Skryté banky mimo kontrolu ČNB. Pozor na dluhopisy, říká právník

Jiří Hovorka | rubrika: Rozhovor | 23. 3. 2021 | 13 komentářů
Do dluhopisů krachujících firem jako Arca nebo C2H investovaly tisíce lidí. Část z nich zastupuje advokát Jan Langmeier. Zatímco kampeličky jsou pod přísným pohledem ČNB, firmy vybírající na dluhopisech desítky miliard korun fungují bez jakékoliv regulace, říká v rozhovoru pro Peníze.cz.
Skryté banky mimo kontrolu ČNB. Pozor na dluhopisy, říká právník

Zdroj: Shutterstock

Jsou mezi věřiteli Arcy i drobní investoři? Lidé, kteří jí svěřili desítky či stovky tisíc korun?

Záleží na tom, co myslíte Arcou. U mateřské Arca Investmens, která první směnky přestala splácet už na jaře, je nejnižší hodnota směnky 100 tisíc euro, tedy nad 2,5 milionu korun. Arca je koncernová společnost a má pod sebou asi 200 firem, dceřiné firmy vydávaly další cenné papíry. Některé z nich byly i v nižších řádech a dají se najít i směnky nebo dluhopisy do 100 tisíc korun. Víme i o nějakých spořicích produktech, kam lidé ukládali třeba několik tisíc korun měsíčně. Všechny ty firmy jsou zasažené a když budeme mluvit o celém koncernu, tak to nepochybně zasáhlo i velké množství drobných střadatelů – půjde minimálně o tisícovky takových lidí.

O kolik peněz jde dohromady?

Podle insolvenčního návrhu, který na sebe podala sama Arca Investmens, jde jen u ní o pohledávky za zhruba 19 miliard korun a necelých 1900 věřitelů. To říká dlužník; nikdo ale zatím neviděl účetnictví, nejsou účetní závěrky za roky 2019 a 2020. Nikdo neví, jaký má Arca přesně majetek, protože řádně nezveřejňuje informace o svém podnikání. Další minimálně jednotky miliard korun, možná i desítky miliard korun dluhů budou podle mě u dceřiných firem.

Kdo jsou lidé, kteří investovali do směnek a dluhopisů vydaných Arcou, a teď jim jde o peníze?

Jsou tam tři základní kategorie investorů. První skupina jsou typicky podnikatelé, kteří chtěli zhodnotit své úspory. Jsou mezi nimi i lidé, kteří chtěli zhodnotit peníze jen na krátkou dobu. Máme klienty, kteří chtěli dát někam na tři měsíce část úspor, ze kterých staví rodinný dům. Zrovna se ale trefili do pádu Arcy, která si to od nich vzala, i když už musela v některých případech vědět, že je v krizi – a následně jim peníze nevyplatila. Druhá kategorie lidí je na tom ještě hůř. Ti nepřišli jen o část úspor. Jde tam kolikrát o investory, kteří dali dohromady třeba 2,5 milionu různě po rodině, složili se na „výhodnou“ investici a teď jsou bez peněz. Pak je tam třetí kategorie lidí, které my ale nezastupujeme. Jsou to spekulativní investoři, kteří si dopředu byli dobře vědomi rizika a investovali veliké částky.

Jan Langmeier

Langmeier & Co., advokátní kancelář

Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2012 složil advokátní zkoušky a dále se věnoval takzvané generální praxi. Roku 2015 se stal insolvenčním správcem a v roce 2018 insolvenčním správcem se zvláštním povolením. Je členem mezinárodní organizace INSOL Europe – evropské organizace sdružující profesionály v oblasti úpadku, insolvence a obnovy společností. Vedle insolvenčního práva se zabývá zejména trestním právem a spornou agendou. Je zakladatelem alternativního investičního fondu Aequitas Capital Investment. Fond se zaměřuje na nemovitostní a restrukturalizační projekty. Je také zapsán v seznamu likvidátorů a nucených správců vedeném Českou národní bankou. Je rovněž zapsán na seznamu rozhodců Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Zároveň je členem rozkladové komise ministra vnitra ČR.

Říkáte, že Arca prodávala směnky i v momentě, kdy už věděla, že má problémy. Znamená to, že vedle insolvenčního řízení budete podávat i žaloby pro podezření na podvod?

K takovému případnému kroku je ještě daleko. Jsme rok poté, co Arca přestala své závazky platit. Teď se teprve řeší, jaký typ insolvence a kde bude probíhat, zda to bude v Česku či na Slovensku. Poté, co jsme do situace společně s advokátem Radkem Vojtkem, který s námi spolupracuje a dříve působil i v České národní bance, v posledních měsících nahlédli, si myslíme, že i když se Arca tváří jako běžná obchodní společnost, tak podle nás je skrytou finanční institucí, černou bankou. Přijímala vklady od veřejnosti – byť na základě směnek – a poskytovala úvěry v rámci své skupiny. Vklady přijímala od veřejnosti – to je definice podnikání banky v zákoně o bankách. Nikdo jiný nesmí podnikat jako banka bez licence. Arca to podle nás dělala a my se teď o tom snažíme přesvědčit soudy i dohledové orgány. Česká národní banka podle nás zanedbala dohled.

Proč?

Velmi dobře věděla, že tu takový subjekt existuje. Věděla to už jen proto, že některé dceřiné firmy Arcy jsou dozorovány ČNB. Jsou tam fondy, obchodník s cennými papíry. ČNB také odmítla původního vlastníka pana Krúpu posoudit jako důvěryhodnou osobu pro fungování na finančním trhu (stalo se v roce 2018, kdy ČNB nedovolila zakladateli Arcy řídit investiční fond – poznámka redakce). Musela k tomu mít nějaké důvody a musela vědět, na jakém základě celá skupina funguje. Přesto nikdo nic neřešil a vše dopadlo, jak nejspíš dopadnout muselo. Teď se tedy rozebíhá insolvenční řízení a je otázkou, co bude dál, jak to bude třeba s trestní odpovědností vedoucích osob v rámci Arcy. Další rovina je odpovědnost za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem státních orgánů. Srovnejte to s kampeličkami. Družstevní záložna může mít maximální velikost bilanční sumy do pěti miliard korun. Když to zjednoduším, může vybrat na vkladech nejvíc pět miliard. Když se dostane nad to, tak se musí transformovat na banku, nebo přijde o licenci. Jen Arca Investments má čtyřnásobek toho, co může mít kampelička. Záložny jsou pod velmi přísným pohledem ČNB, Arcu centrální banka neřeší.

Arcu jako banku chcete označit proto, abyste do celého případu zapojili ČNB, tedy aby se tedy otevřela možnost žalovat stát a zvýšily se šance věřitelů na odškodnění?

To je zjednodušený pohled. Základním motivem naší snahy je vtáhnout do řešení ČNB, případně slovenskou národní banku. To bude záležet na tom, kde nakonec insolvenční řízení bude. Centrální banky do toho mohou vstoupit a řídit proces restrukturalizace. Nyní jsme stále v situaci, že o tom, co se bude, nebo nebude dít, rozhoduje současné vedení Arcy. A to i přesto, že nedávají informace a mlží. Podle nás jejich slova o reorganizaci nejsou míněná extra upřímně. Pokud bychom prokázali, že to je finanční instituce, tak má centrální banka možnost do procesu vstoupit. ČNB by pak měla speciální možnosti, mohla by třeba vyměnit vedení Arcy, mohla by tam dosadit své správce a může ji reorganizovat podle sebe. Šlo by to mimo insolvenční řešení. To je naše primární snaha.

A druhá věc je, zda centrální banka nezanedbala dohled. Nejde jen o to následně požadovat náhradu škody. Je třeba ukázat širší veřejnosti, proč je důležité, aby centrální banky plnily svou roli, aby nevznikaly takto obří problémy do budoucna. Arca není jediná kvazi finanční instituce, kterou tu máme. Je tu celá řada subjektů, které vydávají dluhopisy, které už jsou po splatnosti. Z poslední doby jde třeba o skupinu C2H pana Mičky, kde také zastupujeme řadu věřitelů. Ta emitovala skoro miliardu korun v dluhopisech na podobném principu jako Arca – bez jakéhokoli ručení, bez jakéhokoli dohledu. Pan Mička pak v klidu v médiích říká, že to holt nevyšlo a že tedy investoři nic nedostanou. Není tam žádný náznak sebereflexe, žádná snaha o řešení. My si myslíme, že v takových objemech tu neregulované subjekty bez dohledu fungovat nemohou.

ČNB jako dohledový orgán nefunguje dobře?

Myslím, že velmi dobře funguje v dohledu nad subjekty, které už nějaké povolení nebo licenci mají. Třeba nad bankami – tam problém není. Problém je v tom, že se zavíraly oči nad neregulovanými subjekty. Nejde ale přece říci, že když někdo nemá povolení od ČNB, tak si může dělat, co chce. Nemůže to tak fungovat a upozornil na to v jiné věci i Ústavní soud. O Uberu jednoznačně řekl, že když se to tváří jako taxislužba a podniká to jako taxislužba, tak to má stejné povinnosti jako taxislužba, i když to povolení k činnosti nemá.

Když se posunu obecně k dluhopisovému trhu, tak ČNB tam má dnes takovou nešťastnou roli, kdy se firmy vydávající dluhopisy zaštiťují jejím jménem. Uvádějí, že prospekt k emisi dluhopisů schválila ČNB. Na lidi to působí jako něco, co prošlo hloubkovou analýzou centrální banky a dá se tomu věřit, přitom jde ze strany ČNB jen o formalitu. Nemělo by se to zakázat uvádět, nebo se ta formulace změnit? 

Je to na širší debatu. Prospekt je jen formální dokument, který ČNB schválí, když splníte náležitosti. ČNB neposuzuje byznysplán, ani jeho realističnost nebo nějaké zajištění pro investory. Na druhou stranu ty firmy nelžou, prospekt schválený mají. Myslím, že dluhopisový trh se dá už dnes omezit lepším využíváním dohledových prostředků. Když někdo funguje jako skupina C2H pana Mičky, že si vydává dluhopisy a na to si kupuje firmy, kterým v rámci skupiny poskytuje úvěry, tak zase splňuje definici černé banky. Myslím, že by to ČNB měla posuzovat přísněji. Dnes když máte firmu a chcete si na ní vyemitovat 100 milionů korun v dluhopisech, tak vám stačí jen ten prospekt.

Srovnejte si to s námi

Jak má člověk, který chce investovat své úspory, poznat toxickou nabídku? Je něco, co mají firmy jako Arca, C2H, EMTC nebo Zoot, kde investoři přišli nebo mohou přijít o velké peníze, společného?

Podívejte se na EMTC: já jsem si shodou okolností tu aplikaci, kterou slibovali za peníze z dluhopisů vyvíjet, stáhl ještě předtím, než jsem věděl, co je EMTC. Mám děti a řekl jsem si, že by to mohla být zajímavá vzdělávací pomůcka. Neuměla ale skoro nic a v životě by mě nenapadlo, že někdo může tvrdit, že na vývoj této aplikace potřebuje stovky milionů korun. Chci tím říct, že by si lidé měli zachovat zdravý rozum, když o nějaké investici uvažují. Když je jasné, že produkt od firmy, která dluhopisy či směnky vydává, nemá reálný základ, tak do ní nebudu investovat. Pak je určitě dobré řešit výnosy. Když někdo slibuje roční výnos 12 % nebo třeba 15 %, tak mě musí napadnout otázka, z čeho to chce zaplatit – je to hodně peněz. Navíc ta firma neplatí jen výnos, ale i náklady na prodej dluhopisů. Nezaplatí jen 12 % na výnosu, ale další třeba dvě, tři procenta na náklady prodeje. A to jsou všechno peníze, které musí vydělat, aby mohla dostát svým závazkům. U EMTC i u C2H to podle mě nemohli myslet vážně. Když se podíváte třeba na výsledky Kary nebo Pietro Filipi (patří do skupiny C2H – poznámka redakce) z minulých let, které nebyly dobré, tak není jasné, na jakém základě chtěl pan Mička dluhopisy splácet.

Abych to shrnul: když chci investovat do firemních dluhopisů, musím mít alespoň základní znalosti ekonomiky. Chce to umět zhodnotit si, jak ta firmy podniká, s jakými výsledky, nejlépe se podívat na její konkrétní projekty. A když už investuju, tak si musím být vědom, už podle toho nabízeného vyššího výnosu, že jde o rizikovější investici a neměl bych do ní vkládat všechny své úspory. Jsou případy, kdy lidé do dluhopisů vydají celé úspory, výjimečné? Co ukazuje vaše praxe?

Řekl bych, že to výjimky úplně nejsou. V bance jsou úroky kolem nuly a lidé chtějí peníze zhodnotit. Mohou pak podlehnout vábení vysokého výnosu. Měl jsem i případ poradkyně, která přišla s klientem, kde se právě na dluhopisy Arcy složila rodina. Ta poradkyně říkala, že by je nenapadlo, že se o peníze budou bát, podle ní vybírali to nejbezpečnější z bezpečných možností. Ani investiční zprostředkovatelé, kteří se na trhu pohybují, nejsou kolikrát schopni docenit rizika. U té Arcy aspoň nějaký majetek je a je tam naděje, že se lidé k aspoň něčemu dostanou. U ní bylo ale varovné třeba i to, že financovala dlouhodobé projekty krátkodobými směnkami či dluhopisy. To je přitom porušení základních ekonomických pravidel, krátkodobé zdroje jsou drahé. Myslím, že by Arca tu situaci nezvládla ani v momentě, kdyby nepřišel koronavirus.

Čekáte kvůli koronaviru další krachy firem s vydanými dluhopisy?

Ano, podle mě se to stane. Na trhu jsou další kvazi finanční skupiny, které třeba skupují retailové parky, obchodní centra a na to vydávají dluhopisy. Už před krizí přitom měly rozdíl mezi náklady na kapitál a výnosy velmi malý. Obchodní centra jsou teď rok zavřená a nenesou výnosy jako dřív. Úroky ale běží dál. Takových firem v problémech podle mě bude více. V problémech jsou i další firmy spojené s Arcou, třeba skupina KGI, kde je asi desítka firem, které emitovaly další dluhopisy. Postupně ty firmy padají do problémů a nesplácejí. Jejich klienty už také zastupujeme. Jde o problém v řádech dalších miliard.

Zastupujete i lidi, kteří investovali do dluhopisů menších firem, které měly emise třeba v řádech desítek milionů korun?

V tuto chvíli nikoli, ale jako insolvenční správce mám na starosti firmu Triload Invest. Vydávala dluhopisy s výnosem kolem devíti procent a u dalších spřízněných společností až dvanáct procent, vybrali desítky milionů, respektive v součtu u více propojených společností nižší stovky milionů. Tvářili se, že budou investovat do projektů typu domovy důchodců. Zkrachovali, lidé nedostali nic a teď se budou roky soudit. Řešíme tam i vyvedení peněz přes britské společnosti. Problémy na dluhopisovém trhu nepřišly s koronavirovou krizí, jsou tu už delší dobu. ČNB by na tom trhu měla rozhodně být aktivnější, mechanismy pro kontrolu jsou.

Na dlouhou dobu a s nejasným výsledkem bude i insolvenční řízení u Arcy.

Ano. Lepší je to v tom, že nějaký majetek tam skutečně je.

Kolik lidí zastupujete v kauze Arca?

Proti Arca Investments jsou to desítky lidí, celkově v rámci všech firem napojených na Arcu jsme kolem stovky klientů. Pohledávky to jsou v řádech vyšších stovek milionů korun.

