplatnění či náhradu za vynaložené náklady spojené s léčením. V případě smrtelného úrazu pak mají na odškodné nárok příbuzní. 

Pracovní úrazy odškodňují ze zákona pouze dvě pojišťovny – Generali Česká pojišťovna a Kooperativa.  

Podle mluvčího pojišťovny Kooperativa Milana Káni je posttraumatická stresová porucha (PTSP) poměrně často odškodňována, ale ve většině případů současně jako doprovodná diagnóza spojená se závažným pracovním úrazem. Vždy je nutné mít o tomto onemocnění posudek od lékaře specialisty - psychiatra.

„Existují také případy, kdy je možné odškodnit PTSP samostatně, aniž by byla narušena tělesná integrita zaměstnance, pokud je zaměstnanec vystaven velmi otřesné, životu ohrožující události. Jedná se o případy přepadení banky, pošty nebo obsluhy čerpací stanice či baru, kdy pachatel se zbraní hrozí smrtí. Nebo při závalu v dolech, kde došlo k závažným či smrtelným úrazům spolupracovníků, kterým osobně postižený zaměstnanec poskytoval pomoc a sám byl v ohrožení života,“ vyjmenovává Milan Káňa.

Podle tiskového mluvčího Generali České pojišťovny Jana Marka je počet pracovních úrazů a nemocí z povolání v posledních letech poměrně stabilní. „Ročně řešíme z tohoto zákonného pojištění zhruba 13 tisíc pojistných událostí – ať už jednorázových plnění, nebo v podobě rent. Meziroční odchylky jsou v řádu nižších jednotek procent, jde o řádově nižší stovky případů,“ říká Marek. 

Doplňuje, že ačkoliv počty případů mírně kolísají, vyplacená plnění, tedy odškodnění, stále mírně rostou. „Je to zejména důsledek toho, že výše odškodnění je často vázaná na výši výdělků, případně průměrných výdělků v Česku. Výdělky v posledních letech rostou, což se odráží i v rostoucí výši odškodnění,“ vysvětluje Marek.  

Podrobnou statistiku u pracovních úrazů pojišťovna podle jeho slov nesleduje. Nicméně výši odškodnění odhaduje u drobných úrazů kolem 20 tisíc korun, u těch závažných jde plnění od statisíců až do miliónů korun. U těžkých případů ale nejde o jednorázové plnění, probíhá kontinuálně po mnoho let.  

Ať se nespálíte

Zdroj: Shutterstock

• Náhrady po nemoci z povolání a pracovních úrazech porostou
• Nová nemoc z povolání. Sedavé profese mají smůlu
• I za tohle můžete dostat výpověď. Případy, které potvrdil soud
  
• Zaměstnanec okrádá firmu. Kdy může dostat okamžitou výpověď?
• Chystá se převrat v zákoníku práce. Cílí hlavně na problémisty
• Výpověď a odstupné. Co si pohlídat, když už vás nechtějí
• Kolik dostanete, když přijdete o práci. Podpora v nezaměstnanosti 2024
• Zaměstnanci mají dostat zaplaceno i za pohotovost, rozhodl soud

Kateřina Hovorková

Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem