Zdroj: Shutterstock
Co vás vedlo k založení Asociace pro transparentnost investičního trhu?
Hodně mě baví oblast finančního práva a investic vůbec. Na škole jsem si pod dojmem filmů typu Wall Street samozřejmě představoval, že to u nás funguje podobně jako v USA. V českých reáliích však často najdeme různé kvaziporadce, kteří toho o finančních trzích a investicích příliš nevědí, ale zato dobře vědí, z jakého produktu dostanou největší provizi.
Na naši advokátní kancelář se obracelo dost klientů, kteří bohužel skočili na nabídku „výhodných“ životních pojistek, dluhopisů, kryptoměnových balíčků a podobně. Nekvalifikovaným investorům jsou často nabízeny naprosto nesmyslné investice, které se pohybují na hraně – i za hranou – trestného činu podvodu. Počet lidí, kteří byli takhle napáleni, je bohužel tak velký, že podle mě jde o systémový problém.
Ty problémy existují už několik let. Co vás přesvědčilo, abyste asociaci založil právě letos?
S nápadem na založení nějakého subjektu, zaměřeného na řešení největších nešvarů investičně-zprostředkovatelského trhu v Česku, přišel už před nějakými pěti šesti lety Ladislav Soukup, současný místopředseda asociace. Zažil kuponovou privatizaci a s tím související divoký přerod ekonomiky. Rozmach trhu s dluhopisy nevalné hodnoty, ke kterému u nás v posledních letech došlo, mu tu dobu připomínal.
Věnovali jsme se pak několika kauzám, které souvisely jak s „prašivými“ dluhopisy, tak s vyloženými podvody, založení asociace jsem ale pořád odsouval. Definitivním impulsem tak byla až kauza J. O. Investments.
Zmíněné problémy tady nikdo předtím moc neřešil?
Myslím, že ne. ČNB samozřejmě na svých stránkách vydává varování ohledně podezřelých subjektů, ale různá podvodná schémata často dovedou plavat poměrně dlouho pod jejím radarem. Dalším problémem je, že ty společnosti využijí varování jako určité potvrzení svého obchodního modelu. Říkají klientům: „Podívejte se, ČNB už zajímáme, náš produkt je lepší než ty bankovní, a proto banky řekly ČNB, ať před námi varuje.“ Jakkoliv je tato logika hloupá, tak bohužel na část klientů funguje.
Dále u nás existuje Asociace pro kapitálový trh (AKAT). Také občas vydává různá varování, vždy ale spíše ve formě manuálů, jak rozpoznat rizikovou investici. Specializuje se spíše na licencované subjekty. My vidíme daleko větší riziko u těch bez jakékoliv licence, a tedy i bez jakékoliv kontroly.
Na českém trhu fungují vyšší desítky subjektů, které se chovají jako pokoutné fondy. Právě na jejich činnost se specializujeme. Využívají mezer v zákonech, ať už se to týká subjektů podle § 15 zákona o investičních společnostech a fondech (správa majetku srovnatelná s obhospodařováním – pozn. red.), emise dluhopisů či různých kryptoměnových schémat.
Kolik vás v asociaci je?
Je nás zatím šest – tři právníci, dva ekonomové a jedna administrativní síla. Ale není reálné, abychom sami dokázali stíhat všechny kauzy se stovkami až tisícovkami klientů. Zpočátku sice řešíme kauzu interně pomocí našich advokátů, potom ale pro ni najmeme další specialisty.
Nestačí vám tedy jenom zastupovat poškozené poté, co dojde k pádu podvodného investičního schématu, ale snažíte se také o prevenci.
Ano. Naším cílem je i vzdělávání, zvyšování finanční gramotnosti, upozorňování na podvodná schémata, a to i za cenu, že budeme ze strany provozovatele schématu žalováni.
Poskytujete i konzultace ohledně jednotlivých investic?