Jaké je u Arcy ideální řešení?

Z našeho pohledu je optimálnější řešit to v Česku. Na Slovensku je zákon víc rigidní a situace ve slovenské justici, řekněme, nebudí důvěru. To je jeden z důvodů, proč jsme nedávno dali nový insolvenční návrh.

Váš nový insolvenční návrh byl přiřazen pod dřívější návrh na insolvenci, který řeší české soudy. To je pro vás špatně, nebo jste s tím počítali?

V podstatě jsme s tím počítali. Střetávají se tam dvě ustanovení insolvenčního zákona. Podle mě ale jde hlavně o alibistické řešení Městského soudu v Praze, aby odpovědnost přeložil na odvolací, tedy Vrchní soud. Vlastně nám to ale nevadí.

Co říkáte svým klientům, které ve sporu s Arcou zastupujete? Na jak dlouho spor je a kolik peněz mohou čekat, že dostanou zpět?

Je to rozhodně na několik let. Už teď skoro rok nemají peníze a zatím se vlastně nic nestalo. Pokud jde o výnos: je to těžko predikovatelné, když nevidíme do účetnictví Arcy. Čistě teoreticky je možné dosáhnout až 100 % vrácení peněz, ale je to hodně odvážný výhled.

Kolik pohledávek je zajištěných?

Zajištěný věřitel jen tam jediný, a to J&T Banka, která zatím přihlásila zhruba 438 milionů korun na jistině. Zajištěnou pohledávku ve výši asi 600 milionů korun nahlásila ještě jedna z dceřiných společností Arcy. Tam to zajištění ale budí pochybnosti a předpokládám, že se to bude řešit.

Proč se o pohledávky za Arcou vede boj? Například fond IFIS rozporuje prakticky veškerá vaše mediální prohlášení. Jde čistě o to, že to je pro všechny byznys a kdo bude zastupovat víc věřitelů, ten bude mít víc peněz?

My jsme v roli advokátů a zastupujeme zájmy našich klientů. Nemáme jiný finanční zájem než předem stanovenou odměnu, která se částečně odvíjí i od toho, co se povede vymoci. IFIS je investiční fond, který si založili kolegové insolvenční správci z Brna; jejich byznysem je skupování pohledávek. Pokud jsem měl možnost navnímat jejich vystupování v kauze Arca, tak jejich zájmem je primárně skupovat pohledávky věřitelů ze směnek. Skupují je údajně za 10 % jistiny. Nabízejí investorům i zastupování, myslím ale, že primárně jim jde o skupování. Ve chvíli, kdy se objeví někdo jako my, kdo věřitelům říká, že mají šanci získat více peněz, tak logicky boříme jejich byznys plán. To je podle mě důvod jejich hysterických reakcí.

Do celé kauzy vstupují i další subjekty, které nově nabízejí za odkup pohledávek více peněz než IFIS. Konkrétně jde o společnost Caleson Debt Solution ze skupiny Gomanold, kterou zastupuje advokátní kancelář Allen & Overy. Ta zároveň zastupuje i J&T Banku. Stejný právní subjekt tak chce zastupovat banku jakožto zajištěného věřitele a řešit nezajištěné nakoupené směnky. Z mého pohledu je to jasný střet zájmů, ale to si musí kolegové zhodnotit sami. Navíc skupina Gomanold se v insolvenčních řízeních objevuje opakovaně a nepochybně sleduje primárně své vlastní zájmy.

Objevují se i subjekty, které podle mě parazitují na právních službách spojených s kauzou Arca, například společnost Traficon Inkasní. Věřitelé musí být opatrní. Setkáváme se s tím, že to dělají investiční zprostředkovatelé, kteří nabízeli investice do Arcy a teď se transformovali do role zachránců.

Co lidem hrozí, pokud by na návrhy těchto „zachránců“ přistoupili?

