Výnos kolem 10 %. Dluhopisy kupujte, jen když jim rozumíte

Jiří Hovorka | rubrika: Jak na to | 19. 4. 2022 | 12 komentářů
Firemní dluhopisy nabízejí poměrně vysoký výnos, ale také vysoké riziko. Pro koho jsou a jak je dobře vybrat? Při psaní návodu jsme mluvili s lidmi, kteří řeší nesplacené dluhopisy za miliardy korun, ale i s analytikem, podle něhož většina dluhopisů už vzniká seriózně.
Výnos kolem 10 %. Dluhopisy kupujte, jen když jim rozumíte

Zdroj: Shutterstock

S rostoucí inflací lidé hledají vyšší výnos pro své úspory. Roční úrok za investici do firemního dluhopisu je běžně sedm, devět i dvanáct procent. Jenže: Jak poznat, že jde o firmu, která nezkrachuje, tedy že mi peníze vrátí a zhodnotí je? Dostaneme se k tomu. Nejdřív si vysvětlíme, o co přesně jde.

„Dluhopis je vlastně ničím nezajištěná půjčka konkrétní firmě,“ říká Marek Indra, advokát, insolvenční správce a majitel investičního fondu IFIS. Kromě jiného nabízí zastupování lidem, kteří přišli o peníze v takzvaných padlých dluhopisech. Aktivní je třeba v insolvenci skupiny Arca, která od lidí vybrala desítky miliard korun, ale i v menších případech, jako je z poslední doby třeba skupina Helske, kde jde o dluhopisy za více jak miliardu korun.

Nezajištěná půjčka znamená, že když se firmě nebude dařit, nebo když půjde od začátku o podvod, tak lidé mohou o všechny investované peníze do dluhopisů přijít. Což se v praxi také děje.

Jak tedy postupovat, když vás tedy nějaký dluhopis a jeho výnos zaujme, abyste co nejvíce snížili riziko? „Je třeba se podívat na bonitu té firmy. Jinou bonitu a vymahatelnost má dluhopis vůči nadnárodní společnosti s objektivně vysokým ratingem a s dlouhou historií. A jiné riziko má dluhopis vydaný někým, kdo právě začal existovat a potřebuje se rychle nadotovat větším objemem peněz. A to i přesto, že může mít zajímavý nápad,“ zdůrazňuje Indra.

„Nedovedu si představit, že bych s privátními penězi kupoval dluhopisy firem, které nejsou dobře známé. Nemyslím si, že by mi to mohla nějaká firma, kterou bych ani neznal, vyvážit úrokovým výnosem. Musel by být opravdu obrovský,“ říká Indra.

Na druhou stranu si dokáže představit investora, který se vyzná v ekonomických výkazech, v účetnictví a šel by i do rizikovějších a dobře zmapovaných projektů. „Ale musí to být někdo, kdo tomu opravdu rozumí. Když někdo není schopen určit bonitu firem, tak by do dluhopisů investovat neměl. Je to takto jednoduché,“ upozorňuje Indra.

Vždy je třeba si uvědomit, že s investicí do dluhopisu podstupujete plné riziko schopnosti splácet dané firmy. Není tu žádné pojištění vkladů. „Je to stejné, jako byste půjčovali vašemu známému: budete přemýšlet o tom, jestli vám peníze dokáže vrátit,“ vysvětluje Indra.

Ke každému dluhopisu vydávají firmy takzvaný prospekt. V něm by měly co nejjasněji popsat, na co chtějí peníze získané z vydání (emise) dluhopisů použít. „Značná část dluhopisů se dá zamítnout čistě tím, že si ty materiály přečtete,“ říká Jan Langmeier, insolvenční správce a advokát zastupující desítky lidí, kteří přišli o peníze investované do dluhopisů.

„Lidé, kteří mají alespoň základní zkušenost s podnikáním nebo s finančním trhem, by měli být schopní posoudit, jestli je byznys plán a nabízený výnos reálný. Pak je spousta lidí, kteří si to posoudit nedokážou – u nich je otázka, jestli by vůbec měli uvažovat o investici do dluhopisů,“ zdůrazňuje Langmeier.