Ano. Samozřejmě ne ohledně jejich výhodnosti, ale čistě z hlediska podezření na riziko podvodu nebo nějakého nestandardního chování. Čili jakýkoliv člověk si u nás může nechat danou investici prověřit.
Jak takové prověření vypadá?
Jednotlivé investice procházíme z hlediska smluvní dokumentace, dohledatelnosti vlastníků a osob, které za daným projektem skutečně stojí, finančního nastavení a podobně.
Schází se u nás hodně informací. Český trh není tak velký a často tak víme, že například pan XY stál v minulých letech za nějakým podvodným schématem – a pokud se jeho jméno objevuje jinde, rozbliká se varovné světélko.
V nejbližší době plánujeme vytvořit eticko-analytický kodex, takové best practices, podle kterého by se měly firmy na investičně-zprostředkovatelském trhu řídit.
Mají problémové investice, s nimiž se potkáváte, nějaký společný jmenovatel?
Varovných znaků je několik a často se opakují. První z nich: too good to be true – společnost slibuje výnosy, které jsou značně nadstandardní. Ve spojení s ostatními znaky to skládá takové puzzle, kde po spojení všech dílků vyjde nápis „uteč od toho“.
Můžete uvést příklad na nějakém konkrétním produktu?
Často jde o korporátní dluhopisy. Pokud nějaká společnost slibuje roční zhodnocení dvanáct, patnáct procent, tak je na místě klást si otázku, co za skvělý business model má, že dovede platit takový úrok.
Protože to nejsou jediné peníze, které ta společnost ve spojení s emisí dluhopisu musí platit. Musíte si připočítat vyšší desítky či nižší stovky tisíc na právní a administrativní náklady na emisi, náklady na toho, kdo dluhopis prodává – zprostředkovatele, případně dluhopisový portál. Dále jsou to náklady na běžný provoz společnosti a podobně. Reální cena peněz, které si půjčuje, pak pro takovou společnost vychází ve výši osmnáct až dvacet procent ročně.
K výraznému pozvednutí obočí to vede u start-upů. Ty si totiž často půjčují na vývoj svého produktu. A když se takový start-up zaváže hradit úrok hned v prvním roce, je opravdu na místě otázka, kde jinde na to může vzít peníze než z peněz investorů, co tam vloží peníze po vás.
Investice do start-upů přeci můžou být pro zájemce i zajímavé, nebo ne?
Pokud investuji do start-upu, měl bych alespoň trochu rozumět produktu, který dělá, a trhu, na kterém se pohubuje. Často jsou podvodné investice prezentovány investorům tak, aby jim nerozuměli: Geniální strategie na Forexu. Nové typy testování zdravotního stavu z kapky krve. Mobilní aplikace, která řeší problém na trhu, kterému sice nerozumíte, ale je obrovský. Skvěle naprogramovaní roboti. Hotelové komplexy v Nikaragui. Zcela nový typ baterií. A podobně.
Chcete šikovně investovat? Najdeme pro vás optimální řešení.
Pro běžného člověka je hrozně obtížné poznat, jaký projekt má hlavu a patu, a jaký je spíš sci-fi.
Problém je v tom, že jsou často nabízeny nevhodnou formou investorům, pro které se vůbec nehodí. Například start-up vydá dluhopis, kde slibuje pravidelný roční výnos 12 procent, aby nalákal i konzervativní investory, kteří příliš nechápou riziko a vidí jen stabilní dvanáctiprocentní roční zhodnocení.
Jenže během toho roku se start-upu zpozdí launch projektu, rozhádají se zakladatelé, uteče nejlepší programátor a vezme s sebou tři členy týmu... a tak dále. Start-up pak nebude mít na výplatu těch 12 %, půjčí si někde za vyšší úrok a už se točí ve spirále.
Ve finále to zabije i projekt, který by byl jinak dobrý. Investorům zůstanou prázdné peněženky a oči pro pláč. Přitom na začátku stačilo být upřímný – říct si, že nevíme, jak to bude vypadat za rok, ale jsme docela silně přesvědčení, že za pět let budeme mít skvělý produkt, miliony zákazníků a desítky trhů a podle toho si zvolit produkt, který investorům nabídnout. V tomto případě třeba konvertibilní dluhopisy nebo podíl ve společnosti.
