Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak to bylo a je s fotovoltaikou v Česku

Když se řekne podpora obnovitelných zdrojů energie, většině z nás se nejspíš vybaví pojmy jako fotovoltaika, solární boom nebo (a to možná především) zdražování. Fotovoltaika sice není jediným viníkem vyšších cen elektřiny, avšak do povědomí nám vstoupila nejvíc. Kde se podpora obnovitelných zdrojů vzala a jak to s ní vypadá dnes a v budoucnosti?
Jak to bylo a je s fotovoltaikou v Česku

Podpora obnovitelných zdrojů v České republice sice zahrnuje také větrnou či vodní energii, nicméně do centra pozornosti se nejvíc dostala podpora výroby elektřiny ze slunečního záření. Fotovoltaika byla mimo jiné označena za jednoho z největších viníků zdražování elektřiny v posledních letech.

Výkupní ceny mohly meziročně poklesnout nejvíc o pět procent

Státní podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie zavedl speciální zákon č. 180/2005 Sb., ve kterém byly také vyhlášeny dotační podmínky a garantované výkupní ceny pro solární elektrárny. Do tohoto zákona se dostal také pozměňovací návrh, který zavedl limit maximálně pětiprocentního meziročního poklesu výkupních cen. Tento „přílepek“ navrhla poslankyně za ČSSD Hana Šedivá – přišla s tím, že výkupní cena elektřiny z obnovitelného zdroje nesmí klesnout pod 95, resp. 98 procent ceny za rok předchozí. A prošla varianta s 95 procenty.

Výkupní ceny elektřiny ze solárů

Zákon č. 180/2005 Sb. i jeho nástupce, zákon č. 165/2012 Sb., který ho od začátku letošního roku nahrazuje, stanovuje dva mody výkupu pro fotovoltaické elektrárny:

  • Garantovaná výkupní cena je fixovaná na 20 let, energii je povinen odebírat jeden z hlavních energetických distributorů (ČEZ, E.ON, PRE).
  • Takzvaný zelený bonus je fixován pouze na jeden rok, jde o příspěvek k vyrobené elektrické energii, kterou si provozovatel elektrárny může spotřebovat sám nebo prodat třetímu subjektu za libovolnou cenu.

Výkupní ceny jsou vyhlašovány každý rok Energetickým regulačním úřadem (cena se přitom každý rok valorizuje o minimálně dvě procenta).

Zdroj: Wikipedia

Náklady na solární technologie klesly, výkupní ceny zůstaly vysoké

Takzvaný solární boom ale přišel až o několik let později. Jeho hlavní příčinou byl podle odborníků bezpochyby razantní pokles ceny fotovoltaických technologií v letech 2008–2010 (pokles investičních nákladů na solární technologie souvisel zejména s rostoucí nabídkou čínských fotovoltaických modulů, které tlačily náklady dolů), a opožděná reakce státu, který adekvátně a včas nesnížil výši podpory.

„Největší problém v oblasti podpory fotovoltaiky – ale platí to pro obnovitelné zdroje obecně – byla dle mého názoru nevhodně nastavená legislativa, respektive nepružnost při provádění nezbytných úprav legislativy v letech 2008 a 2009,“ říká analytik Václav Járka z poradenské společnosti ENA. Odborník naráží zejména na zákon č. 180/2005 Sb. s jeho limitem maximálně pětiprocentního meziročního poklesu výkupních cen.

Tento limit značně zkomplikoval nastavení podpory úměrně skutečnému poklesu investičních nákladů, ke kterému u fotovoltaiky došlo v letech 2009 a 2010. „Náklady na podporu OZE se pak zvyšovaly úměrně rostoucímu instalovanému výkonu výroben OZE,“ vysvětluje Járka. V tomto období došlo opravdu doslova k boomu výstavby solárních elektráren od malých až po velkoplošné.

Vývoj instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren od roku 2006 (ke konci příslušného roku)

Zdroj: ERÚ

Rok

Instalovaný výkon (v MW)

2006

0,2

2007

3,4

2008

39,5

2009

464,6

2010

1959,1

2011

1971

2012

2086

Z přehledu instalovaného výkonu vyplývá, že například zatímco v roce 2009 se oproti roku 2008 celkový instalovaný výkon solárních elektráren zvedl o 425,1 MW, v roce 2010 „naskočil“ instalovaný výkon oproti roku 2009 o celkem 1494,5 MW. Dnes má fotovoltaika s instalovaným výkonem 2086 MW podle propočtů ERÚ podíl 10,2 procenta na celkovém instalovaném výkonu v české energetické soustavě, což ji řadí na třetí místo hned za parní a jaderné elektrárny.

