Zdroj: Shutterstock
Investování se společnostmi podle paragrafu 15 zákona o investičních společnostech a fondech dostane přísnější pravidla. Počítá s tím návrh ministerstva financí, který na začátku října podpořila vláda a teď zamíří k poslancům.
Cílem je omezit investice prostřednictvím takzvaných nelicencovaných správců. Někteří z nich totiž aktivně nabízejí své služby širší veřejnosti – přestože jim to zákon zakazuje. Snaží se přesvědčit drobné investory, že fungují podobně jako standardní investiční fondy pod dohledem České národní banky – přitom díky výjimce v zákoně nepodléhají prakticky žádné kontrole.
Zájem o zakládání „alternativních fondů“ podle § 15 v posledních letech výrazně roste. Před čtyřmi lety jich v seznamu ČNB bylo 129, před dvěma lety 305 a ke konci letošního července už 415.
Jaké změny má novela od 1. července 2024 přinést?
Původním smyslem paragrafu 15 bylo umožnit menším skupinám – typicky přátelům, členům širší rodiny nebo blízkým obchodním partnerům – společné investice bez „byrokratického“ dohledu České národní banky.
Správce takového alternativního fondu tedy může svým kontaktům nabízet produkty snadněji – bez toho, aby musel žádat o povolení a licence nebo vytvářet nákladné a složité organizační struktury. Investory může oslovovat jenom individuálně, nesmí nabízet produkty „veřejně“.
Takové společnosti mají cílit na takzvané kvalifikované investory, u nichž se předpokládá víc zkušeností a zároveň musí vložit alespoň milion korun (detailněji si to vysvětlíme později). Kromě kvalifikovaných investorů mohou správci podle dosavadních pravidel přijmout peníze nejvýše od dvaceti dalších lidí (drobných investorů).
Společnosti podle § 15 („správa majetku srovnatelná s obhospodařováním“) sice mají povinnost registrovat se u České národní banky, ta ale jejich činnost nijak dál nekontroluje. Stačí jednoduchý zápis do veřejného seznamu – na rozdíl od standardních investičních společností není v jejich případě potřeba povolení (licence). ČNB na takové „alternativní fondy“ nedohlíží, jenom vede jejich seznam.
Kromě úvodní registrace do seznamu stačí, když subjekty podle § 15 pošlou ČNB jednou ročně výkaz informující o výši spravovaného majetku. Cílem je, aby nepřekročily maximální limit 500 milionů eur (při využití pákového efektu klesá na 100 milionů). Nad tento limit už by byla potřeba standardní licence s dohledem ČNB. Limit je přesto velkorysý: i když se jim říká minifondy, v přepočtu v nich může být až 12 miliard korun.
„Smyslem § 15 je jednodušší režim pro správce fondů, které nejsou nabízeny veřejnosti a s ohledem na menší objem majetku nemohou představovat systémové riziko,“ vysvětlovalo ministerstvo financí, když se před deseti lety schvaloval zákon o investičních společnostech a fondech.
Jenže: kvůli chybějící kontrole si řada „alternativních fondů“ s nastavenými pravidly a limity hlavu neláme. Například zkrachovalá společnost WCA International nabrala od šesti tisíc klientů kolem dvou miliard korun. U „přátel a rodiny“ nezůstala ani Growing Way Ondřeje Janaty s 3600 klientů a investicemi přes 1,4 miliardy
Novela počítá s tím, že společnosti fungující podle § 15 budou muset nově do svého názvu přidat pojem „osoba rizikového kapitálu“. Zákon zároveň výslovně zakáže použití slova „fond“ včetně jeho překladů nebo odvozených slov.
Podle dosavadních pravidel se sice společnosti podle § 15 nesmí označovat jako „investiční fond“, nicméně výraz „alternativní investiční fond“ už byl v pořádku.
Řada emitentů nemovitostních dluhopisů nebude mít na výplatu úroků, říká v rozhovoru Jan Topinka, partner v advokátní kanceláři Havel & Partners. Vysvětluje, proč dluhopisy budou „padat“ a na co by si investoři měli dát pozor.
„Zákaz užívání slova fond v názvu společnosti je krokem kupředu,“ hodnotí návrh Ondřej Kučera z advokátní kanceláře KLB Legal.