V prospektu by vždy mělo být napsáno, do čeho chce firma peníze z dluhopisů investovat. Může to tam napsat obecně, že bude nakupovat nemovitosti, stroje či třeba investiční diamanty, nebo může být více konkrétní. Čím konkrétnější popis je, tím snadněji si lze udělat představu o udržitelnosti byznys plánu.

Od kasina po radost z nákupu

Když si někdo na posouzení nabízených dluhopisů troufne a nabídka ho zaujme, měl by se ponořit hlouběji. „Zjistit si historii společnosti, jaký má majetek, jestli si plní svoje zákonné povinnosti a zveřejňuje například účetní závěrky,“ radí Langmeier.

Jak člověk zjistí, jestli má firma majetek? „Může projít účetní závěrky. A emitent vždy něco prezentuje: říká třeba, že má autoservis a chce ho rozšířit. Nebo jde o developera s nemovitostmi. V katastru nemovitostí se pak dá ověřit, zda je firma opravdu vlastní,“ odpovídá Langmeier.

Pozor si dejte také na složité vlastnické struktury. „U zkrachovaných firem je časté, že dluhopisy emitují jiné společnosti, než v nichž je majetek pořízený za emise dluhopisů. Často jde o složité struktury, kdy jeden ze subjektů vydává dluhopisy, získané peníze půjčuje do jiné firmy a teprve ta podniká nebo nakupuje nějaký majetek,“ popisuje Indra. Když pak společnost, jejíž dluhopisy jste koupili, padne, máte pohledávku ke společnosti, která nemá majetek. „Máte pouze pohledávku vůči subjektu, který má pohledávku dál. Reálná vymahatelnost výrazně klesá,“ vysvětluje Indra.

„Viděl jsem dluhopisy, kde jsou prázdné dvě společnosti – matka a dcera. Dcera vydává dluhopisy a zajištění je v podobě ručitelského závazku mateřské společnosti. Podle účetních závěrek se jedná o totálně prázdné firmy jenom se základním kapitálem. Takže mi tam není jasné, z čeho by chtěli ručení efektivně zajistit,“ přidává vlastní zkušenost Langmeier.

Podle Martina Dočekala, který provozuje web Dluhopisář.cz analyzující jednotlivé emise, se dá obecně říci, že jdete do obrovského rizika, pokud nakupujete dluhopisy, které na vás „vyskočí“ například z internetové reklamy nebo na „online tržišti dluhopisů“. „Je to asi stejné, jako by si člověk zašel do kasina a vsadil červenou,“ varuje.

Na druhou stranu odmítá celý trh firemních dluhopisů jedním šmahem zatratit. „Úplně jinou kvalitu mají dluhopisy, které prošly nějakou kontrolou nebo proti podnikateli, který dluhopisy vydává, seděl finančník, který mu nastavil jasná pravidla. Takových dluhopisů dnes už vzniká většina. Poradenské sítě a obchodníci s cennými papíry si totiž velmi rychle uvědomili, že reputaci mají jen jednu. Díky tomu jsou nastavena dost přísná síta na to, co se dnes dostane do distribuce skrz etablované (a regulované) subjekty,“ říká Dočekal.

Kolik to žere

Zdroj: Shutterstock

Spočítejte si, jak inflace znehodnocuje úspory. Co udělá s hodnotou vašich peněz a jak klesá kupní síla? Ukážeme, kolik vám zůstane v následujících letech, když meziroční inflace dosáhne určité hodnoty. A umíme to i naopak: Kolik vám zůstalo z vašich úspor v předchozích letech?

Kalkulačka inflace

Jako příklad uvádí dluhopisy, které připravují banky nebo jiné etablované finanční subjekty, jako jsou třeba Conseq, skupina J&T nebo Wood & Company. „Ideálně se pak objeví i na Burze cenných papírů Praha nebo v nějakém fondu. Takový dluhopis vydává jen firma, která to může ekonomicky zvládnout a někdo myslel na ošetření rizika takového cenného papíru. To je pak radost kupovat,“ říká Dočekal.