Zvyšování příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů

Rostoucí náklady na podporu obnovitelných zdrojů energie pocítila nejen státní kasa, ale v podstatě každý odběratel elektřiny přímo – v podobě neustále se zvyšujícího příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů, který je zahrnut do celkové ceny elektřiny.

Tento poplatek se od roku 2006, kdy byl liberalizován trh s elektřinou také pro domácnosti, zvýšil o stovky korun. Z původních 28 korun narostl na letošních 583 korun za každou spotřebovanou megawatthodinu elektřiny, z čehož nám vychází celkový nárůst o 555 korun.

Příspěvek na obnovitelné zdroje se tak nemalou měrou promítl do účtů každé české domácnosti, zejména pak těch s vyšší spotřebou, které elektřinou i topí. V tabulce níže si můžete prohlédnout, kolik ročně zaplatila za podporu obnovitelných zdrojů domácnost, která elektřinou pouze svítí a napájí běžné domácí spotřebiče (roční spotřeba 3 MWh), domácnost, jež elektřinou také ohřívá vodu (roční odběr 8 MWh) a domácnost využívající elektřinu i na vytápění (roční spotřeba 17 MWh).

Rok

Výše příspěvku na obnovitelné zdroje (v Kč bez DPH)

Roční platba domácnosti – elektřinou svítí

Roční platba domácnosti – elektřinou svítí a ohřívá vodu

Roční platba domácnosti – elektřinou svítí, ohřívá vodu a topí

Zdroj: výše příspěvku na OZE – ERÚ, výpočty – autorka

2006

28 Kč

84 Kč

224 Kč

476 Kč

2007

34 Kč

102 Kč

272 Kč

578 Kč

2008

40 Kč

120 Kč

320 Kč

680 Kč

2009

52 Kč

156 Kč

416 Kč

884 Kč

2010

166 Kč

498 Kč

1 328 Kč

2 822 Kč

2011

370 Kč

1 110 Kč

2 960 Kč

6 290 Kč

2012

419 Kč

1 257 Kč

3 352 Kč

7 123 Kč

2013

583 Kč

1 749 Kč

4 664 Kč

9 911 Kč

Příspěvek nyní klesne, platit ale budeme dál

Pro rok 2014 se očekávalo další navýšení příspěvku na podporu OZE v ceně elektřiny, nicméně současné vládě se podařilo prosadit zastropování tohoto poplatku na 495 korun za megawatthodinu (oproti letošním 583 korunám za každou odebranou megawatthodinu). Příspěvek hrazený všemi odběrateli v celkové ceně elektřiny tedy poklesne o 88 korun.

Nicméně zbytek přislíbené podpory na obnovitelné zdroje bude třeba beztak zaplatit – ze státní pokladny. Například letos vláda dotovala obnovitelné zdroje částkou 11,7 miliardy korun z celkových téměř 45 miliard korun), takže se sice sníží podpora placená přímo odběrateli v ceně elektřiny, ale potřebné peníze bude muset stát najít v rozpočtu, kam všichni přispíváme v nejrůznějších daních, poplatcích a podobně.

Proč se podpora obnovitelných zdrojů pořád zvyšovala?

Zajímalo nás, proč se vlastně částky na podporu obnovitelných zdrojů neustále zvyšovaly. „Prvotní problém vidím v postupu Evropské unie a ve vyhlášení nařízení 20/20/20, tzn. 20 procent energií z obnovitelných zdrojů do roku 2020, aniž by si někdo uvědomil, spočítal, kolik to může stát a že se to bez státní podpory neobejde. ‚Slepě‘ se k tomuto postupu přihlásily také národní vlády,“ říká analytik Dean Brabec ze společnosti Arthur D. Little.

Následně došlo k tomu, což jsme již nastínili – při kalkulaci cen na podporu obnovitelných zdrojů se vycházelo z očekávaných vysokých investic, které poté prudce klesaly a kdo vhodně dojednal cenu s dodavateli technologií a včas se připojil, mohl využít výhodných výkupních cen. „Další náklady jsou spojeny s vyššími nároky na řízení soustavy, připojení, respektive kapacitu. Dle mého názoru se s podporou OZE začalo příliš brzy bez kalkulace možného dopadu do cen pro konečné zákazníky. Myslím si, že zákazníků se nikdo neptal ani jim neřekl, zdali si přejí více elektřiny z obnovitelných zdrojů a vyšší ceny elektřiny,“ dodává Brabec.

