Podpora obnovitelných zdrojů v České republice sice zahrnuje také větrnou či vodní energii, nicméně do centra pozornosti se nejvíc dostala podpora výroby elektřiny ze slunečního záření. Fotovoltaika byla mimo jiné označena za jednoho z největších viníků zdražování elektřiny v posledních letech.
Státní podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie zavedl speciální zákon č. 180/2005 Sb., ve kterém byly také vyhlášeny dotační podmínky a garantované výkupní ceny pro solární elektrárny. Do tohoto zákona se dostal také pozměňovací návrh, který zavedl limit maximálně pětiprocentního meziročního poklesu výkupních cen. Tento „přílepek“ navrhla poslankyně za ČSSD Hana Šedivá – přišla s tím, že výkupní cena elektřiny z obnovitelného zdroje nesmí klesnout pod 95, resp. 98 procent ceny za rok předchozí. A prošla varianta s 95 procenty.
Zákon č. 180/2005 Sb. i jeho nástupce, zákon č. 165/2012 Sb., který ho od začátku letošního roku nahrazuje, stanovuje dva mody výkupu pro fotovoltaické elektrárny:
Výkupní ceny jsou vyhlašovány každý rok Energetickým regulačním úřadem (cena se přitom každý rok valorizuje o minimálně dvě procenta).
Zdroj: Wikipedia
Takzvaný solární boom ale přišel až o několik let později. Jeho hlavní příčinou byl podle odborníků bezpochyby razantní pokles ceny fotovoltaických technologií v letech 2008–2010 (pokles investičních nákladů na solární technologie souvisel zejména s rostoucí nabídkou čínských fotovoltaických modulů, které tlačily náklady dolů), a opožděná reakce státu, který adekvátně a včas nesnížil výši podpory.
„Největší problém v oblasti podpory fotovoltaiky – ale platí to pro obnovitelné zdroje obecně – byla dle mého názoru nevhodně nastavená legislativa, respektive nepružnost při provádění nezbytných úprav legislativy v letech 2008 a 2009,“ říká analytik Václav Járka z poradenské společnosti ENA. Odborník naráží zejména na zákon č. 180/2005 Sb. s jeho limitem maximálně pětiprocentního meziročního poklesu výkupních cen.
Tento limit značně zkomplikoval nastavení podpory úměrně skutečnému poklesu investičních nákladů, ke kterému u fotovoltaiky došlo v letech 2009 a 2010. „Náklady na podporu OZE se pak zvyšovaly úměrně rostoucímu instalovanému výkonu výroben OZE,“ vysvětluje Járka. V tomto období došlo opravdu doslova k boomu výstavby solárních elektráren od malých až po velkoplošné.
Zdroj: ERÚ | |
Rok | Instalovaný výkon (v MW) |
2006 | 0,2 |
2007 | 3,4 |
2008 | 39,5 |
2009 | 464,6 |
2010 | 1959,1 |
2011 | 1971 |
2012 | 2086 |
Z přehledu instalovaného výkonu vyplývá, že například zatímco v roce 2009 se oproti roku 2008 celkový instalovaný výkon solárních elektráren zvedl o 425,1 MW, v roce 2010 „naskočil“ instalovaný výkon oproti roku 2009 o celkem 1494,5 MW. Dnes má fotovoltaika s instalovaným výkonem 2086 MW podle propočtů ERÚ podíl 10,2 procenta na celkovém instalovaném výkonu v české energetické soustavě, což ji řadí na třetí místo hned za parní a jaderné elektrárny.
Rostoucí náklady na podporu obnovitelných zdrojů energie pocítila nejen státní kasa, ale v podstatě každý odběratel elektřiny přímo – v podobě neustále se zvyšujícího příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů, který je zahrnut do celkové ceny elektřiny.
Tento poplatek se od roku 2006, kdy byl liberalizován trh s elektřinou také pro domácnosti, zvýšil o stovky korun. Z původních 28 korun narostl na letošních 583 korun za každou spotřebovanou megawatthodinu elektřiny, z čehož nám vychází celkový nárůst o 555 korun.