Naopak by nikdy neinvestoval do firem, které jsou emitovány na prázdné schránky, u podivných podnikatelů bez odpovídající podnikatelské historie, bez fundamentu nebo bez jakéhokoliv ošetření rizik. Také by si dal obecně pozor na společnosti, které vytloukají klín klínem a vydávají neustále nové dluhopisy. „Některé firmy dnes existují jen díky tomu, že stále zvětšují a otáčejí dluhopisový dluh. Je otázkou, zda někdy přijde break point, nebo si jen kupují čas a stejně skončí v insolvenci,“ vysvětluje Dočekal.

A pozor by si dal i na nestandardně prodávané dluhopisy. „Oficiálně schválené dluhopisy v poradenských sítích i v nabídce obchodníků s cennými papíry jsou vesměs OK. Pokud mi to někdo prodává přes call centrum, e-mail, internetovou reklamu, tak je to hrozně špatně,“ říká.

Podle něj za úspěšným prodejem toxických dluhopisů je i žalostná finanční gramotnost v Česku. „Stejná míra viny jako u podnikavců je i u lidí, kteří si to kupují. Když neznám základní způsob fungování a nechápu ten nástroj, tak do něj prostě neinvestuji. A pokud ano, tak se pak nesmím divit, že o ty peníze přijdu,“ podotýká Dočekal.

ČNB jako lákadlo

Častým reklamním tahákem při prodeji firemních dluhopisů je, že prospekt byl schválený Českou národní bankou. Firmy se tím mohou snažit navodit dojem, že se centrální banka zabývala smysluplností projektu nebo bonitou firmy. „Nic z toho není pravda. ČNB schvaluje dluhopis jen z ryze formální stránky, vůbec se nezabývá bonitou firmy – o finančním zdraví to nevypovídá vůbec nic,“ upozorňuje Indra.

Podle Langmeiera přesto i formální schválení dluhopisu ze strany ČNB přece jen něco o firmě, která dluhopis vydává, říká. „Kontrolují se sice jen formální náležitosti prospektu, ale z vlastní zkušenosti, protože máme schválený vlastní dluhopisový program, víme, že náhled ČNB se velmi zpřísňuje a jdou do detailu. Není to tak, že podáte žádost a za pár dnů vám prospekt schválí. Musíte minimálně z formálního hlediska dostát tomu, co vyžadují české a evropské předpisy,“ říká. ČNB neschvaluje prospekty u takzvaných podlimitních dluhopisů (jde o emise v objemu pod milion eur). „Do podlimitních dluhopisů bych si investici rozmyslel ještě lépe,“ říká Langmeier.

Centrální banka má na svém webu speciálně k investicím do firemních dluhopisů desatero pro drobné investory. V něm píše:ČNB není ze zákona oprávněna při emisi dluhopisů prověřovat bonitu jejich emitenta. Pravděpodobnost, že dlužník své závazky splatí, posuzují nezávislé ratingové agentury, které na základě podrobné analýzy rizikovosti dlužníka stanoví takzvaný rating (investiční stupeň). Není-li rating dlužníka k dispozici (emitenti vysoce úročených korporátních dluhopisů obvykle žádný rating stanoven nemají), zjistěte si sami co nejvíce informací o jeho bonitě, protože na ní závisí návratnost vašich finančních prostředků.“

Dluhopisy může zatraktivňovat dobré zajištění. „Nejlepší je nemovitost. Problém je, že málokdy se to dá u dluhopisů dodržet. Protože klasické developerské dluhopisy nemohou být zajištěné nemovitostí. Když chcete použít bankovní financování na výstavbu, musíte ručit v bance, ta chce být vždy na prvním místě,“ říká Langmeier.