De facto zbavují vlastníky směnek možnosti s nimi disponovat a vykonávat samostatně práva v insolvenčním řízení. Tedy jinak řečeno: za původní investory do směnek budou rozhodovat pouze tyto subjekty, na které mají investoři svá práva postoupit. Tím ale vzniká velmi významné riziko, že tito nabyvatelé nebudou vystupovat v nejlepším zájmu původních vlastníků směnek. A nejde o málo: bude se rozhodovat o nakládání s miliardovými majetky a logicky se nabízí podezření, že bude moci docházet k manipulacím s insolvenčním řízením. Tyto subjekty přitom nejsou advokáty, tedy nemohou legálně poskytovat právní pomoc investorům a navíc nejsou ani na tuto činnost řádně pojištěni pro případ vzniku odpovědnosti za škodu.

Zdroj: Shutterstock

Ozveme se, kdyby něco!

Přidejte si Peníze.cz na Facebook nebo Twitter a přineseme vám další důležité aktuality a praktické rady. 

Jiří Hovorka

Autor článku Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

Líbil se vám článek?

+49
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 13 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

23. 3. 2021 10:35, Šťoural

Dobře vedený rozhovor, ač je právník mladý, tak se docela vyzná...

+9
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

23. 3. 2021 17:21, youda

Přístup Arca okradla lidi a moc toho neuvidí tak dáme žalobu na ČNB a podojíme stát :-( :-( mi příjde sviňárna. Jestli je někdo tak hloupý že si půjčí peníze nebo investuje peníze které potřebuje na něco jiného aniž má nějakou finanční gramotnost je jeho blbost a právě ho Arca za jeho prachy poučila. Dostal cennou lekci, sice ne zadarmo ale tak to na světě chodí, ale chtít se hojit na státu mi fakt příjde sviňárna. Stát nemůže každého vodit za ručičku pokud má někdo občanku a může volit tak za své činy a rozhodnutí odpovídá.

-1
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (13 komentářů) příspěvků.

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

A tohle už jste četli?

Kdo investoval před rokem, je o 40 % výš. Takhle rostou výnosy fondů

9. 4. 2021 | Martin Mašát | 12 komentářů

Kdo investoval před rokem, je o 40 % výš. Takhle rostou výnosy fondů

Akciové fondy se zaměřením na vyspělé trhy si od začátku letošního roku připsaly v průměru 7,3 %. Za posledních deset let se dalo vydělat kolem 110 %.

Dluhopisy se splašily. Kolik vydělaly podílové fondy v únoru

5. 3. 2021 | Martin Mašát | 5 komentářů

Dluhopisy se splašily. Kolik vydělaly podílové fondy v únoru

Letošní únor nepotěšil konzervativní investory v dluhopisových fondech. Výnosy dluhopisů stouply ze strachu z budoucí inflace, což u dluhopisových fondů znamená, že utrpěly ztráty.... celý článek

Podílové fondy letos na nule. Převládá optimismus, hrozí turbulence

10. 2. 2021 | Martin Mašát | 3 komentáře

Podílové fondy letos na nule. Převládá optimismus, hrozí turbulence

Lednový vývoj na akciových i dluhopisových trzích hodnotí Martin Mašát, investiční stratég skupiny Partners.

Průměrný český investor do fondů si loni připsal skoro šest procent

25. 1. 2021 | Petr Kučera | 15 komentářů

Průměrný český investor do fondů si loni připsal skoro šest procent

Průměrný český investor dosáhl loni ročního zhodnocení 5,86 %. Ukazuje to Index českého investora CII750, sestavovaný analytiky společností Fincentrum & Swiss Life Select a... celý článek

Jak bankrotují státy a kdy přijde na řadu Česko

21. 1. 2021 | Dominik Stroukal | 91 komentářů

Jak bankrotují státy a kdy přijde na řadu Česko

Během koronavirové krize to mohlo zapadnout, ale loni „zbankrotovalo“ hned pět zemí. Další státy balancují na hraně. Pro srovnání: během poslední finanční recese se to stalo jen u tří... celý článek

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.