Jaké jsou ty další znaky, podle nichž můžu poznat podezřelou investici?
Třeba korporátní struktura společnosti. Proč má sídlo na Britských panenských ostrovech, když podniká jen v Česku? Proč je vlastněna mateřskou společností z Delaware? Proč má sídlo v zapadlé ulici na Novém Zélandu, kde jinak sídlí tři tisíce dalších schránkových společností? Problém je, že investoři se často stydí zeptat, aby náhodou nevypadali hloupě před tím, kdo jim investici nabízí.
Velmi často také investoři dají na zkušenosti svých známých, kteří už dostávají z daného projektu „výplaty“. To je ono klasické lákadlo Ponziho schémat: vidím, že lidé dostávají své peníze zpět. Kamarád tam vložil sto tisíc a už tři roky po sobě dostal zpět dvacet tisíc. To je přeci dvacetiprocentní zhodnocení, to vám v bance nedají.
A nejspolehlivějším způsobem, jak poznat cinklou investici, jsou lidé. Kdo je prostředníkem, kdo je zakladatelem, jaký má track record. V dnešní době pomůže Google – za pár chvil zjistíte, že zakladatel projektu byl v minulosti stíhaný pro majetkovou trestnou činnost nebo měl účast v projektech, kde investoři přišli o peníze. Případně je v čele společnosti rovnou bílý kůň. Pokud je někdo například tanečník, jako tomu bylo u Salia Group, tak je poměrně zvláštní, že na vedlejšák se věnuje investičnímu bankovnictví.
Jaký vliv bude mít současná krize? Můžeme očekávat rychlejší pád nějakého finančního letadla, nebo se teď naopak nabízí víc příležitostí pro další takové projekty?
Čekám, že v následujícím roce až dvou budeme svědky pádu poměrně dost letadel. Naprostá většina z nich se bude samozřejmě vymlouvat na koronavirus. Klasická „Ponzi“ padnou na tom, že se najednou sníží počet nových kavek, které do nich investují a z jejichž vkladů je možno vyplácet výdělky těch, kteří tam přišli před nimi. To byl ostatně i případ pádu největšího letadla, které pilotoval Bernie Madoff. Když v roce 2008 přišla krize, přerušil se penězovod a letadlo spadlo.
Bohužel krize s sebou přinese i pád projektů, které byly myšleny upřímně a měly funkční obchodní model, ale nebylo zkrátka v silách jejich zakladatelů předvídat tuto situaci. Velmi senzitivní budou projekty zaměřené na cestovní ruch.
Jaký je aktuální vývoj v kauze J. O. Investment?
Řízení je na samém začátku – ve fázi prověřování podezřelých společností a propojených osob, soupisu poškozených a nároků na náhradu škody. Letos nebo příští rok by zřejmě dojít k zahájení trestního stíhání a sdělení obvinění podezřelým osobám.
Vzhledem k velkému množství poškozených není nutné podávat trestní oznámení. Bude navrženo, aby soudce umožnil uplatňování práv poškozených prostřednictvím takzvaného společného zmocněnce.
Mohou se na vás dál obracet další poškození?
Ano, určitě, uvítáme to. Nyní shromažďujeme plné moci od poškozených pro nahlížení do spisu. Podle zkušeností z kauzy Salia/Savings Funds předpokládáme, že nahlížení by mělo být umožněno v řádu měsíců.
Po shromáždění dostatečného množství poškozených pověříme vymáháním – nad rámec právníků naší asociace – dvě další nezávislé advokátní kanceláře. Jednu specializovanou na trestní právo a jednu na právo finanční.
Zmínil jste společného zmocněnce. Jaký je rozdíl mezi ním a – v Česku zatím teprve chystanými – hromadnými žalobami?