Příspěvek na obnovitelné zdroje se tak nemalou měrou promítl do účtů každé české domácnosti, zejména pak těch s vyšší spotřebou, které elektřinou i topí. V tabulce níže si můžete prohlédnout, kolik ročně zaplatila za podporu obnovitelných zdrojů domácnost, která elektřinou pouze svítí a napájí běžné domácí spotřebiče (roční spotřeba 3 MWh), domácnost, jež elektřinou také ohřívá vodu (roční odběr 8 MWh) a domácnost využívající elektřinu i na vytápění (roční spotřeba 17 MWh).
Rok | Výše příspěvku na obnovitelné zdroje (v Kč bez DPH) | Roční platba domácnosti – elektřinou svítí | Roční platba domácnosti – elektřinou svítí a ohřívá vodu | Roční platba domácnosti – elektřinou svítí, ohřívá vodu a topí |
Zdroj: výše příspěvku na OZE – ERÚ, výpočty – autorka | ||||
2006 | 28 Kč | 84 Kč | 224 Kč | 476 Kč |
2007 | 34 Kč | 102 Kč | 272 Kč | 578 Kč |
2008 | 40 Kč | 120 Kč | 320 Kč | 680 Kč |
2009 | 52 Kč | 156 Kč | 416 Kč | 884 Kč |
2010 | 166 Kč | 498 Kč | 1 328 Kč | 2 822 Kč |
2011 | 370 Kč | 1 110 Kč | 2 960 Kč | 6 290 Kč |
2012 | 419 Kč | 1 257 Kč | 3 352 Kč | 7 123 Kč |
2013 | 583 Kč | 1 749 Kč | 4 664 Kč | 9 911 Kč |
Pro rok 2014 se očekávalo další navýšení příspěvku na podporu OZE v ceně elektřiny, nicméně současné vládě se podařilo prosadit zastropování tohoto poplatku na 495 korun za megawatthodinu (oproti letošním 583 korunám za každou odebranou megawatthodinu). Příspěvek hrazený všemi odběrateli v celkové ceně elektřiny tedy poklesne o 88 korun.
Nicméně zbytek přislíbené podpory na obnovitelné zdroje bude třeba beztak zaplatit – ze státní pokladny. Například letos vláda dotovala obnovitelné zdroje částkou 11,7 miliardy korun z celkových téměř 45 miliard korun), takže se sice sníží podpora placená přímo odběrateli v ceně elektřiny, ale potřebné peníze bude muset stát najít v rozpočtu, kam všichni přispíváme v nejrůznějších daních, poplatcích a podobně.
Zajímalo nás, proč se vlastně částky na podporu obnovitelných zdrojů neustále zvyšovaly. „Prvotní problém vidím v postupu Evropské unie a ve vyhlášení nařízení 20/20/20, tzn. 20 procent energií z obnovitelných zdrojů do roku 2020, aniž by si někdo uvědomil, spočítal, kolik to může stát a že se to bez státní podpory neobejde. ‚Slepě‘ se k tomuto postupu přihlásily také národní vlády,“ říká analytik Dean Brabec ze společnosti Arthur D. Little.
Následně došlo k tomu, což jsme již nastínili – při kalkulaci cen na podporu obnovitelných zdrojů se vycházelo z očekávaných vysokých investic, které poté prudce klesaly a kdo vhodně dojednal cenu s dodavateli technologií a včas se připojil, mohl využít výhodných výkupních cen. „Další náklady jsou spojeny s vyššími nároky na řízení soustavy, připojení, respektive kapacitu. Dle mého názoru se s podporou OZE začalo příliš brzy bez kalkulace možného dopadu do cen pro konečné zákazníky. Myslím si, že zákazníků se nikdo neptal ani jim neřekl, zdali si přejí více elektřiny z obnovitelných zdrojů a vyšší ceny elektřiny,“ dodává Brabec.
Srovnáme-li situaci, ke které došlo na přelomu let 2009 a 2010 i v sousedním Německu, je zde zřejmý rozdílný přístup obou států k této problematice. Járka uvádí, že zatímco Česká republika nebyla schopná přijmout potřebné úpravy legislativy a zachovala podporu pro solární elektrárny v roce 2010 na zcela neadekvátní výši, v Německu přistoupili k poklesu výkupních cen ve čtvrtletních periodách tak, aby výkupní ceny flexibilněji reflektovaly vývoj investičních nákladů do fotovoltaických technologií.