Jako emitent dluhopisu můžete svou pozici vylepšit také třeba zákazem vyplácet si zisk, dříve než vyplatíte držitele dluhopisů. „To zvyšuje důvěru v emitenta,“ říká Langmeier. Koukal by se také na to, jak firmy v prospektech přistupují k informační povinnosti v případě, že nastanou problémy. „Nesmí přestat komunikovat, jako se to v praxi děje u společností, které minimálně dříve ovládal pan Krúpa (skupina Arca – poznámka redakce). Jde třeba i o to, aby nebyly extrémně dlouhé lhůty ke svolání majitelů dluhopisů,“ dodává Langmeier.

Často se u nabídky dluhopisů objevuje také zajištění akciemi společnosti, která dluhopisy vydává. A firmy to marketingově vypichují jako výhodu. „Dluhopis jako takový je vždy zajištěný majetkem společnosti a samotný fakt, že jde o zajištění akciemi, bych nepřeceňoval. Když firma nebude mít na splácení, tak výnos z akcií je poslední z pohledávek, který se v rámci insolvence uspokojuje,“ říká Indra.

„Může to mít smysl u holdingové struktury, kde to zajišťujete jinými akciemi, než je emitent,“ dodává Langmeier. Firma, jejíž akcie jsou jako zajištění použité, však nesmí být prázdná schránka, která v případě krachu spřízněného emitenta dluhopisů půjde také ke dnu.

Při krachu přijdete o hodně

O kolik peněz přijdu, když firma přestane dluhopisy splácet? „Téměř o všechno. Teoreticky, kdyby šlo o hezký dluhopis zajištěný nemovitostí, tak tam šance na nějaké větší vypořádání bude, ale to bývají výjimky,“ odpovídá Langmeier.

Pokud se firmy dostanou do problémů, je následné insolvenční řízení na roky. Většinou tedy majitelé „toxických dluhopisů“ dostanou zpět minimum peněz – a ještě na něj musí dlouhé roky čekat.

Například u skupiny Arca, která je největším krachem v Česku za poslední roky, Langmeier čeká, že když se lidem vrátí 20 % z vložených peněz, bude to zázrak. Podobně to vidí Indra. „Reálně jsem od počátku prognózoval uspokojení v intervalu 0 až 50 %. Pokud bych to měl jakkoli korigovat, pak bych řekl, že aktuální vývoj tlačí očekávatelné uspokojení směrem ke spodní hranici intervalu,“ říká.

Obvyklé podle něj je, že se lidem v případě krachu firem vrací nízké procento vkladu. „Podnikové dluhopisy jsou velmi často kombinované s úvěrovým financováním. Banky si úvěry zajišťují pozemky, budovami nebo třeba i stroji. Výnos z nich tak jde přednostně na tyto zajištěné bankovní pohledávky. A nezajištěného majetku v těchto firmách bývá minimálně. Na nezajištěné pohledávky se tak nedostává vůbec nic nebo jen nějaký menší zbytek,“ vysvětluje Indra.

Oba v praxi viděli, že není výjimkou, když lidé do takových dluhopisů investovali všechny své úspory. „Lidé kolikrát vůbec nediverzifikují a investovali celý majetek třeba do Arcy nebo do dluhopisů skupiny C2h pana Mičky. Jsou tam třeba lidé, kteří chtěli stavět dům a měli pár měsíců volné peníze. Poradce je přesvědčil a dali 15 milionů do Arcy na tři měsíce – teď nemají nic. Nebo tam je pán, který teď nemá skoro na nic a dal Arce 30 milionů,“ říká Langmeier.

„Při znalosti míry rizika se do dluhopisů investovat dá, ale je třeba k tomu přistupovat jako k rizikové investici a rozhodně je třeba diverzifikovat. Nemůžete dát vše do jednoho dluhopisu, pak jde o hazard,“ radí Indra.

