Lidé, kteří v důsledku svého povolání trpí chronickými potížemi s bederní páteří, se od roku 2023 mohou dočkat odškodnění. Rozšíření seznamu nemocí z povolání schválila vláda Andreje Babiše na svém posledním zasedání.
„Ročně se jedná minimálně o desítky případů, kdy toto onemocnění zásadním způsobem poškodí zdraví zaměstnanců. Opatření má i preventivní význam, aby se rizikům onemocnění lépe předcházelo,“ řekla odcházející ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
Zařazení chronického onemocnění bederní páteře na seznam nemocí z povolání má také odstranit horší postavení českých zaměstnanců v porovnání s některými státy Evropy. Například v Německu je na seznamu už od roku 1997, na Slovensku od roku 2003. Uznávají ho i Francie, Španělsko, Belgie, Itálie nebo Dánsko.
Jde o první rozšíření seznamu od roku 2014, kdy na něj – s účinností od roku 2015 – přibyla rakovina vaječníků kvůli azbestu a zároveň se zmírnil limit u chronické obstrukční plicní nemoci vznikající při těžbě uhlí.
Už tehdy přitom ministerstvo práce a sociálních věcí plánovalo, že chronické onemocnění bederní páteře by seznam mohlo rozšířit od roku 2017. Nakonec to trvalo mnohem déle. Jako problém se ukázala hlavně přesná definice a stanovení takových podmínek, aby se novinka nezneužívala. Zaměstnavatelské svazy požadovaly zpřísnit původně navrhovaná kritéria.
Chronické poškození bederní páteře jako nemoc z povolání
„K těžkému chronickému poškození bederní páteře, které může vést i k invaliditě, přispívá těžká práce spojena zejména s manipulací s hmotnými břemeny a torzí páteře,“ upřesňuje Milan Tuček, předseda výboru Společnosti pracovního lékařství.
Tato nemoc z povolání se může týkat například stěhováků, pracovníků ve stavebnictví, při dobývání surovin nebo ve zdravotnictví, pokud dochází ke zvedání pacientů a k vysoké zátěži páteře. Tuček je zdrženlivější než ministerstvo a odhaduje, že půjde o zhruba dvacet případů ročně.
„Je vědecky dostatečně prokázáno, že v důsledku dlouhodobého přetěžování těžkou fyzickou prací může dojít k chronickému onemocnění bederní páteře. Podle studií těžká fyzická práce u dlouhodobě exponovaných osob zvyšuje statisticky významně výskyt onemocnění bederní páteře ve srovnání s obecnou populací v průměru o cca 40 až 60 %,“ napsalo ministerstvo práce v návrhu.
Podmínkou pro uznání nové nemoci z povolání bude, že zaměstnanec pracoval nejméně tři roky v profesi, v níž se pravidelně vyskytuje časté ohýbání nebo úklony trupu při držení, zvedání a přemísťování těžkých břemen, a že kvůli tomu byl aspoň 12 měsíců v pracovní neschopnosti. „Pokud pacient nevyhoví těmto předběžným podmínkám, nemá naději na uznání nemoci z povolání,“ říká Daniela Pelclová z Kliniky pracovního lékařství I. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Pro splnění přísných kritérií musí být splněno několik předpokladů současně:
- obtíže v oblasti bederní páteře vyšetřil a posoudil neurolog jako těžké chronické onemocnění bederní páteře a jednoznačně vyloučil jiné diagnózy (například vrozené poruchy páteře, Bechtěrevovu chorobu, svalové poruchy či následek úrazu),
- závažný nález na bederní páteři je objektivizován také vyšetřením pomocí magnetické rezonance,
- pracovní podmínky každého pacienta zhodnotí měřením na pracovišti příslušná hygienická stanice jako vysoce zatěžující (pomocí software Tecnomatix Jack a zohlednění výšky a hmotnosti pracovníka).
Na tuto nemoc z povolání tedy „nedosáhnou“ běžné sedavé profese. „Nebudou odškodňování řidiči automobilů ani další pracovníci se sedavým zaměstnáním,“ upřesňuje Pelclová.
Posuzování u lékaře začne až po 1. lednu 2023, kdy rozšíření seznamu nabyde účinnosti – přestože seznam má formu nařízení vlády a nepotřebuje tedy „potvrzení“ poslanci. Zaměstnanci se pak mohou hlásit sami, nebo je doporučí jejich ošetřující lékaři. O uznání nemoci z povolání rozhodují takzvaná střediska nemocí z povolání pro určitý kraj nebo okres.
Pokud vám bude uznána nemoc z povolání, máte nárok na náhradu za ztrátu výdělku po dobu pracovní neschopnosti i po jejím skončení. Jestliže vám ze stejného důvodu uznají invaliditu, můžete si kromě invalidního důchodu zažádat také o dorovnání rozdílu mezi příjmem před nemocí a po jejím propuknutí.
Nárok máte i na náhradu za bolest, ztížení společenského uplatnění, nákladů na léčení a věcné škody. Všichni zaměstnavatelé jsou pro tyto případy povinně pojištěni. Odškodnění tedy neplatí přímo z firemních peněz, ale hradí je pojišťovna. Zaměstnavatel platí pouze odstupné, když je nutné propuštění z práce.
Ani krční páteř, ani vyhoření
Pelclová připomíná, že Evropská komise i Mezinárodní organizace práce doporučují rozšířit seznam nemocí z povolání o další položky, česká vláda to ale ani po letech nenavrhla.
„Jsou to například nemoci krční páteře nebo nemoci bederní páteře z celotělových vibrací. Dále pak syndrom vyhoření – pro ten je však třeba nejprve nastavit jasná objektivní kritéria klinická i kritéria expozice, nejlépe opět na základě grantové studie, neboť nelze akceptovat jen subjektivní pohled pacienta,“ říká.
Proti rozšíření seznamu o nemoci krční páteře mluví mimo jiné obtížné prokazování, kdy jde skutečně o důsledek přetěžování, a kdy třeba „jen“ nesprávného sezení. Ještě obtížnější prokazování hrozí u takzvaného vyhoření.
Český seznam může vláda aktualizovat každé dva roky. „Prozatím nevím o další nemoci, která by tam mohla být v dohledné době zařazena," dodává Tuček.
Jana Divinová
Vystudovala ekonomii a management na Vysoké škole báňské. V redakci NextPage Media působí od podzimu 2021, předtím pracovala v MF Dnes a iDnes.cz. Volný čas tráví nejraději s rodinou a přáteli. Miluje přírodu, cestování a... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
30. 12. 2021 9:08, Litost
Člověk má pater na dranc za 25 let z kamionu a oni mu nic neuznají.Ze se nestydí!!!
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
29. 12. 2021 23:53, Kostival
Červená nefunguje podvodní ci
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.