Česká vláda na kritickou situaci zareagovala až v září 2010, kdy nechala v režimu legislativní nouze schválit novelu zákona, která značně omezila podporu pro další nově postavené solární elektrárny (zejména ty velkoplošné).
Druh podporovaného zdroje (výrobny) | Datum uvedení výrobny do provozu | Instalovaný výkon výrobny [kW] | Jednotarifní pásmo provozování | |||
Zdroj: TZB-info | ||||||
Výroba elektřiny využitím slunečního záření | od (včetně) | do (včetně) | od | do (včetně) | Výkupní ceny [Kč/MWh] | Zelené bonusy [Kč/MWh] |
- | 31. 12. 2005 | - | - | 7 273 | 6 343 | |
1. 1. 2006 | 31. 12. 2007 | - | - | 15 260 | 14 330 | |
1. 1. 2008 | 31. 12. 2008 | - | - | 14 882 | 13 952 | |
1. 1. 2009 | 31. 12. 2009 | 0 | 30 | 13 964 | 13 414 | |
1. 1. 2009 | 31. 12. 2009 | 30 | - | 13 862 | 12 932 | |
1. 1. 2010 | 31. 12. 2010 | 0 | 30 | 13 005 | 12 455 | |
1. 1. 2010 | 31. 12. 2010 | 30 | - | 12 903 | 11 973 | |
1. 1. 2011 | 31. 12. 2011 | 0 | 30 | 7 803 | 7 253 | |
1. 1. 2011 | 31. 12. 2011 | 30 | 100 | 6 141 | 5 211 | |
1. 1. 2011 | 31. 12. 2011 | 100 | - | 5 723 | 4 793 | |
1. 1. 2012 | 31. 12. 2012 | 0 | 30 | 6 284 | 5 734 | |
1. 1. 2013 | 30. 6. 2013 | 0 | 5 | 3 410 | 2 860 | |
1. 1. 2013 | 30. 6. 2013 | 5 | 30 | 2 830 | 2 280 | |
1. 7. 2013 | 31. 12. 2013 | 0 | 5 | 2 990 | 2 440 | |
1. 7. 2013 | 31. 12. 2013 | 5 | 30 | 2 430 | 1 880 | |
Tím solární boom prakticky skončil. Koneckonců nejlépe je to vidět na novějších instalacích v posledních dvou letech – jedná se zejména o střešní instalace s menším výkonem. To však nic nemění na tom, že stát musí svým závazkům vůči majitelům solárních elektráren dostát. Takže například fotovoltaické elektrárny vystavěné do konce roku 2010 mají dále zaručeny zvýhodněné výkupní ceny elektřiny, a to na dobu 20 let.
V letošním roce pak došlo k ostrým sporům mezi státem a majiteli solárních elektráren. Točí se především kolem dodatečné 26procentní solární daně z výnosů solárních elektráren, která zpětně pro roky 2011–2013 zdanila všechny velké elektrárny (nad 30 kW) postavené v letech 2009 a 2010.
Investoři v oblasti fotovoltaiky to považují za podvod ze strany státu a podali trestní oznámení na Energetický regulační úřad (ERÚ). Ten měl podle nich údajně poskytnout Ústavnímu soudu zavádějící data, když o solární dani rozhodoval. Na čtyřicet českých i zahraničních provozovatelů fotovoltaických elektráren také nyní podle posledních informací po státu požaduje kompenzaci v celkové výši 3,3 miliardy korun jako náhradu škody.
Současní politici na situaci reagovali tím, že podporu výroby elektřiny ze solárních elektráren uvedených do provozu od 1. ledna 2014 zcela ukončují. Nedávno byla schválena vládní novela zákona o podporovaných zdrojích energie, ve které se mimo to počítá i s tím, že příjemci dotací také budou muset odkrývat své vlastníky.
Stejně tak zůstane pro rok 2014 zachována solární daň, která se z 26 sníží na 10 procent a běžet by měla po tu dobu, po jakou potrvá právo na dotace. Vztahovat se bude na elektrárny uvedené do provozu v roce 2010, kdy vrcholil solární boom.
Kvůli tomuto bodu se už ozývá řada varovných hlasů. Jde především o to, že solární daň ohrožuje státem garantovanou návratnost investice do 15 let, což může podle vyjádření České fotovoltaické průmyslové asociace (CZEPHO) vést k soudním sporům nebo mezinárodním arbitrážím – a ty pak můžou stát přijít na více peněz, než kolik vybere na této dani.
Od příštího roku tedy fotovoltaika už žádné dotace dostávat nebude (podpora zůstane jen větrným a vodním elektrárnám, státní příspěvky dostanou také spalovny komunálního odpadu). Pro domácnost, která si chce instalovat fotovoltaiku na střechu svého domku, to znamená, že už nedostane žádné příspěvky v podobě zvláštních výkupních cen elektřiny. Půjde tady tak jen o to, snížit si vlastní náklady na elektřinu a dosáhnout alespoň částečné nezávislosti na energetických společnostech.
Koneckonců, podle odborníků mají obnovitelné zdroje prostor a smysl zejména na decentrální úrovni, tedy například právě fotovoltaické moduly na střechách rodinných domů. „Podpora pro tyto zdroje by se měla přesunout do nefinanční roviny – např. v eliminaci byrokracie při připojování malých decentrálních obnovitelných zdrojů energie, případně příprava na zavedení nefinančních modelů podpory jako je v současnosti diskutovaný systém net-metering,“ říká Václav Járka. Podle Deana Brabce by pak měla být možná podpora zaměřena především na malé podnikatele a domácnosti s cílem pokrýt částečně svoji spotřebu, ale doporučuje vyčkat na vyšší účinnost zdrojů a kompenzační mechanismus za dodávku do distribuční sítě.
Analýzám cen elektřiny a zemního plynu se intenzivně věnuje víc než dva roky, mj. pracovala jako hlavní analytička a odborná redaktorka specializovaného magazínu CenyEnergie.cz. V současné době je hlavní analytičkou nezávislého projektu www.energetickaporadna.cz.
Kontaktovat ji můžete na info@energetickaporadna.cz.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
30. 10. 2013 14:58, ppetr1
z toho se da tedy usuzovat,ze uz nam politici zdanili i SLUNCE !!!!!!!
tak jeste vzduch - vitr uz je zdanen !!!!!!!
politici jsou nejvetsi povl a smejd snad v kazdem state EU !
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
7. 11. 2013 7:50, Martin
Děláte si srandu? A co záloha na Temelín (1 000 MW)? Když zrovna nesvítí, tak z 90% procent fouká (to jsou exaktní data). Navíc takové bioplynky jedou celoročně a mohou být velmi vhodným záložním zdrojem. Posílit přenosovou soustavu je třeba - to máte pravdu. Jenže toto posílení by bylo nutné tak jako tak. A jak se chová ČEPS? Ten bude posilovat za desítky miliard jen vyvedení výkonu z Temelína, děs a hrůza. Zničení půdy sluníčkáři? Za prvé, fotovoltaika ve velkém na půdu nepatří (na střechách je místa dost). Ale když už tady omíláte ten argument o zemědělské půdě - víte kolik ha zemědělské půdy je ladem a kolik jí každý rok přibude? Běžte se podívat na stránky agrární komory. To, co zabírá FV u nás jsou promile. Navíc, FV tu půdu vůbec nepoškozuje. Výsledek je úplně stejný - jakmile jednou zem. půdu přestanete obdělávat (z jakéhokoli důvodu), dost těžko z ní po pár letech budete dělat úrodný lán. To je o zemědělství, nikoli o FV. Mlžné vlečky za větrníky? Vy žijete někdy ve středověku, ne? Doporučím vám jedno - vyjeďte např. do Německa, do nějaké vesnice, kde mají větrný park. Já tam byl a Němci po deseti letech neřeknou o větrných elektrárnách špatné slovo. A to jsem mluvil i s myslivci a místními zemědělci.Pokud hovoříte o poušti a využití FV - jedná se spíše o termickou FV, úplně jiná technologie. Klasická FV by tam moc nefungovala - teplo snižuje výkon. Proto je i lichý váš argument o nejvyšší výrobě FV v létě.
Váš argument o třískách a břevnech je totálně mimo, nezlobte se. A pokud víte, co jsou to pozitivní externality - tak u OZE jsou to desítky tisíc vytvořených pracovních míst.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (24 komentářů) příspěvků.