Solární boom skončil, ale…

Srovnáme-li situaci, ke které došlo na přelomu let 2009 a 2010 i v sousedním Německu, je zde zřejmý rozdílný přístup obou států k této problematice. Járka uvádí, že zatímco Česká republika nebyla schopná přijmout potřebné úpravy legislativy a zachovala podporu pro solární elektrárny v roce 2010 na zcela neadekvátní výši, v Německu přistoupili k poklesu výkupních cen ve čtvrtletních periodách tak, aby výkupní ceny flexibilněji reflektovaly vývoj investičních nákladů do fotovoltaických technologií.

Česká vláda na kritickou situaci zareagovala až v září 2010, kdy nechala v režimu legislativní nouze schválit novelu zákona, která značně omezila podporu pro další nově postavené solární elektrárny (zejména ty velkoplošné).

Výkupní ceny a roční zelené bonusy pro fotovoltaiku od roku 2006

Druh podporovaného zdroje (výrobny)

Datum uvedení výrobny do provozu

Instalovaný výkon výrobny [kW]

Jednotarifní pásmo provozování

Zdroj: TZB-info

Výroba elektřiny využitím slunečního záření

od (včetně)

do (včetně)

od

do (včetně)

Výkupní ceny [Kč/MWh]

Zelené bonusy

[Kč/MWh]

-

31. 12. 2005

-

-

7 273

6 343

1. 1. 2006

31. 12. 2007

-

-

15 260

14 330

1. 1. 2008

31. 12. 2008

-

-

14 882

13 952

1. 1. 2009

31. 12. 2009

0

30

13 964

13 414

1. 1. 2009

31. 12. 2009

30

-

13 862

12 932

1. 1. 2010

31. 12. 2010

0

30

13 005

12 455

1. 1. 2010

31. 12. 2010

30

-

12 903

11 973

1. 1. 2011

31. 12. 2011

0

30

7 803

7 253

1. 1. 2011

31. 12. 2011

30

100

6 141

5 211

1. 1. 2011

31. 12. 2011

100

-

5 723

4 793

1. 1. 2012

31. 12. 2012

0

30

6 284

5 734

1. 1. 2013

30. 6. 2013

0

5

3 410

2 860

1. 1. 2013

30. 6. 2013

5

30

2 830

2 280

1. 7. 2013

31. 12. 2013

0

5

2 990

2 440

1. 7. 2013

31. 12. 2013

5

30

2 430

1 880

Tím solární boom prakticky skončil. Koneckonců nejlépe je to vidět na novějších instalacích v posledních dvou letech – jedná se zejména o střešní instalace s menším výkonem. To však nic nemění na tom, že stát musí svým závazkům vůči majitelům solárních elektráren dostát. Takže například fotovoltaické elektrárny vystavěné do konce roku 2010 mají dále zaručeny zvýhodněné výkupní ceny elektřiny, a to na dobu 20 let.

Srovnání cen elektřiny - Kdo vám dá nejvýhodnější nabídku?

kWh
kWh



Tip Peníze.cz: Doporučujeme výhodné tarify od ČEZu. Ušetříte až 10 % ročně.Mám zájem
* Povinné položky
Odesláním souhlasím se zpracováním osobních údajů.

Spory okolo solární daně

V letošním roce pak došlo k ostrým sporům mezi státem a majiteli solárních elektráren. Točí se především kolem dodatečné 26procentní solární daně z výnosů solárních elektráren, která zpětně pro roky 2011–2013 zdanila všechny velké elektrárny (nad 30 kW) postavené v letech 2009 a 2010.

Investoři v oblasti fotovoltaiky to považují za podvod ze strany státu a podali trestní oznámení na Energetický regulační úřad (ERÚ). Ten měl podle nich údajně poskytnout Ústavnímu soudu zavádějící data, když o solární dani rozhodoval. Na čtyřicet českých i zahraničních provozovatelů fotovoltaických elektráren také nyní podle posledních informací po státu požaduje kompenzaci v celkové výši 3,3 miliardy korun jako náhradu škody.

Anketa

Donutily vás rostoucí ceny elektřiny snižovat spotřebu?