Často se objevuje poučka, že když má někdo potřebu nabízet dluhopisy za osm i více procent, tak to už samo o sobě ukazuje, že může mít problémy. Na vysoký úrok si musí vydělat. Do nákladů na tento druh financování je potřeba započítat například i provize za prodej dluhopisů, které se obvykle pohybují v nižších jednotkách procent z prodaného objemu. Proč si firmy nepůjčí levněji v bance? Vysvětluje to například ČNB ve zmíněném desateru:

„Prodejem dluhopisů financuje emitent svou podnikatelskou činnost. Je-li zjevné, že hodlá získat finanční prostředky prodejem vysoko úročených dluhopisů, zatímco jiné podnikatelské subjekty využívají mnohem levnější financování (například bankovní úvěry), je s největší pravděpodobností riziko budoucích finančních potíží emitenta přinejmenším zvýšené, což by měl investor při svém rozhodování zohlednit.“

Langmeier ale dodává, že pro dluhopisové financování mohou být i jiné důvody. Sám vydal dluhopisy za investiční firmu Aequitas, která například buduje apartmány v Krkonoších. Stomilionová emise nabízí výnos 7 % ročně. „Je to jiný druh financování. Když děláte nemovitostní projekty, potřebujete peníze na akvizice nemovitostí, na projekty. Tato přípravná fáze je nákladná a banka ji nefinancuje. Musíte tedy použít vlastní zdroje, dluhopisy nebo přímé investory, na kterých my to především stavíme. Banka vám pak zafinancuje cihly, železo, obecně stavbu,“ vysvětluje.

Nevyhodnotil si vydání dluhopisů jako reputační riziko?Když nenabízíte vzdušné zámky, není důvod tento typ financování nevyužít. Funguje po celém světě, velké finanční skupiny vyrostly na dluhopisovém financování nebo je používají v mixu. My to máme jen jako doplněk,“ odpovídá Langmeier.

Jiří Hovorka

Autor článku Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+17
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 12 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

19. 4. 2022 7:19

ČNB schvaluje pouze prospekt. Když tomu nerozumíš, tak nic raději nepiš.

Zobrazit celé vlákno

+9
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

19. 4. 2022 6:28, Tarzan

Když to ČNB schválí, ať to i zaplatí!

-16
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (12 komentářů) příspěvků.
Simplecoin

A tohle už jste četli?

Centrální banky kvůli inflaci obětují investory

6. 6. 2022 | Martin Mašát | 15 komentářů

Centrální banky kvůli inflaci obětují investory

Vývoj podílových fondů pravidelně hodnotí Martin Mašát, investiční stratég skupiny Partners. Jak viděl trhy v květnu?

Padají akcie i dluhopisy. Jak si vedou podílové fondy?

10. 5. 2022 | Martin Mašát | 20 komentářů

Padají akcie i dluhopisy. Jak si vedou podílové fondy?

Vývoj podílových fondů pravidelně hodnotí Martin Mašát, investiční stratég skupiny Partners. Duben hodnotí jako armagedon na trzích.

Podílové fondy: Dluhopisy drtí inflace, akcie se zklidnily

6. 4. 2022 | Martin Mašát | 11 komentářů

Podílové fondy: Dluhopisy drtí inflace, akcie se zklidnily

Vývoj podílových fondů pravidelně hodnotí Martin Mašát, investiční stratég skupiny Partners. Jak si vedly v březnu?

Akciové fondy ztrácejí, zájem je o kvalitní dluhopisy

4. 3. 2022 | Martin Mašát | 4 komentáře

Akciové fondy ztrácejí, zájem je o kvalitní dluhopisy

Vývoj podílových fondů pravidelně hodnotí Martin Mašát, investiční stratég skupiny Partners. Jak si vedly v únoru?

Direct vydá dluhopisy s vysokým výnosem. Chce růst

22. 2. 2022 | Jiří Hovorka | 5 komentářů

Direct vydá dluhopisy s vysokým výnosem. Chce růst

Direct pojišťovna vydává dluhopisy se čtyřletou splatností a ročním výnosem 6,85 %. Emisi organizuje finanční skupina Wood & Company. Minimální investice je 10 000 korun.

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.