„Úprava názvu sice na první pohled může působit jako malichernost, ale i ona sama o sobě by mohla pomoci,“ říká právník Jan Eisenreich, šéf Asociace pro transparentnost investičního trhu. „Řada subjektů podle § 15 se totiž prezentovala jako fondy a zaštiťovala se tím, že jsou registrované u ČNB. Pokud bude název obsahovat dovětek ‚osoba rizikového kapitálu‘ a zároveň proběhne i nějaká informační kampaň pro retailové investory, mohlo by to velmi pomoci s jejich schopností odlišovat jednotlivé subjekty na finančním trhu a vnímat míru rizika,“ věří.
Novinku vítá také Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh ČR. „Dosavadním označením ‚fond‘ mohou tyto subjekty u nezkušených investorů vyvolávat dojem, že se jedná o regulované investiční fondy, ačkoliv opak je pravdou: nepodléhají regulaci investičních fondů ani dohledu ČNB,“ připomíná.
Nelicencovaní správci, kteří vznikli nebo ještě vzniknou do doby, než začnou platit přísnější pravidla, dostanou na změnu dvouleté přechodné období. Novela má být účinná od července 2024, dříve vzniklé společnosti tedy budou mít na změnu názvu čas až do poloviny roku 2026.
Podle šéfa finanční skupiny Partners Petra Borkovce, který zneužívání § 15 často kritizuje, je návrh v tomto bodě příliš velkorysý. „Pro prostou změnu označení mi dva roky přijdou opravdu dost dlouhá doba,“ říká.
Ministerstvo chce také zpřísnit limity týkající se minimální výše investice a maximálního počtu drobných investorů.
Podle dosavadních pravidel mohou podle § 15 volně investovat takzvaní kvalifikovaní investoři. To jsou – když vynecháme právnické osoby – lidé s větší investiční zkušeností i s větším finančním zázemím.
Minimální investice musí v současnosti dosáhnout buď 125 tisíc eur (přibližně tři miliony korun), případně aspoň milion korun (něco přes 40 tisíc eur) – pro nižší limit stačí, když správce písemně potvrdí, že „na základě informací získaných od investující osoby se důvodně domnívá, že tato investice odpovídá jejímu finančnímu zázemí, investičním cílům a odborným znalostem a zkušenostem v oblasti investic“.
Novela reaguje na to, že nižší limit se zneužívá a ČNB ho v praxi nemůže účinně kontrolovat – profil investora se odvíjí od výsledku dotazníku, s jehož správným vyplněním mu správce může pomoct.
Od července 2024 má pro investice podle § 15 platit jenom vyšší limit: 125 tisíc eur. I u něj bude potřeba, aby profil investora odpovídal zmíněným požadavkům – tedy aby pro něj daná investice podle správce byla přiměřená a vhodná.
Zároveň však zůstane výjimka „pro rodiny a přátele“, která umožní investovat až dvaceti lidem, kteří podmínku minimálního vkladu nenaplňují.
Aby nedocházelo k obcházení zákona, bude v takovém případě nově nutné, aby maximální počet takových osob ověřil autor. Správce bude muset takové ověření dodat ČNB vždy do šesti měsíců od uplynutí předcházejícího účetního období – obvykle tedy do poloviny následujícího roku. Za chybějící potvrzení může ČNB uložit pokutu teoreticky až 300 milionů korun, případně do 10 % celkového ročního obratu nebo do dvojnásobku získaného neoprávněného prospěchu.
Chcete si splnit své sny? Investujte!
Do minuty vyhledáte nejvýhodnější investiční portfolia a přání vaše i vašich blízkých se začnou plnit. A nemusíte být profík.
„Pokud chce tedy nelicencovaný správce využít výjimku z minimálního požadovaného vkladu, musí ČNB předložit ověřenou zprávu auditorem, že počet investorů nepřesahuje 20 osob. Tím bude zajištěno, že nedochází k obcházení zákona a zároveň toto nepředstavuje nadměrnou administrativní zátěž, neboť se paušálně nerozšiřuje povinnost auditora například vůči účetní závěrce. Ověřování účetní závěrky se řídí standardními účetními předpisy,“ vysvětluje ministerstvo financí v komentáři k návrhu novely.
„Návrh zavádí pravidlo, že pokud je tam byť jen jeden nekvalifikovaný investor, může mít subjekt maximálně 20 investorů – tedy kvalifikovaných i nekvalifikovaných. Zároveň dochází k odstranění kategorie investorů nad jeden milion korun, kteří se mohli kvalifikovanými stát po vyplnění investičního dotazníku. Jde tedy o významné zhoršení přístupu k těmto typům investic pro středně bohaté investory,“ shrnuje to Jan Eisenreich, předseda Asociace pro transparentnost investičního trhu.
