Než se dostaneme k podnikatelům a živnostníkům, podíváme se na pravidla náhrady mzdy a nemocenské u zaměstnanců. S čím můžete počítat, když v roce 2016 skončíte na neschopence?
Náhrada mzdy v roce 2016
Za první tři pracovní dny nemoci (nejvýš však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn) nedostanete od zaměstnavatele ani státu nic. S jedinou výjimkou: když je nemocnému nařízená karanténa, čerpá náhradu mzdy od zaměstnavatele od prvního pracovního dne. Ostatní lazaři dostávají náhradu mzdy až od čtvrtého pracovního dne na neschopence.
Ve Sněmovně právě leží novela zákoníku práce, která chce třídenní karenční lhůtu zrušit a obnovit vyplácení náhrady mzdy i v prvních třech dnech nemoci. O případných novinkách vás budeme včas informovat.
Nárok na náhradu mzdy má zaměstnanec v pracovním poměru. Člověk, který pracuje na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, má nárok na náhradu mzdy v případě, že má nárok na nemocenskou – tedy zaměstnavatel za něj odvádí nemocenské pojištění. K tomu dochází, když měsíční odměna od jednoho zaměstnavatele v rámci DPP přesáhne deset tisíc korun nebo v rámci DPČ dosáhne alespoň dvou a půl tisíce korun.
Podmínkou vzniku nároku na náhradu mzdy samozřejmě je, že zaměstnavatel obdrží vaši neschopenku. Náhrada mzdy pak musí být vyplacená v nejbližším termínu pravidelné výplaty. Dosahuje šedesáti procent průměrného hodinového hrubého výdělku za poslední čtvrtletí. Průměrný výdělek se ale nejprve sníží prostřednictvím redukčních hranic. Hodnoty redukčních hranic pro výpočet náhrady mzdy v roce 2016:
Náhradu mzdy zaměstnavatel vyplácí do čtrnáctého dne nemoci – za každý den, který by pro vás jinak byl dnem pracovním, a za každý svátek, za který byste jinak (nebýt v pracovní neschopnosti) dostali náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.
Dávky nemocenské v roce 2016
Jakmile přijde patnáctý den pracovní neschopnosti, přebírá ve finančním zabezpečení nemocného štafetu stát: sociálka začíná vyplácet nemocenskou, přesněji dávky nemocenského pojištění. Na rozdíl od náhrady mzdy je dostáváte za každý kalendářní den pracovní neschopnosti. Nanejvýš ovšem po dobu tři sta osmdesáti dní od začátku pracovní neschopnosti. Při dlouhé nemoci byste si měli pohlídat den číslo sto osmdesát. Když bude k tomuto datu váš stav ustálený, stabilizovaný, lékař vám neschopenku ukončí, i když ještě nebudete docela zdraví.
A kolik na nemocenské dostanete? Dávka dosahuje šedesáti procent denního vyměřovacího základu – a ten se rovná průměru vašich hrubých příjmů za uplynulý rok. I v případě nemocenské se ale vyměřovací základ nejdřív sníží skrze redukční hranice. Hodnoty redukčních hranic pro výpočet nemocenské v roce 2016:
Kdo si chce ušetřit počty, udělá nejlíp, když nasází vstupní údaje do naší kalkulačky – se zbytkem si poradí za vás.
OSVČ: Nemocenská není samozřejmost
Podnikatelé nemají zaměstnavatele ani mzdu, nárok na náhradu mzdy tedy nepadá v úvahu. Pomýšlet mohou na dávky nemocenského pojištění od patnáctého dne nemoci. Ale jen v případě, že jsou účastni nemocenského pojištění, které je pro podnikatele nepovinné. Velká část podnikatelů si ho neplatí. Na dávky nemocenského pojištění, jako je nemocenská, ošetřovné nebo mateřská, tím pádem nedosáhnou.
Vyhráno ale nemají ani ti, kteří si nemocenské pojištění platí. Výši nemocenského pojištění si osoby samostatně výdělečně činné nevolí tak docela svobodně, omezují je zákonné limity. Minimální pojistné se rovná 115 korunám měsíčně; minimální vyměřovací základ je totiž stanoven na pět tisíc korun. A je tu i horní hranice. Maximálním vyměřovacím základem pro stanovení pojistného je vyměřovací základ pro sociální pojištění, ke kterému jste došli v loňském přehledu pro správu sociálního zabezpečení, rozpočítaný na měsíce.
V praxi to znamená, že abyste dosáhli solidní nemocenské, musíte si předtím delší dobu platit vedle nemocenského pojištění také poměrně vysoké sociální pojištění.
Když navíc zohledníte, že nemocenská se vyplácí až od patnáctého dne nemoci, není od věci zauvažovat nad alternativou v podobě pojistky od některé komerční pojišťovny.
Jestli chcete spoléhat na krytí od státu, oceníte naše kalkulačky. První spočítá osobám samostatně výdělečně činným, které si platí nemocenské pojištění, s jak vysokou nemocenskou můžou počítat.
Druhá napoví, jestli se vůbec vyplatí nemocenské pojištění platit a jak ho případně optimálně nastavit.
Pozor na kontroly a porušování režimu
Kdo pobírá náhradu mzdy nebo nemocenskou z důvodu pracovní neschopnosti, musí dodržovat léčebný režim a počítat s tím, že zaměstnavatel nebo sociálka přijdou na kontrolu. Adresu, na které budete marodit, musíte povinně nahlásit ošetřujícímu lékaři, byt musí být označený jménem, (funkční) zvonek taktéž. Rozsah vycházek určuje lékař – trvají nanejvýš šest hodin denně v čase mezi sedmou ráno a sedmou večer. Ve výjimečných případech je může lékař prodloužit.
Když budete léčebný režim porušovat a zaměstnavatel nebo sociálka to zjistí, hrozí snížení nebo ztráta náhrady mzdy či nemocenské, až dvacetitisícová pokuta a v nejhorším případě i výpověď.
Podle posledních statistik České správy sociálního zabezpečení navštíví kontrola ze sociálky zhruba každého desátého člověka na neschopence. Jen v průběhu 3. čtvrtletí roku 2015 padlo za porušování léčebného režimu 2671 postihů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
18. 4. 2016 17:51, Romana
Chci se zeptat jsem nemocná od 29.2 a ještě jsem nedostala nemocenskou, kdy se vyplácí, děkuji
V diskuzi je celkem (29 komentářů) příspěvků.