Společný zmocněnec vykonává práva poškozených v trestním řízení, pokud je jejich počet mimořádně vysoký. Pokud by soud odkázal poškozené s jejich nároky na civilní řízení, spor by se protáhl a prodražil. My budeme v kauze J. O. Investment usilovat o to, aby se veškeré nároky vypořádaly už v rámci trestního řízení a nebylo nutno platit další poplatky v rámci řízení civilního.
U hromadných žalob se má jednat o civilní řízení, ve kterém jde o žalobu na náhradu škody. Chystaný zákon o hromadných žalobách pořád vzbuzuje poměrně velké kontroverze, ale situaci poškozeným v civilních sporech by samozřejmě velmi ulehčil.
Kolik poškozený za zastupování vaší asociaci zaplatí?
Služby asociace jsou vždy bezplatné. Veškeré náklady na právní zastoupení, znalecké posudky a soudní poplatky nese ATIT, a to i v případě neúspěchu. V případě úspěchu náleží asociaci odměna dohodnutá ve smlouvě. Obvykle se pohybuje mezi 15 a 30 procenty z vymožené částky.
Co se bude dít s majetkem, který se policii v kauze J. O. Investment podařilo zajistit? A kolik by poškození mohli dostat zpátky?
Procentuální výnos pro poškozené je zatím těžké odhadnout. Majetková hodnota, která byla zajištěna, zejména v nemovitostech, prostředcích na účtech a movitých věcech, dosahuje podle odhadů zhruba jedné miliardy korun. Tato částka by měla zůstat zajištěna po dobu trvání trestního řízení a bude zřejmě vypořádána při jeho skončení.
Jak dlouho může řízení trvat?
Vyšetřovatel odhaduje délku trestního řízení na pět až deset let. Já ji odhaduji na čtyři až šest let. Z našich zkušeností v případu Salia Group / Saving Funds dovozujeme, že se orgány činné v trestním řízení budou snažit, aby poškození měli jednoho či více společných zástupců a tím urychlili projednávání.
V případu Saving Funds v minulosti nabízela klientům pomoc firma Simply Management. Jak to dopadlo?
Společnost Simply Management nabídla klientům Saving Funds vyplacení jejich pohledávky formou smlouvy o postoupení pohledávky. Splatnost ceny pohledávky byla dohodnuta za 60 měsíců a po tuto dobu měli klienti nárok na 12% roční úrok.
S ohledem na tyto smlouvy pak nepřihlašovali své nároky do trestního řízení, protože se domnívali, že své peníze obdrží právě od Simply Management. Myslíme, že společnost se tak v podstatě snažila skrýt, že trestnou činností vznikla klientům nějaká škoda.
Postupovala tak i Salia?
Salia Group se snažila uplatňování škody oddálit jiným mechanismem – vystavila blankosměnku splatnou za pět let, opět s úrokem z klientského zůstatku 12 procent ročně.
Teď jsou klienti znovu hromadně oslovováni klienti různými společnostmi, které jim nabízejí odkup pohledávek za určitá, velmi nízká procenta jejich nominální hodnoty, a vyvíjejí na ně nátlak.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
14. 6. 2020 19:41, Jana
Citace - Aurelius / 10.06.2020 08:44
Řekl bych, že to má naopak dobře podložené. Vlastní zjištění, zkušenosti poškozených, oficiální vyjádření vyšetřovatelů...
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
9. 6. 2020 11:46, lol
Největší letadla jsou všechny Blbcoiny, tam si kupujete virtuální nic za opravdové peníze to virtuální nic má hodnotu leda spotřebované elekřiny na těžení a spotřebovaná elektřina tak to je super investice jako když sousedovi zaplatíte účet za elektriku taky nevěříte, že jste získali něco v ceně té faktury :D A co lidí se na to chytne... tady máte nějaký drobný zdarma: 010100011100011110101110011110 10111000
V diskuzi je celkem (26 komentářů) příspěvků.