Podpora fotovoltaiky od roku 2014 končí

Současní politici na situaci reagovali tím, že podporu výroby elektřiny ze solárních elektráren uvedených do provozu od 1. ledna 2014 zcela ukončují. Nedávno byla schválena vládní novela zákona o podporovaných zdrojích energie, ve které se mimo to počítá i s tím, že příjemci dotací také budou muset odkrývat své vlastníky.

Stejně tak zůstane pro rok 2014 zachována solární daň, která se z 26 sníží na 10 procent a běžet by měla po tu dobu, po jakou potrvá právo na dotace. Vztahovat se bude na elektrárny uvedené do provozu v roce 2010, kdy vrcholil solární boom.

Kvůli tomuto bodu se už ozývá řada varovných hlasů. Jde především o to, že solární daň ohrožuje státem garantovanou návratnost investice do 15 let, což může podle vyjádření České fotovoltaické průmyslové asociace (CZEPHO) vést k soudním sporům nebo mezinárodním arbitrážím – a ty pak můžou stát přijít na více peněz, než kolik vybere na této dani.

Fotovoltaika jako snížení nákladů na elektřinu

Od příštího roku tedy fotovoltaika už žádné dotace dostávat nebude (podpora zůstane jen větrným a vodním elektrárnám, státní příspěvky dostanou také spalovny komunálního odpadu). Pro domácnost, která si chce instalovat fotovoltaiku na střechu svého domku, to znamená, že už nedostane žádné příspěvky v podobě zvláštních výkupních cen elektřiny. Půjde tady tak jen o to, snížit si vlastní náklady na elektřinu a dosáhnout alespoň částečné nezávislosti na energetických společnostech.

Koneckonců, podle odborníků mají obnovitelné zdroje prostor a smysl zejména na decentrální úrovni, tedy například právě fotovoltaické moduly na střechách rodinných domů. „Podpora pro tyto zdroje by se měla přesunout do nefinanční roviny – např. v eliminaci byrokracie při připojování malých decentrálních obnovitelných zdrojů energie, případně příprava na zavedení nefinančních modelů podpory jako je v současnosti diskutovaný systém net-metering,“ říká Václav Járka. Podle Deana Brabce by pak měla být možná podpora zaměřena především na malé podnikatele a domácnosti s cílem pokrýt částečně svoji spotřebu, ale doporučuje vyčkat na vyšší účinnost zdrojů a kompenzační mechanismus za dodávku do distribuční sítě.

Michaela Divišová

Analýzám cen elektřiny a zemního plynu se intenzivně věnuje víc než dva roky, mj. pracovala jako hlavní analytička a odborná redaktorka specializovaného magazínu CenyEnergie.cz. V současné době je hlavní analytičkou nezávislého projektu www.energetickaporadna.cz

Kontaktovat ji můžete na info@energetickaporadna.cz.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+41
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

30. 10. 2013 10:21, Energetik

V článku chybí dost podstatných informací.

1. Ta takzvaná "státní dotace" (11,7 miliardy korun) není nic jiného než vybraná solární daň. Penězovod který vytvořila ODS má momentálně tuto trasu:
Nejdříve stát pod záminkou podpory OZE vybere od lidí peníze. Z toho si 21% nechá stát jako daň. Zbytek se rozdá všem podporovaným zdrojům (i uhelným, KVET atd..), část která jde na FVE se dále zdaní 26(28)% a to je těch 11,7 miliardy které stát zase vrací zpět.
Takže místo toho aby stát snížil občanům poplatek za OZE, tak občanům tyto příspěvky dvakrát zdaní a vybrané příspěvky přelévá přes několik účtů.

2. Každý výrobce elektřiny z OZE platí za vlastní vyrobenou a spotřebovanou elektřinu výpalné 0,87453 Kč/kWh a to i v případě když není připojen k distribuční síti, tedy i energetické ostrovy (mimo těch "nelegálních").
Od roku 2014 tedy končí jakákoliv podpora pro FVE, ale zůstává šílená byrokracie, nutnost licence, daně a poplatek za vlastní spotřebu.
Za těchto podmínek si bude od 1.1.2014 na střechu instalovat FVE jen naprostý šílenec.