Upozorňuje také na komplikaci, která postihne i menší subjekty, které fungují bez problémů. „Rozumím snaze omezit neoprávněné podnikání fondů, které v rozporu se zákonem vybírají peníze od tisíců nekvalifikovaných investorů. Zároveň ale stát říká, že chce zachovat možnost takzvaných friends and family fondů – tedy drobných vehiklů, do nichž investuje své peníze rodina nebo skupina přátel do 20 lidí. Tyto drobné fondy chce ale zatížit povinností dodávat každoroční auditní zprávu o tom, že mají méně jak 20 investorů. Naopak fondy, které vyberou peníze od více jak 20 kvalifikovaných investorů, žádnou auditní zprávu dodávat nemusí,“ říká Eisenreich.
„Z mého pohledu by bylo lepší, aby friends and family fondy v rámci výkazu vůči ČNB (ROFOS 36 a 37) zaškrtávaly i políčko, že nepřekročily počet 20 investorů. A v případě, že budou spravovat velký objem kapitálu, který je ve zjevném nepoměru k malému počtu investorů, mohla by si ČNB vyžádat podklady i auditní zprávu o tom, že fond má méně jak 20 investorů. Čili tato povinnost by z mého pohledu neměla být každoroční, ale pouze na výzvu ČNB po zjištění, že fond vykazuje znaky neoprávněného investování,“ dodává Eisenreich.
Také Ondřej Kučera z advokátní kanceláře KLB Legal podotýká, že zákonodárce tím přenáší kontrolní povinnost na auditory. „Správcům by vznikla další zbytečná administrativní zátěž spojená s náklady na audit,“ upozorňuje.
Novela má rozšířit také informační povinnost vůči investorům. Nově bude přímo součástí § 15, bude v zákoně více strukturována a zároveň bude zdůrazněno, že správce musí tyto informace poskytnout „s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy“.
Výslovně se musí zmínit také „rizikovost investice včetně informace, že investice není garantovaná a investor může ztratit veškeré investované prostředky“. Kromě toho nemá chybět informace o výši úplaty, investičním horizontu, investiční strategii a skutečnosti, že subjekt nepodléhá dohledu ČNB.
Dosavadní informační povinnosti jsou podle ministerstva stanoveny tak, že je někteří nelicencovaní správci obcházejí. Drobní investoři se pak domnívají, že investují do regulovaných subjektů pod dohledem ČNB Nepoctiví správci k tomu sami přispívají matoucími zmínkami ohledně „registrace“ nebo „schválení“ ze strany ČNB – podobně jako u rizikových korporátních dluhopisů.
Už teď přitom společnosti podle § 15 musí mimo jiné na všech materiálech včetně internetových stránek uvádět informaci, že dozoru ČNB nepodléhají.
Ministerstvo financí věří, že situaci zlepší i další novinka: sankční výmaz za porušení povinností daných zákonem. ČNB by při rozhodování měla zohlednit závažnost porušení nebo ochotu zjednat nápravu.
Právnická osoba, kterou by ČNB vymazala ze svého seznamu správců podle § 15, by na něj dalších deset let nemohla být zapsána.
„Sankční výmaz je také jedinou sankcí, která je dána za informační povinnost a za omezení osob, které mohou investovat podle § 15. Zavádí se sice pokuta za nedodání ověření auditora, ovšem překročení výjimky limitu 20 osob by mělo být ve výsledku trestáno výmazem, neboť primárně se nejedná o dohlížený subjekt na finančním trhu,“ konstatuje ministerstvo financí.
Sama Česká národní banka neúspěšně prosazovala, aby se podobná sankce týkala i fyzických osob. Konkrétně těch, které byly v posledních šesti měsících před výmazem v řídicím nebo kontrolním orgánu správce podle § 15. Takoví lidé by nesměli dalších deset let působit v řídicím nebo kontrolním orgánu jiného takového správce.
Sankce pouze pro právnické osoby je nedostatečná i podle Jana Topinky z advokátní kanceláře Havel & Partners. „Sankce výmazem ničemu nepomůže, nové s.r.o. si založíte za den. Pomoci by mohlo, kdyby ČNB měla možnost registraci odmítnout, pokud by ve vlastnické struktuře nebo v orgánech byla osoba, která má dřívější ‚škraloup‘ na finančním trhu. To by ale znamenalo kvazi-licenční řízení,“ říká Topinka.
Ministerstvo financí podobné rozšíření pro fyzické osoby odmítlo. „Jednalo by se o zásadní precedent v oblasti svobody podnikání, kdy fyzická osoba nemá možnost nijak se bránit (nebude účastníkem řízení o výmazu), ovšem rozhodnutí by vůči ní mělo zásadní dopad,“ argumentuje.
I přes určité výhrady považují oslovení experti navrženou novelu za krok správným směrem. Podotýkají však, že podstatná bude schopnost a ochota České národní banky dohlížet na dodržování přísnějších pravidel.
„Nové povinnosti jsou fajn, ale pokud ČNB nebude mít kapacitu či chuť na jejich plnění dohlížet a porušení tvrdě a rychle trestat, situace se příliš nezmění,“ myslí si Jan Topinka z advokátní kanceláře Havel & Partners.
„Chybí mi tam povinnost pravidelného reportingu – a hlavně dostatečné sankce. Výmaz a nezapsání po dobu 10 let nevyřeší to, že už bylo nasbíráno a potenciálně zmizelo mnoho peněz,“ říká šéf skupiny Partners Petr Borkovec.
„Každý takový subjekt by měl každý měsíc nebo kvartál poslat report, kolik peněz je ve fondu, kolik je tam osob a s jakou výší investic. Pokud poruší limity, tak ČNB musí mít možnost uložit dostatečné finanční sankce a zasáhnout. Odpovědnost musí nést fyzické osoby – zakladatelé, majitelé, statutárové. Důležitá je i činnost policie a soudů a trestní odpovědnost,“ upřesňuje Borkovec.
„U tohoto nástroje chybí depozitář, takže jej může nahradit jednoroční audit. Tato povinnost by prověřila správnost reportingu podle plateb a hospodaření s prostředky – tedy že jsou tam, kde mají být,“ dodává Borkovec.
Na novele mu chybí také přísnější omezení celkové částky, kterou subjekty podle § 15 mohou přijmout. „Případně další úroveň regulace v případě, že částka pod správou překročí například 20 milionů eur: povinnost mít depozitáře, navýšit kapitál a rozšířit reporting na úroveň investičních společností,“ navrhuje.
Novelu vítá i advokát a insolvenční správce Jan Langmeier ze společnosti Langmeier & Co. „Domnívám se, že navrhovaná opatření přispějí ke kultivaci prostředí, ve kterém takzvané alternativní fondy působí. Nicméně zcela zásadní je v tomto směru budoucí přístup ČNB. Myslím, že by měla zesílit kontrolu, zda tyto osoby nealokují kapitál od investorů protizákonným způsobem,“ říká.
„Pokud se podíváme například na kauzu Growing Way, je zřejmé, že tento subjekt zcela flagrantně porušoval dlouhou dobu i stávající regulaci. Nelze se tedy domnívat, že nová právní úprava bude samospasitelná, zásadní role bude na straně ČNB. Situaci by rovněž z dlouhodobého pohledu prospělo obecně větší zaměření na finanční gramotnost běžných klientů finančního trhu,“ dodává Langmeier.
Finanční arbitr by investice podle § 15 nejraději zcela zrušil, napsal v připomínkách k návrhu. Zjednodušeně řečeno: drobní investoři můžou využít individuální investiční služby poskytované obchodníkem s cennými papíry či investičním zprostředkovatelem nebo investovat prostřednictvím fondů kolektivního investování, větší investoři pak mají k dispozici hlavně fondy kvalifikovaných investorů. Ministerstvo financí takový plošný zákaz odmítlo, stejně jako mírnější variantu, podle které by služba podle § 15 nesměla být poskytována spotřebitelům.
„Cestou není zrušení institutu ani jeho silná regulace (licence, limity a podobně). Jde o užitečný nástroj pro family offices a investorské kluby, které velkou regulaci nepotřebují. Řešením může být právě posílená informovanost investorů – zejména to, že entitu nedohlíží ČNB a že jde z podstaty o rizikovou investici,“ myslí si advokát Jan Topinka.
„Finanční regulace nemůže zakázat všechny typy finančních produktů. Měla by řešit především ochranu drobných investorů – aby takové produkty nebyly veřejně nabízeny široké veřejnosti, a aby fungoval účinný dohled, který přísně trestá obcházení distribučních pravidel chránících drobné investory, ať už se jedná subjekty dle § 15, prašivé dluhopisy nebo jakékoliv jiné investice,“ říká Jana Brodani z Asociace pro kapitálový trh.
Petr Kučera
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