Ve Španělsku už to došlo tak daleko, že ten kdo si na střechu dá panely a nepřipojí je povinně k distribuční síti a nebude poctivě vykazovat vyrobenou elektřinu a platit daň, tak mu hrozí pokuta 30 milionů euro.
http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/spanelsko-jde-proti-solarnimu-byznysu-zdani-domacnosti-i-firmy-1032032

Reagovat

 

+12
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

4. 11. 2013 14:31, Martin

V tom případě by jen pojištění jaderné elektrárny znamenalo velmi masivní nárůst ceny tohoto zdroje. Pokud by se opravdu započítaly externality klasických zdrojů (včetně jádra) - jinými slovy "dotace" klasickým zdrojům,tak byste zjistil, že dotace na OZE netvoří ani desetinu toho, jak jsou dotovány klasické a jaderné elektrárny.V principu ale s vámi souhlasím, zrušme dotace, jsou nesystémové - ale všem!
viz např. http://www.euractiv.com/energy/oettinger-scared-fossil-fuel-sub-analysis-531291

Reagovat

 

-4
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Krušnohorec 04. 11. 2013 14:00)

Další příspěvky v diskuzi (24 komentářů)

18. 2. 2016 | 12:34 | Alex

"Penězovod" - tedy dotace na podporu fotovoltaiky - sice potenciálně "vytvořila ČSSD" - tedy uzákonila v r. 2005 koalice v čele s ČSSD, jak ale jasně vyplývá z článku, tehdy o nic nešlo, vzhledem ke zcela minimálnímu instalovanému...více

16. 1. 2014 | 9:13

penězovod vytvořila ČSSD, tak nelži více

7. 11. 2013 | 7:50 | Martin

Děláte si srandu? A co záloha na Temelín (1 000 MW)? Když zrovna nesvítí, tak z 90% procent fouká (to jsou exaktní data). Navíc takové bioplynky jedou celoročně a mohou být velmi vhodným záložním zdrojem. Posílit přenosovou...více

5. 11. 2013 | 12:20 | Pavel

A do OZE se snad externality započítávají? Kde jsou ceně OZE zahrnuty náklady na záložní zdroje, když zrovna nefouká a je pod mrakem, kde jsou započítány náklady na akumulaci, když zrovna fouká či svítí moc (a výkup je povinný,...více

5. 11. 2013 | 9:29 | Krušnohorec

http://technet.idnes.cz/obnovitelne-zdroje-cesko-nemecko-dq4-/veda.aspx?c=A131103_182539_veda_mla více

Čtenáři také navštívili

8. 4. 2015 |  | 22 komentářů

Fotovoltaika na střechu? Ekonomicky žádné terno

Touha po nezávislosti se projevuje v různých oblastech lidského života. Jednou z nich je energetická soběstačnost. Stačí si přece třeba instalovat fotovoltaické panely nebo solární kolektory na střechu...

16. 9. 2013 |  | 4 komentáře

Historické zlevňování elektřiny se blíží! O kolik to bude?

Je to tak. Po několika letech se opravdu dočkáme levnější elektřiny. Energetický regulační úřad chystá snížení cen distribuce a také ceny silové elektřiny na burzách klesají. Jak se to promítne do našich...

3. 9. 2013 |  | 15 komentářů

Účet za elektřinu. Za co vlastně platíme?

Celková cena elektřiny je součtem několika různých položek, jen určitou část platíme za samotnou spotřebu. A je to část menší, zbytek jsou platby regulované. Co všechno tedy vlastně platíme a dá se nějak...

21. 8. 2013 |  | 6 komentářů

Jak odejít od dodavatele elektřiny nebo plynu

Podepsali jste smlouvu s dodavatelem elektřiny či plynu a teď byste ji chtěli zrušit? Kdy a jak můžete od smlouvy odstoupit, aniž vás za to budou čekat sankce? Přinášíme přehled možností.

11. 6. 2013 |  | 7 komentářů

I dodavatelé energií si účtují uhozené poplatky. Který je nejhorší?

Někteří dodavatelé elektřiny a plynu dokážou připravit nemilé překvapení. Třeba v podobě poplatku za využití služeb zákaznického centra či zákaznické linky. Prostudovali jsme dokumenty dodavatelů energií...

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

michal šmída, radim krejčí, bankovní služby, běžné účty, bankovnictví, školský zákon, zákon o úvěru pro spotřebitele, Špidlova vláda, příjmy z podnikání, kolaps, Caterpillar, zimní pneumatiky, U. S. Pioneer Fund, blahobyt, mzda, hypotéční kalkulačka, elektřina, plyn, srovnání cestovního pojištění, nejlevnější povinné ručení, půjčky

4AJ2879, 3AA7000, 5A54258, 1J79755, 3U91814

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK